|
|
Asymetrie výrazových prostředků mezi češtinou a ruštinou. Problematika odborného překladu
Izmaylova, Svitlana ; Hasil, Jiří (oponent) ; Gladkova, Hana (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je asymetrie výrazových prostředků mezi ruštinou a češtinou (problematika odborného překladu). Na základě českých a ruských textu s humanitním zaměřením se porovnávají a popisují asymetrické způsoby překládání slovesných elementů, které nevyjadřují děj pomocí určitých slovesných tvarů (infinitiv, nominální vazba, transgresiv, participium). Asymetrie překládání slovesných elementů je popsaná na morfologicko-syntaktické rovině jazyka. Způsoby překládání na lexikální úrovni jazyka jsou klasifikované jako překladatelské rozšíření, překladatelská redukce a substituce u termínů. Součástí diplomové práce jsou přílohy s příklady překládání slovesných elementů (v češtině a ruštině), které se vyskytly při zpracování textů.
|
|
|
Reflexe socialistické ideologie v české a bulharské publicistice
Poborský, Petr ; Rangelová, Albena (oponent) ; Gladkova, Hana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je věnována studiu socialistické propagandy v československých a bulharských publicistických textech, slovnících a dalších materiálech 40. a 50. let 20. století. Porovnává jazyk tisku před uskutečněním socialistických revolucí 1944, resp. 1948 s jazykem, užívaným po těchto událostech. Zjištěné skutečnosti dále konfrontuje se soudobým ruským materiálem. Stanoví výčet nejtypičtějších dobových výrazových prostředků a studuje jejich funkci v publicistických i dalších textech (politické projevy, úvahy). Dokumentuje vliv ruštiny na češtinu a bulharštinu a všímá si souvislostí jazykových a dějinných událostí.
|
|
|
Problematika výuky češtiny pro Slovany (se zaměřením na jižní slovanský areál)
Kachelmaierová, Šárka ; Vlašić, Marija (oponent) ; Gladkova, Hana (vedoucí práce)
Práce se zabývá výukou češtiny pro cizince. Zaměřuje se na problematiku výuky typologicky blízkého jazyka, jakým je čeština pro mluvčí slovanských jazyků, konkrétně bosenštiny/ chorvatštiny/srbštiny. V teoretické části vymezuje a klasifikuje pozitivní a negativní jazykové transfery. Porovnává typologické odlišnosti bosenštiny/chorvatštiny/ srbštiny a češtiny. Práce se také zabývá jevy, které jsou pro studenty češtiny obtížné. Věnuje se problematice interferenčních chyb a mezijazykové interference, která vychází z výzkumu provedeném na studentech bohemistiky záhřebské filozofické fakulty. Popisuje výuku češtiny v Chorvatsku. Představuje některé učebnice a charakterizuje některé zásadní metody výuky cizích jazyků. Stručně seznamuje se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky. V příloze této práce naleznete ukázky dotazníků, ukázky studentských překladů z češtiny do chorvatštiny a ukázky přepisu poslechového cvičení.
|
|
|
Nástin dějin kultury na území Makedonie
Kouba, Miroslav ; Gladkova, Hana (oponent) ; Rychlík, Jan (oponent)
Cílem předkládané práce je podat kontinuální přehled dějin kultury na území Makedonie. přičemž se neomezuje pouze na kulturní dějiny makedonského národa, ale pojímá v úvahu kontinuálně lidskou činnost na území Makedonie, kterou lze od dob neolitu prokazatelně ilustrovat na základě památek především hmotné kultury. Počátek dějin kultury je tedy na území Makedonie datován 6. tisíciletím před n.l., což přirozeně dokládají především archeologické památky. Předkládaná rigorózní práce se snaží periodizovat vývoj dějin kultury v souvislosti se základními etapami obecně pojímaných dějin lidstva. Celé období je proto rozděleno do osmí kapitol, v nichž se zdůrazňují nejvýraznější markanty příslušných etap kulturních dějin. Práce tak mapuje v jednotlivých kapitolách zvláštní fenomény duchovní i materiální kultury v době pravěku, starověku a středověku, který je z hlediska koncepčního nutně ovlivněn příchodem Slovanů na Balkánský poloostrov. Významné místo má zcela jistě v kulturních dějinách Makedonie též cyrilometodějské období, které znamená počátek literární tradice slovanského prvku nejen v Makedonii. Od třetí kapitoly je tedy pozornost významnou měrou soustředěna také na literární činnost. Podobný přelom raezi tradičně pojímanými epochami kulturních dějin představuje pro makedonské (obecně balkánské) prostředí...
