|
|
Analýza hry dítěte do tří let věku s otcem a matkou
Plešková, Lucie ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Tato rigorózní práce vychází z mé diplomové práce a je součástí grantového úkolu Grantové agentury České republiky č.406/01/220, zaměřeného na specifika rané interakce dítěte s různými členy rodiny, jeho řeitelkou je Doc. PhDr. Lenka ulová, CSc. Teoretická část práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První dvě z nich se zabývají rolí matky a rolí otce ve vývoji dítěte. Ve třetí kapitole je podrobně rozebrána hra dětí ve věku do tří let. Čtvrtá kapitola se zabývá specifiky mateřské hry, pátá kapitola je analogicky věnována specifikům otcovské hry. Výzkum uvedený v empirické části spočívá v analýze videonahrávek ročních, dvouletých a tříletých dětí při hře s matkou a při hře s otcem v jejich domácím prostředí se standardizovaným setem hraček. Výzkumný vzorek tvoří dvanáct dětí a jejich rodiče. Výsledky byly zpracovány pomocí počítačového programu V.I.P. z hlediska několika kategorií (pohled, vokalizace, úsměv, manipulace s hračkou, motorická aktivita, fyzický kontakt). Byly sledovány rozdíly mezi matkami a otci, rozdíly u dětí při hře s matkou a při hře s otcem, rozdíly mezi hrou rodičů s dcerami a syny a rozdíly mezi dcerami a syny při hře s rodiči. Výsledky jsou uvedeny pro kadé dítě zvláť, souhrnně pro roční, dvouleté a tříleté děti, celkově pro celý výzkumný soubor a konečně té z hlediska vývojového.
|
|
|
Význam hry pro psychický vývoj dítěte
Sechovcová, Eliška ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem hry na psychický vývoj dítěte od narození po předškolní věk. První část je věnována obecnému pojmu hra, vymezení tohoto pojmu, představení jednotlivých přístupů k dětské hře a základním charakteristikám her. Další část popisuje jednotlivé etapy vývoje a hru v konkrétních obdobích (novorozenec, kojenec, batole a předškolní dítě), kdy je nejprve stručně teoreticky popsáno dané období a poté hra v konkrétním období, kam patří těžiště této práce. Třetí oddíl teoretické části se věnuje sociálním skupinám, ve kterých hra probíhá. Na závěr v praktické části je navržen výzkum v oblasti herní situace v předškolním zařízení. Klíčová slova Hra, vývojová stadia, děti, psychický vývoj, sociální skupiny
|
|
|
Schopnosť seba-regulácie užívania sociálnych sietí a jej súvis s pocitmi osamelosti a životnou spokojnosťou
Nekola, Adam ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Blatný, Marek (oponent)
Diplomová práca sa v teoretickej časti zaoberá pojmom seba-regulácie podľa teórie Alberta Banduru (1991), jej doménam seba-monitorovania, seba-hodnoteniu a seba- reakcii. Ďalej sa v prípade jej nedostatku u jedinca snažíme o vymedzenie voči pojmom ako závislosť a zvyk. Pomocou analýzy primárne zahraničných zdrojov sa ďalej sústredíme na vysvetlenie vzťahu seba-regulácie s pocitmi osamelosti a životnej spokojnosti. Tieto zdroje vyberáme z históriou overených konceptov, ktoré korešpondujú s dnešným výskumom daných tém, primárne v oblasti médií a online priestoru. Vo výskumnej časti sme navrhli vlastný dotazník seba-regulácie užívania Facebooku (SRQ- FB), inšpirovaný teóriou vedcov Brown et al. (1999) a českým prekladom nimi navrhnutého dotazníku (Jakešová et al., 2015) a ďalej testovali hypotézy o vzájomných vzťahoch medzi skórmi škaly SRQ-FB, škály osamelosti (UCLA Loneliness Scale; Russell et al., 1980) a robustnou škálou životnej spokojnosti (SWLS - Satisfaction With Life Scale; Diener et al., 1985). Výskumný súbor pozostával z dvoch národnostných súborov (SK = 168 a CZ = 21), ktoré sa signifikantne líšili v dosiahnutom skóre SWLS, z dôvodu nízkeho zastúpenia českej populácie sme však zo súborom jednali ako s jedným (N = 189). Je potrebný ďalší výskum medzinárodných odlišností. Na základe...
