|
|
Determinanty industrializace v subsaharské Africe a možnosti jejich rozvoje
Sejkora, Jiří ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Adamcová, Lenka (oponent)
Subsaharské ekonomiky potřebují strukturální změny, které přinesou nárůst produktivity, ekonomický růst a rozvoj. V tomto ohledu hraje klíčovou úlohu industrializace. Cílem této disertační práce je s využitím regresní analýzy identifikovat hlavní faktory (determinanty) procesu industrializace v regionu subsaharské Afriky. Výsledky ukazují, že se jedná o úroveň infrastruktury a velikost ekonomiky (měřenou počtem obyvatel). Práce se též zabývá možnostmi rozvoje těchto determinant. Případová studie rozvoje infrastruktury na Mauriciu zdůrazňuje např. význam privatizace, spolupráce s externími subjekty aj. Negativní dopady malé velikosti ekonomiky lze za určitých okolností řešit mj. preferenčními obchodními dohodami, jak ukazuje analýza tří nejmenších ekonomik v subsaharské Africe.
|
|
|
Obnova a nové využití Svatotomášského dvora v Brně
Adamcová, Lenka ; Mléčka, Jan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá obnovou Svatotomášského dvora v Brně. Jde o prostory jezdeckého klubu TJ Moravan, který sídlí na pomezí městských částí Brno-Střed a Brno-Žabovřesky, nedaleko centra města. Zadání práce vychází z nevhodného umístění a špatného technického stavu objektů. V historických budovách dojde k mnohým stavebním úpravám a zcela se změní jejich dosavadní využití. Nově se zde budou nacházet masáže, rehabilitace, bufet, sauna, čajovna, kavárna, bowling, vizážista a modelářský obchod s dílnou. Práce se dělí na, konstrukční studie, stavební část projektové dokumentace pro provedení stavby a architektonický detail. V konstrukčních studiích lze nalézt výkresy celého řešeného území v měřítku 1:100 a výkresy dřevěného altánu v měřítku 1:50. Ve stavební části projektové dokumentace pro provedení stavby je důkladně vyřešeno jihovýchodní křídlo v měřítku 1:50. Dále zde nalezneme několik architektonických detailů. Nejpodrobněji je vyřešen poslední. Popisuje řešení dvojité příčky z dekorakrylu s vestavěným led osvětlením.
|
|
|
Pocit ohrožení jako možný zdroj pracovní motivace
Adamcová, Lenka ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Míková, Irena (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda pocit ohrožení může být zdrojem pracovní motivace, nebo naopak nehraje významnou roli v motivaci pracovníka. K průzkumu jsou vybrané motivační faktory (včetně pocitu ohrožení) rozděleny dle Herzbergovy motivační teorie na motivátory a frustrátory, u kterých je zjišťována míra motivace a míra uspokojení na pracovišti. Dílčím cílem práce je zjistit, jaký dopad má pocit ohrožení na celkovou pracovní atmosféru, se kterou souvisí vztahy s nadřízenými a vztahy s pracovníky stejné úrovně. Následně je pracovní atmosféra zkoumána z hlediska přítomnosti pocitu ohrožení, který může způsobovat rivalitu, nebo naopak vzájemnou podporu. Potřebná data byla získána formou dotazníkového šetření. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky a doporučení pro organizaci, která byla průzkumu podrobena.
|
|
| |
|
|
Zahraniční zadluženost rozvojových zemí
Golková, Dagmar ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Vysoká zahraniční zadluženost je jedním z globálních problémů současnosti. Více než 20 let se pokoušejí mezinárodní finanční instituce, OSN, vlády nejvíce rozvinutých zemí, rozvojové země a nevládní organizace hledat řešení. Dluhové úlevy jsou poskytovány rozvojovým zemím ze tří hlavních zdrojů: HIPC iniciativou, Pařížským klubem a bilaterálními věřiteli mimo Pařížský klub. Mezinárodní měnový fond spolu s Světovou bankou zprostředkovává HIPC iniciativu. V práci jsou hodnoceny pokroky učiněné v rámci globálního problému zadluženosti, a to především v 90. letech 20. století. Tyto pokroky jsou předvedeny prostřednictvím změn situace v jednotlivých rozvojových regionech.
