|
|
The Lacanian Concept of Sexuation as an Alternative to the Genderqueer Paradigm
Konoreva, Jevgenija ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Tupinambá, Gabriel (oponent)
Tato práce tvrdí, že dnešní zdánlivě heterogenní prostředí odhaluje specifickou homogenitu a rigiditu myšlení, jejichž zdroj a účinky zůstávají pro současného subjekta neprůhledné. Úspěšný vývoj genderqueer agendy, která je součástí perspektivy univerzální emancipace, je zároveň doprovázen nárůstem osobního a politického zmatků, přičemž teoretické prostředky dostupné v genderqueer rámci odhalují specifické zpoždění, znemožňující zodpovězení na původně prohlášené otázky. Hlavním teoretickým nástrojem této práce je Lacanovská psychoanalýza, protože jako jedna z mála disciplín disponuje dostatečnými nástroji pro analýzu situace, v níž se současný subjekt nachází. Nicméně, je nutné podotknout, že rozšířena adaptace lacanovského pojmového aparátu napříč celým korpusem kritického myšlení je často špatně uzpůsobená. Proto je nutné, za prvé, problematizovat samotné strategie moderních myšlenkových postupů se zaměřením na zákonité nesrovnalosti, které mimo jiné vedou k rozporným sociálním výsledkům. A za druhé, nabídnout alternativní přístup k teorii, včetně nových teoretických řešení. S cílem navrhnout jiný rámec pro pochopení problematické moderní subjektivity tato práce představuje dosud nepředstavený výklad některých psychoanalytických koncepcí, rozpracovaných ruským badatelem Alexandrem Smuljanským....
|
|
|
Transformace jako součást koloniální identity.
Vidím, Václav ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent)
(česky): Koloniální systém je z logiky věci postaven na diferenci mezi rasami, kdy jedna ovládá druhou. Tento aspekt má významný vliv na podrobené subjekty z perspektivy jejich identity, neboť právě barva kůže jim přináší významné nevýhody ve způsobu žití. Důsledkem tohoto diskomfortu může být rozpad či převzetí cizí identity, patologický vztah k vlastní tělesnosti. Ve 20. století mnoho teoretiků kolonialismu a post-kolonialismu tyto důsledky analyzují. Jsou jimi především Frantz Fanon, Albert Memmi a americká autorka Nella Larsen. Všichni tři zmínění přinášejí perspektivu, která zahrnuje aktivní změnu vlastního vzezření jako způsob integrace, která jinak není možná, protože jak píše David Macey v biografii Frantze Fanona, jsou pouze dvě východiska, nasazení si bílé masky, nebo rebélie. Pokud se tedy přikloníme k první variantě, je třeba sledovat, jaké důsledky to přináší subjektu podrobujícímu se této změny, ale zároveň i tomu, který tuto změnu pozoruje. Tedy jak je na tom kolonizovaný i kolonizátor. S identitou tato práce tedy nebude pracovat jako s něčím homogenním, neměnným a nehybným, ale naopak jako s něčím, co prochází neustálou změnou.
|
|
| |
|
| |
|
|
Loki: transmediální narativní analýza postavy trickstera
Koukalová, Věra ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Diplomová práce zpracovává téma transmediální narace postavy trickstera (šibala) na příkladu mytologické, literární, filmové, seriálové a mediální postavy Lokiho. Základem teoretické části je definice Lokiho coby trickstera a vymezení Lokiho jako postavy. Pomocí teorie transmediální naratologie a teorie fikčních světů autorka na Lokiho příkladu zjišťuje, zda je možné zachovat postavu trickstera napříč žánry a mediálními formáty.
|
|
| |
|
|
Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu
Jirsa, Tomáš ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Disertační práce "Fyziognomie psaní: v záhybech literárního ornamentu" se zabývá vztahem mezi literárním psaním a ornamentem. Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickou problematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí. Ornament je analyzován a interpretován jako teoretická figura umožňující zkoumat literární psaní z hlediska jeho vizuality a pohybu. Tento přístup, pokoušející se o určité vizuální čtení literatury, je zde rozpracován a aplikován pod názvem "fyziognomie psaní" a představuje pokus, jak číst literární texty nejen z hlediska významu a sdělení, ale rovněž z perspektivy vizuálně-figurální performance. V první části je vypracován pojem ornamentu na pozadí jeho historické, estetické a filozofické reflexe a vysvětlen jeho interpretační potenciál vzhledem k umělecké literatuře. Část druhá představuje interpretace vybraných textů světové literatury 20. století (Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Hugo von Hofmannsthal, Samuel Beckett, Louis Wolfson a Blanche T.) z hlediska afinity literární řeči a konkrétních ornamentálních projevů.
