|
|
"Přátelství nám nezakážou" - nezávislé aktivity katolické mládeže v 80. letech ve vzpomínkách jejich účastníků
Beščecová, Klára ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Abstrakt Předkládaná práce je sondou do prostředí mladých a duchovně orientovaných lidí, kteří se během svého dospívání v 80. letech minulého století zapojili do poloilegálních a ilegálních mimoškolních aktivit v rámci skrytého života církve. Výzkum, založený především na metodě orální historie a archivním bádání, ukazuje, jaké v tomto období existovaly možnosti žití víry ve společenstvích věřících lidí, kdo a z jakého důvodu o tyto aktivity projevoval zájem, jaké limity takovou činnost omezovaly a jaký přínos měla účast na těchto aktivitách pro osobní, duchovní i profesní život jednotlivců. Primárně se práce věnuje salesiánským chaloupkám, táboru Radost, společenství příchovické fary a skautským oddílům. Prostřednictvím záznamů, které si k této komunistickým režimem nepovolené činnosti vedla Státní bezpečnost, je téma nahlédnuto také z pohledu oficiální moci. Klíčová slova Skrytý život církve, salesiánské chaloupky, tábor Radost, Příchovice, skauting, orální historie, věřící mládež, období tzv. normalizace 6
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
|
"Moravská" skrytá církev
Nedorostek, Miroslav ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Morée, Pieter Cornelis Adrianus (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Cílem předkládaného textu je popis příčin vzniku, fungování a zejména aktivit, "moravské" skryté církve. Pro tyto účely bylo shromážděno 16 polostrukturovaných rozhovorů metodou oral history, které byly analyzovány prostřednictvím metody Zakotvené teorie. Jako základní faktory ovlivňující aktivity "moravské" skryté církve se při analýze ukázaly: míra otevřenosti aktivit a míra vlastní iniciativy jednotlivých aktérů. Práci tvoří pět kapitol. V úvodu je přiblížen stav bádání, popsány zdroje, ze kterých bylo čerpáno, dále je představena metodologie a vymezení pojmů vycházejících z metodologie. Druhá kapitola přináší základní pojmové ukotvení práce. Třetí kontextová kapitola popisuje proměny a trendy uvnitř katolické církve ve dvacátém století a chronologicky přibližuje také situaci katolické církve v komunistickém Československu. Čtvrtá kapitola se zabývá nejprve obecně fenoménem skryté církve v Českých zemích a poté přibližuje historii, specifika a charakteristiky "moravské" větve, včetně integračního procesu. Poté následuje analýza skrytých církevních aktivit "moravské" větvě a její teoretický model. V závěru jsou shrnuty poznatky vyplývající z analýzy a jsou zodpovězeny výzkumné otázky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Perzekuce římskokatolické církve v Československu mezi lety 1948 a 1950
Poulová, Anna ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Perzekuce římskokatolické církve v Československu mezi lety 1948 a 1950 pojednává o problematice československých poválečných dějin týkající se represí proti odpůrcům komunistického režimu. Cílem práce je nalezení odpovědi na výzkumnou otázku, do jaké míry byla činnost římskokatolické církve komunistickými represemi postižena, a do jaké míry se tato církev poddala tlakům na podřízení komunistické moci, pomocí syntézy dílčích závěrů jednotlivých kapitol. Ve zkoumaném období mezi lety 1948 a 1950 jsou sledovány důsledky jednání církevních a státních zástupců na postavení církve, význam nově přijatých komunistických zákonů omezujících či podřizujících činnost církve a důsledky vybraných forem represí komunistického režimu proti římskokatolické církvi a jejím příslušníkům. Práce dochází k závěru, že největší vliv na oslabení postavení církve ve společnosti mělo přijetí církevních zákonů, a to jak z hlediska míry postižení církve komunistickými represemi, tak z hlediska podřízení církve státní moci. Všechny shromážděné poznatky dokazují, že církev nátlaku a útokům morálně odolala a stala se symbolem odporu proti režimu.
