|
|
Sturla Þórðarson: his work in context of his time and an analysis of the authorial intent
Korecká, Lucie ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Sturla Þórðarson: jeho dílo v kontextu jeho doby a analýza autorského záměru Cílem práce je rozbor literárně-historiografických děl Sturly Þórðarsona s ohledem na specifickou historickou situaci v době jejich vzniku a analýza metod a autorského záměru tohoto islandského dějepisce 13. století. V úvodní části práce podávám stručný přehled o životě Sturly Þórðarsona v širším historickém kontextu na základě dochovaných primárních zdrojů a o jeho literárních a literárně-historiografických dílech. Hlavním tématem práce je analýza a srovnání dvou děl tohoto autora, Ságy o Islanďanech a Ságy o Hákonu Hákonarsonovi, v kontextu různých badatelských pohledů na středověkou historiografii. První z těchto děl se řadí do žánru tzv. ság o současnosti, druhé patří mezi tzv. královské ságy. Obě díla popisují totéž historické období. Předmětem analýzy jsou především rozdíly v přístupu autora k historické látce v literárně-historiografických dílech rozdílného žánru, dále následuje pokus o jejich zdůvodnění. První část práce je zaměřena na rozbor každé ságy samostatně v kontextu daného žánru. Obě ságy patří v rámci svého žánru k nejpozdnějším dochovaným dílům a stojí tedy na konci vývoje žánru. Cílem je zaměřit se na jejich specifika i na rysy shodné se staršími ságami a pokusit se vývoj žánru zdůvodnit. V rámci každého žánru...
|
|
| |
|
|
Opakování jako výrazový prostředek v dramatech Jona Fosseho
Maxová, Pavla ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu opakování v dramatech norského spisovatele Jona Fosseho. Princip opakování je uchopen v širších souvislostech, které odhalují, že opakování v těchto textech není jen zdobnou estetickou figurou, ale hloubkovou strukturou, která se promítá do všech složek díla. Projevuje se na různých úrovních, od roviny grafickozvukové po kompoziční, přesahuje i hranice jednotlivých děl. Jako materiál pro praktickou analýzu posloužilo drama Ein sommars dag, které bylo zkoumáno v kontextu Fosseho kompletní dramatické produkce.
|
|
|
Women in Old Norse literature
Rudolf, Štěpán ; Kadečková, Helena (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
V teto pnici se zab9vame slozitou problematikou zenskych postav ve staroseverske literatufe. Ukolem je sledovni puvodu a utvareni zenskych postav a jejich funkci ve dvou islandskych sagach.! Sagy, ktere zde probirame, cerpaji ze starsi hrdinske literatury. Sledujeme tedy pfenaseni literarnich vlivu z hrdinskeho basnictvi do prozaickych sag. Tomu pfizpusobujeme postup prace. V uvodu se zab9vame historicky-m pozadim vzniku teto literatury, heslovite uvadlme jednotlive prameny, nastinujeme ------ komplikovane otazky autorstvi, neuplnosti a promenlivosti textu, jakoz i prostfedi, ve kterem tato literatura vznikla a pfezivala. Zatimco hrdinske basnictvi ztratilo naprosto sviij historicky obsah, svadi sagyo Island'anech dusledne realisticky-m licenim k domnence, ze se jedna o vicemene pfesne zachyceni skutecnych udlosti. Tato zdnliva historicnost byla postupne zpochybnena a castecne vyvracena literarnimi vedci a historiky. To nam poskytuje zaklad rozboru. Pfi blizsim pohledu na zenske postavy sag, ktere cerpaji ze starsi literatury, sledujeme, jaky-m zpusobem autofi sag pracuji. Jedna se pochopitelne o pohled znacne neuplny, nebot' hrdinske basnictvi je pouze jednim z mnoha pramenu, jez pfispeIy ke zformovani sag.
|
|
|
Zpráva a reportáž - stylistická analýza zpravodajských útvarů v dánštině
Hušková, Taťána ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav germánských studií Oddělení skandinavistiky Diplomová práce Taťána Hušková ZPRÁVA A REPORTÁŢ - STYLISTICKÁ ANALÝZA ZPRAVODAJSKÝCH ÚTVARŮ V DÁNŠTINĚ (NEWS REPORT AND REPORTAGE - STYLISTIC ANALYSIS OF NEWSPAPER REPORTING GENRES IN DANISH) Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Marie Vachková, Ph.D. Praha, srpen 2012 Za pomoc při vypracování diplomové práce děkuji Doc. PhDr. Janě Hoffmannové, DrSc. a za laskavé vedení Doc. PhDr. Marii Vachkové, Ph.D. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. ................................................ V Praze, dne 15. srpna 2012 Resumé Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat hlavní rysy zpravodajského stylu v dánštině srovnáním vybraných zpravodajských útvarů - zprávy a reportáže - a uplatněním metody stylistické analýzy několika zpravodajských textů, které popisují shodnou událost, což je nezbytným předpokladem pro komparativní stylistickou analýzu. Samotné analýze předchází teoretická část, v níž se snažím vymezit základní terminologii stylistiky, která vychází z funkčního přístupu ke stylu. Zde čerpám především ze stylistických...
