Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 98 záznamů.  začátekpředchozí48 - 57dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Three essays in energy and environmental economics
Rečka, Lukáš ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Knápek, Jaroslav (oponent) ; Van Koten, Silvester (oponent) ; Muchapondwa, Edwin (oponent)
Tři eseje v energetické a environmentální ekonomii Autor: Mgr. Lukáš Rečka Školitel: Mgr. Milan Ščasný, Ph.D. Akademický rok: 2018/2019 Abstrakt Tato práce se skládá ze tří článků, které sdílejí hlavní téma - energetiku a životní prostředí. Práce se zaměřuje především na český energetický systém a analyzuje jeho vývoj po sametové revoluci a jeho možný budoucí vývoj. První článek aplikuje indexovou dekompoziční analýzu hlavních hnacích sil výrazného snížení emisí znečišťujících látek v ovzduší při přechodu české ekonomiky na tržní ekonomiku 90. letech. Dále pak zkoumá, jak hnací síly ovlivnily objem emisí během následujícího období až do roku 2016. Druhý článek reaguje na rozhodnutí Vlády ČR z roku 2015 o zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Severních Čech. Článek analyzuje dopady zachování územně ekologických limitů a porovnává je se třemi alternativami prolomení limitů, o kterých v roce 2015 rozhodovala Vláda ČR. Dopady každého z těchto tří návrhů jsou analyzovány pomocí energetického modelu TIMES českého energetickému systému a jsou vyhodnoceny dopady na palivový a technologický mixu, náklady na výrobu energie, související emise a externí náklady spojených výrobou elektřiny a tepla. Třetí článek analyzuje dopad masivního nárůstu větrných a solárních zařízení v Německu na přenosové sítě...
Elektromobil: nejdříve do vesmíru, do Česka až po slevě
Ščasný, Milan ; Zvěřinová, Iva ; Rajchlová, Z. ; Kyselá, E.
Studie shrnuje výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na vnímání a nákup elektromobilů v České republice. Z reprezentativního vzorku dospělé populace 43 % osob uvedlo, že nějaký automobil plánují koupit v horizontu tří let.
Postoje veřejnosti k politikám mitigace změny klimatu
Kyselá, Eva ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Vávra, Jan (oponent) ; Kalvas, František (oponent)
Předložená disertační práce je založena na systematické rešerši empirických studií publikovaných v posledních 15 letech (n=164), které zkoumají postoje veřejnosti vůči mitigačním politikám změny klimatu. Rešerše studií se zaměřuje a) na způsoby meření a vymezení konceptů přijatelnosti, podpory a dalších reakcí a postojů veřejnosti k mitigačním politikám a b) na faktory, které s těmito postoji a reakcemi souvisí. V současném výzkumu existuje značná různorodost způsobů měření, používaných konstruktů i operacionalních definic, přičemž velmi často chybí jakékoliv teoretické ukotvení měřených konceptů. Tento stav vede k nejistotě a neurčitosti z hlediska měřených konceptů a jejich validity, ale i k větší různorodosti a nižší srovnatelnosti získávaných výsledků. V reakci na tento stav je v práci navržen konstrukt postojů a reakcí na klimatickou politiku založený na zavedené obecné definici postojů a teoretický rámec, vycházející z teorie Hodnoty-Přesvědčení-Normy, který má sloužit coby heuristický nástroj pro měření, analýzu a interpretaci výsledků. K doložení relevance zkoumaného tématu a metodologických otázek se disertační práce rovněž zabývá propojením veřejného mínění o klimatických politikách a procesu tvorby těchto politik. V práci jsou zahrnuty tři původní studie, které empiricky dokládají či...

