Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika soudržnosti společnosti
Havran, Mikuláš ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Jüptner, Jan (oponent)
Předložená disertační práce řeší problematiku soudržnosti společnosti prostřednictvím analýzy otázek vlivu kulturních hodnot na vývoj sociálních a politických vztahů. Snahou práce není omezit se pouze na artikulaci principů spravedlnosti Johna Rawlse, ale projevuje se v ní i odhodlání propojit je s tematikou základních lidských práv, ze kterých rovněž vyplývají otázky vhodného uspořádání společností, v němž by bylo možné z hlediska intersubjektivních vztahů dosahovat odpovídající úrovně soudržnosti společnosti a tím posilovat významný faktor pro udržitelnost sociálních vztahů ve společnostech jako takových. Metodologicky vzato, tato disertační práce je pro dostatečnou přehlednost a snadnější orientaci v celém spisu rozdělena do čtyř částí, vždy po pěti kapitolách. Těmto čtyřem částem ještě předchází samotný ÚVOD, ve kterém se snažím o praktický, leč zároveň ne méně odborně pojatý seznamovací začátek své práce. Dá se tedy říci, že každá ze čtyř částí této práce se zabývá sociálně-vědní oblastí politologického zkoumání. Mým záměrem však je přesvědčit o tom, že mezi jednotlivými částmi spojitost existuje, čehož chci využít v konkluzivní části označené jako ZÁVĚR, ve kterém celkově shrnu výzkumný záměr a skutečný cíl své disertační práce. Následně se chci pokusit o vysvětlení a vyvození hodnotících soudů,...
Obnovování občanské společnosti v Rychnově nad Kněžnou
Havran, Mikuláš ; Dohnalová, Marie (vedoucí práce) ; Pauerová, Hana (oponent)
Tato práce se pokouší o určitý nástin historického vývoje a dobových proměn města Rychnov nad Kněžnou, ve kterém se zaměřuji na vztahy a postoje ve veřejném životě místních obyvatel z hlediska občanské společnosti po zhroucení rakousko-uherské monarchie a později rovněž i komunistického systému. Popis a porovnání současných demografických, ekonomických, politických, spolkových a dalších atributů s obdobím I. republiky, jež se vyznačovalo bohatým spolkovým životem, nás přivádí k samotnému obsahu mé diplomové práce, kde se snažím vystihnout důležitost těchto průvodních znaků pro obnovování toho, co nazýváme občanská společnost, v návaznosti jak na veřejný život každého běžného obyvatele města, tak i v souvislosti s vlivem na jeho osobní život. Z toho pak následně usuzuji, nakolik se běžní současní obyvatelé identifikují s nějakou formou veřejného života, má-li pro jedince význam být členem nějakého spolku a zda spolkový život navazuje na tradice z období mezi válkami. Dotazníkové šetření mezi obyvateli města mně naznačilo, že se v Rychnově nad Kněžnou po roce 1989 počala občanská společnost v jakési základní podobě ustanovovat, avšak v jistém smyslu je zřejmé populární opojení soudobými postmodernistickými trendy individualismu a konsumeralismu, takže prozatím spíše nelze očekávat její další rychlou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.