|
|
Evolutionary Aspects of the Human Aesthetic Responses to Flowers
Hůla, Martin ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Estetické vnímání květů člověkem bylo dlouho opomíjeným tématem ve výzkumu interakcí člověka a rostlin. Teorie, které se zabývaly estetickým vnímáním rostlin a vlivem rostlin na well-being člověka, většinou používaly obecné pojmy jako vegetace, zeleň nebo pokojové rostliny, a ignorovaly tak obrovskou rozmanitost tvarů a barev jednotlivých rostlin. Jsme přesvědčeni, že specifické rysy různých rostlinných druhů hrají klíčovou roli při vzbuzování estetických reakcí člověka, a možná také ovlivňují sílu efektů na lidský well-being. Rozhodli jsme se, že se pokusíme identifikovat některé rysy květin, které by mohly ovlivňovat estetické reakce člověka, a empiricky otestujeme jejich relevanci. Výběr rysů květin vycházel z evolučních teoretických rámců, které se zabývají původem estetických reakcí člověka na květiny (Teorie výběru habitatu), různé tvary (Teorie zpracování informací) a barvy (Teorie ekologické valence). V první studii jsme nechali více než 2000 účastníků hodnotit krásu fotografií 52 českých divokých květin. Naše výsledky ukázaly na silnou shodu mezi hodnotiteli. Typičnost květin měla pozitivní efekt na hodnocení jejich krásy. Také silně negativně korelovala s komplexitou květin. Důležitá byla i květní symetrie. Bilaterálně symetrické květiny byly považovány za velmi komplexní a velmi málo...
|
|
|
Simulace dějů predikovaných teorií zamrzlé plasticity
Nekola, Ondřej ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ponížil, Petr (oponent)
Otázka tempa evoluce patří k nejstarším v evoluční biologii a dosud nebyla uspokojivě vyřešena. Jedním z pokusů je teorie zamrzlé plasticity, podle které je pohlavně se rozmnožující druh schopný vývoje jen v krátkých obdobích, kdy dojde k poklesu genetického polymorĄsmu například při peripatrické speciaci. V delších obdobích evoluční stáze je vývoj druhu omezen frekvenčně závislou selekcí a pleiotropií. V rámci této práce byl vyvinut volně dostupný program simulující chování po- pulací pohlavně se rozmnožujících jedinců v proměnných podmínkách prostředí. V tomto programu byly simulovány vývoje populací s různou pravděpodobností vzniku alel působících na více složek fenotypu a s různou pravděpodobností vzniku frekvenčně selektovaných alel, které působí na fenotyp v opačném směru, pokud jsou v lokusu jednou nebo dvakrát. Byly pozorovány trendy předpovězené teorií zamrzlé plasticity Ű pomalejší přizpůsobení skokovým změnám prostředí, menší dosažené Ątness a častější vy- mírání populací s většími podíly zkoumaných druhů alel, ale pouze s velmi malou silou efektu a bez statistické významnosti. Pro budoucí výzkum je vhodné rozšířit prostor zkoumaných parametrů a zejména se zaměřit na větší populace, u kterých je účinnější působení selekce.
|
|
|
Biologické a sociální prediktory a koreláty lidské morálky
Kopecký, Robin ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Houdek, Petr (oponent)
V této disertační práci se zabýváme rozličnými oblastmi biologických a sociálních faktorů ovlivňujících lidskou morálku. Spojujícím prvkem tohoto souboru čtyř studií je souběžně zájem o lidskou morálku jako tradiční filozofické téma spolu s využitím metod empirických věd, zejména biologie, behaviorálních a kognitivních věd. První studie se zaměřuje na morální algoritmy v autonomních vozidlech. Zkoumali jsme morální preference týkající se volby mezi typy softwaru, které se liší zabudovanými algoritmy pro řešení smrtelných kolizí. Příslušné typy jsou kategorizovány do tří strategií: sobecké, altruistické a konzervativní. Respondenti preferovali altruistické strategie, a tato preference se ještě posílila, pokud byla signalizována ostatním. Altruistická preference je nejvýraznější, když se vztahuje na všechny ostatní, slabší, když odráží pouze osobní volbu, a nejslabší při volbě pro vlastní dítě. Docházíme k závěru, že zveřejnění volby výrazně ovlivní jedince směrem ke společensky výhodnějšímu řešení. Druhá studie zkoumá vztah mezi infekcí parazitem Toxoplasma gondii a jejím následným dopadem na politické přesvědčení a hodnoty lidí. Nakažení účastníci vykazovali tendenci ke zvýšenému tribalismu a sníženému kulturnímu liberalismu a antiautoritářství. Statisticky odfiltrovaný vliv horšího fyzického a...
