Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kolektivní román v dánské literatuře: pokus o definici literárního žánru na základě děl H.C. Brannera, H. Kirka, M.A. Hansena a H. Scherfiga
Neumannová, Tereza ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Kolektivní román je skandinávský literární žánr, který se hojně vyskytoval především ve třicátých letech dvacátého století. Hlavní postavou je skupina s minimálně jedním výrazným jednotícím prvkem, který zaručuje každodenní kontakt jednotlivých členů kolektivu a vytváří pevně semknuté společenství, jež je geograficky a časově jednoznačně vymezeno vůči svému okolí. Velikost uskupení není zpravidla větší než několik desítek osob. Autoři kolektivních románů zobrazují člověka jako sociální bytost a hlavním tématem se tak stává soudobá společnost a její problémy. Všechny kolektivní romány se tím či oním způsobem vyjadřují k myšlenkám kolektivismu a jeho možné realizaci v soudobé společnosti. Podle toho, zda spisovatelé zaujímají pozitivní nebo negativní postoj ke kolektivnímu způsobu života, rozlišujeme dva základní typy: kolektivní kolektivní román a antikolektivní kolektivní román. Typickými zástupci prvně jmenovaného typu jsou Kirkovy romány Rybáři nebo Nádeníci. Do druhé skupiny řadíme např. tato díla: Martin A. Hansen: Teď to vzdává, Hans Scherfig: Promeškané jaro, H. C. Branner: Hračky.
Vázané a nevázané písmo na I.st. ZŠ
Neumannová, Tereza ; Ronková, Jolana (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzory písma vyučovaných na základních školách v České republice, jeho hlavními znaky a metodami hodnocení písma. V teoretické části vymezuji základní pojmy, představuji historii, vývoj písma, aktuální metody výuky psaní na I.st. ZŠ a přehled písanek pro nácvik prvního psaní. V praktické části zjišťuji pomocí dotazníku, podle kterých kritérií učitelé hodnotí dětské písmo. Výzkumná část také obsahuje písemné práce dětí. Analyzuji texty, kde hodnotím kvalitativní znaky (tvar, velikost, sklon, vazebnost, úprava) vázaného a nevázaného písma ve třetím ročníku ZŠ. Pro zlepšení písařské dovednosti navrhuji konkrétní didaktické pomůcky, uvolňovací cviky, atd. Klíčová slova: vázané písmo, analyticko-syntetická metoda, nevázané písmo, genetická metoda, globální metoda, Sfumato, hodnocení písma, kvalitativní znaky písma, písanky, uvolňovací cviky
Kolektivní román v dánské literatuře: pokus o definici literárního žánru na základě děl H.C. Brannera, H. Kirka, M.A. Hansena a H. Scherfiga
Neumannová, Tereza ; Humpál, Martin (oponent) ; Březinová, Helena (vedoucí práce)
Kolektivní román je skandinávský literární žánr, který se hojně vyskytoval především ve třicátých letech dvacátého století. Hlavní postavou je skupina s minimálně jedním výrazným jednotícím prvkem, který zaručuje každodenní kontakt jednotlivých členů kolektivu a vytváří pevně semknuté společenství, jež je geograficky a časově jednoznačně vymezeno vůči svému okolí. Velikost uskupení není zpravidla větší než několik desítek osob. Autoři kolektivních románů zobrazují člověka jako sociální bytost a hlavním tématem se tak stává soudobá společnost a její problémy. Všechny kolektivní romány se tím či oním způsobem vyjadřují k myšlenkám kolektivismu a jeho možné realizaci v soudobé společnosti. Podle toho, zda spisovatelé zaujímají pozitivní nebo negativní postoj ke kolektivnímu způsobu života, rozlišujeme dva základní typy: kolektivní kolektivní román a antikolektivní kolektivní román. Typickými zástupci prvně jmenovaného typu jsou Kirkovy romány Rybáři nebo Nádeníci. Do druhé skupiny řadíme např. tato díla: Martin A. Hansen: Teď to vzdává, Hans Scherfig: Promeškané jaro, H. C. Branner: Hračky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.