|
|
Těšínská otázka v československé politice v letech 1918 - 1920 a 1945 - 1947
Frič, David ; Květina, Jan (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato práce se zabývá politickým rozměrem otázky československo-polského teritoriálního sporu o oblast Těšínska, přičemž tuto problematiku bude sledovat především v klíčových obdobích let 1918-1920 a 1945-1947, kdy byl výše uvedený problém aktuální při tvorbě hranic nově vzniklých, resp. obnovených státních celků. Jejím cílem je zhodnotit postoje a role československých ústředních politických aktérů v těšínské otázce mezi lety 1918-1920 a 1945-1947. Výstupy analýzy obou časových úseků budou také vzájemně porovnány z hlediska kontinuality přístupu československých aktérů a také z hlediska zahraničních vlivů na řešení sporu o Těšínsko, zejména v podobě zahraničních velmocí.
|
|
|
Vývoj vztahů mezi Svazem československých spisovatelů a Komunistickou stranou Československa v 60. letech 20. století
Broučková, Kristina ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Cílem bakalářské práce je reflektovat klíčové momenty ve vývoji vztahů mezi Komunistickou stranou Československa a Svazem československých spisovatelů v průběhu 60. let, kdy kulturní sféra nepředstavovala autonomní oblast, ale měla sloužit jako ideologická nadstavba režimu. Práce se pokusí zachytit, jakým způsobem se tento nerovný vztah vyvíjel s ohledem na fakt, že stranické vedení ještě v roce 1962 počítalo s tímto tvůrčím svazem a jeho periodiky jako s jednou z "převodových pák" režimu. V období následujících několika let však spory mezi reprezentantem mocenského monopolu a tvůrčím svazem postupně gradovaly, a nakonec vedly roku 1970, po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, k zániku SČSS. Bakalářská práce se tak bude snažit zodpovědět otázky, zda a kdy přestal SČSS v očích KSČ plnit onu roli "převodové páky" a k jakým metodám se v takovém momentě stranický aparát uchýlil.
|
|
|
Štěpení Národní strany v přístupu k dělnické otázce
Kozdera, Pavel ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Ve většině vědeckých publikací zabývajících se tématikou prvních dělnických pokusů o vlastní organizační uspořádání před zakotvením socialismu v Čechách, (Purš, Šolle, Klíma, Vrbová) se líčí etapa liberalizace společnosti započatá roku 1867 do vzniku socialistického organizovaného odboje v úvodu 70. let jako univerzální pokus jednotné Národní strany o udržení dělnictva pod národní egidou za účelem umocnění vzdoru proti Rakousku. Ale byl to opravdu jeden všezahrnující pokus Národní strany? Dají se agitační snahy představitelů Národní strany hromadně popsat jako protirakouské nebo se jednalo také o konflikt na domácí scéně mezi liberálně-konzervativním a liberálně demokratickým křídlem Národní strany? Můžeme označit odlišnou představu pojetí dělnické aktivizace jako jednu z příčin definitivního rozštěpení Národní strany v prosinci 1874? Konec 60. let 19. století je v naší odborné literatuře povšechně a pro každého spojen s enormním nárůstem vlastenectví, vyvolán aktem milosrdenství v podobě svobody pro Uhersko. Ano, český národ chtěl jeho obdobu, požadoval česko-rakouské vyrovnání a doufal, že bude postupovat jednotně jako nerozdělitelný korpus a svou pravdu si stůj co stůj vymůže. Představitelka českého národa - Národní strana disponuje dřímající silou, početným, bídou zkrápěným stavem, u něhož se mísí...
|
|
|
Příčiny pasivní rezistence Němců na českém zemském sněmu (1886-1890)
Illichmann, Michal ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na německé požadavky na správní a politické rozdělení Čech v 80. letech 19. století, které přímo předcházely několikaletému bojkotu sněmu ze strany německých poslanců. Jejím cílem je především zachycení argumentace představitelů německého národa, stručná analýza jednotlivých návrhů a zejména skrze formulování státoprávních a národnostních požadavků podchycení postoje Němců z Čech vůči Čechám jako historické zemi a rakousko-uherské monarchii, ve které Němci sdílejí prostor s ostatními národy. To celé je zasazeno do kontextu vývoje austroněmeckého liberálního myšlení a postupující nacionalizace politických předáků německé liberální strany. Snaží se tak o lepší porozumění vývoje politického a nacionálního myšlení Němců žijících v Čechách ke konci 19. století.
|
|
| |
|
|
Milan Hodža ministrem zahraničních věcí ČSr
Schrötter, Pavel ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Dějiny střední Evropy za posledních dvě stě let mají ve svém "panteonu" více politických myslitelů - federalistů, kteří usilovali o vytvoření středoevropského "commonwealthu" národů nacházejících se v geopolitickém prostoru mezi Německem a Ruskem. Právě reakce na německý Drang nach Osten a ruské stremljenie na Zapad - tedy velmocenské ohrožování malých národů ve střední Evropě, vedlo tyto federalisty k myšlence spolku středoevropských národů a jejich společné obrany proti sousedním velmocím. Tyto středoevropské federalistické koncepce - přestože byly ve své době jakkoli nereálné - by nebylo vhodné vypustit z evropské historie. Mezi tyto federalisty, kteří v různých obdobích a v různých podmínkách konstruovali a předkládali plány na utvoření nadnárodního politického celku ve střední Evropě, patřili zejména Polák Adam Czartoryjskij, Čech František Palacký, Rakušan Karl Renner, Maďar Ozskár Jázsi, Rumun Aurel Popovici a také Slovák Milan Hodža.1 Právě Milan Hodža je dnes pro mnohé neznámou postavou, přestože se stal nejúspěšnějším slovenským politikem v éře první Československé republiky. Přitom se svými politickými koncepcemi, stejně jako politickou a diplomatickou činností, může řadit mezi osobnosti evropské politiky. Známý je především jako první předseda vlády pocházející ze Slovenska nebo dlouholetý...
