Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
15th International Ichnofabric Workshop : program, abstracts, Field Guidebook
Kočová Veselská, Martina ; Adamovič, Jiří ; Kernhoff, M. ; Rifl, M. ; Šamánek, J. ; Mikuláš, Radek
Radek Mikuláš convened the 15th International Ichnofabric Workshop to Prague (April 27th – May 5th, 2019). Thirty-two specialists from over the world presented recent contributions from the mainstream branch of ichnology, e.g., ichnofabrics of terrestrial systems. Special discussion block was devoted to the use of computed tomography in the study of Ichnofabric. Three days (five days for participants of the post-workshop excursion) for the workshop were devoted to field excursions. Thereby, most of the localities known only through publications have been seen and evaluated directly to the world top ichnologists.
Plný tet: Stáhnout plný textPDF
Legitimizace práva v pojetí Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna
Mucala, Václav ; Šamánek, Jan (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je srovnání sociologických teorií Niklase Luhmanna a Jürgena Habermase, specificky ve vztahu k právu a především způsobu, jakým dostává ve společnosti svého ospravedlnění. Základní odlišnost obou přístupů vyplývá z rozdílného systémového pohledu. Jürgen Habermas si ponechává koncept otevřeného systému, což ho vede k úsilí o vysvětlení práva především jako institucionalizace komunikativní racionality v rámci žitého světa. Niklas Luhmann naopak přechází k uzavřenému systému a charakterizuje právo jako instituci, která žije svým vlastním životem a je vůči sociálnímu okolí normativně uzavřena. Srovnání na ose legitimity práva se v této práci též dotýká vztahu obou teoretických konceptů k právnímu positivismu a přirozenoprávním teoriím. Sociologie práva Jürgena Habermase má blíže k přirozenoprávní teorii a autopoietické právo v podání Niklase Luhmanna má blíže k právnímu positivismu. Oba autoři mají výrazně odlišný přístup k problému racionalizace práva, ale oba překládají procedurální koncept jeho legitimizace. V této práci je navíc ukázáno, že Jürgen Habermas se ve svém pojetí práva později přiblížil k Luhmannovým konceptům, což naznačuje, že s jistou dávkou tolerance je možné najít společnou řeč obou teorií.
Týrání zvířat v sociologické perspektivě
Obermajerová, Kristýna ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje otázce týrání zvířat a jeho možným souvislostem s dalšími jevy ve společnosti, dále také představuje současnou situaci týrání zvířat v České republice, kterou ve stručnosti srovnává se situací v zahraničí. V úvodní části je práce zaměřena na představení týrání zvířat jako sociologicky relevantního problému a na jeho začlenění do zájmů současné sociologie. Další část je věnována představení dřívějších výzkumů provedených se záměrem odhalit případné souvislosti mezi týráním zvířat a dalším násilným chováním, a to jednak z pohledu eskalace od týrání zvířat k násilí na lidech a dále z pohledu souvislosti týrání zvířat s dříve prožitým domácím násilím. Další část práce je praktická a věnuje se nejprve provedené analýze dat sebraných z článků věnujících se případům týrání zvířat dostupných na zpravodajském serveru iDnes.cz a dále analýze dat získaných z americké databáze Pet-Abuse.com, která detailně monitoruje případy týrání zvířat. Cílem této analýzy je představit současnou situaci týrání zvířat v České republice a pak ji srovnat se situací v zahraničí. Zkoumání se zaměřuje na několik aspektů, které mohou s týráním zvířat souviset: pohlaví pachatele, věk pachatele, druh týraného zvířete a zvolený způsob týrání. Výsledky této analýzy jsou v závěru textu srovnány se...
Ethnoscapes a socioscapes: Praha ve zkušenostech vietnamských imigrantů
Pavlačková, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Ethnoscapes a socioscapes: Praha ve zkušenostech vietnamských imigrantů" se primárně věnuje vietnamské komunitě a jejímu pohybu po Praze. Je inspirována projektem spojeným s osobou Waltera Benjamina, který si při pobytu v Paříži vedl poznámky o místech, kde se pohyboval. Přestože jsou Vietnamci vděčným tématem v médiích, nedomnívám se, že je veřejnost dostatečně o této komunitě informována. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, v rámci něhož proběhlo 5 polostrukturovaných narativních rozhovorů v jedné vietnamské rodině žijící dlouhodobě v Praze. V první části se věnuje historii vietnamské imigrace na území ČR a současné situaci, dále se zabývá teoretickými východisky a krátkým vymezením používaných pojmů. Druhá část blíže rozebírá použitou metodologií a průběh jednotlivých rozhovorů. Odkazuje také na literaturu zabývající se tímto tématem a na již proběhlé výzkumy. Poslední část blíže charakterizuje jednotlivé respondenty a jejich pohyb po Praze, zároveň také analyzuje respondenty mezi sebou a snaží se najít určité podobnosti, tendence a charakteristiky. Nedílnou součástí práce jsou i přiložené mapy, které vizuálně zachycují pohyb respondentů a slouží k lepší ilustraci zmiňovaných míst pro čtenáře.