|
|
|
Inovační procesy v české a bulharské jazykové situaci (na materiálu jazyka médií)
Niševa, Božana ; Martincová, Olga (vedoucí práce) ; Savický, Nikolaj (oponent) ; Gladkova, Hana (oponent)
Problematika inovačních procesů v současných jazykových systémech patří k ústředním otázkám, kterým se dnes lingvistické bádání věnuje. Obecný cíl této práce je synchronní konfrontační popis typů inovačních procesů, které vyvolávají a ovlivňují lexikální dynamiku češtiny a bulharštiny. Vychází se přitom z obecně přijímaného názoru, že v závislosti na uplatňovaném kritériu jednotlivé inovační procesy mohou být usouvztažňovány s různými dynamickými tendencemi komplexnějšího a univerzálnějšího charakteru, tj. s projevy intelektualizace a demokratizace, internacionalizace a nacionalizace, tenninologizace a detenninologizace v českém a bulharském spisovném jazyce. 1. kapitola práce podává metodologická a teoretická východiska výzkumu. Tamtéž se pomocí modelu navrženého B. Havránkem a rozvinutého A. Jedličkou stanoví následující paralely mezi českou a bulharskou jazykovou situací: a) politicko-sociální změny v obou společnostech a nová zájmová orientace členů ,jazykového (komunikačního) společenství"; b) rozšíření sfér užití hovorových a nespisovných jazykových prostředků; c) zvýšení počtu uživatelů cizího jazyka, především angličtiny; d) šíření nových infonnačních technologií a jejich dostupnost pro větší počet uživatelů; e) snadná přístupnost rozmanitých infonnačních zdrojů, resp. možnost sdělování a dotváření...
|
|
|
Bulharské neologismy v módě
Dobrevová, Nikol ; Rangelová, Albena (oponent) ; Gladkova, Hana (vedoucí práce)
Společenské a kulturní proměny, jež jsou pro země střední, východní a jihovýchodní Evropy typické na přelomu 80. a 90. let, přinesly výrazné změny a nová chápání prakticky do všech oblastí lidské činnosti. Nové období, jež bývá nazýváno transformací, případně v bulharském kontextu "přechodem", představuje do značné míry také přelom v tradičních chápáních jazykové situace. Je zjevné, že nové společenské podmínky budou v mnoha kontextech také znamenat pole působnosti pro nové lingvistické termíny a konkrétní slovní zásobu s nimi spojenou. V tomto smyslu je možno chápat jako neobyčejně specifickou oblast lidské činnosti módu a její reflexi v jazykové situaci. Ne jinak tomu bude i v prostředí bulharském. Na místě úvodu této předkládané práce lze s nadsázkou citovat myšlenku britského spisovatele Oscara Wilda, která o módě říká: "Móda je to, čím se fantastické stává na okamžik obecným." Zmiňovaný časový efekt se v plné platnosti dotýká také její jazykové reflexe. Móda a módní trendy s sebou jednoznačně nesou nové fenomény, jež musí být nezbytně také označeny módními pojmy - tedy terminologií, která v jazyce pohotově reaguje na všechny nejnovější jevy. Tentýž britský spisovatel v jiném citátu poukázal na onu časovost, proměnlivost a nestálost "módního života", neboť prohlásil, že "móda je tak netolerovatelná...