|
|
|
Normální a patologické v české společnosti 20. a 30. let 20. století
Machálková, Aneta ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce hledá souvislosti mezi společenskými otázkami týkajícími se psychiatrie a daným historickým obdobím první poloviny 20. století., konkrétně se týká problematiky normálního a patologického v období 20. a 30. let 20 století. Patologické je vymezeno ve smyslu psychiatrickém, jedná se o to, co není z hlediska psychického zdraví v normě, co je ne-normální. Předmětem této práce je zjistit, jakým způsobem se společnost v této době vymezuje vůči lidem s psychiatrickou diagnózou. K tomu bude sloužit kritická diskurzivní analýza vybraných textů z daného období. Do práce je pro lepší vhled do oboru zařazen také přehled nejdůležitějších dobových psychiatrů. Práce se zabývá také tématy s problematikou spjatými - patří sem například vědecké pojetí mozkové aktivity, ale i určité československé zákony, které se týkaly zkoumané skupiny psychiatricky diagnostikovaných. Zmíněny jsou i takové vztahy jako společnost - jedinec či lékař - pacient, které osvětlují klima doby. Inspirací bylo zejména dílo Michela Foucaulta, které se věnuje historii z podobného hlediska.
|
|
|
Aesthetics of Loathing and Disgust in the Works of Amélie Nothomb
Izdná, Petra ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce Estetika ošklivého a nechutného Amélie Nothombové je analyzovat v díle této frankofonní spisovatelky prvky (resp. figury, motivy, topoi) estetiky ošklivého a následně je interpretovat. Amélii Nothombovou pokládáme za autorku spíše druhořadou. Třebaže jsou její bizarní tragikomedie charakteristické intelektuálními úvahami a sofismaty, pro přílišnou explicitnost působí její romány mělce. Takové hodnocení však nijak nezpochybňuje možnost smysluplné interpretace jejích textů. Přijímáme hypotézu, že určitý Zeitgeist je nej čitelnější právě v textech tzv. menších autorů.
|
|
|
Význam a rozumění v kontextu myšlení Jacquesa Derridy a Hans-Georga Gadamera
Voborský, Lukáš ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Souhrn Význam a rozumění v kontextu myšlení Jacquesa Derridy a Hans-Georga Gadamera Předkládaná studie se zaměřuje především na diskusi procesu rozumění a geneze významu. Na příkladu Gadamerovy hermeneutiky se ukazuje, jaké jsou limity pozitivního pokusu vyjádřit podmínky rozumění v kontextu filosofie konečnosti. Přes nesporné přínosy se hermeneutické rozumění ukazuje být zranitelné vůči ideologii a může být díky důrazu na shodu a koherenci v podezření ze skryté normativity. Derridova dekonstrukce naopak ukazuje dynamiku vzniku významu v jazyce, klade důraz na pluralitu a mnohoznačnost oproti totalizující jednoznačnosti či shodě; díky tomu však není schopná nabídnout nic, co by se dalo nazvat pravdou. V paralení linii výkladu se ukazuje na filosoficko-antropologickém přístupu Ernsta Cassirera v jeho srovnání s Heideggerovou existenciální analytikou pobytu, že už na základní úrovni, v procesu pojmotvorby a dřív, je naše rozumění věcem nějakým způsobem determinováno. V diskusi mezi Gadamerem a Derridou se ukazuje nevyhnutelnost určité arbitrární volby v procesu rozumění - s ohledem na praktickou situaci rozumění je třeba význam pravidelně fixovat, a to bez ohledu na míru naší dobré vůle zachovat jinakost druhého či textu. Cassirerova pozice naproti tomu ukazuje určitou teleologičnost v základu veškerého...
|
host ::
RSS.