|
|
Microfinance and Microcredit, Sustainability of MFIs and Impact of the Financial Crisis
Dokulilová, Lenka ; Janda, Karel (vedoucí práce) ; Chytilová, Julie (oponent)
Téměř šestina světové populace žije s příjmem, který nepřevyšuje 1 US dolar na den. Tito lidé jsou při žádosti o půjčku komerčními finančními institucemi odmítáni pro jejich nízký, často žádný příjem, žádné trvalé zaměstnání či žádné finanční rezervy nebo majetek, který by mohl sloužit jako záruka za půjčku. I přes tyto skutečnosti, potenciál, který skrývají trhy s půjčkami v rozvojových zemích, je obrovský. Mikrofinanční instituce se snaží tento potenciál využít a pomoci tak chudým lidem překročit hranici chudoby poskytováním nízkých půjček určených k podnikání. V současnosti je počet klientů mikrofinančních institucí odhadován na 66 milionů celosvětově. Mnoho mikrofinančních institucí se během doby vyvinuly v silné a finančně nezávislé instituce. Bohužel, některé z nich se zpronevěřily svému původnímu účelu a zaměřili se více na zisk. Jak je známo, mikrofinanční instituce a jejich klienti mají nesmírnou schopnost se přizpůsobit. Minulé finanční krize přežila většina mikrofinančního sektoru bez větší újmy. V současnosti jsou však mikrofinanční instituce mnohem více propojeny se světovým finančním trhem a taktato globální finanční krize určitě neponechá mikrofinanční sektor bez následků.
|
|
|
Research on the transformation of Russian industrial structure
Xun, Chuanli ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Radošević, Slavo (oponent) ; Chytilová, Julie (oponent)
Abstrakty Moderní ekonomický růst se zaměřuje především na změny v průmyslové struktuře a ekonomický růst a průmyslová struktura jsou vzájemně závislé. Dobrá průmyslová struktura nevyhnutelně podpoří rychlý hospodářský rozvoj. Na základě výzkumu teorie vývoje průmyslové struktury, vývoje průmyslové struktury Ruska a dopadu průmyslové struktury na ekonomickou transformaci, podle průmyslových údajů Ruska od roku 1990 do roku 2014, včetně údajů o pracovní síle, investicích, kapitálu a HDP, zkoumejte ruská průmyslová struktura Dopad změn na ekonomiku. Studiem charakteristik tří hlavních ruských průmyslových odvětví v různých obdobích můžeme analyzovat hlavní faktory ovlivňující průmyslovou strukturu Ruska. Jako důležitý faktor při určování hospodářského růstu mají změny v průmyslové struktuře Ruska přímý dopad na modernizaci ruské průmyslové struktury a trvalý ekonomický růst. Po rozpadu Sovětského svazu si průmyslová struktura Ruska zachovala základní model sovětské ekonomické struktury. Protože Rusko je jednou z největších transformujících se zemí na světě, jeho ekonomická struktura vždy upoutala pozornost světa. Po rozpadu Sovětského svazu, protože Rusko bylo v ekonomické transformaci, ekonomika nadále upadala. Od roku 1998 začala ekonomika přecházet do fáze oživení a průměrná roční míra ekonomického růstu v...
|
|
|
The relationship between education and labour force structure in African countries: gender comparison
Le, Duc Anh ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Šedivý, Marek (oponent)
Tato práce zkoumá souvislost mezi vzděláním a postavením jednotlivce na trhu práce v afrických zemích se zaměřením na Etiopii, Nigérii a Sierru Leone. Na tento výzkum jsou využita data z posledních průzkumů domácností prováděných statistickými agenturami příslušných zemí. Analýza byla dále rozdělena podle pohlaví za účelem zjištění, zda lze odvodit podobné výsledky pro mužskou a ženskou populaci. Toho bylo dosaženo využitím sérií genderově specifických logit modelů. Zjištění této práce naznačují, že vzdělanější lidé mají větší šanci zapojit se do formálního zaměstnání a menší šanci, že se zapojí do samozásobitelského zemědělství, bez ohledu na pohlaví nebo zemi. Nebyla však nalezena jasná sou- vislost mezi vzděláním a nezaměstnaností. Dále, návratnost vzdělání u mužů byla přinejmenším stejně významná jako návratnost u žen, pokud ne vyšší, pokud jde o formální výskyt zaměstnání. Klíčová slova vzdělání, formální zaměstnání, genderová nerovnost, samozásobitelské zemědělství, logit
|
|
|
Fighting Fake News with Accuracy: Dual Processing Perspective
Harutyunyan, Mikayel ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Červinka, Michal (oponent)
"Fake news" neboli zavádějící či nepravdivý online obsah je fenomén, který je znepokojivý svým potenciálním socio-ekonomickým dopadem. Výzkumníci a praktici se pokoušeli porozumět, co pohání důvěryhodnost a šíření "fake news" a jak mohou omezit vliv "fake news" - tato práce si klade stejný cíl. Prace staví na teorii, která předpokládá, že lidé sdílejí "fake news", protože nedostatečně zapojují rozvážné přemýšlení. Nadesignovali jsme "accuracy prompt" intervenci, která podporuje rozvážné přemýšlení. V předregistrované studii realizované na platformě Prolific (N = 520) jsme našli omezené důkazy podporující "accuracy prompts" intervence, které jsou stylizované jako "výstražné nálepky", ale pouze pro omezení šíření pravdivých zpráv, nikoliv však "fake news". Pravdivost zpráv neovlivňuje záměr sdílení navzdory efektu na úsudky posuzující pravdivost. Tato a další zjištění podporují kognitivní teorii duálního zpracovávání v kontextu "fake news". Predispozice k intuitivnímu přemýšlení zvyšují víru ve "fake news" a snižují věrohodnost pravdivých zpráv. Naopak zvýšená schopnost rozvážného přemýšlení zvyšuje rozlišení pravdivých zpráv. Konfirmační zkreslení pak snižuje rozlišení pravdivých zpráv a zvyšuje záměry sdílení zpráv. Politicky konkordantní pravdivé zprávy jsou více důvěryhodné a sdílené, ale efekt...
|
|
| |
|
| |
|
|
Shifting punishment on minorities: experimental evidence of scapegoating
Bauer, Michal ; Cahlíková, J. ; Chytilová, Julie ; Roland, G. ; Želinský, T.
