|
|
Figura velata and its reflection in the Central European surroundings
Magurová, Denisa ; Adamcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Táto diplomová práca si kladie za cieľ zmapovať špecifický fenomén talianskeho sochárstva 18. storočia nazývaný "figura velata". Ide o ženskú postavu s tvárou zahalenou do tenkej transparentnej drapérie (závoja), pod ktorou sa rysujú črty jej tváre. Iluzívne spracovanie drapérie sa pohráva s videním diváka a vytvára dojem niečoho, čo tam v skutočnosti nie je. Figura velata sa ako pojem kodifikovala najmä v súvislosti s tvorbou benátskeho sochára Antonia Corradiniho a jeho sochami tohto typu. Zahalenie ľudskej tváre a hlavy je motívom známym vo výtvarnom umení už od staroveku a v dejinách umenia zohrávalo dôležitú úlohu v niektorých kultúrach a spájalo sa s rôznymi symbolickými interpretáciami. Úvodná kapitola sa zameriava na objasnenie problematiky vzťahu pojmov zahalenia a odhalenia či viditeľného a neviditeľného. Na ňu nadväzuje kapitola pre ktorú sa stalo nosným použitie termínu zahalenia v súvislosti s prvkom závoja ako nositeľa významu. Podstatná časť práce sa zameriava nielen na skúmanie vybraných sochárskych realizácií v chronologickom slede prostredníctvom formálnej analýzy, ale aj na zhodnotenie významovej role figury velaty v celkovom ikonografickom koncepte. Záverečná časť práce je venovaná reflexii a následnej transformácii Corradiniho motívu figury velaty v stredoeurópskom prostredí....
|
|
|
Úloha odpřahujících proteinů (UCP) v kardioprotekci
Furmánková, Tereza ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (cardiovascular disease, CVD) je celosvětově na první příčce, jako příčina úmrtí. Ročně na CVD umře necelých 18 milionů lidí a prevalence nadále vzrůstá jak u mužů, tak žen. V současné době je zřejmé, že udržení mitochondriálního membránového potenciálu může hrát významnou úlohu v patofyziologii srdce a podílí se na kardioprotektivních mechanismech. Mitochondriální membránový potenciál lze ovlivňovat různými způsoby, jeden z nich je stimulace odpřahujících nebo-li ,,uncoupling" proteinů. Shrnutí dosavadních poznatků v této práci poukázalo na to, že odpřahující proteiny mají vliv na redukci kyslíkatých radikálů, inhibici apoptózy, ovlivňují tvorbu ATP a aterosklerotických plátů a chrání srdce před toxicitou lipidů. K regulaci jejich genové exprese dochází několika způsoby a ovlivnění těchto cest může být jeden z dalších způsobů, jak docílit kardioprotekce. Klíčová slova: odpřahující proteiny, mitochondrie, kardioprotekce, tyroidní hormony, mastné kyseliny, tuková tkáň, reaktivní formy kyslíku, FGF21
|
|
|
Barokní sochařská dílna Ondřeje Filipa a Jana Antonína Quitainerových
Hořák, Martin ; Adamcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent) ; Zápalková, Helena (oponent)
Sochařská dílna rodiny Quitainerových působila v Praze od přelomu 17. a 18. století do roku 1765. Doba jejího trvání je vymezena na jedné straně příchodem jejího zakladatele Ondřeje Filipa Quitainera (1679-1729) ze severočeského Frýdlantu a na druhé straně smrtí pokračovatele v rodinné tradici Jana Antonína Quitainera (1709-1765). Již za života Quitainera staršího se dílna etablovala jako jeden z předních pražských sochařských ateliérů. Své postavení si O. F. Quitainer upevnil během působení ve Württembersku v letech 1709-1712, resp. 1713 a 1714, kdy se spolu s dalšími pražskými umělci podílel na výzdobě zámecké rezidence v Ludwigsburgu. Po návratu do Prahy se starší Quitainer dokázal prosadit po boku nejvýznamnějších osobností českého barokního sochařství, F. M. Brokoffa a M. B. Brauna, a vytvořil svá nejlepší díla, k nimž se řadí čtveřice soch na bočních oltářích sv. Rodiny a sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Tomáše na Malé Straně. Quitainerův syn Jan Antonín se vyučil v rodinné dílně a po smrti otce ji převzal. Východiskem jeho tvorby byl realisticky zakotvený sochařský projev jeho otce. Tento základ však syn významně obohatil o prvky estetizace a dekorativní stylizace formy. Neobvyklou kombinací realismu a vybroušeného senzualismu si získal obdiv a zájem publika a podle jednoho písemného...
|
|
|
Jakub Teplý - východočeský sochař na pomezí pozdního baroka a neoklasicismu
Šafka, Václav ; Adamcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Základní cílem této bakalářské práce bylo co nejpodrobněji skrze prameny a odbornou literaturu zmapovat osobnost a tvorbu pozdně barokního sochaře Jakuba Teplého (1729-1802), který doložitelně působil mezi l. 1761-1796 v Pardubicích a okolí a v Ledči nad Sázavou. Motivací pro vypracování podrobného medailonu a katalogu sochařova díla bylo to, že tomuto sochaři zatím nebyla v rámci českých dějin umění věnována adekvátní pozornost - dosud chyběl na základě pramenů, četby odborné literatury a terénního průzkumu vypracovaný profil historie jeho života i jeho děl, stejně tak zatím nebylo jeho dílo podrobněji posouzeno v rámci českého sochařství 2. pol 18. stol. Kriticky pojaté přezkoumání všech těchto aspektů mělo vést k tomu, aby vznikla základní suma fakt, díky nimž by mělo být možné tohoto sochaře v následujících případech interpretovat za pomoci relevantních informací. Mimo této snahy se během bádání objevila také celá řada témat, která mohou být vkladem pro příští studium nejen tohoto sochaře, ale i širších kulturně- historických souvislostí východočeského regionu v 18. stol. - ať už se jedná o sochařova vídeňská studia, jeho podporu Franzem Brandsteinem, působení v Ledči nebo charakter objednavatelské praxe v Pardubicích ve 2. pol. 18. stol. Klíčová slova baroko, rokoko, klasicismus, sochařství,...