|
|
|
Language and National Identity. The Case of Language Policy in Bosnia and Herzegovina
Kimáková, Barbora ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent)
Vzťah jazyka a politiky je možné skúmať na dvoch základných úrovniach. Buď sa sústredíme na jazyk politiky alebo politiku jazyka, inými slovami jazykovú politiku. Pod jazykom politiky rozumieme vyjadrovacie prostriedky a proces konštrukcie pojmov, s ktorými sa v oblasti politiky oblasti pracuje v záujme dosiahnutia konkrétných politických ciel'ov. V případe jazykovej politiky sa sústredíme na postupy, akými sa prostredníctvom lingvistických úprav v rámci jazyka, a zároveň zákonných úprav jeho používania dosahujú ciele súvisiace s používáním určitej variety jazyka v konkrétných sférách spoločnosti. V predkladanej diplomovej práci sa sústredím na druhý z aspektov, t.j. jazykovú politiku. Postavenie konkrétného jazyka v spoločnosti je často kFúčovou otázkou pri vzniku štátu alebo reformulácii jeho legitimity. Používanie jazyka býva, zďaleka však nie vždy, upravené v rámci ústavy, alebo štát dokonca disponuje samostatným jazykovým zákonom. Jedným z hlavných dóvodov prečo sa tak deje, je často snaha zabezpečit' touto cestou existenciu konkrétného jazyka, ktorý má symbolickú funkciu v rámci spoločnosti označovanej ako etnikum alebo národ. Prepojenie problému jazyka a národnej identity a predovšetkým spoločensko-politické dósledky, aké móže mať politická realizácia konkrétnej představy o tomto vzťahu, boli najviac...
|
|
| |
|
|
Galicismy v bulharštině v první polovině 20. století
Georgievová, Jana ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Nisheva Nikolova, Bozhana (oponent)
Diachronní výzkum porovnávající francouzské lexikální přejímky v bulharštině 1. poloviny 20. století na základě materiálu slovníku cizích slov Stefana Mladenova Речник на чуждите думи в българския език с обяснения за происхода и състава им (1932) a soudobého slovníku Речник на чуждите думи в българския език (PERNIŠKA 2007). Tato slova jsou porovnána z hlediska lexikálního, sémantického, fonetického a morfologického. Výsledky práce ukazují postavení francouzštiny v bulharské společnosti, vývoj bulharské lexikografie a formální zařazení těchto přejímek do bulharského jazykového systému. Práce také shrnuje dosavadní bádání o vlivu francouzštiny v bulharském prostředí.
|
|
|
Jazyk jako prostředek při vytváření obrazu Bulharska v české společnosti
Anastasova, Diliana ; Hasil, Jiří (oponent) ; Gladkova, Hana (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je prozkoumat a popsat, jak je používán jazyk při vytváření obrazu Bulharska v soudobé české společnosti po listopadové revoluci. Toto téma je inspirováno příbuzností bulharského a českého jazyka a tím, jak tato příbuznost ovlivňuje kulturu, dějiny a tradiční vztahy obou národů. Po roce 1989 vlivem politických a ekonomických událostí nastaly jak v bulharské, tak v české společnosti velké změny, které sehrály důležitou roli pro vytváření současného obrazu Bulharska. "Publicistika informuje o aktuálních společenských a politických událostech a komentuje je."] Z tohoto důvodu jsem se rozhodla provést průzkum článků o Bulharsku v českém tisku, které vyšly v období od r. 1991 do r. 2005, a to ve čtyřech denících: Mladá fronta Dnes (dál MF Dnes), Hospodářské noviny (dál HN), Lidové noviny (LN) a Právo (před rokem 1996 - Rudé Právo). Tyto deníky jsem vybrala proto, že patří mezi čtvery nejpopulárnější české noviny a ovlivňují tedy největší okruh čtenářů. Z jazykového hlediska jsem se zaměřila na stylotvorné činitele v publicistice, užívání určitých lexikálních jednotek a jejich působení na čtenáře. Průzkum jsem nazvala "Bulharsko českýma očima". Našly v něm místo články, které měly zajímavý obsah, nebo ve kterých novináři při popisu Bulharska užívali charakteristické jazykové prostředky....
|
host ::
RSS.