Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Letterboxd: Horečka digitálních databází
Skočdopolová, Anna ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Szczepanik, Petr (oponent)
Digitální technologie byly v relativně krátkém čase schopné ovlivnit mnoho oblastí našeho života. S nástupem internetu a rozšířením vlastnictví osobních počítačů a chytrých telefonů se mnoho našich všedních aktivit přesunulo do virtuálního světa. Povaha značné části lidských úkonů byla po přesunu na webové servery výrazně proměněna. Díky novodobé posedlosti zaznamenávat a převádět do digitální podoby rozličné činnosti (od počítání kalorií a ušlých kilometrů po sběr dat o menstruačním cyklu, přečtených knihách či finančních výdajích) jsme nyní s pomocí pár kliknutí a práci algoritmů schopni analyzovat neuvěřitelné množství informací, ke kterým bychom jinak neměli tak snadný přístup. Zároveň jsme si pod vlivem sociálních sítí zvykli mnoho těchto záznamů o našich aktivitách přeměňovat v data, kterými je možné se na internetu prezentovat. Jedním z těchto nástrojů zaznamenávání je také filmová databáze / sociální síť Letterboxd, jejímuž zkoumání se v textu věnuji. Ve své práci Letterboxd: Horečka digitálních databází se zaměřuji na to, jaký je společensko-historický kontext tohoto fenoménu zaznamenávání a sdílení informací, a jaké jsou možné dopady tohoto našeho chování na filmové diváctví.
Držte krok se Štikami: Docusoap v kontextu české reality TV
Plocek, Tomáš ; Szczepanik, Petr (vedoucí práce) ; Papežová, Miroslava (oponent)
(CS) V rámci formátů reality TV zaujímají důležité místo docusoaps - pořady, které "dokumentární" formou sledují své protagonisty v různých životních situacích a při každodenních činnostech. Tyto dokumentární reality shows mohou sledovat soukromí a život běžných lidí, ale také známých osobností a celebrit, a jak poukazuje Misha Kavka v knize Reality TV, mohou následně konstruovat a upevňovat mediální obraz nového typu celebrit typický pro 21. století. Přestože česká a slovenská scéna přejímá v rámci reality TV nejrůznější formáty a typy reality show, na formát docusoap, následující americkou tradici v zobrazení luxusního prostředí bohatých a slavných osobností, bychom narazili jen stěží. Mezi jednu z mála výjimek patří česká docusoap Štiky (2018) z produkce televize Prima. Ve své bakalářské práci se chci zamyslet nad otázkou, proč je tento formát reality TV v naší mediální krajině tak ojedinělý a v čem mohou být úskalí převodu tohoto formátu na pole domácí televizní zábavy? Ve své práci teoreticky vymezím, jaké typy docusoap v rámci reality TV formátů pracují s celebritami; jak tyto série posilují upevňují a dále formují hvězdný obraz jejich účastníků, a na základě rozhovorů s tvůrci série Štiky a jejich následné analýzy popíšu současnou situaci na domácí televizní scéně v kontextu těchto formátů...
Adaptace děl Franka Millera: možnosti převodu komiksu do filmu
Goldflam, Oto-Antonín ; Szczepanik, Petr (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
(CS) Komiksové filmy jsou nezanedbatelnou součástí současné kinematografie, ze svých předloh však často přebírají pouze postavy či základní dějovou linku. Tato práce ukazuje, že do filmové adaptace je možné vnést také jiné prvky původního díla, a to takové, které by se na první pohled mohly zdát z prvního média do druhého nepřenositelné. Jako vzorek byly použity filmové adaptace grafických románů Franka Millera, především filmy 300 a Sin City. Práce sleduje, jak se ve filmových adaptacích odráží jednotlivé prvky typické pro komiks (např. panely a jejich rozvržení, styl kresby, narativní struktura, scénář a lettering) a čím jsou tyto doplněny (např. hudba, zvuk, pohyb, casting). Komparativní analýzou filmů a jejich předloh zjišťujeme, jak věrné adaptace opravdu jsou, ale snažíme se též poukázat na to, jak rozdílné mohou být přístupy tvůrců filmů k předlohám. Cílem je také ukázat, které ze zmíněných prvků lze do filmové řeči přenést a jakými způsoby, a se kterými je to naopak obtížnější, ve druhém případě poté odhalit, jsou-li tyto ztráty něčím kompenzovány.
