|
|
Flotace rozpuštěným vzduchem – od poloprovozního modelu po plnou realizaci
Dobiáš, Pavel ; Hlaváč, Jaroslav (oponent) ; Janda,, Václav (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá problematikou poloprovozního testování flotace rozpuštěným vzduchem a implementací tohoto separačního procesu do technologické linky úpraven vody v České republice. Na několika reálných příkladech z praxe ilustruje přínos této technologie, principy poloprovozních experimentů spojených s návrhem provozního separačního stupně. Jedním z uvedených výsledků je mimo jiné i široký seznam úpraven vody v České republice, kde byla flotace rozpuštěným vzduchem realizována na základě provedených poloprovozních experimentů, jejichž účastníkem byl samotný autor této práce. V disertační práci jsou uvedeny vybrané výsledky z poloprovozních studií provedených za účelem ověření funkce procesu flotace v konkrétních lokalitách jako příklad propojení poznatků základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a jejich praktické realizace.
|
|
|
Využití potenciálu tvorby trihalomethanů k hodnocení účinnosti úpravy povrchové vody
Halešová, Barbora ; Dolejš, Petr (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši k využití potenciálu tvorby trihalomethanů (THM FP) jako ukazatele jakosti vody při úpravě povrchové vody. Bylo sledováno použití testu THM FP k hodnocení účinnosti běžných technologických metod úpravy přírodních vod se zvláštním zřetelem na vody se zvýšeným obsahem huminových látek. Pozornost byla zaměřena na srovnání THM FP s hodnotami běžně použitelných ukazatelů jakosti vody, tj. koncentrace rozpustného organického uhlíku (DOC), UV254, CHSKMn a CHSKCr. Získané poznatky ukazují, že test THM FP umožňuje citlivě posoudit kvalitu vody z hlediska obsahu chemicky a biologicky snadno rozložitelných organických látek. Potenciál tvorby THM se ukázal jako cenný nástroj pro kvantifikaci nespecifických organických kontaminantů v upravované vodě, který může vhodně doplnit doposud používaná kritéria pro posuzování jakosti upravené vody.
|
|
|
Karyotypová evoluce snovačkovitých pavouků (Araneae: Theridiidae)
Večeřová, Hana ; Forman, Martin (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Pavouci (Araneae) patří mezi velmi diverzifikovaný řád v rámci podkmene klepítkaců (Chelicerata). Většina druhů se řadí do skupiny Entelegynae, stejně jako zástupci čeledi snovačkovitých (Theridiidae). Jejich významným rodem je Latrodectus, známý svojí přezdívkou "černé vdovy". V práci jsou shrnuty základní informace o jejich biologii, fylogenezi a cytogenetice s přesahem do genomických dat snovaček a příbuzných pavouků. Přestože je cytogenetika pavouků zajímavým oborem, zejména kvůli přítomnosti neobvyklých pohlavních chromozomů, zůstávají některé otázky nezodpovězené. Základním trendem u entelegynních pavouků je snižování diploidního počtu chromozomů. Cílem práce bylo ověřit možnosti snovačkovitých (Theridiidae) jako modelového systému pro studování těchto změn. Právě rod Latrodectus disponuje potenciálem z důvodu překvapivě diverzifikovaných karyotypů, které jsou u Entelegynae spíše neobvyklé. I když se jedná o populární skupinu, úroveň karyotypových dat je nízká a zasloužila by si být revidována. Navzdory tomu se jeví jako slibným modelovým systémem kosmopolitní snovačka L. geometricus a její komparace s ostatními z rodu nebo čeledi Theridiidae. S moderními cytogenetickými metodami by mohla pomoct objasnit snižování počtu jak pohlavních, tak i nepohlavních chromozomů, ke kterému docházelo v...
|
|
|
Role snovacího ústrojí a specifické rysy produkce hedvábí u sklípkanů (Araneae: Mygalomorphae)
Sýkorová, Barbora ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce vznikla rešerší odborných článků, publikací a internetových zdrojů, které se zaměřují především na snovací aparát a produkci hedvábí u sklípkanů. Práce je obohacena o obrázky, které by mohly čtenáři lépe pomoci se orientovat v daném tématu. Pavouci patří do nejpočetnějšího kmene členovců. Dělíme je na infrařády Araneomorphae (dvouplicní pavouci), Mesothelae (sklípkoši) a Mygalomorphae (sklípkani). Pavouci mají tělo rozdělené na hlavohruď a zadeček, spojené stopkou. Trávicí soustava pavouků je specifická tím, že jim umožňuje přijímat pouze tekutou stravu. Téměř u všech pavouků jsou vyvinuty jedové žlázy. Snovací činnost je velice významným rysem pavouků. Důležitou část snovacího aparátu tvoří snovací bradavky, nacházející se u sklípkanů na konci zadečku. Počet snovacích bradavek se u zástupců jednotlivých čeledí liší, většinou však dochází k redukci jejich počtu. Základními funkčními a stavebními jednotkami snovacího aparátu jsou snovací žlázy, které přecházejí na povrchu snovacích bradavek ve spigoty, kterými je vypuzováno hedvábí na povrch. Hedvábí pavoukům slouží ke tvorbě tenat či ke tvorbě ochranných obalů vajíček - kokonů. V České republice můžeme spatřit tři druhy sklípkanů čeledi Atypidae (rod Atypus): sklípkánka hnědého, sklípkánka černého a sklípkánka pontického....
|
|
|
Výzkum diverzity pavouků pro účely ochrany přírody.
Krajíčková, Kateřina ; Opatová, Věra (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Pavouci jsou kosmopolitní a velmi diverzifikovanou skupinou bezobratlých živočichů, která hraje velmi důležitou roli v ekosystému. Díky jejich všudypřítomnosti i v antropogenních a hospodářských ekosystémech je můžeme považovat za vhodnou skupinu, která se dá využít pro potřeby biologické ochrany. Pavoučí jedy a jejich hedvábí mají do budoucna také potenciální využití i v biotechnologiích. Pavouci dnes ovšem čelí mnoha ohrožujícím faktorům, mezi které patří například změna klimatu, ztráta jejich habitatu, pesticidy, kyselé deště, či jiné introdukované druhy bezobratlých. Ochrana pavouků se v současné době řeší několika způsoby, a to za pomoci regionálních nástrojů mezi které patří Bernská úmluva (Bern convention), Směrnice o stanovištích (Habitat directive) a Červený seznam ohrožených druhů IUCN (the Red list of Threathened Species of the IUCN). Konkrétně v EU však chybí úsilí o jejich ochranu nejen z hlediska hodnocení, ale i z hlediska regionálních a vnitrostátních právních předpisů. K jejich ochraně však napomáhá i fakt, že se mohou nacházet na chráněných územích, jako jsou například národní parky, nebo chráněná krajinná území, což značně napomáhá k udržení jejich diverzity. Největší překážku pro ochranu pavouků tvoří nedostatek veřejné podpory, která může souviset s neznalostí a obavami. Tyto...
|
|
|
Aphidofágie u polyfágních predátorů
Valdecká, Miriam ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Mšice patří mezi nejrozšířenější hmyzí škůdce v agroekosystémech. Doposud byla věnována značná pozornost jejich přirozeným nepřátelům, zejména specializovaným predátorům a parazitoidům. Informací o vlivu polyfágních predátorů je už méně, hlavně u pavouků a střevlíků. Proto je cílem této bakalářské práce shrnout poznatky o této skupině. A zaměřit se na výhody a nevýhody aphidofágie u polyfágních predátorů. Klíčová slova: Mšice, aphidofágie, polyfágie, pavouk, střevlík, predátor
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.