|
|
Teorie závislosti v díle André Gundera Franka a Fernanda Henrique Cardosa
Hanuš, Karel ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent)
(česky) Tato práce je věnována teorii závislosti v pojetí jejích dvou hlavních představitelů Andre Gundera Franka a Fernanda Henrique Cardosa. Metodologicky je založena na základním předpokladu sociologie vědění, že lidské myšlení (každodenní vědění i abstraktní teorie) je zásadně ovlivněno svým společensko-historickým kontextem. Z toho vyplývá nutnost kombinovat historický a sociologický přístup. Práce se soustředí nejprve na historické a teoretické předpoklady vzniku teorie závislosti (zejména teorie modernizace, marxismus a strukturalismus). Jádro práce je zaměřeno na dílo Franka a Cardosa, na jejich intelektuální vývoj, metodologii jejich analýzy, pojetí závislosti a politické závěry, které z něj vyplývají. Následuje nástin politického vlivu teorie závislosti v podobě Frankova působení v roli poradce Salvadora Allenda a zejména Brazílie v době Cardosova prezidentství a přehled a zhodnocení velmi rozsáhlé a různorodé kritiky teorie závislosti. Závěr práce tvoří nástin situace teorie závislosti v současné době, jejího vlivu a aktuální relevance.
|
|
|
Antonie Novopacká - žena středostavovských vrstev na přelomu 19. a 20. století
Folková, Linda ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce je historicko-sociologickým pohledem na ženu a rodinu ve středních vrstvách 19. a 20. století v aplikaci na život Antonie Kučerové, rozené Novopacké. K práci byla využita pozůstalost Antonie Novopacké, dobová periodika a primární a sekundární literatura. Dívky byly od útlého věku vychovávány k roli manželek a hospodyň, a proto jejich hlavním cílem bylo založit rodinu. Status manželky byl v té době velice důležitý. Svobodné dívky měly situaci ve společnosti ztíženou. Důležitým atributem manželství bylo plození dětí. Dívky však na toto nebyly většinou vůbec připraveny, na rozdíl od mladých mužů, u kterých se určité sexuální zkušenosti předpokládaly. Cit a sexualita byla v manželství 19. a počátku 20. století spíše upozadněna. Rodina v 19. a 20. století byla závislá na otci, který byl jejím živitelem a ochráncem. Pokud otec zemřel, dostala se rodina často do problematické situace, a proto se vdova snažila nalézt dalšího životního partnera. Žena v této době však byla též nepostradatelnou součástí rodiny, starala se o chod domácnosti a samozřejmě o výchovu dětí, proto po smrti manželky hledal i vdovec další ženu, především pokud měl malé děti. Průměrná vdaná žena porodila v sedmdesátých letech 19. století přibližně šest až sedm dětí, z nichž se díky stále vysoké dětské úmrtnosti dožily patnácti let tři až...
|
|
|
Nezaměstnanost v Irsku
Vosecká, Michaela ; Tichá, Milena (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent)
Cílem této práce bylo poskytnout obraz o fenoménu nezaměstnanosti. Cílem prvním bylo definovat přesně, co to vlastně nezaměstnanost je. Ač se to mohlo zdát na první pohled snadné, při upřesňování tohoto pojmu se ukázaly různé problémy. Je totiž potřeba přesně si stanovit pojmy, nezaměňovat osoby nezaměstnané s lidmi ekonomicky neaktivními apod. Zároveň je třeba vždy si ověřit z jaké definice vychází daný stát, když tvrdí, že osoba je bez placené práce. Když se všechny definice spojily, bylo možné vytvořit závěr, že nezaměstnaný je ten, kdo nemá placené zaměstnání, je registrovaný na úřadu práce (či jiné obdobné instituci), práci si hledá a v určité době je do ní ochoten nastoupit. Po stanovení pojmu nezaměstnaného se logicky nabízela otázka, jak nezaměstnanost vzniká?