|
|
|
Univerzita 17. listopadu a její místo v československém vzdělávacím systému a společnosti
Holečková, Marta Edith ; Cuhra, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Zájem československé zahraniční politiky o Afriku, Asii a Latinskou Ameriku nabýval po skončení druhé světové války rozmanitých podob. Kromě různých forem hospodářské a vojenské spolupráce stojí za pozornost narůstající počet stipendií na československých vysokých školách pro studenty z rozvojových zemí, který spolu s rostoucím důrazem na podporu nově vznikajících států vyústil na počátku šedesátých let v založení nové vysoké školy pro zahraniční studenty, University 17. listopadu. Československá společnost byla díky této vysoké škole prvně konfrontována s větším množstvím etnicky a kulturně odlišných lidí. Kromě institucionálních dějin je vzájemné soužití zahraničních studentů s většinovou společností a recepce školy součástí této práce. Založení univerzity bylo mimo jiné reakcí na trend, rozvíjející se tehdy v některých západoevropských státech a také v Sovětském svazu, kde v roce 1960 vznikla Univerzita družby národů Patrice Lumumby. Trend byl založený na optimistickém předpokladu, že nynější studenti jsou budoucí součástí nově se rodících elit, které zaujmou důležité a vlivné posty v dekolonizovaném světě. Sovětský svaz a jeho satelity (kromě Československa také NDR a Bulharsko) kopírovaly tento trend a soutěž o sfěry vlivu ve světové politice získala také tento vědecký a akademický rozměr....
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
|
"Přátelství nám nezakážou" - nezávislé aktivity katolické mládeže v 80. letech ve vzpomínkách jejich účastníků
Beščecová, Klára ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Abstrakt Předkládaná práce je sondou do prostředí mladých a duchovně orientovaných lidí, kteří se během svého dospívání v 80. letech minulého století zapojili do poloilegálních a ilegálních mimoškolních aktivit v rámci skrytého života církve. Výzkum, založený především na metodě orální historie a archivním bádání, ukazuje, jaké v tomto období existovaly možnosti žití víry ve společenstvích věřících lidí, kdo a z jakého důvodu o tyto aktivity projevoval zájem, jaké limity takovou činnost omezovaly a jaký přínos měla účast na těchto aktivitách pro osobní, duchovní i profesní život jednotlivců. Primárně se práce věnuje salesiánským chaloupkám, táboru Radost, společenství příchovické fary a skautským oddílům. Prostřednictvím záznamů, které si k této komunistickým režimem nepovolené činnosti vedla Státní bezpečnost, je téma nahlédnuto také z pohledu oficiální moci. Klíčová slova Skrytý život církve, salesiánské chaloupky, tábor Radost, Příchovice, skauting, orální historie, věřící mládež, období tzv. normalizace 6
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu
Smejkal, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce s názvem Kolektivizace zemědělství na Rakovnickém Balkánu se zabývá tématem kolektivizace v obcích jihovýchodní části rakovnického okresu, která se nazývá Balkán. V práci je sledováno hlavně období mezi lety 1949 až 1960. První část je věnována stručnému popisu průběhu kolektivizace v Československu, poválečnému uspořádání státu a vývoji zemědělské politiky. Práce také sleduje vývoj zemědělské otázky v Komunistické straně Československa, která byla hlavní politickou silou v zemi. Druhá část práce stručně přibližuje region Rakovnického Balkánu, v němž se nacházejí vybrané obce pro sledování konkrétního průběhu kolektivizace. Dále se druhá kapitola věnuje vzniku Jednotných zemědělských družstev v jednotlivých obcích, jejich vývoji od začátku až po jejich slučování v 60. letech minulého století. V práci je zaznamenána agitační činnost národních výborů a dalších skupin v přesvědčování ke vstupu do JZD. Rovněž je v práci zaznamenáno zacházení s tzv. kulaky, nucené vystěhování, trestní stíhání, represe vůči odpůrcům kolektivizace a reakce obyvatelstva od dobrovolného vstupu do JZD, až po odmítnutí vstupu do družstva. V přílohách k bakalářské práci jsou přiloženy tabulky a dobové fotografie. Práce byla vypracována na základě studia literatury věnující se otázce kolektivizace v...
|
host ::
RSS.