|
|
|
Zapojení EU do mezinárodního úsilí o navyšování oficiální rozvojové pomoci
Vlková, Ivana ; Konečný, Čestmír (vedoucí práce) ; Adamcová, Lenka (oponent) ; Varadzin, František (oponent) ; Sedláček, Petr (oponent)
Smyslem této práce bylo na pozadí situace chudoby v rozvojovém světě a iniciativ na řešení tohoto problému přiblížit a vyhodnotit pozici EU z hlediska jejího zapojení do mezinárodního úsilí o navyšování oficiální rozvojové pomoci. * * * V návaznosti na problémy chudoby rozvojového světa přišla EU s mnoha důležitými iniciativami v oblasti rozvojové politiky v mezinárodním měřítku, což jasně indikuje silný závazek a konsensus členských států v úsilí o odstranění chudoby v rozvojových zemích. Na základě predikcí vyhodnocených ve 3. kapitole disertační práce lze usuzovat, že EU jako celek bude schopna dostát svým cílům v oblasti navyšování oficiální rozvojové pomoci. Rozdílná situace bude však v případě jednotlivých členských států, kdy ne všechny vykazují odpovídající nárůsty ODA tak, aby byly schopny splnit deklarované individuální cíle. Jaké jsou tedy možnosti zvyšování podílu jejich ODA/GNI? Vedle nových alokací dodatečných prostředků z veřejných rozpočtů na rozvojovou pomoc jsem jako další možné způsoby zvyšování dopadu a financí ODA EU identifikovala politiku odpouštění dluhů, hledání tzv. inovativních zdrojů pomoci -- to vše s důrazem na zvyšování kvality a účinnosti již vynakládané pomoci. Speciálně otázku dalšího oddlužování rozvojových zemí a vytváření inovativní zdrojů pomoci je však třeba posuzovat případ od případu a se zohledněním všech potencionálních přínosů i kritických aspektů. Další možností jak navýšit podíl ODA/GNI jsou metodické změny ve výkaznictví ODA, které jsou v kompetenci Výboru OECD pro rozvojovou spolupráci (DAC) -- mohlo by jít např. o rozšíření definice ODA o další položky nebo rozšíření Seznamu zemí způsobilých přijímat ODA. Šlo by však o umělé, kontroverzní řešení, které by nemuselo být pozitivně vnímáno ze strany rozvojových zemí. Každý podobný krok by měl být náležitě odůvodněn, protože mohou existovat objektivní skutečnosti, jako např. situace válečné či přírodní katastrofy v určitých rozvojových zemích či regionech, které si vyžádají takovéto změny metodologického charakteru. Ať již jsou však prostředky nárůstu jakékoli, považuji za zásadní vždy v co nejvyšší míře prosazovat principy efektivnosti pomoci. Požadavky na zvyšování efektivnosti by měly jít ruku v ruce s požadavky na zvyšování pomoci, která by měla maximálně splňovat zásady harmonizace, koordinace, koherence, komplementarity, transparentnosti, predikovatelnosti, nevázanosti, udržitelnosti, vzájemné zodpovědnosti a především vlastnictví, kdy by rozvojové země měly vykonávat efektivní vedení nad rozvojovými politikami, strategiemi a koordinovat rozvojové úsilí. Dále docházím k závěru, že efektivita pomoci do velké míry souvisí nejen s kvalitou managementu a institucí v rozvojových zemích, nýbrž i kvalitou systému rozvojové pomoci jednotlivých donorů a mechanismy její distribuce. Důraz na efektivnost by však neměl snižovat objem pomoci pro rozvojové země. O pokrok v plnění MDGs je třeba usilovat i v zemích s nízkou efektivitou pomoci, která je v řadě případů spojena a způsobena právě vyšší úrovní chudoby. Výsledky analýz potenciálu EU dosáhnout cílů ODA/GNI, které jsem provedla ve 3., 4. a 5. kapitole disertační práce -- zejména: 3.3., 4.4., 5.5.) jsem strukturovala do SWOT analýzy se zdůrazněním silných/slabých stránek a příležitostí/hrozeb, které mohou ovlivnit úsilí EU o navyšování pomoci rozvojovým zemím. Mezi silné stránky EU v tomto smyslu zcela jistě patří koncepční práce s cíli ODA/GNI, včetně jejich hodnocení, trend navyšování ODA skupinou štědrých donorů EU, důraz na efektivnost pomoci. Pozitivem je pokračující úsilí o reformy managementu pomoci na straně EU i rozvojových zemí. Za slabou stránku je možno označit pokud dochází ke (skrytému či