|
|
Tělo a jeho manifestace
Havlanová, Michaela ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Resumé (Čj) Klíčová slova: Tělo, sóma, sarx, péxis, horizont, aisthésis, tělesné schéma, body art, tělesné modifikace. Tato práce se zabývá tělem a jeho estetickou manifestací. Tělo je zde uchopeno několika způsoby. V první řadě je vymezeno filosoficky za pomoci pojmů sóma, sarx, péxis, horizont, tělesné schéma, pohyb a aisthésis. Následně je uchopeno jako antropologický objekt, se kterým se dá pracovat, je možné ho zdobit a nějakým způsobem manifestovat. Tato část je pro práci stěžejní. Jsou v ní popsány metody a techniky zdobení těla, fenomén suspension a jejich historie. K této části se váže také výzkum, který má za cíl objasnit motivaci pro extrémní modifikování sebe sama, nastínit pozadí suspension a podniknout sondáž do pojetí těla extrémně modifikovaných jedinců. V poslední části je na tělo nahlíženo z hlediska psychologie. Popsán je vývoj vztahu jedince k tělu a problémy, které pramení z patologického vývoje.
|
|
|
Existenciální a nenáboženská interpretace křesťanské víry
Holubec, Tomáš ; Funda, Otakar A. (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
V této práci jsme analyzovali koncepty nenáboženské a existenciální interpretace křesťanské víry. V úvodu jsme si kladli spolu s Robinsonem otázku, zda lze tyto pokusy označit za reformaci analogicky k reformačnímu hnutí v Evropě patnáctého a šestnáctého století. Zdá se, že se Robinsonova naděje, že tyto pokusy o interpretaci evangelia rozpohybují podobný proces, jako se to povedlo v reformaci, nenaplnila. Přestože byly tyto pokusy zaměřeny na moderního, sekularizovaného člověka, zůstal tento člověk vůči této řeči hluchý. Možná to bylo způsobeno nejednoznačnou terminologií a určitou intelektuální náročností, kterou se nenáboženské interpretace vyznačují. Odhady a charakteristika "čtvrtého člověka" také neodhadly moderního a tím spíše postmoderního člověka přesně. Ano, do určité míry je takový člověk skeptický vůči všemu nadpřirozenému. Má výhrady vůči náboženským mýtům, zázrakům a dogmatům, zároveň však tento člověk hledá duchovní útěchu v nejroztodivnějších typech náboženství a duchovní sféry.
|
|
|
Ustavení a proměny ideálu člověka v antickém dramatu
Hašek, Václav ; Hauser, Michael (oponent) ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce)
V úvodu naší práce vymezujeme jako základní cíl interpretaci obrazu člověka v antické tragédii a s tím nedílně spojenou interpretaci řádu světa, který člověku určuje jeho meze. Toto základní vymezení cíle práce nás vede k analýze dalších důležitých prvků, které úděl člověka v řeckých dramatech pomáhají konstruovat. Jedná se zejména o vztah k bohům, fenomén osudového předurčení a náhody, způsoby zakládání lidské viny a trestu za tyto viny. Krom těchto vnitřních dimenzí díla věnujeme pozornost i vnějším faktorům které se na konstrukci textů dramat podílejí. Jedná se zejména o proměnu postavení Athén, které se z pozice suverénního hegemona, z konceptu vnímání sama sebe jako "spásy Řecka", posouvají do role obce, která svůj potenciál musí užívat především na obranu vlastních kořenů a posléze je zasažena vnitřním skepticismem, který radikálně problematizuje dosavadní neochvějné danosti. Zabýváme se rovněž vlivem nástupu sofístické filozofie, která přináší významnou změnu perspektivy vnímání světa, a uvádíme ji do vztahů ke konkrétním dramatickým textům. V úvodní kapitole Antické drama a jeho postavení v životech občanů polis vřazujeme instituci divadla do struktury obce a sledujeme výsostnost jejího postavení, která nemá v dalších dějinných epochách obdoby. Zabýváme se funkcemi, které divadlo v polis zastává a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Žižkova kritika ideologie
Májíček, Jan ; Ritter, Martin (oponent) ; Hauser, Michael (vedoucí práce)
V této práci se zabýváme Žižkovou kritikou ideologie. Vycházíme z Marxova pojetí ideologie jako falešného vědomí. Navazujeme na něj Žižkovým zavedením pojmu jouissance, kritikou původního Marxova přístupu a ustanovením svébytné Žižkovy teorie ideologie. Práce se zabývá také kritikou pojmu "totalitarismu" a v jeho světle analýzou nacismu a stalinismu.