|
|
|
Současné metody měření kognitivní výkonnosti
Bílková, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Binter, Jakub (oponent)
Cílem této práce je představit výběr několika metod měření kognitivní výkonnosti u dospělých s důrazem na metody proveditelné online. Tyto metody jsou uvedeny v kontextu konceptů složení inteligence, na kterých se zakládají. Mezi zvolené metody patří několik IQ testů a několik metod měření kognitivní výkonnosti proveditelných online. IQ testy reprezentují měření obecné inteligence. IQ testy zmiňované v této práci jsou prováděny individuálně nebo skupinově. Online metody mají užší zaměření a jsou v práci zmíněny spolu s platformami, které tyto metody poskytují. Výběr online metod byl proveden podle rozšířenosti metod v literatuře s důrazem na ty častější a to tak, aby tyto metody společně pokryly širší škálu kognitivních schopností. Je diskutována reliabilita a validita metod.
|
|
|
Human Perception in Condition of Uncertainty: The Visual, Auditory and Embodied Responses to Ambiguous Stimuli
Boschetti, Silvia ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Palanza, Paola (oponent) ; Pfaus, James (oponent)
Naše smysly se vyvinuly tak, abychom z okolního prostředí získávat optimální množství informací. Tato optimalizace ovšem znamená, že je třeba počítat s chybami. Proto, abychom předešli těm s významným dopadem, vyvinula se u člověka tendence k nadhodnocování významu vzájemných souvislostí (i ve smyslu vnímání vzorů a posloupností). Ve své práci jsem testovala schopnost vyhodnocování vizuálních a akustických stimulů. Za použití počítačové grafiky byl vyvinut soubor testovacích stimulů, kde bylo rozložení prvků určeno sofistikovaným generátorem pseudo-náhodných čísel. Tyto výsledné masky s různou mírou průhlednosti byly užity k překrytí geometrických tvarů. Podobného postupu bylo užito k vytvoření černobílých stimulů s vysokým kontrastem. Za použití metod bayesovské statistiky jsem nalezla vzájemnou provázanost schopnosti určit přítomnost vzoru (a její absenci) a stylu myšlení, specificky racionálního a na intuici založeného. Dále jsem pak použila nejednoznačné výrazy tváře a vokalizace vysoce intenzivních afektivních stavů (bolest a slast) a stavů nízké intenzity (neutrální výraz/promluva, úsměv/smích). Výsledkem je zjištění, že vysoká intenzita projevu je spojena s nízkou schopností respondentů správně vyhodnotit valenci vizuálních i akustických stimulů. Díky použitému statistickému přístupu jsem...
|
|
|
Vliv latentní toxoplazmózy na paměť infikovaných jedinců
Hejduk, Tomáš ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Levčík, David (oponent)
Vztah mezi latentní toxoplazmózou a paměťovými procesy zatím nebyl detailně zkoumán. Vzhledem k celkově slabšímu kognitivnímu výkonu a horší prognóze u Toxoplasma-pozitivních pacientů se schizofrenií, zde však existuje předpoklad možné spojitosti mezi latentní toxoplazmózou a pamětí. Cílem této diplomové práce bylo ověřit, zda latentní toxoplazmóza spolu s Rh fenotypem ovlivňuje paměť jedinců Toxoplasma- pozitivních. Vyšetřovanými osobami v této studii bylo 307 studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří byli podrobeni testování vizuálně-prostorové pracovní paměti v testu Prostorového rozsahu, Meiliho testu selektivní paměti a Virtuálním testu hledání 4 cílů. Pomocí zmíněných testů se podařilo prokázat negativní vliv latentní toxoplazmózy na vizuálně-prostorovou pracovní paměť. Bylo pozorováno, že si Toxoplasma-pozitivní muži pamatují lépe podněty s agresivní tématikou, zatímco u Toxoplasma-pozitivních žen tomu bylo naopak. To by mohlo souviset s již dříve pozorovanými změnami v hladině testosteronu u infikovaných mužů a žen. Nebyl potvrzen protektivní vliv Rh pozitivity, jelikož horší paměťový výkon podávali v mnoha dílčích testech Rh pozitivní jedinci s latentní toxoplazmózou. Klíčová slova: Latentní toxoplazmóza, Rh faktor, vizuálně-prostorová pracovní paměť, Virtuální test hledání...
