|
|
Počátky filmového školství
Micajová, Nikola ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Má bakalářská práce zkoumá historický vývoj filmového školství v období od konce 10. let až do Protektorátu Čechy a Morava v Československu. Zabývám se jeho počátky v podobě kurzů a kinoškol a také četnými návrhy na filmové učiliště. Z tohoto období sleduji zejména aktivity institucí působících v oblasti filmové výchovy dorostu a také to, jaký měly vliv na filmový průmysl. V rámci protektorátu se zaměřuji na analýzu proměn koncepce filmového učiliště a důležité aktéry tohoto procesu.
|
|
|
Ženy českého filmu: Mapování příležitostí a pracovních podmínek mladých filmařek v českém audiovizuálním průmyslu
Čtrnáctá, Adéla Jenovéfa ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Klíčová slova Feminismus, genderová rovnost, český filmový průmysl, sexismus, sexuální obtěžování na pracovišti a v prostředí vysoké školy Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním podmínek mladých žen v českém filmovém a audiovizuálním průmyslu (do pěti let od absolutoria školy) a studentek českých filmových škol. Práce je založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu, v podobě dotazníku a na něj navazujících skupinových rozhovorů. Tento výzkum si klade základní otázku, jestli mají respondentky/ti pocit, že se dostávají do situací, kde je jejich gender překážkou či naopak výhodou.
|
|
|
Klub kutnohorských kinoamatérů v letech 1978-1989
John, Viktor ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje klubu kinoamatérů v Kutné hoře, taktéž známém jako kutnohorské Filmové studio, v letech 1978-1989. Cílem práce je sledovat kinoamatérské hnutí optikou každodennosti a rozkrýt na příkladu jednoho klubu, jak mohl vypadat život filmového amatéra za normalizace. Práce odpovídá na otázky, jaké měl amatér místo v klubu, jak jej klub formoval, jak se realizoval mimo filmování, jak probíhala spolupráce mezi jednotlivými filmovými amatéry či jak probíhalo natáčení filmů na tzv. společenskou objednávku. Primárními zdroji jsou archiválie uložené ve Státním okresním archivu Kutná Hora a rozhovory s dlouholetým vedoucím klubu Bohuslavem Kučerou. Úvodní dvě kapitoly zasazují práci do širšího kontextuálního rámce amatérského filmu, které Filmové studio mohly ovlivňovat. V dalších kapitolách jsou popsány pomocí rešerše archiválií a metody orální historie různé aktivity a úkoly, které musel na denní bázi člen kutnohorského Filmového studia provádět, dále pak samotná tvůrčí praxe i polistopadový vývoj klubu a jeho rozpad. Práce tak přibližuje každodenní život amatérských filmařů v Kutné Hoře a ukazuje, jak za doby normalizace toto uskupení mohlo fungovat.
|
|
|
Pozdní stalinismus a pokus o společenskou reformu na pozadí života a literárního díla Jana Procházky
Bárta, Jan ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Mervart, Jan (oponent) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Cílem předložené disertační práce je charakterizovat prostřednictvím života a uměleckého díla Jana Procházky etapu československých dějin mezi pozdním stalinismem druhé poloviny 50. let a pokusem o reformu socialismu v roce 1968. Procházka coby spisovatel, filmový tvůrce, funkcionář a politický aktivista výrazně ovlivňoval někdejší kulturní i politické dění a předmětem zájmu je mapovat tyto jeho aktivity, vysledovat aktérem volené strategie a nastolovaná témata, kterými zasahoval do diskusí o reformě socialismu především v 60. letech, kdy se plně etabloval v uměleckém prostředí. Práce se opírá o dvojici stěžejních přístupů, jednak teorii sociálních polí konceptualizovanou francouzským sociologem Pierrem Bourdieuem, a dále o přístupy kulturně-historické. Hlavním pramenem je Procházkovo dílo (resp. šířeji pojaté texty, scénáře, beletrie, publicistika) a další texty, jež se k Procházkovi vztahují (recepce ze strany umělecké kritiky, reakce stranického vedení, zápisy vyjadřující vyjednávání konkrétních děl v prostředí stranického aparátu, denní tisk). Práce tím zasazuje Procházkovu osobnost a dílo do širších souvislostí kulturních, politických a společenských dějin sledované doby. Biografie není vystavěna do nejvíce ustálené životopisné osy narození, život, dílo, konec života, ale v souladu s volenou...