|
|
|
Osobnost dítěte a zahájení docházky do mateřské školy
Zradičková Šafránková, Karla ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šírová, Eva (oponent)
Moderujícím procesem zvládání nároků socializující společnosti je schopnost autoregulace jedince. Za jeden z takových vývojových úkolů lze považovat přechod, tranzici z rodinného prostředí do mateřské školy. Tranzice může být jednou z největších výzev jak pro dítě, tak i pro rodinu a pedagogy, protože nezahrnuje pouze jednu změnu, ale funguje v interakci různých změn. Cílem našeho výzkumu je zjistit vývoj resilience v jednom z prvních významných tranzitorních momentů v životě dítěte, jakým je vstup do mateřské školy a podíl autoregulace na tomto procesu. Teoretické základy našeho výzkumného projektu tvoří koncept resilience vycházející ze sociálně kognitivní teorie. Problematika se vzhledem k zaměření na adaptaci dítěte na vzdělávací systém dotýká také otázky autoregulace, která je v našem kulturním kontextu významnou složkou úspěšného zvládnutí nároků výkonové společnosti na dítě. Další významný aspekt, podílející se na úspěšné adaptaci, je bezesporu psychická odolnost dítěte, ve smyslu schopnosti účinně se vypořádat se stresem a nepřízní. Ohniskem našeho výzkumu jsou děti předškolního věku (tři až šest let), které se adaptují na nové prostředí mateřské školy. Do tohoto prostředí přicházejí děti z rodiny. Počátek docházky do mateřské školy a vývojové úkoly s ním spojené považujeme za klíčové...
|
|
|
Sportovní činnost a její vliv na psychickou odolnost dítěte mladšího školního věku
Rázek, Vítězslav ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Anotace: Sportovní činnost a její vliv na psychickou odolnost dítěte mladšího školního věku Práce je zaměřena na studium vztahu psychické odolnosti a vrcholového tanečního sportu. Cílem práce je ověřit, zdali je psychická odolnost u dětí mladšího školního věku pozitivně ovlivňována vlivem vrcholového tanečního sportu. V teoretické části jsou popsány možné přístupy k psychické odolnosti. Prostor je věnován jejímu definování a přehledu možných diagnostických metod měření. Studie popisuje vztah sportu a psychické odolnosti, kde je na základě uvedených výzkumů ilustrován kladný vliv sportu. Pozornost je věnována i teoretickému výkladu vztahu sportu a dětí. Pro výzkum jsou použity: test Zrcadlového kreslení a dotazníky. Výzkum potvrdil předpoklad, že vyšší míra odolnosti je u dětí vrcholově sportujících, než u dětí skupiny kontrolní. A to v charakteristice: adaptabilita - maladaptabilita. Vyšší míra odolnosti se potvrdila i při srovnání dotazníků "Self-efficacy pro regulování cvičení" a "Dětské škály self- efficacy". Klíčová slova: Psychická odolnost, mladší školní věk, sport, vnímaná úspěšnost
|
|
|
Mediální vzory psychické odolnosti předškolního dítěte
Jeriová, Adéla ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Předložená práce se zabývá mediálními vzory psychické odolnosti předškolního dítěte. V teoretické části jsou zpracovány poznatky o vývojovém období předškolního dítěte, o sociálním učení a napodobování a psychické odolnosti jedince. Dále je věnována pozornost výkladu problematiky spjaté s médii, především účinkům mediální komunikace, dětskému televiznímu divákovi a modelovému učení skrze televizní vysílání. V empirické části byla provedena kvalitativní analýza osmnácti dětských animovaných pořadů. V rámci analýzy jsme zkoumali jednak náročné situace vyskytující se v daných pořadech, jednak způsoby zvládání (copingové strategie) těchto situací. Po jejich zhodnocení jsme dospěli k návrhu doporučení dětských pořadů, které jsou vhodné z hlediska možného vlivu na rozvoj psychické odolnosti předškolního dítěte ve smyslu self-efficacy, a porovnání české a zahraniční tvorby v tomto ohledu. KLÍČOVÁ SLOVA Psychická odolnost, self-efficacy, nápodoba, média, televize, animované pořady, kvalitativní výzkum
|
|
|
Souvislost edukačního stylu učitele s vnímanou akademickou účinností žáků ZŠ
Komárek, Tomáš ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Gillernová, Ilona (oponent)
4 Název: Souvislost edukačního stylu učitele s vnímanou akademickou účinností žáků ZŠ Autor: PhDr. Mgr. Tomáš Komárek Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Horáková Hoskovcová, Ph.D. Abstrakt: Předkládaná disertační práce zkoumá problematiku vnímané akademické účinnosti v souvislosti s edukačními styly učitele v tranzitorním období mezi prvním a druhým stupněm ZŠ. Hlavním výzkumným cílem bylo prozkoumat pomocí kvantitativních statistických metod předpoklad, že učitel svým edukačním stylem působí na vnímanou akademickou účinnost žáků. Druhým cílem bylo porovnat standardní školy a školy pracující podle alternativního výukového programu "Začít spolu" a zjistit, do jaké míry se tyto školy mezi sebou liší v edukačním stylu a jeho dopadu na vnímanou akademickou účinnost žáka. Výzkumný soubor tvořili žáci 5. ročníků obou typů škol (N = 896). Data byla získána pomocí tří dotazníků: dotazník Interakce učitele a žáků zjišťuje edukační styl učitele, dotazníky Myself as a learner scale a Children self-efficacy scale jsou zaměřeny na měření vnímané akademické účinnosti žáků. Výsledky potvrdily statisticky významnou, nicméně slabou souvislost mezi vnímanou akademickou účinností žáků a edukačním stylem jejich učitelů. Regresní analýzou bylo zjištěno, že vnímaná akademická účinnost souvisí s tím, jak žák...