Česká televize na vyžádání: Kurace hlavní stránky iVysílání mezi lety 2020 a 2022
Jurková, Anna ; Szczepanik, Petr (vedoucí práce) ; Čížkovská, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu BVOD služeb médií veřejné služby, konkrétně iVysílání České televize mezi lety 2020 a 2022, kdy byla spuštěna zcela nová verze, a klade si dva hlavní cíle. Tím prvním je porovnat, jak se od sebe liší kurace hlavní stránky obou těchto verzí. Druhým cílem je zjistit, jak zaměstnanci podílející se na iVysílání nahlíží na naplňování hodnot média veřejné služby v rámci své pracovní činnosti. Teoretická část nejprve pojednává o nejdůležitějších definicích, o historii médií veřejné služby a jejich VOD služeb, a nakonec mapuje dosavadní stav studií na toto téma. Ve výzkumné části jsou představeny cíle, metody a design výzkumu a samotná zjištění, která jsou výsledkem kombinace kvantitativních a kvalitativních postupů. Práce má sloužit k lepšímu pochopení toho, jak kurace s ohledem na veřejnou službu probíhá, a může být použita jako podklad pro další badatele, kteří se výzkumu iVysílání, případně dalších BVOD platforem, chtějí věnovat.
Autorský rukopis Viktora Tauše na příkladu televizní minisérie Zrádci
Ramzerová, Anna ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Szczepanik, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce Autorský rukopis Viktora Tauše na příkladu televizní minisérie Zrádci je představit obsahové, a především formální prvky autorského stylu Viktora Tauše, jakožto filmového a televizního tvůrce. V textu hodlám demonstrovat typické znaky Taušovy tvorby a následně je podrobím interpretaci a analýze dle neoformalistického přístupu Kristin Thompson a Davida Bordwella. Primární analýza se věnuje televizní minisérii Zrádci (2020); zbývající část Taušovy autorské tvorby Kanárek (1999), Klauni (2013), Modré stíny (2016) a Vodník (2019) je využita v rámci referencí k popisu hlavních motivů textu. V úvodu práce se krátce věnuji produkčnímu kontextu vzniku minisérie a následně se dotýkám sociálního kontextu. Hlavní části mé práce, tedy stylistická analýza, sestává ze tří kapitol. Nejrozsáhlejší kapitola je věnována mizanscéně. Následující dvě kapitoly se zaměřují na obraz a zvuk. Primárními zdroji jsou dva polostrukturované rozhovory s tvůrci, s autorem Viktorem Taušem a hercem Cyrilem Dobrým.
Československý filmový průmysl 60. let jako sociální síť vybraných tvůrců
Lelek, Petr ; Szczepanik, Petr (vedoucí práce) ; Podhajský, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem sociálních sítí ve filmovém průmyslu. Na příkladu vybraných filmařů tvořících československé dlouhometrážní hrané filmy 60. let demonstruje, jaké neformální klastry ve filmovém průmyslu vznikají a podle jakých kritérií se tito lidé shlukují. Následně vytvořenou síť v různých obměnách využívá k zodpovězení otázky, zda tvůrci takzvané nové vlny byli outsidery či nikoliv. Jejím hlavním cílem je zjistit, zda tato metoda může napomoci objevení nových poznatků v poměrně dost zmapovaném území českého hraného filmu 60. let, a tím pádem, zda je tento způsob relevantní v rámci oboru v prostředí malé národní kinematografie.