otevřenému) jednostrannému preferování a prosazování čistě národních zájmů donorů před zájmy rozvojových zemí. Slabinou je rovněž nedostatečná úroveň navyšování ODA u 2/5 členské základny EU15 a stejně tak pozvolný trend nárůstu ODA u nových členských států. Podobně je problémem nekonzistentnost mezi vnější a rozvojovou politikou, vnitřními a externími politikami a to, jak uvnitř ES či individuálních členských států, tak navzájem. Další komplikací je situace zadluženosti chudých zemí, která podkopává účinky ODA. Podobný efekt na rozvojovou pomoc má korupce, která je v rozvojových zemích značně rozšířená. Příležitostí a výzvou pro rozvojové země, která často zvyšuje účinky pomoci a současně je zahraniční pomocí podporována, je stabilizace jejich ekonomik, rozvoj zahraničního obchodu, přiliv zahraničních investic, řízené snižování zadluženosti a vyšší zapojení do světové ekonomiky. V ideálním případě by globální toky pomoci měly být vhodně teritoriálně a sektorově směrované, stejně tak by měl být nalezen adekvátní poměr mezi granty a půjčkami a mezi bilaterální a multilaterální rozvojovou pomocí. Výzvou je prosazení všech zásad efektivnosti do rozvojové politiky EU a hledání vhodných inovativních zdrojů financí pro ODA. Jako příležitost lze označit i růst ekonomik donorských zemí, který by měl vytvořit příznivé podmínky pro zvýšení rozpočtových výdajů na ODA (současně však určitou komplikací je, že pro to, aby docházelo ke zvyšování ODA/GNI musí být tempo růstu výdajů na ODA vyšší než tempo růstu GNI). Mezi hrozby lze zařadit potenciální zvyšování administrativních, transakčních výdajů a výdajů vynakládaných přímo v donorské zemi. Dále pak vývoj ODA po dosažení milníku roku 2015, nekoncepční oddlužování, podcenění rizik spojených s přímou podporou rozpočtu a inovativními nástroji financování a účelové změny v metodologii ODA iniciované donory pouze z důvodu potřeby plnění stanovených cílů. Určité ohrožení rovněž představuje potencionální nedostatečné řešení problémů těch nejchudších zemí světa, nedostatečná spolupráce rozvojových zemí s donory, nedemokratický vývoj v rozvojovém světě a nebezpečí zneužití poskytnuté pomoci. Jako potenciální komplikaci je možno označit i závazky členských států na snižování deficitu, které mohou být kontraproduktivní ve vazbě na požadavky na zvyšování výdajů na rozvojovou pomoc. * * * Pokud si tedy závěrem položíme ústřední otázku, tj.: "Má EU potenciál pro splnění mezinárodních cílů týkajících se zvýšení objemu a dopadu oficiální rozvojové pomoci?" Na základě analýz minulého trendu a budoucích predikcí jsem došla k závěru, že EU bude schopna dostát svým kolektivním závazkům v oblasti navyšování rozvojové pomoci. V případě individuálních cílů členských zemí bude situace složitější. Existuje ale řada více či méně vhodných řešení, která jsem identifikovala a podrobně analyzovala v disertační práci: nová alokace dodatečných finančních prostředků z veřejných rozpočtů na ODA, odpouštění dluhů rozvojových zemí, inovativní zdroje financování pomoci či metodologické změny ve statistickém výkaznictví ODA. Za všech okolností považuji však za zásadní vždy v co nejvyšší míře dbát na prosazování principů efektivnosti a zvyšování kvality a účinnosti vynakládané pomoci. Potenciál dosáhnout deklarovaných cílů byl, je a bude ovlivňován řadou silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb na straně EU, rozvojových zemí a mezinárodního společenství. Vzhledem k tomu, že potenciál EU zvyšovat kvantitu a kvalitu své rozvojové pomoci má evoluční charakter, nejde o statickou veličinu, naskýtá se i velký prostor pro další budoucí vědecký výzkum v této oblasti. Především je důležité pokračovat ve sledování a analýze vývoje ODA EU v periodě do roku 2010 a 2015 (vč. situace "poté"), dále pak podrobně zkoumat dopad navyšování rozvojové pomoci na rozvojové země a zabývat se analýzou efektivnosti managementu pomoci v rozvojových zemích a u donorů.
