|
|
Evaluace spokojenosti klientů s Programem kontrolované konzumace alkoholu Kontaktního centra Vlhká
Liďák, Jan ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Kontaktní centrum Vlhká společnosti Podané ruce provozuje Program kontrolované konzumace alkoholu jako jediná organizace v České republice, inspirovaná programy stejného typu ze zahraničí. V této práci využívám evaluaci spokojenosti jako výzkumnou metodu se záměrem poskytnout klientům možnost se k programu a chodu tohoto centra vyjádřit. Cílem výzkumu bylo provést šetření spokojenosti u klientů Kontaktního centra Vlhká zapojených do programu kontrolované konzumace alkoholu. Cílem bylo zhodnotit spokojenost klientů s tímto programem jako i ostatními intervencemi centra, přístupem pracovníků, prostředím, vybavením a otvírací dobou. Záměrem bylo poskytnout výsledky práce vedení služby jako případnou inspiraci pro další změny a vývoj a zpětnou vazbu k již zavedeným změnám. Výzkumný soubor tvoří 17 respondentů, klientů kontaktního centra Vlhká zapojených v programu Kontrolované konzumace, kteří odpovídají cílové skupině služby. Jde o osoby bez domova ohrožené užíváním alkoholu či závislostí. Respondenti byli do výzkumu vybrání metodou záměrného výběru prostřednictvím instituce. Osloveni byli v otvírací době centra, kde probíhal samotný sběr dat. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného interview. Kvalitativní data byla analyzována metodou vytváření trsů a metodou prostého výčtu. Z výsledku výzkumu...
|
|
|
Vliv ústavní léčby na fenomén sebehodnocení pacientů léčících se ze závislosti na oddělení léčby závislostí Psychiatrické nemocnice Kosmonosy
Filipová, Zdeňka ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Jandáč, Tomáš (oponent)
Východiska: Sebehodnocení bývá vnímáno jako ukazatel emocionálního a duševního pocitu osobní pohody a životní spokojenosti. Jak vnímáme sami sebe je důležité i pro naše okolí. Závislost narušuje postoj k sobě samému a sebehodnocení je pak problematické. Proto je důležité se v rámci terapie zaměřovat na posilování vlastní hodnoty. Cíle: Zjistit změnu v sebehodnocení pacientů, kteří podstupují ústavní léčbu závislosti na oddělení léčby závislostí Psychiatrické nemocnice Kosmonosy. Prokázat vliv zkoumaných kategorií (vzdělání, zaměstnání, počet léčeb a délka závislosti) na sebehodnocení. Porovnat změnu v subjektivním vnímání psychologického pojetí kvality života v souvislosti se sebehodnocením. Analyzovat změnu v psychickém a fyzickém zdraví. Na základě zjištěných výsledků doporučit možné intervence. Metody: Jedná se o kvantitativní výzkum prováděný za pomoci dotazníků, které byly zadávány na počátku léčby a při jejím ukončení. Pro posouzení sebehodnocení byla použita Rosenbergova škála sebehodnocení. Jako další byla použita Schwartzova škála hodnocení terapie měřící psychologický aspekt kvality života. Pro posouzení výsledku léčby byl zadáván dotazník Maudsley Addiction Profile, ve kterém jsme se zaměřili na doménu fyzické a psychické zdraví. Pro získání socio-demografických údajů byl vytvořen...
|
|
|
Problémové užívání návykových látek mezi migranty arabského původu v české republice
Tibová, Aza ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východisko: Do Česka v posledních letech se stěhuje neustále počet lidí z jiných zemí, kteří na rozdíl od 90. let již nepokračují na západ, ale stále více se chtějí trvale usadit v České republice. Lidé migrují, protože nejsou spokojeni v místě, kde se narodili. Přírodní katastrofy, epidemie, politická nesvoboda, nepříznivé ekonomické podmínky, válečné konflikty vyhánějí anebo lákají lidi k migraci. Diplomová práce se zabývá problémovým užíváním návykových látek mezi migranty arabského etnika. V českém prostředí je nedostatek pramenů zaměřujících se na užívání drog ve specifických skupinách populace a jejich léčbu, zároveň chybí příklady dobré praxe. Řada zahraničních autorů upozorňuje na naléhavost tohoto fenoménu, který má vliv na celkový zdravotní stav populace. Cíl: Cílem práce bylo vejít do kontaktu s co největším počtem užívajících a oslovit ty, kteří nejsou v kontaktu s žádnou adiktologickou službou. Práce mapuje specifika problémového užívání návykových látek vybraných respondentů. Dalším cílem bylo zmapovat specifické problémy arabských migrantů, které mohou být prediktorem rizikového chování a zjistit korelace mezi těmito charakteristikami a problémovým užíváním. Metodika: Výzkumným nástrojem je metodika rychlého posuzování (RAR), která dnes tvoří jednu z nejvýznamnějších výzkumných metod...