|
|
| |
|
|
Metody měření inteligence u dospělých osob
Chvátalová, Veronika ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
Ve své práci se zabývám metodami testování inteligence u dospělých osob. Cílem práce je seznámit čtenáře s šesti inteligenčními testy, a to jak s těmi individuálně administrovanými, tak s testy, které mohou být zadávány skupinově. Mezi komplexními testy, které měří celkové inteligenční schopnosti, uvádím také příklad částečného testu inteligence, který měří nonverbální schopnosti. U každého testu uvádím jeho charakteristiku, strukturu a popis úloh. Dále psychometrické vlastnosti, užití a na závěr diskutuji jeho klady a zápory. V případech, kde je to možné, uvádím také využití testu v České republice, případně v Evropě.
|
|
|
Role ekologických faktorů při udržování sexuality
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Existence a široké rozšíření pohlavního rozmnožování navzdory jeho očividným nevýhodám je jednou z největších otázek evoluční biologie. Podle teorie zamrzlé plasticity by se měl zásadně odlišovat průběh evoluce pohlavních a nepohlavních druhů. Jedním z jejích teoretických důsledků jsou i odlišné ekologické preference těchto druhů. Pohlavní druhy by měly upřednostňovat bioticky i abioticky proměnlivé habitaty, protože se dokáží rychle a vratně přizpůsobit momentálním podmínkám tohoto prostředí. Naopak nepohlavní druhy by měly mít jasnou výhodu v bioticky i abioticky stabilních habitatech, neboť se v delším časovém horizontu dokáží dokonale přizpůsobit i extrémním faktorům prostředí. Tyto předpovědi jsem se rozhodl otestovat formou metastudie na srovnání starobyle nepohlavních skupin (u kterých si můžeme být jisti, že jsou obligátně nepohlavní, dlouhodobě evolučně životaschopné a nejde jen o krátkodobě úspěšné klony) s jejich sesterskými či blízce příbuznými ekologicky srovnatelnými pohlavními skupinami. Hypotéza o abioticky i bioticky homogennějším charakteru prostředí obývaném těmito nepohlavními skupinami byla provedenou studií podpořena. Naopak hypotéza, vycházející z předpokládané schopnosti nepohlavních skupin se v delším časovém měřítku přizpůsobit širšímu rozmezí podmínek prostředí, testovaná...
|
|
|
Ekologické souvislosti pohlavního rozmnožování
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním z nejzajímavějších biologických fenoménů. Dodnes se žádné teorii nepodařilo kompletně vysvětlit jeho široké rozšíření napříč eukaryotickými klady navzdory jeho výrazným nevýhodám (například dvojnásobné ceně sexu). Můžeme rozlišit tři okruhy přístupů k řešení tohoto problému - teorie molekulárně-biologické, genetické a ekologické. Poslední jmenované jsou dnes nejrozvinutější a předpokládá se, že právě mezi nimi leží odpověď na záhadu sexu. Většina teorií se navzájem nevylučuje a je možné je spojit, nebo mohou působit zároveň. Prostředí abioticky stálá a bez biotických interakcí (tj. homogenní) by podle teorií měla upřednostňovat druhy s nepohlavním způsobem množení, prostředí abioticky proměnlivá a s velkým množstvím biotických interakcí (tj. heterogenní) naopak druhy pohlavní. Podporou těchto domněnek je mimo jiné i fenomén přerušovaných rovnováh a řada jeho vysvětlení, například hypotéza plus ça change P. R. Sheldona, nebo teorie zamrzlé plasticity J. Flegra. V současnosti existuje velké množství empirických dat, která jsou s uvedenou tezí v souladu. Prostředí výrazně homogenní (zejména různá extrémní prostředí) zřejmě opravdu upřednostňují nepohlavní organismy - ať už primárně nepohlavní prokaryota, nebo sekundárně nepohlavní eukaryota. Naopak ve většině biotopů...
|
host ::
RSS.