O metodách studia chtonických rituálů
Slíva, Vítězslav ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
- O studiu chtonických rituálů Ve své práci se zabývám různými variantami, jimiž lze přistupovat ke studiu chtonických rituálů. Jedná se o rituály spojené s plodivostí vegetace, vegetačními božstvy a přírodními cykly. Podstata těchto jevů je velmi komplexní a symbolicky bohatá. Porovnávám tedy různé přístupy, jež lze užít při studiu těchto rituálů. Jsou jimy přístup archeologický, komparativně religionistický a antropologický. Vzhledem k šíři jednotlivých oborů, vybírám jen několik specifických výzkumů z daných oblastí, na nichž ukazuji klady a zápory, jež přináší uplatnění specifických metod, použitých k výzkumu chtonických rituálů. U archeologického přístupu se zabývám výzkumem materiálů, jež slouží jako podklady k analýze různých rituálů spjatých s vegetací a s problematikou, jež analýza archeologických pozůstatků přináší. V komparativně religionistické části se věnuji dílům J. Campbella a především M. Eliada a rozboru jejich přístupu k mýtům a práci s nasbíranými informacemi. U přístupu antropologického nejprve vykládám jednotlivé antropologické přístupy ke zkoumání povahy rituálu obecně a následně se věnuji dílu J. G. Frazera, jež je rovněž z jisté části zaměřeno na rituály vegetace, plodnosti a mýty jež jsou s touto tématikou spojené. Mou snahou je kriticky prozkoumat různé přístupy, zjistit...
Lidskoprávní aspekty svobod pohybu v judikatuře ESD
Šamánek, Jan ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tato práce se podrobně zabývá zásadními rozsudky Soudního dvora EU, totiž C-341/05 Laval, C-438/05 Viking Line a C-346/06 Ruffert. Analýza začíná popisem těchto rozsudk, které jsou nejprve rozebrány jak z pohledu stanovisek generálních advokátů, tak Soudního dvora (kapitola 2). Klíčové aspekty rozsudků jsou zkoumány v kapitole 3. Zaprvé se jedná o rozhodnutí aplikovat právo EU na oblast vnitrostátní sociální politiky. To není samo o sobě novum, ale v rozsudcích se uplatňuje v nebývalém rozsahu. Zadruhé, Soudní dvůr se rozhodl uplatnit právo EU na odbory. Tato horizontální aplikace práva EU má zásadní implikace na lidskoprávní diskurz Soudního dvora. Zatřetí práce rozebírá, jak Soudní dvůr nazíral na otázku porušení Smlouvy stávkovou akcí a na otázky odůvodnění a proporcionality. Kapitola 4 se zaměřuje na lidskoprávní aspekt rozsudků. Nejprve je stručně načrtnuto samo uplatnění lidských práv v právu EU. Podrobněji jsou zkoumány implikace připravovaného přistoupení Evropské Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Konečně je kriticky rozebrána lidskoprávní argumentace Soudního dvora v případech Laval a Viking. Jedním z určujících prvků v rozsudcích Laval a Viking je aplikace Smlouvy vůči odborům, a tento prvek je dále zkoumán v kapitole 5. Ačkoli nejde o izolovaný případ horizontální aplikace...
Multikulturalismus a interkulturní uznání v českém kontextu.
Kňapová, Kateřina ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Práce popisuje a interpretuje tematizaci politiky uznání v kontextu české akademické debaty. Touto konkrétní tematizací je koncept interkulturní dialog, který rozvíjejí někteří autoři shromáždění kolem Centra globálních studií AV ČR. Uchopení interkulturního dialogu jako konceptu, který klade důraz na vytváření nové komunikační roviny při setkávání různých kulturních skupin, je pak v českém kontextu ovlivněno předporozuměním vyplývajícím z charakteru české společnosti ve vztahu ke kulturním minoritám. Ten klade důraz na asimilaci těchto skupin a potvrzení zdánlivé kulturní homogenity české společnosti, která se odráží ve vnímání těchto skupin příslušníky majority. Tematizace interkulturního dialogu v české debatě může být kritickou reakcí právě na vztah majority k minoritám. Interpretaci interkulturního dialogu předchází vysvětlení klíčových konceptů - uznání a politiky uznání v multikulturalistickém kontextu. Toto vysvětlení pracuje zejména s koncepty uznání u Charlese Taylora a Nancy Fraser.
Akademické plagiátorství v dramaturgické perspektivě
Tůmová, Markéta ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Akademické plagiátorství v dramaturgické perspektivě" se zabývá prezentací problému akademického plagiátorství v médiích na případu profesora Ivo Budila. První část práce se věnuje teoretickému zázemí. Stručně shrnuje historii vnímání autora a autorství a ukazuje normativní pohled na problematiku z pohledu zákona, morálky a profesní etiky. V práci je klíčový dramaturgický přístup Ervinga Goffmana, na jehož základě společně s teorií nálepkování a stigmatizace přistupuje autorka k plagiátorství jako k sociální konstrukci, která je výsledkem dramaturgické úspěšnosti prosazení definice situace jako plagiátorství. V analytické části rozebírá na základě kvalitativní obsahové analýzy padesáti textů kauzu prof. Ivo Budila. Představuje hlavní aktéry, kteří se v kauze angažovali, a ukazuje, pomocí jakých prostředků se snažili dosáhnout toho, aby Budil byl nebo naopak nebyl označen za plagiátora. Dospívá k závěru, že určení plagiátora je výsledkem dramaturgického výkonu aktérů a tím úspěšného nalepení stigmatizující nálepky plagiátora.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
9 Šamánek, Jan
1 Šamánek, Jan David
2 Šamánek, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.