This paper provides experimental evidence showing that members of a majority group systematically shift punishment on innocent members of an ethnic minority. We develop a new incentivized task, the Punishing the Scapegoat Game, to measure how injustice affecting a member of one’s own group shapes punishment of an unrelated bystander (“a scapegoat”). We manipulate the ethnic identity of the scapegoats and study interactions between the majority group and the Roma minority in Slovakia. We find that when no harm is done, there is no evidence of discrimination against the ethnic minority. In contrast, when a member of one’s own group is harmed, the punishment ”passed” on innocent individuals more than doubles when they are from the minority, as compared to when they are from the dominant group. These results illuminate how individualized tensions can be transformed into a group conflict, dragging minorities into conflicts in a way that is completely unrelated to their behavior.
|
|
|
Income Inequality and Happiness: A Meta-Analysis
Kamenická, Lucie ; Havránková, Zuzana (vedoucí práce) ; Chytilová, Julie (oponent)
Vztah mezi ekonomickou nerovností a štěstím je ústředním bodem řady sociál- ních politik. Pokud vysoká ekonomická nerovnost škodí lidem, pak podpora přerozdělování příjmů od bohatých k chudým může učinit společnost šťast- nější. Ukazujeme však, že v akademické literatuře tento populární konsenzus ohledně směru vztahu spíše chybí. Na základě 868 pozorování shromážděných z 53 studií, kontrolováním 62 aspektů designu studie a používáním nejmod- ernějších meta-analytických technik, identifkujeme několik důležitých faktorů efektu ekonomické nerovnosti na štěstí. Pokud nemají všechny studie stejnou váhu, je v literatuře přítomna publikační selektivita upřednostňující odhady proti populárnímu konsensu. Zatímco geografcké rozdíly dominují mezi sys- tematickými vlivy velikosti vztahu, vztah je také silně ovlivněn různými daty a metodami, které autoři v primárních studiích používají. Dále záleží, jestli při odhadování efektu autoři kontrolují různé individuální charakteristiky, jako například důvěru lidí ve společnost nebo jejich zdraví.
|
|
|
Using survey questions to measure preferences: lessons from an experimental validation in Kenya
Bauer, Michal ; Chytilová, Julie ; Miguel, E.
Can a short survey instrument reliably measure a range of fundamental economic preferences across diverse settings? We focus on survey questions that systematically predict behavior in incentivized experimental tasks among German university students (Becker et al. 2016) and were implemented among representative samples across the globe (Falk et al. 2018). This paper presents results of an experimental validation conducted among low-income individuals in Nairobi, Kenya. We find that quantitative survey measures -- hypothetical versions of experimental tasks -- of time preference, attitude to risk and altruism are good predictors of choices in incentivized experiments, suggesting these measures are broadly experimentally valid. At the same time, we find that qualitative questions -- self-assessments -- do not correlate with the experimental measures of preferences in the Kenyan sample. Thus, caution is needed before treating self-assessments as proxies of preferences in new contexts.\n
|
|
|
Lekce behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s covid-19
Bauer, Michal ; Chytilová, Julie
Přispět k omezení šíření viru covid-19 dnes může každý z nás svým každodenním chováním. Poznatky dosavadních výzkumů z oblasti behaviorálních věd ukazují, jak mohou být jednotlivci, soukromé organizace i státní instituce nápomocni při změně chování v oblasti prevence. Díky výzkumům poměrně dobře víme, jak se virus nejčastěji přenáší a jaké jsou efektivní formy preventivního chování, které mohou přenosu bránit. Velmi účinné je v tomto ohledu důkladné mytí rukou mýdlem, omezení sahání si na obličej a potlačení kašlání a kýchání do volného prostoru. Výzkumy však také ukazují, že informovanost o tom všem ke změně chování lidí často nestačí. Lidé totiž mají sklon zapomínat, roli hraje únava a nepozornost, mnozí lidé mají tendenci prokrastinovat a nedělat věci, které by vědomě dělat chtěli. Je rovněž těžké změnit jejich dlouhodobě zavedené návyky. Většina výzkumných poznatků pochází celkem přirozeně z rozvojových zemí, kde šíření nakažlivých chorob bylo mnohem aktuálnějším problémem než v ekonomicky rozvinutých zemích. Velký přínos mají často snadné drobné připomínky. Veřejná dostupnost zařízení na mytí rukou často nestačí k tomu, aby je lidé používali. Důležitou roli hraje jejich vhodné umístění ve veřejném prostoru a viditelnost. Důležité je přemýšlet nad tím, jak vytvořit prostředí, v němž je cílené chování jednoduše proveditelné, lidé ho mají stále na paměti a postupně si ho zautomatizují. Bariérou pravidelného a řádného mytí rukou v soukromí jsou často zvyky, jako železná košile, kterou je těžké měnit. Lidé mají sklon si mýt ruce příliš rychle a nedokonale. I když člověk ví, jak si správně mýt ruce, dělat to soustavně mnohokrát denně, po dobu alespoň dvaceti vteřin není jednoduchý úkol.
|
host ::
RSS.