|
|
|
Kouření jako maladaptivní strategie u žen s nadváhou a obezitou
Zdeňková Kroužková, Pavlína ; Kulhánek, Adam (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Úvod: Kouření a obezita (nadváha) společně představují významný rizikový faktor pro řadu onemocnění. Zatím nebylo mnoho publikováno o vlivu redukce hmotnosti na kouření. Cíl: Cílem práce bylo na základě srovnání série kazuistik zmapovat nejvýznamnější rizikové faktory, které vedou ženy, kuřačky tabáku, s nadváhou a obezitou k maladaptivnímu chování. Parciálním cílem bylo zjistit, zda dodržování redukčního programu neovlivňuje počet vykouřených cigaret. Metody: Jedná se o sérii kazuistik, prospektivně sledovaných po dobu tří měsíců (prosinec 2022-březen 2023), ve které bylo sledováno 21 pacientek, kuřaček tabáku, podstupujících program snižování hmotnosti. Sledování vlivu redukce hmotnosti na počet vykouřených cigaret jsem bylo doplněno o strukturované rozhovory s respondentkami na téma nejvýznamnější rizikových faktorů vedoucích ke kouření. Výsledky byly vyhodnoceny metodou rapid assesment. Hledáním společných psychosociálních faktorů mezi jednotlivými případovými studiemi byly doplněné jednotlivé typy klientek. Soubor: Výzkumný soubor 21 žen kuřaček byl vybrán metodou prostého záměrného účelového výběru na základě dostupnosti a dobrovolnosti. Věkové složení výzkumného vzorku se pohybovalo od 18 do 66 let. Počáteční hmotnost žen kuřaček odpovídala parametrům nadváhy nebo obezity (BMI nad 25, nad...
|
|
|
Estimating willingness to pay for increasing probability to conceive
Kolářová, Natálie ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Cílem práce je analyzovat preference pro zv˝öení pravděpodobnosti početí. Ochota platit za zv˝öení pravděpodobnosti početí je odhadována pomocí scénáře adaptačního opatření na individuální úrovni za vyuûití nového komplexu vitamínů a minerálů jako oceňovaného statku. Konkrétně pouûíváme model diskrétní volby se třemi atributy: zv˝öení pravděpodobnosti početí, počet měsíců snahy o početí, od kdy se tato pravděpodobnost zv˝öí, a náklady, které je třeba za tento produkt zaplatit. Údaje jsou získávány prostřednictvím průzkumu vyjádřen˝ch preferencí provedeného v roce 2014 ve čtyřech evropsk˝ch zemích (Česká republika, Spojené království, Itálie a Nizozemsko). Odhadujeme smíöen˝ logistick˝ model, kter˝ umoûňuje nepozorovanou heterogenitu preferencí. Zjistili jsme, ûe lidé jsou ochotni platit za zv˝öení pravděpodobnosti početí u ûeny a jejich ochota platit je vyööí po 12 měsících snahy o početí, kdyû se ûena stává neplodnou. Respondenti jsou ochotni zaplatit za zv˝öení öance na početí i v období, kdy nejsou ûeny jeötě diagnostikovány jako neplodné, tedy od 6 měsíců snahy o otěhotnění, s v˝jimkou Nizozemska. Italové jsou ochotni zaplatit nejvíce, zatímco Nizozemci jsou ochotni zaplatit nejméně. Kontrolou hlavních charakteristik respondentů jsme zjistili, ûe ûeny staröí 35 let a ti, kteří mají zkuöenost s...