|
|
|
Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí v letech 1918-1938
Šmíd, Marek ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Kritika demokracie z pozic českého katolického prostředí vletech 1918-1938 nebyla osamoceným jevem meziválečného období, ale logickým a rozhodným pokračováním kritiky společenského řádu, započatého v období po Velké francouzské revoluci. Zatímco se tehdy ekonomický vzestup evropských zemí, způsobený nástupem průmyslové revoluce na konci 18. století, neustále zrychloval, církev zůstávala pevně ukotvena 'na jednom místě', odmítavě se stavěla vůči moderní době, pokroku, technice a rozumu a snažila se posilovat vlastní cíle způsoby, které nenacházely v liberální společnosti 19. století příznivou odezvu, čímž ztrácela podporu věřících, její vliv na dění ve společnosti slábl a ona pozbývala všeobecné autority, jíž se dosud těšila. Církev přestávala plnil roli garanta intelektuálního a uměleckého dění. [...]
|
|
|
Československo a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců: Politické vztahy 1918 - 1921
Tešović, Miloš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřila na analýzu formování a rozvoje vztahů mezi nově vznikajícím Československem a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců v letech 1918-1921 v kontextu širší rekonstrukce středoevropského prostoru po konci světové války. Bude se tak jednat o práci zaměřenou na dějiny mezinárodních vztahů. Autor se pokusí definovat základní parametry zahraničně politické doktríny obou států a na pozadí těchto koncepcí popsat a zhodnotit důležitost a směrování vzájemných styků. Klíčová slova: Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Československo, Jugoslávie, Malá dohoda Alexandr I. Karadjordjević Tomáš Garrigue Masaryk
|
|
|
Repatriation and re-emigration into Czechoslovakia in the context of the post-war period 1918 - 1923 and 1945 - 1948
Lacko, Miroslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Křesťan, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavnou výskumnou témou predkladanej štúdie je problematika reemigračných a repatriačných pohybov, ktoré na území Československa prebiehali v prvých rokoch po ukončení prvej a druhej svetovej vojny. Práca na túto oblasť nazerá z pohľadu československých exekutívnych inštitúcii. Vychádza zároveň z predpokladu, že práve tieto inštitúcie mali na základe svojich právomocí, personálneho obsadenia a finančných možností najlepšie predpoklady a najväčšie kompetencie na uskutočňovanie návratov Čechov a Slovákov do ich pôvodnej vlasti. V úvodnej časti sa práca venuje vysvetleniu základných pojmov nutných pre pochopenie celej problematiky. Taktiež analyzuje význam pojmu migrácia. Migráciu sa snaží začleniť do širšej analýzy v rámci povojnovej situácie, na základe čoho ďalej definuje účastníkov a ciele migračných pohybov. Za hlavného iniciátora migračných pohybov v analyzovaných obdobiach považuje globálne vojnové konflikty. Práve preto nemalú časť venuje aj analýze výsledkov prvej a druhej svetovej vojny v súvislosti s územím Československa. Stredná a najrozsiahlejšia časť práce sa zaoberá úlohami konkrétnych štátnych exekutívnych inštitúcii, ale aj vybraných neziskových dobročinných organizácii v reemigrácii a repatriácii. Detailnej komparatívnej analýze podrobuje tri ministerstvá, konkrétne ministerstvo...
|
|
|
The Ivan Markovič's personality and his work in the context of the first Czechoslovak Republic
Borbélyová, Dominika ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Michela, Miroslav (oponent)
Predkladaná dizertačná práca sa venuje doposiaľ opomínanej osobnosti slovenského politika Ivana Markoviča (1888-1944). Cieľom práce je objasnenie politického pôsobenia Ivana Markoviča, analýza jeho ideologického ukotvenia a celkové zvýšenie povedomia o jeho osobe v kontexte česko-slovenských vzťahov prvej polovice 20. storočia. Práca je rozdelená na štyri kapitoly a epilóg, pričom jednotlivé kapitoly sa venujú skúmaniu rôznych časových i tematických kontextov, v ktorých bol Markovič činný. Prvá kapitola práce uvádza výskum do širších súvislostí česko-slovenských vzťahov na pozadí prvých rokov života Markoviča. Druhá kapitola skúma jeho činnosť ako zakladateľa a redaktora časopisu Prúdy v čase pred vypuknutím prvej svetovej vojny. Odbojovým aktivitám v zahraničí v rokoch trvania vojnového konfliktu sa venuje tretia kapitola. Napokon štvrtá kapitola práce sa zaoberá činnosťou Markoviča v Československej sociálnodemokratickej strane robotníckej a jeho pôsobením vo vrcholovej politike medzivojnovej Československej republiky. Epilóg predstavuje posledné roky života Markoviča ako politického väzňa v nacistických koncentračných táboroch a načrtáva ďalšie osudy jeho rodiny. Na výskum rozdielnych kontextov, v ktorých Markovič pôsobil, práca používa metódu kontextuálnej biografie a metódu aplikovania...
|
host ::
RSS.