|
|
|
Rudá Praha: O příčinách volební úspěšnosti meziválečné KSČ
Melichar, Bohumil ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent)
Cílem předkládané práce je analytické zhodnocení příčiny vysoké volební úspěšnosti KSČ v prostředí meziválečné Prahy. V centru zájmu stojí připravenost aktérů k politickému aktivismu, aktivnímu vystoupení na demonstracích ale také kořeny méně zjevných sympatií projevujících se ve výsledcích volebního klání. Za pomoci metod sociálních a kulturních dějin práce rekonstruuje sociální sítě členů, sympatizantů a voličů v průběhu zkoumaného období se zvláštním ohledem na příčiny příklonu jednotlivců ke komunistickému hnutí. Komplex vytvořený z ideologického diskurzu a symbolických reprezentací síly dělnické třídy, v praxi se multiplikující skrze organizační struktury KSČ a její satelitní organizace, byl vybudován s ambicí vytvořit, řečeno jazykem pramenů, uvědomělou dělnickou třídu - tedy lehce mobilizovatelný kolektiv přesvědčených komunistů. Zachycení procesu konstruování mentálního světa členů a sympatizantů hnutí za pomoci zmíněných diskurzivních a symbolických praktik v průsečíku s aktivitami komunistických organizací zlepšujícími kvalitu života chudých nabízí nový úhel pohledu na problematiku etablování komunistického hnutí v meziválečné společnosti. Klíčová slova: komunistické hnutí, dělnická periferie, meziválečná Praha, volby, politický aktivismus, ideologický diskurz, kolektivní reprezentace,...
|
|
|
Pražský ilustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí.
Machek, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Holubec, Stanislav (oponent)
- Jakub Machek Pražský illustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí. Tato disertační práce je zaměřená na raný pražský senzační obrázkový tisk, Pražský Illustrovaný Kurýr a jeho méně úspěšné předchůdce, stejně jako na jeho pražské čtenáře. Tento tisk je vnímán jako příklad rozmáhající se populární kultury přelomu 19. a 20. století a je využit jeho význam při výzkumu zásadních sociálních, kulturních a politických změn ve společnosti vyvolaných procesy industrializace a urbanizace. V této době také lidé z nižších vrstev získávají možnost se aktivně účastnit politického a kulturního života a stávají se tak příjemcem masové populární kultury. Produkce a recepce populárního deníku je analyzována jako ukazatel přechodu české společnosti od tradičních převážně venkovských a maloměstských společenství k moderní masové velkoměstské společnosti, pro níž bylo nutné globální vzory úspěšného populárního tisku přizpůsobit.
|
|
|
Zobrazení mužů a žen v literatuře druhé poloviny 19. století z hlediska vlivu rodiny na její členy v jednotlivých životních obdobích
Slavíková, Inka ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Cílem práce je nastínit sociální vazby a zákonitosti typické pro českou rodinu 19. století, především vliv rodiny na postavení jejích členů v rámci rolí v jednotlivých životních etapách - dětství, dospívání, dospělosti a stáří. Práce se zaměřuje na model patriarchální rodiny, který byl typický zejména pro český venkov 19. století, a vyznačoval se dominantním postavením muže v roli otce rodiny, jeho nepopiratelnou autoritou a závislostí všech ostatních členů na jeho rozhodování a také na jeho sociálním statusu a zdraví. Dominantní postavení muže bylo v té době utvrzované náboženskými a společenskými konvencemi, důležitou roli rovněž hrála socioekonomická funkce rodiny. Teoretické teze vycházejí z podkladů čerpaných z odborných publikací, praktická potvrzení vyplývajících závěrů jsou doložena prostřednictvím příkladů z uměleckých literárních děl a memoárové literatury autorů a autorek 19. století. Využitím interdisciplinární metody sledování sociálních jevů prostřednictvím literárního díla lze analyzovat sociální procesy i při časovém odstupu - tedy v případě, že probíhaly v minulosti. Je třeba ale stále respektovat fakt, že umělecké dílo není skutečným a pravdivým odrazem společnosti, ale musí být hodnocené jako obraz zprostředkovaný, ovlivněný osobností autora, zvoleným literárním žánrem, a...
|
|
|
Teorie závislosti v díle André Gundera Franka a Fernanda Henrique Cardosa
Hanuš, Karel ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Holubec, Stanislav (oponent)
(česky) Tato práce je věnována teorii závislosti v pojetí jejích dvou hlavních představitelů Andre Gundera Franka a Fernanda Henrique Cardosa. Metodologicky je založena na základním předpokladu sociologie vědění, že lidské myšlení (každodenní vědění i abstraktní teorie) je zásadně ovlivněno svým společensko-historickým kontextem. Z toho vyplývá nutnost kombinovat historický a sociologický přístup. Práce se soustředí nejprve na historické a teoretické předpoklady vzniku teorie závislosti (zejména teorie modernizace, marxismus a strukturalismus). Jádro práce je zaměřeno na dílo Franka a Cardosa, na jejich intelektuální vývoj, metodologii jejich analýzy, pojetí závislosti a politické závěry, které z něj vyplývají. Následuje nástin politického vlivu teorie závislosti v podobě Frankova působení v roli poradce Salvadora Allenda a zejména Brazílie v době Cardosova prezidentství a přehled a zhodnocení velmi rozsáhlé a různorodé kritiky teorie závislosti. Závěr práce tvoří nástin situace teorie závislosti v současné době, jejího vlivu a aktuální relevance.