|
|
|
Subjektivní prožívání perinatální ztráty porodními asistentkami
Tóthová, Eva ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Tato Bakalářská práce se zabývá problematikou subjektivního prožívání perinatální ztráty z pohledu porodních asistentek. Hlavním cílem je identifikovat základní spektrum emocí a prožitků týkajících se dané problematiky. Je stanoveno několik dalších dílčích cílů a výzkumných otázek, které se zabývají faktory ovlivňujícími poskytování daného druhu péče, strategií zvládání stresových situací, psychohygienou porodních asistentek, významem supervize a jejího zavedení do praxe, syndromem vyhoření v pomáhajících profesích a osobními zkušenostmi s výskytem tohoto fenoménu. Dále jsou vytvořena doporučení pro praxi, která upozorňují na nedostatek pozornosti věnované zdravotnickému personálu a zahrnují možnosti, jak pracovat v oblasti dané problematiky. Rozhovory v kvalitativním výzkumu nám poskytují základní představu o problematice prožívání vztahující se k péči o ženu v procesu perinatální ztráty. Výsledkem zkoumání je především zjištění, že ač je tento proces velmi psychicky náročný, porodní asistentky nestojí o odbornou pomoc. Zátěžové situace se častokrát z psychologického hlediska snaží vyřešit prostřednictvím vlastní či kolektivní reflexe. V oblasti psychohygieny je snahou zvyšovat odolnost a udržovat duševní rovnováhu pomocí nejrůznějších volnočasových aktivit či jiných relaxačních technik. Dalším...
|
|
| |
|
|
Torzo krajiny. Příběh barokní krajiny severních Čech
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Cíl této diplomové práce byl dvojí. Zaprvé rekonstruovat podobu urbanistického uspořádání krajiny severního výběžku Mostecké pánve na konci barokní éry, a to se zvláštním zřetelem ke kompozičním vztahům mezi jednotlivými krajinnými dominantami, jak v měřítku poutních areálů, zámků či klášterů a kostelů, tak v měřítku kaplí, kapliček a drobných sochařských památek. Druhým cílem pak bylo na příkladu této v době baroka mimořádně bohaté krajiny zkoumat fenomén české barokní krajiny, a to skrze srovnání závěrů rekonstrukce s doposud zažitou představou o principech urbanistického utváření české krajiny v době baroka. Za tímto účelem byl vyhotoven obsáhlý katalog památek, nacházejících se zhruba k roku 1780 ve zkoumaném území. Dále vznikla mapa, v níž jsou kromě památek znázorněny i urbanistické vazby mezi nimi. Zásadním podkladem této rekonstrukce byly mapy 1. vojenského mapování. V textově podobě je pak krajina zachycována perspektivou barokního poutníka, procházejícího po starých cestách krajinou, a to po třech vybraných trasách. Poznatky, získané na základě těchto podkladů, jsou shrnuty v závěrečné kapitole. Závěrem práce je zjištění, že krajina zkoumaného území, ani její části, nebyly sceleny jednotným kompozičním programem a propojeny osami cest, alejí, průhledů či symbolických souvislostí - což je...
|
|
|
Jiří František Pacák a jeho tvorba ve východních Čechách
Bouček, Jan ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem barokního sochaře Jiřího Františka Pacáka v regionu východních Čech. Studuje sochařovy umělecké počátky na Chlumku u Luže, analyzuje vliv Matyáše Bernarda Brauna na Pacákovu tvorbu a popisuje vývoj Pacákova sochařského umění v Žirči, Žacléři, Poličce a na jiných místech regionu. Součástí práce je katalog, který obsahuje soupis známých děl Jiřího Františka Pacáka.
|
|
|
Slavnostní vozy 16. - 18. století dochované ve sbírkách na území České republiky
Foltýnová, Marie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent) ; Zápalková, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat a zhodnotit soubor dochovaných slavnostních kočárů v českých a moravských sbírkách a zařadit je do kontextu evropské umělecké a uměleckořemeslné produkce 16. - 18. století. Kromě základního shrnutí procesu uměleckohistorického a technického vývoje hipomobilií, bylo nutné nastínit také problematiku dvorské hierarchie, ceremoniálů a vizuální demonstrace novověkého aristokrata, která vedla k proměně osobního dopravního prostředku v pompézní umělecká díla. Na výrobě a výzdobě slavnostních kočárů se podíleli významní barokní umělci, jejich podíl se snaží tato práce ukázat. Popisem a shrnutím historie dochovaných slavnostních kočárů na území Čech a Moravy, jejich srovnáním s analogickými kočáry v zahraničí, se naše exponáty mohou zařadit do konvolutu evropských sbírek a být reflektovány v zahraniční odborné literatuře.
|
|
| |
host ::
RSS.