|
|
|
Symbol,Experiment and the Fantastic in the Dramas of Astrid Saalbach
Halounová, Lada ; Norup, Lis (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Diplomová práce analyzuje dramatickou tvorbu dánské autorky Astrid Saalbachové, přičemž se zaměřuje na experimenty se strukturou jejích dramat, způsob používání symbolů a prvky fantastična. Teoreticko-metodologický úvod nejprve definuje termíny symbol, alegorie a znak v jejich v literárním pojetí a krátce se věnuje psychoanalytickému výkladu symbolů. Druhá část úvodu se zabývá studií Tzvetana Todorova o fantastické literatuře. Kapitola poukazuje na rozdíly mezi různými způsoby čtení, které mohou fantastično zcela zrušit (poezie a alegorie), a na další literární žánry, které hraničí s fantastickou literaturou natolik úzce, že se často v tyto žánry přerodí (podivuhodno a zázračno). Bylo nutné též odlišit Todorovův výraz podivuhodno od podobného termínu Sigmunda Freuda das Unheimliche ("něco tísnivého"), které sice mají v češtině různé názvy, ale v zahraniční literatuře splývají (the uncanny; det uhyggelige). Pojem "něco tísnivého" se totiž u Freuda nachází blíže k čistému fantastičnu než podivuhodnu, jak jej definuje Todorov. Do závěru teoretického úvodu byly zahrnuty též žánry fantasy a science fiction, které mají s fantastickou literaturou 20. století mnoho společného a často dokonce splývají. Samotné zkoumání dramat se soustředí především na jejich výstavbu a prvky fantastična. Práce interpretuje...
|
|
|
Doklady textilní výroby v českém eneolitu
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat textilní výrobu v českém eneolitu z hlediska technologického i společenského. Východiskem jsou především archeologické sídlištní nálezy, které zahrnují hlavně přesleny, závaží, šídla a cívky. Tyto nálezy jsou hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu apod. a jsou doplněny informacemi ze zahraničních lokalit, zejména ze švýcarských nákolních osad, na kterých se dochovaly i organické materiály. Dále je součástí práce teoretický popis fází a technik textilní výroby a jejich archeologických dokladů, které jsou srovnávány s doklady českými. Situace v eneolitu je zasazena do širšího kontextu vývoje textilní výroby v pravěku a protohistorii. Klíčová slova Čechy, eneolit, přesleny, šídla, textilní výroba, závaží
|
|
| |
|
|
Hrólf kraki ve staroseverské tradici
Vachunová, Tereza ; Kadečková, Helena (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Na třicet děl z Anglie, Dánska, Norska a Islandu zaznamenává dlouhá staletí tradování pověstí o králi Hrólfu krakim z bájného dánského rodu Skj5ldungů. Z tradičních příběhů o Hrólfovi vycházejí staroanglické básně, staroseverské hrdinské písně, skaldská poezie, středověké dějepisectví, ságy o dávnověku a islandské romance. Skromné ukazatele naznačují, že v jádru pověsti stojí historické události v době stěhování národů. Z Dánska pověst doputovala do Anglie a nejspíše byla známá i najiných germánských územích. V Anglii tato tradice vytrvala do konce anglosaského období. Od anglosaské odnože se výrazně lišila společná tradice severských zemí v době vikinské, u středověkých dějepisců již lze rozlišit verzi západoseverskou a východoseverskou. Zatímco v Dánsku byla tradice po době vikinské nejspíše oslabená, na Islandu přežívala takřka nepřetržitě do 15. století. Do ústního předávání patrně více zasahují kulturní proměny nežli geografická a časová vzdálenost.
|
|
|
Kolektivní román v dánské literatuře: pokus o definici literárního žánru na základě děl H.C. Brannera, H. Kirka, M.A. Hansena a H. Scherfiga
Neumannová, Tereza ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Kolektivní román je skandinávský literární žánr, který se hojně vyskytoval především ve třicátých letech dvacátého století. Hlavní postavou je skupina s minimálně jedním výrazným jednotícím prvkem, který zaručuje každodenní kontakt jednotlivých členů kolektivu a vytváří pevně semknuté společenství, jež je geograficky a časově jednoznačně vymezeno vůči svému okolí. Velikost uskupení není zpravidla větší než několik desítek osob. Autoři kolektivních románů zobrazují člověka jako sociální bytost a hlavním tématem se tak stává soudobá společnost a její problémy. Všechny kolektivní romány se tím či oním způsobem vyjadřují k myšlenkám kolektivismu a jeho možné realizaci v soudobé společnosti. Podle toho, zda spisovatelé zaujímají pozitivní nebo negativní postoj ke kolektivnímu způsobu života, rozlišujeme dva základní typy: kolektivní kolektivní román a antikolektivní kolektivní román. Typickými zástupci prvně jmenovaného typu jsou Kirkovy romány Rybáři nebo Nádeníci. Do druhé skupiny řadíme např. tato díla: Martin A. Hansen: Teď to vzdává, Hans Scherfig: Promeškané jaro, H. C. Branner: Hračky.
|
host ::
RSS.