|
|
|
Evaluace procesu pilotních programů ambulancí s rozšířenou péčí pro adiktologické pacienty s ohniskem v case managementu a multidisciplinárním přístupu
Špinar, Vojtěch ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
TEORETICKÁ VÝCHODISKA: V systému adiktologické péče dochází k posílení ambulantního sektoru a vznikají pilotní programy ambulancí s rozšířenou péčí pro adiktologické pacienty (ARP-AD). Klienty ARP-AD jsou uživatelé všech typů návykových látek, včetně nelátkových závislostí, v různých fázích závislosti a motivace ke změně, často s komorbidním onemocněním. Služby jsou poskytovány zdravotnickým multidisciplinárním týmem, který spolu intenzivně spolupracuje. Jsou aplikovány přístupy case managementu a práce v přirozeném prostředí klienta. Jedním z hlavních cílů je koordinace současné sítě adiktologických (i dalších) služeb na základě individuálních potřeb klientů. CÍL: Kvalitativní evaluace procesu pilotních programů ARP-AD s ohniskem v case managementu a multidisciplinárním přístupu METODY VÝZKUMU: Původním záměrem bylo provedení evaluace procesu všech ARP-AD. Z důvodu selhání rekrutační strategie byla dokončena evaluace pouze jednoho pilotního programu - ARP-AD na Klinice adiktologie (KAD). De facto se tedy jedná o případovou studii. Zdrojem dat byly zprávy o realizaci a polostrukturované rozhovory s pracovníky ARP-AD. Posledním zdrojem dat byla Metodika ARP-AD. Zprávy o realizaci a rozhovory byly analyzovány metodou vytváření trsů. Metodika byla podrobena tematické analýze. Analyzovaná data byla...
|
|
|
Limity v práci s pacienty s adiktologickým problémem v ordinaci praktických lékařů v Praze
Němec, Radek ; Volfová, Anna (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Východiska: Praktičtí lékaři, kteří nemají hlubší znalosti v oblasti adiktologie, ve své praxi přichází do kontaktu s pacienty, kteří mohou mít či již mají adiktologický problém. Tento pacient bývá provázen stigmatem a tabuizací, a i na odborné profesionální úrovni je často těžké adiktologický problém oslovit. Lékaři jsou povinni zmapovat tento problém a poskytnout pomoc v podobě krátké intervence a mohou tak svého pacienta motivovat k vyhledání odborné pomoci. Existují jak překážky, tak podpůrné faktory v situaci zahájení a vedení rozhovoru o závislosti s pacientem. Cíl: Cílem je zmapovat z pohledu praktického lékaře limity v práci s pacienty s adiktologickým problémem. Popsat a porozumět limitům v práci s pacienty s adiktologickým problémem v ordinacích praktických lékařů v Praze. Dílčími cíli jsou zaměření se na kvalitativní charakteristiky kontaktu lékaře s adiktologickým pacientem a zjistit potřeby lékařů pro zkvalitnění spolupráce s touto cílovou skupinou. Metody: Diplomová práce je kvalitativního charakteru s volbou sběru dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor čítá 12 respondentů, kteří splňují daná kritéria. Data jsou následně zpracována a interpretována dle dostupné odborné literatury. Výsledky: Hlavním limitem v práci s adiktologickými pacienty v ordinacích praktických...
|
|
|
Subjektivní hodnocení životní spokojenosti klientů programu case management v organizaci SANANIM z.ú.