|
|
|
Atribuce a vnímaná osobní účinnost u dětí mladšího a staršího školního věku
Stárková, Tereza ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Bakalářská práce obsahuje literárně přehledovou část a návrh výzkumu. Teoretická část se nejprve zabývá motivací v pedagogickém procesu a vývojovými obdobími, na něž je práce zaměřena. Těžiště pozornosti spočívá ve konceptech vnímané osobní účinnosti a v atribucí. Jsou zde vysvětleny nejdůležitější teorie a pojmy vztahující se k oběma konceptům, dále jejich vývoj v dětství a vztah ke školní práci. V empirické části jsou popsány způsoby jejich měření u dětí a tato část práce se věnuje souvislostem vnímané osobní účinnosti a atribucí, které jsou také tématem návrhu výzkumu. Klíčová slova vnímaná osobní účinnost, atribuce, mladší školní věk, starší školní věk
|
|
|
Zvládání zátěže u rodičů dětí s poruchou autistického spektra
Brožová, Kateřina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se zabývá zvládáním zátěže u rodičů dětí s poruchou autistického spektra. Jejím cílem je zmapovat rodičovské strategie zvládání zátěže v souvislosti s péčí o dítě s poruchou autistického spektra. Práce je konstruována jako empirický kvalitativní výzkum doplněný o kvantitativní údaje. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodiči, kteří pečují o dítě s poruchou autistického spektra. Dále byl použit dotazníku SVF 78 "Strategie zvládání stresu", který rodiče také vyplnili. Data byla posléze kvalitativně analyzována pomocí obsahové analýzy a interpretována. Následně byla provedena komparace s odbornou literaturou. Samotný text práce má 3 části. Teoretická východiska v první části práce pocházejí z dostupné české a převážně zahraniční literatury o teorii autismu a zvládání zátěže u rodičů dětí s postižením. Druhá část práce popisuje metodologii výzkumu a postup analýzy dat. Poslední část práce je věnována prezentaci výsledků výzkumu a diskuzi, která přináší propojení výsledků výzkumu s dostupnou literaturou. Přínosem studie je zjištění, co rodičům dětí s poruchou autistického spektra pomáhá ke zvládnutí zátěže, která se pojí k péči o toto dítě. Klíčová slova: rodiče, poruchy autistického spektra, zátěž, zvládání zátěže
|
|
|
Psychologické aspekty nošení dětí v šátku
Kořínková, Pavla ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Výzkumný problém diplomové práce se zabývá psychologickými aspekty nošení dětí na těle matky pomocí šátku či nosítka. Výzkumná otázka zní: Jaké jsou motivy matek nosit své dítě v nosicí pomůcce dle názoru nosících matek? Teoretická část mapuje psychologické poznatky o počátku vztahu matka-dítě z hlediska kontaktu a vznikající vazby (attachmentu) od prenatálního období přes období perinatální až do jednoho roku věku dítěte. Bližší pozornost je věnována biologickým, etologickým, antropologickým a zejména psychologickým předpokladům nošení dítěte matkou. V empirické části byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu dokumentů. Data byla získaná pomocí semistrukturovaného rozhovoru vedeného s devatenácti respondentkami vybranými nepravděpodobnostními metodami výběru, které mají zkušenost s nošením dítěte. Nahrané rozhovory byly doslovně přepsány a analyzovány pomocí metody zakotvené teorie. Mezi nejčastější motivy k nošení dítěte patří libé pocity a prožitky matek, především pocity přirozenosti, klidu, jistoty a svobody. Dále pak matky oceňují praktičnost nošení: kontakt s dítětem a zároveň volné ruce, volnost pohybu, komunikaci s dítětem nablízko a možnost okamžitě reagovat na potřeby dítěte. Velký přínos vidí ve zklidňujícím efektu nošení na dítě. Motivy vedou k nošení dítěte, následné zkušenosti s...
|
host ::
RSS.