|
|
|
Autorský rukopis Viktora Tauše na příkladu televizní minisérie Zrádci
Ramzerová, Anna ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Szczepanik, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce Autorský rukopis Viktora Tauše na příkladu televizní minisérie Zrádci je představit obsahové, a především formální prvky autorského stylu Viktora Tauše, jakožto filmového a televizního tvůrce. V textu hodlám demonstrovat typické znaky Taušovy tvorby a následně je podrobím interpretaci a analýze dle neoformalistického přístupu Kristin Thompson a Davida Bordwella. Primární analýza se věnuje televizní minisérii Zrádci (2020); zbývající část Taušovy autorské tvorby Kanárek (1999), Klauni (2013), Modré stíny (2016) a Vodník (2019) je využita v rámci referencí k popisu hlavních motivů textu. V úvodu práce se krátce věnuji produkčnímu kontextu vzniku minisérie a následně se dotýkám sociálního kontextu. Hlavní části mé práce, tedy stylistická analýza, sestává ze tří kapitol. Nejrozsáhlejší kapitola je věnována mizanscéně. Následující dvě kapitoly se zaměřují na obraz a zvuk. Primárními zdroji jsou dva polostrukturované rozhovory s tvůrci, s autorem Viktorem Taušem a hercem Cyrilem Dobrým.
|
|
|
Fenomén cross-dressingu v českém filmu
Chaloupková, Petra ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Cílem této práce je postihnout podoby crossdressingu na rozpětí české porevoluční kinematografie a pojmout filmové obrazy této kulturní praxe jakožto potenciální prostor pro subverzi cisheteronormativního řádu a současně příležitost k utužení stávajících genderových norem. Skrze filmové rozbory vedené metodologickými nástroji queer a gender studií se text zabývá mechanismy prevence vpádu queer náboje, regulace podvratné činnosti, ale i funkčními strategiemi rezistence proti normativnímu pořádku. Nabízí tedy typologické rozčlenění sedmi hraných celovečerních snímků integrujících prvek crossdressingu podle jejich otevřenosti vůči queer čtení a míry volnosti, kterou dopřávají jejich genderově nonkonformním postavám. KLÍČOVÁ SLOVA Crossdressing, genderová identita, transgender, queer, tranzice, převlek, feminita, maskulinita
|
|
|
Vliv digitalizace na uvádění dokumentárních filmů v kontextu jednosálových kin
Černý, Martin ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Bauer, Šimon (oponent)
(česky) Bakalářská práce se v rámci nové filmové historie zabývá proměnami a vývojem spojeným s nástupem digitalizace v Česku. Obecně se věnuje vlivu technologické změny na filmovou distribuci a diverzitě programové nabídky jednosálových kin. Od roku 2013 se zvyšuje počet distribuovaných dokumentárních filmů, proto tato práce ověřuje, jestli se tato rozšiřující nabídka týká i malých kin. Praktický dopad digitalizace zkoumá případová studie formou polostrukturovaných rozhovorů s vybranými dramaturgy kin ve středně velkých městech, která nečelí konkurenci multikin. Cílem bylo určit rozhodující faktory, které mají vliv na programování dokumentárních filmů v těchto kinech. Na základě předložené práce lze pozorovat, že se nabídka filmů po nástupu digitalizace rozšířila dvěma směry, které ovlivňují i práci dramaturgů kin. Větší dostupnost komerčních filmů, a s nimi spojené vysoké tržby, konkurují rozšiřující se nabídce alternativních filmů, mezi něž spadají i dokumentární filmy. Zatímco kolem komerčních filmů dokáže diváky zaujmout intenzivní marketing, v rámci dokumentárních filmů musí kinař vytvořit kolem svého kina a těchto filmů stabilní komunitu, na které může následně rozvíjet svou dramaturgii. Digitalizace umožňuje snadné šíření obsahu skrze různé platformy, proto se i dokumentární filmy a další...