Vejrychová, Lucie ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Východiska: Case management se v České republice začal rozvíjet od roku 1995 na úrovni regionálních projektů. Indikovanými klienty jsou osoby, které nejsou schopny vlastními silami řešit svoji situaci, osoby, u nichž došlo k sociálnímu propadu, a osoby s duální diagnózou. Studie ukazují pozitivní účinky case managementu a v oblasti psychosociálního fungování je třeba se zaměřit na rozsah účinků a udržení změny v čase. Studie dále ukazují, že pozitivních účinků u osob s duální diagnózou je dosaženo pouze v případě velmi intenzivního case managementu a klinický case management má dobré výsledky v oblasti užívání alkoholu a drog. Studie navazuje na projekt "Case management pro osoby duševně nemocné a sociálně vyloučené" a jeho výsledky (1. a 2. vlna dotazníkového šetření). Cíl práce: Hlavním cílem bylo popsat vývoj změny v subjektivní životní spokojenosti u klientů programu case management v delším časovém horizontu. Metody: Studie je koncipována jako kvantitativní dotazníkové šetření (jedná se o 3. vlnu dotazníkového šetření). Využit byl Dotazník životní spokojenosti (autoři J. Fahrenberg, M. Myrtek, J. Schumacher a E. Brähler) v modifikované verzi a analýza dat byla provedena za pomoci statistického softwaru SPSS a programu MS Excel. Metoda výběru souboru je záměrný účelový výběr přes instituci....
|
|
|
Prevalence užívání návykových látek u osob s diagnostikovaným ADHD
Svobodová, Tereza ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) se stává stále aktuálnějším výzkumným tématem u dospělých klientů v adiktologii. Pravděpodobně se jedná o jeden z rizikových faktorů vzniku závislosti. Většina dostupných výzkumů se zabývá zkoumáním problematiky ADHD u osob, kteří jsou oslovování již v rámci léčby v některé z adiktologických služeb. Přesto tyto výzkumy dokazují, že se hyperaktivní porucha u osob se závislostní problematikou vyskytuje. Hyperaktivní porucha zároveň pravděpodobně stojí za řadou komplikací v průběhu adiktologických intervencí, zvyšuje riziko předčasného ukončení léčby a znamená větší zátěž jak pro klienty, tak i personál. Cíle: Cílem této práce bylo zjistit, jaká je prevalence užívání návykových látek u dospělých osob s diagnostikovaným ADHD, tedy zda tato specifická skupina užívá návykové látky a do jaké míry. Doplňujícím cílem bylo přinést náhled, jaké účinky látek uživatelé reflektují a co může být jejich motivací k pokračování v užívání návykových látek. V neposlední řadě si práce klade za cíl tyto výsledky porovnat s obecnou populací. Metody: Pro získání dat byl použit online dotazník inspirovaný Evropským modelovým dotazníkem, který obsahuje set otázek měřících prevalenci užívání návykových látek v celoživotním, dvanáctiměsíčním a třicetidenním časovém...
|
|
|
Vzorce užívání sociálních sítí u mladých dospělých osob s poruchou příjmu potravy v Centru Anabell
Sloviaková, Kateřina ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Pavelcová, Zuzana (oponent)
Východiska: Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby. Současné vědecké zkoumání se věnuje možným dopadům užívání sociálních sítí. Jeden z vážných dopadů je vliv na vnímání sebe sama a negativní důsledky z toho plynoucí, jako úzkost ze vzhledu, srovnávání se, nespokojenost se svým tělem. To se může stát jedním z faktorů vzniku poruch příjmu potravy, případně negativně ovlivňovat jejich průběh. Cíle: Cílem výzkumu bylo popsat vzorce užívání sociálních sítí u mladých dospělých s poruchou příjmu potravy, kteří docházeli do Centra Anabell. Dalším cílem výzkumu bylo zaměřit se na možné nadměrné užívání sociálních sítí a závislost na nich. Cílem výzkumu bylo také prozkoumat interakce mezi užíváním sociálních sítí a poruchou příjmu potravy. Soubor: Výběr souboru proběhl formou záměrného účelového výběru přes instituce. Klienti z Centra Anabell ve věku 20-35 let byli osloveni na jaře 2022 formou e-mailové žádosti. Reagovalo 19 zájemkyň a všechny byly zařazeny do výzkumu. Metody: Byl zvolen kvalitativní typ výzkumu. Ke sběru dat byly zvoleny dvě metody. Dotazník obsahoval údaje o poruchách příjmu potravy a zdravotním stavu, diagnostický nástroj Social Media Addiction Scale a sociodemografické údaje. Druhou metodou byl polostrukturovaný rozhovor. Data z rozhovoru byla analyzována využitím zakotvené teorie....
|
host ::
RSS.