|
|
|
Základní problémy rozvoje vietnamské ekonomiky s ohledem na hlavní regionální aspekty
Fejfarová, Michaela ; Konečný, Čestmír (vedoucí práce) ; Adamcová, Lenka (oponent) ; Varadzin, František (oponent) ; Mothejl, Pavel (oponent)
Cílem této disertační práce bylo identifikovat hlavní problémy rozvoje vietnamského hospodářství s ohledem na proces jeho začleňování do regionálních i světových ekonomických vztahů. Práce v historickém sledu zkoumala problémy rozvoje vietnamské ekonomiky, které pramení z interního hospodářského vývoje ale extenzivně též vnějších hospodářských vazeb Vietnamu. Hospodářské vztahy s koloniální Francií, velmocí USA, Čínou a zeměmi RVHP v jednotlivých historických obdobích významně ovlivnily strukturu hospodářství a ekonomický rozvoj země. Spolu s důsledky více jak 30ti let válečného nasazení, hospodářské a politické izolace se nadále negativně promítají do současného hospodářského rozvoje Vietnamu. Dále tato práce obsáhle analyzovala nový vývoj od počátku 90. let, dosavadní pokrok v začleňování vietnamského hospodářství do regionu jihovýchodní Asie, interregionálních a globálních struktur, přičemž zároveň naznačila budoucí trendy a výzvy v této oblasti.
|
|
|
Diskurzy a praktiky české rozvojové spolupráce
Horký, Ondřej ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Varadzin, František (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Adamcová, Lenka (oponent)
Jako součást mezinárodních ekonomických vztahů tvoří rozvojová spolupráce relativně novou součást české zahraniční politiky. Přes intenzivní spolupráci Československa se zeměmi Třetího světa, které se přiklonily k socialismu během studené války, země brzy ukončila rozvojové aktivity, jež ztratily legitimitu, a obnovila je až v polovině 90. let. Tentokrát politika vycházela především z vnějších mezinárodních a evropských závazků poskytovat pomoc rozvojovým zemím. Na základě konceptu "protipolitckého stroje" Jamese Fergusona a bourdieuovského konceptu "illusio" dizertace předkládá dva argumenty: 1. Aparát české rozvojové spolupráce považuje rozvoj za technickou záležitost, což vede k depolitizaci českých vztahů se zeměmi Jihu. 2. Nízké povědomí veřejnosti o politice a závislost občanské společnosti na vládním financování omezuje jejich kritiku a usnadňuje užití politiky pro partikulární zájmy českých subjektů místo přispívání k omezení chudoby v globálním Jihu. Druhá kapitola ospravedlňuje interdisciplinární přístup zvolený v dizertaci. Tvrdí, že stejně jako nelze zúžit vícerozměrné pojetí chudoby na pouhý příjem, celistvá analýza rozvojové spolupráce musí překročit neoklasický ekonomický přístup a začlenit sociální, kulturní, politické a environmentální aspekty rozvoje. V souladu s tím třetí a čtvrtá kapitola rozebírají diskurzy (historická a právní východiska, politický a společenský kontext, vládní koncepce) a praktiky (obsah dvoustranné spolupráce, její efektivnost, aktéry a vztahy mezi nimi) české rozvojové spolupráce. Následující kapitoly se posouvají od úzkého zaměření na rozvojovou spolupráci k genderu jako jejímu průřezovému tématu a dále k problému koherence politik pro rozvoj. Zatímco gender získal na mezinárodní výzkumné a politické scéně uznání, v českých koncepčních a operativních materiálech je reflektován pouze formálně: dvoustranná pomoc je genderově slepá, a proto působí na úkor žen. Nakonec práce analyzuje české diskurzy a praktiky formálně institucionalizované oblasti koherence politik pro rozvoj v případových studiích migrace, obchodu a zemědělství. Kapitola tvrdí, že i mírné změny v dalších vládních politikách mohou mít větší dopad na rozvojové země než zásadní reformy rozvojové spolupráce. Celkově dizertace volá po repolitizaci rozvojové agendy a jejím návratu do politického prostoru. Prozatím to bylo většinou financování ze strany Evropské unie, které vybízelo občanskou společnost k otevírání nových politických témat a problematiky efektivnosti české rozvojové spolupráce ve snižování globální chudoby. Klíčové však zůstává zapojení politických stran, širší občanské společnosti, médií a akademické sféry do tohoto procesu. Příloha uvádí detailní politická doporučení pro rozvojovou spolupráci obecně, zvláště pak její genderový rozměr, a oblast koherence rozvojové spolupráce s obchodní a migrační politikou.