|
|
|
Kinematografie a federalizace Československa
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat a popsat změny v československé kinematografii vzniklé v souvislosti či následkem federalizace státu, která se uskutečnila s účinností od 1. ledna 1969 prostřednictvím Ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci. V úvodí části se práce zabývá politickým ovzduším roku 1968 a konkrétními kroky, jež vedly k federalizaci státu. Ve druhém a nejpodstatnějším oddíle je nastíněn postup, jakým bylo realizováno rozdělení kinematografie na federálních principech. Autor si všímá právních aktů, prostřednictvím nichž k tomuto rozdělení došlo, ekonomických aspektů rozdělení, chystaných, avšak nerealizovaných opatření a rovněž dílčích sporných otázek spojených s federalizací, jako byla míra integrace distribuce a zahraničních styků. Ve třetí části je pozornost zaměřena na federální rozdělení Svazu československých filmových a televizních umělců, který však byl vládnoucí posrpnovou mocí nedlouho poté zrušen. Závěrečná část pak představuje krátký exkurz do situace a organizačních změn (nejen) v kinematografii na počátku normalizace.
|
|
|
Filmový klub ČVUT
Henzler, Richard ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Čeněk, David (oponent)
Název práce: Filmový klub ČVUT Autor: Richard Henzler Ústav: Katedra filmových studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vedoucí bakalářské práce: Mgr. MgA Tereza Czesany Dvořáková Abstrakt: Práce se věnuje historii Filmového klubu ČVUT zpracovanou na základě metody orální historie. Cílem práce je popsat fungování Filmového klubu v letech 1984 až 1990. Primárním pramenem při zpracování historie klubu byly rozhovory natočené se zakladateli filmového klubu, panem Richardem Kohoutem, Martinem Řezníčkem a Jiřím Neumannem. Práce dále zpracovává kroniku filmového klubu a zjištěné poznatky jsou doplňované z dobových pramenů. Přínosem práce je, že tomuto tématu se ješte nikdo nevěnoval a proto je taky práce zamýšlená jako východisko pro další bádáni v oblasti orální historie, případně historie filmových klubů. V teoretickém úvodu práce se představuje metoda orální historie, její metodologie, výhody a omezení. Další kapitola přehledně popisuje další projekty orální historie zabývající se filmem. Jedná se o projekty z českého a anglosaského prostředí. Praktická část chronologicky popisuje historii filmového klubu od počátku do roku 1990 a je doplněna informacemi z rozhovorů a kroniky filmového klubu. Přílohy tvoří přepisy rozhovorů se zakladateli filmového klubu.
|
|
|
Informační zdroje oboru filmové vědy dostupné v prostředí WWW
Růžička, Jiří ; Bratková, Eva (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Tématem práce je zmapování informačních zdrojů v oboru filmová věda v prostředí WWW. Cílem práce je analýza a hodnocení jednotlivých tipů těchto zdrojů, a to především těch, které jsou dostupné v českém, slovenském a anglickém jazyce. Jednotlivé zdroje jsou hodnoceny z hlediska funkčnosti, struktury zdroje a záznamu filmů a osob. Hlavní pozornost je zaměřena na čtveřici nejužitečnějších zdrojů z pohledu autora práce, tedy Internetovou filmovou databázi (http://www.imdb.com), Filmové databáze online, Česko-Slovenskou filmovou databázi (http://www.csfd.cz) a Mezinárodní databázi filmových archivů FIAF. Tyto informační zdroje pak jsou detailně popsány. Práce se dále věnuje menším informačním zdrojům, které jsou unikátní zejména díky svému užšímu zaměření a mapují různé geografické oblasti světa, popřípadě různé žánry a přinášejí aktuální zprávy ze světa filmu. Výsledek práce ukazuje, že kvalitních zdrojů v prostředí WWW je velmi mnoho, proto se autor práce pokouší tyto zdroje roztřídit a vyhodnotit jejich účelnost.
|
host ::
RSS.