|
|
| |
|
|
Filmová propaganda a Německo v hitlerovské éře
Bína, Ondřej ; Hauser, Michael (oponent) ; Stracený, Josef (vedoucí práce)
Pro politické manipulátory se stalo filmové médium spojencem, díky němuž mohou účinněji působit na lidstvo. Film se ukazuje jako ideální prostředek nepřímé komunikace. Díky masovosti filmové distribuce, k níž se přidává rychlý technologický vývoj, je možno prostřednictvím filmu vytvářet iluzorní obrazy a světy. Pomocí nich ovlivňovat povědomí diváků o skutečnosti. První polovina 20. století s sebou přinesla v případě nacistického Německa a Sovětského svazu dva typické příklady, jak je možno využít filmový komunikát k podrobení si široké veřejnosti. Prvnímu příkladu se věnovala tato práce. Jejím smyslem bylo poukázat na propojení mezi filmovými prostředky, propagandou a politickými dějinami. Dokumentovat jej na příkladu kinematografie Třetí říše. Zároveň poskytnout učitelům středních škol informační základ k uchopení tohoto tématu a jeho následné využití ve výuce. Potencionál, který má poltickou strukturou kontrolovaná kinematografie je obrovský, jeho oslabení je možné i tím, že divák se bude stávat bedlivějším "čtenářem" filmových sdělení a naučí se vnímat filmovou zábavu v širších kontextech. Jedna z cest k tomuto stavu vede přes sbližování s problematikou filmové propagandy během výuky humanitních předmětů, jakými jsou základy společenských věd, dějepis a český jazyk. Z hlediska dalšího uchopení této...
|
|
|
Proměny role Odyssea v literatuře a filosofii
Růžková, Alexandra ; Hauser, Michael (oponent) ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá proměnou role Odyssea, jak už samotný název napovídá. Epochy se po staletí mění a s nimi i myšlení, filosofie doby a tedy i názory na díla minulosti. Co znamenal Odysseus v Antice, neznamená v Novověku. A samozřejmě období mezi těmito dobami se ktomu váží. Každá doba reaguje na předchozí a je jí ovlivněná. Odysseus je tak chápán jako statečný panovník Ithaky, chytrý a spravedlivý hrdina antických bájí, stejně tak však jako podvodník a proutník. Ale tento skok nebyl tak rapidní. Každá doba přinesla něco vlastního, co charakterizovalo postavu. Antika Odvsseovi nechala kouzlo mytologického hrdiny, Středověk mu jej odepřel, protože nezapadá do představ Středověku, Renesance jej opět obnovila, Baroko naopak vyvrátilo. Klasicismus se nevyjadřuje a ponechává pravidla Antiky jako "zákon" a Novověk poskytuje spousty verzí, jak na Odyssea hledět. V diplomové práci jsou uvedeny většiny pohledů a poznamenány změny od epochy k epoše. Protože jsou zde změny epoch vysvětleny, každý sám by mohl být schopen utvořit si vlastní názor a tak pochopit posun Odyssea od Antiky po Novověk, sám jej také interpretovat po svém.
|
|
|
Filosofické motivy v české reflexivní lyrice 30. let
Šimek, Petr ; Hauser, Michael (oponent) ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce)
Resumé Diplomová práce Filosofické motivy v české reflexivní lyrice 30. let. Toto pojednání se pokouší filosoficky uchopit vůdčí motivy (ticho, smrt, čas) v české reflexivní poezii z přelomu 20. a 30 let a raných 30. let. Z básní Vladimíra Holana vykládá motiv ticha jako ticha bytí. Toto tiché se dává jako bytí jsoucna v celku, jako ticho Boha, jako tichá pobídka k básnění přicházející z rozdílu mezi věcí a světem (Seyn), jako ticho skrývavě odkrývající světliny. Ticho je v zážitku úzkosti, v němž se bytí dává bez jsoucna. Motiv smrti je filosoficky interpretován z veršů Františka Halase. Zaměřuje se na vztah mezi smrtí, smyslem lidského pobytu na světě a autentickou existencí povstávající z pochopení ,bytí k smrti' jako své nejvlastnější možnosti. Třetí část práce se zaměřuje na filosofickou interpretaci času v básních Josefa Hory. Čas je kvalitativní, nikoli kvantitativní. Pojem času se zde posléze přibližuje pojmu boha a života. V pojetí daného motivu u tohoto básníka byly shledány důležité shody vývojem koncepce času Henri Bergsona.
|
host ::
RSS.