|
|
|
Analýza nákupní atmosféry prodejen Baťa a Humanic
Adamcová, Lenka ; Chylíková, Hana (vedoucí práce) ; Khelerová, Vladimíra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na rozbor nákupní analýzy dvou prodejních jednotek společností Baťa a HUMANIC v Praze. Konkrétně se jedná o prodejnu Baťa Václavské náměstí a HUMANIC Národní. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je zaměřena na teoretické vymezení nákupní atmosféry, přehled služeb zákazníkům a použité metody hodnocení. V druhé kapitole jsou představeny společnosti včetně historického vývoje. Dále je v ní zpracována analýza nákupní atmosféry a shrnuty poskytované služby. Poslední kapitola obsahuje bodové ohodnocení a návrhy na zlepšení.
|
|
|
Porovnání způsobu komunikačních dovedností sester s umírajícími klienty v nemocničním zařízení a zařízení hospic
ADAMCOVÁ, Lenka
Bakalářská práce pojednává o využívání komunikačních dovedností sester s umírajícími klienty, a to jak v nemocničním zařízení, tak v zařízeních hospic. Cílem práce bylo zmapovat komunikační dovednosti sester v nemocničním zařízení a zařízení hospic při ošetřování umírajících klientů; dále zjistit co sestry pracující v nemocničním zařízení a zařízení hospic postrádají při ošetřování terminálně nemocných klientů; a určit konkrétní problematiku sester v nemocničním zařízení při ošetřování terminálně nemocných klientů. Pro získání poznatků k bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl dotazník. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský personál v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, v Hospici Anežky České v Červeném Kostelci, v Hospici sv. Lazara v Plzni a v Hospici na Svatém Kopečku v Olomouci. Celkem bylo rozdáno 129 dotazníků, nevrátilo se 33 dotazníků, návratnost tedy činila 74% z původního počtu. Dále bylo vyřazeno 12 dotazníků pro neúplné vyplnění. Celkem bylo použito ke zpracování údajů 85 dotazníků, tedy 66% z původního počtu rozdaných dotazníků. Výzkumný soubor tvořil 85 respondentů. Byly stanoveny čtyři hypotézy: H1 Metody a úroveň komunikace sester při péči o umírající klienty jsou ovlivněny vzděláním a vědomostmi {--} byla potvrzena. H2 Ošetřovatelský proces v péči o umírající klienty závisí na podmínkách pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče na nemocničních odděleních a zařízeních hospic {--} byla potvrzena. H3 Sestry v nemocničních zařízeních nemají dostatečné vzdělání pro komunikaci s umírajícími klienty a podmínky pro poskytování komplexní ošetřovatelské {--} byla potvrzena. H4 Sestry v zařízeních hospic znají komunikační techniky, které standardně používají při doprovázení umírajících klientů {--} byla potvrzena. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům ve zkoumaném nemocničním zařízení a dvěma hospicům ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o terminálně nemocné klienty.
|
host ::
RSS.