|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Politizace fanoušků fotbalové Slavie Praha
Petříš, Jan ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku politizace fotbalových fanoušků. Předmětem výzkumu se v tomto případě stali příznivci fotbalového klubu SK Slavia Praha, kteří jsou známí pod názvem Tribuna Sever. Cílem je ověřit, zdali nedochází k přeměně fanouškovské organizace, která se veřejně profiluje, jako apolitická v organizaci politicky určitým směrem orientovanou. Práce se nejprve zaměřuje na problematiku subkultury fanoušků obecně. Následně pak představuje konkrétní vztah mezi politikou a fanoušky, který ilustruje také na konkrétních příkladech z tuzemska i ze světa. Předmětem výzkumu byli fanoušci Slavie Praha, respektive jejich aktivní část, jež právě nese název Tribuna Sever. Cílem práce tedy není odhalit poměry mezi politickým smýšlením mezi všemi fanoušky, nýbrž zjistit možnou politickou orientaci dané organizace jako celku. I proto je výzkum zaměřen na vedoucí struktury této skupiny fanoušků, kteří nabízejí nejlepší vhled do této problematiky.
|
|
| |
|
|
Čihošťský zázrak jako téma a nástroj komunistické propagandy
Muczková, Michaela ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce s Číhošťský zázrak jako téma a nástroj komunistické se zabývá využitím propagandy v rámci kampaně k tzv. číhošťskému 50. letech 20. století vedla Komunistická strana Československa. Ve své první části nabízí tato práce teoretický podklad pro analýzu prováděnou ve výzkumné části. Zde je představena teorie totalitarismu, jenž je nezbytná k dobové nálady a poměrů v československé společnosti, a následně i teorie propagandy jakožto prostředku neodmyslitelně spjatého právě s totalitními režimy. K ilustraci pak práce ještě nabízí konkrétní kontext doby v Československu v kde klíčovým prvkem byl nástup Komunistické strany Československa k otný tzv. číhošťský zázrak je rozebrán zvlášť, přičemž dochází především k představení jeho průběhu, stejně tak jako jeho následků pro pátera Josefa Toufara a KSČ. Druhá část je praktická a na základě metodologického zakotvení a představené analýza historických pramenů. Těmito texty jsou vybrané články z dobových deníků , a navíc časopisu . Dalším Běda tomuž, skrze něhož přichází pohoršení natočený z popudu KSČ. prokázat přítomnost komunistické propagandy.
|
|
|
Reflexe římské republiky v římském a novověkém politickém myšlení
Halamka, Tomáš ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním cílem práce je zmapovat, jak římské a novověké politické myšlení reflektovalo období římské republiky. Z různých dějinných období jsou vybráni jednotliví zástupní političtí myslitelé, kteří téma římské republiky zpracovávali, komentovali, nebo se jím nechali inspirovat. Jejich poznatky o římské republice jsou systematicky zkoumány a uváděny v kontextu celého díla konkrétního myslitele. Výzkum autorů postupuje chronicky a začíná u myslitelů římské republiky Polybia a Cicera. Římské císařské autory representuje Eutropius. Jako zástupci novověkého politického myšlení byli vybrání Machiavelli, Montesquieu a dva autorské kolektivy - američtí federalisté a Engels s Marxem. Po nastínění toho, jak všichni tito autoři ve svých dílech reflektovali římskou republiku jednotlivě, přechází práce k jejich vzájemnému srovnání. Komparace se v práci provádí na deseti tematických celcích, které byly autory zmiňovány nejčastěji, s největším důrazem a na nichž můžeme mezi jednotlivými autory nejlépe ilustrovat důležité styčné plochy, či naopak rozpory v náhledu. Tato komparace poskytuje data nutná pro odpověď na sekundární výzkumnou otázku, a sice, které aspekty římské republiky měly na politické myšlení největší vliv.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.