|
|
|
Sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době. Historicko-sociologická analýza
Holubec, Stanislav ; Kárník, Zdenek (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Měchýř, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přiblížit sociální existenci a každodennost pražského dělnictva v meziválečném období. Praha, která ve sledovaném období dynamicky rostla a rychle se měnila v moderní velkoměsto, byla také městem s největší koncentrací dělníků v Československu. Zvláštní pozornost je věnována dělnickým rodinám, problematice zdraví a sexuality, bydlení, kulturním praktikám, politické existenci a vzdělávání. Práce používá dobových archivních pramenů organizací zabývajících dělníky nebo dělnických organizacích samotných (politických stran, odborů, zájmových sdružení). Druhým zdrojem informací je kvalitativní sociologické šetření pamětníků. Dále to jsou analýzy statistických dat, dobových periodik a sekundární literatury. Práce se snaží ukázat pražské dělnické prostředí ve vší rozmanitosti jeho existence a pojímá tuto sociální skupinu jako značně heterogenní útvar s velmi plynulými hranicemi přechodu k ostatním sociálním prostředím. Vedle sociálních rozdílů zdůrazňuje práce vliv rozdílů mezi generacemi a pohlavími na každodennost pražského dělnictva.
|
|
|
Žena jako matka - sladění rodiny a práce
Kubáčková, Eva ; Holubec, Stanislav (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Ideální zpusob zajištení péce o deti do 3 let je pro vetšinu páru témer shodný s reálným zpusobem zajištení. Pres 90 % matek a otcu si preje, aby žena zustala na materské, následne rodicovské dovolené nejméne do 2, spíše do 3 let veku dítete. O cástecném úvazku uvažují ženy až po skoncení rodicovské dovolené, ideálne by si predstavovaly pracovat na zkrácený úvazek po dobu docházky dítete do materské školy ( 3 - 6 let veku dítete). Ackoli pred narozením dítete tvorí partneri model dvoupríjmového manželství, po narození dítete se genderová rovnost vytrácí a ženy se nejcasteji vzdávají své práce ve prospech dlouhé rodicovské dovolené. Vetšina žen si nepreje, aby je v péci o díte zastoupil otec dítete a stejne i vetšina mužu si nepreje zustat s dítetem na rodicovské dovolené. Pouze mizivé procento mužu na rodicovské dovolené zustává. Spolecnost se na ne dívá bud nechápave nebo je obdivuje jako hrdiny. Ženy, které místo péce o díte zvolí po materské dovolené návrat do práce tolik pochopení ve spolecnosti nemají. Jsou považovány spíše za "krkavcí matky". Ženy, které se chtejí místo dlouhé rodicovské dovolené vrátit do práce, jsou nejcasteji vysokoškolacky, pro které má absence v zamestnání negativní vliv na jejich další pracovní postup.
|
|
|
Nezaměstnanost v Irsku
Vosecká, Michaela ; Holubec, Stanislav (oponent) ; Tichá, Milena (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo poskytnout obraz o fenoménu nezaměstnanosti. Cílem prvním bylo definovat přesně, co to vlastně nezaměstnanost je. Ač se to mohlo zdát na první pohled snadné, při upřesňování tohoto pojmu se ukázaly různé problémy. Je totiž potřeba přesně si stanovit pojmy, nezaměňovat osoby nezaměstnané s lidmi ekonomicky neaktivními apod. Zároveň je třeba vždy si ověřit z jaké definice vychází daný stát, když tvrdí, že osoba je bez placené práce. Když se všechny definice spojily, bylo možné vytvořit závěr, že nezaměstnaný je ten, kdo nemá placené zaměstnání, je registrovaný na úřadu práce (či jiné obdobné instituci), práci si hledá a v určité době je do ní ochoten nastoupit. Po stanovení pojmu nezaměstnaného se logicky nabízela otázka, jak nezaměstnanost vzniká?
|
host ::
RSS.