Píseň pro Rudolfa III. v kontextu vývoje televizní písničky
Koulová, Pavlína ; Szczepanik, Petr (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
(česky): Práce se zabývá seriálem Píseň pro Rudolfa III. vysílaným Československou televizí v letech 1966-1968, jeho návazností na formát televizní písničky a formální proměnou během produkce. Cílem práce je zdokumentovat, jak jeho jednotliví tvůrci využili mechanismů rozvíjených na formátu televizní písničky - československého předchůdce hudebních videoklipů, aby každý prosadil vliv instituce, jíž v produkci zastupoval, a to v rámci limitů a specifik socialistického hospodářství. K tomu je využita analýza archivních pramenů korporátní povahy pocházejících z ČST, ČsRo, Supraphonu a divadla Rokoko, dokumentů vázajících se k výrobě pořadu (především scénářů) a konzumních produktů odkazujících na seriál v době jeho vydání, které se zapojovaly do systému vzájemné propagace. Pro přiblížení podoby a proměny hudebního průmyslu 60. let jsou dále využita dobová periodika a muzikologická literatura. Výsledkem je zjištění, že neexistoval jeden spolehlivě fungující mechanismus. Místo toho se seriál samotný (a s ním i navázané produkty) neustále formálně obměňoval ve snaze uspokojit co nejvíce zapojených aktérů.
Malé pořady ve velké televizi - online-only obsah České televize
Vašíčková, Dorota ; Szczepanik, Petr (vedoucí práce) ; Jedličková, Jana (oponent)
Malé pořady ve velké televizi: Online-only obsah České televize Bc. Dorota Vašíčková Abstrakt Diplomová práce z oboru filmových a televizních studií sleduje průběh a první výsledky zavádění nové produkční linie v rámci výroby pořadů v České televize. Autoetnografickou metodou vedený výzkum se skrze osobní zkušenost autorky soustředí na změny v institucionálním uspořádání, jež přináší střet veřejnoprávních médií s realitou internetového věku. Text obsahuje čtyři tematické celky, které prostupují napříč sledovaným obdobím od jara 2019 do května 2022, kdy probíhal institucionální přerod a přestavba VOD platformy České televize. Výzkumná práce postihuje témata jako jsou veřejnoprávní hodnoty, dramaturgické principy nebo ideje manažerismu, které sleduje na pozadí několikaletého zúčastněného pozorování. Zásadní roli při analýze specifického produkčního folklóru zde hrají možnosti, jaké původně nezávislé web formáty získaly v institucionální záštitě. Cílem práce je postihnout realitu v jediné české veřejnoprávní televizi a analyzovat, jak se instituce velikosti České televize vnitřně vyrovná se vznikem a zavedením nové produkční linie svých pořadů.
Idea filmové komory. Českomoravské filmové ústředí a kontinuita centralizačních tendencí ve filmovém oboru 30. a 40. let
Czesany Dvořáková, Tereza ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent) ; Szczepanik, Petr (oponent)
Ústředním tématem této disertační práce je vývoj filmové samosprávy v letech těsně předcházejících okupaci českých zemí a v období Protektorátu Čechy a Morava. Spolkové a svazové struktury dosáhly již v době první republiky vysoce hierarchizovaných vztahů a pokrývaly všechny oblasti: filmovou výrobu, filmovou distribuci i kina. Největší roli hrály svazy filmového průmyslu a také největší spolky filmových pracovníků. Tyto organizace se snažily vyvíjet tlak na řešení vleklých legislativních nedostatků, jež komplikovaly každodenní provoz filmového oboru. Od druhé poloviny 30. let bylo velmi podstatným cílem aktivit filmové samosprávy také založení filmové komory jako centrálního orgánu českého filmu. Budoucí veřejnoprávní korporace měla být garantována a případně také financována státem. Názory na podobu instituce ovlivnily i zahraniční vzory včetně korporátních struktur kinematografie Třetí říše. Z důvodů pomalého jednání úřadů a měnící se politické situace realizovaly svazy filmového průmyslu provizorně centralizaci svých struktur bez právního ukotvení. Vrcholem těchto snah bylo založení spolku Filmové ústředí pro Čechy a Moravu v dubnu 1940. Německá strana využila stávající český systém a v únoru 1941 převzala zaměstnance a kanceláře filmových svazů do nově vzniklé veřejnoprávní korporace...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.