Ščasný, Milan, ; Urban, Luděk, (vedoucí práce)
New Ecological Paradigm as a research approach in the Czech Republic: An analysis of environmental attitudes of Czechs
Vaněk, Jiří ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na Nové Ekologické Paradigma (NEP) a na doprovodný měřicí nástroj, škálu Nového Ekologického Paradigma. Práce představuje Nové Ekologické Paradigma jako opak k Dominantnímu Sociálnímu Paradigmatu. Práce poskytuje historický kontext, který vedl k vytvoření revidované verze NEP škály. Provedli jsme sekundární analýzu dat z výzkumu na téma ochota podporovat Evropské politiky na zmírnění dopadů klimatických změn provedeného v roce 2015 týmem Ščasný a spol. V práci jsme prozkoumali, jak lidé z České Republiky, Velké Británie a Polska přijímají Nové Ekologické Paradigma a zjistili jsme, že Češi mají vyšší environmentální uvědomění než lidé z Velké Británie a Polska. Dále jsme pak v práci využili Cronbach analýzu spolu s faktorovou analýzou, abychom odhalili, že v našich případech je NEP škála vnitřně konzistentní, ale data přesto utvářejí více než jednu dimensi. Regresní analýzou jsme objevili, že nejenom věk a pohlaví jsou statisticky významnými sociodemografickými prediktory pro NEP výsledky. Proměnné jako příjem, vzdělaní, velikost bydliště nebo současné povolaní jsou také relevantní proměnné pro předpověď NEP výsledků. Regresní analýzou jsme také ověřili, že přímí vztah mezi obecnými postoji vůči životnímu prostředí a faktickým environmentálně orientovaným chováním je slabý. Pro...
Willingness to pay for electricity-driven passenger vehicles
Horváthová, Inés ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Kukačka, Jiří (oponent)
Predložená práca analyzuje vyjadrené preferencie k 4 typom osobných vozidiel (k vozidlám konvenčným, čisto hybridným, hybridným s možnosťou napájania a elektrickým na batériu). Pre získanie dát bol použitý výberový experiment, vykonaný v Poľsku v roku 2014. Pomocou modelu latentných tried bolo možné identifikovať a popísať skupiny v populácii, ktoré sa medzi sebou líšia odlišným postojom k uvedeným technológiá: skupiny so silnou a slabou preferenciou ku konvenčným autám, segmenty preferujúce vozidlá hybridné a hybridné s možnosťou napájania, a skupinu uprednostňujú elektrické autá na batériu. Aj napriek tomu, že v priemere by spotrebitelia vyžadovali kompenzáciu do výšky až 22,200zł (e5,311), aby prešli od používania konvenčného vozidla k vozidlu na elektrinu, odpovedajúce skupiny v populácii by za túto zmenu boli ochotné zaplatiť okolo 10,100zł (e2,417) v pripáde čisto hybridného vozidla, približne 21,400zł (e5,128) v prípade hybridného vozidla s možnostťou napájania, a okolo 92,800zł (e22,199) v prípade elektrického vozidla na batériu.
The Economic Value of Crop Diversity in the Czech Republic
Tyack, Nicholas ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Odhadujeme ochotu platit (WTP) za zachování rozmanitosti plodin v České Republice. Využíváme metodu výběrového experimentu s cílem zjistit preference lidí pro zachování odrůd vína, chmele a ovocných stromů, zatímco přístup diskrétní volby ("double-bounded dichotomous choice") je použitý ke zjištění preferencí pro zachování nespecifikované, všeobecné rozmanitosti odrůd. Hodnota WTP je odhadnutá pro obě tyto podmíněné produkty pro vzorek respondentů reprezentativní pro obecnou populaci ČR (n=731), tak pro vzorek reprezentativní pro region Jižní Moravy, který charakterizuje zemědělská výroba a produkce vína (n=418). Prokazujeme silnou preferenci respondentů pro zachování odrůd ovocných stromů před odrůdami chmele a vinné révy, a odhadujeme pozitivní průměrnou hodnotu WTP pro obecnou populaci ve výši 56 Kč ($2.26). Průměrná hodnota WTP pro zachování nespecifikované diverzity plodin činí 167 Kč ($6.80). Respondenti z Jižní Moravy mají větší WTP jak pro balík "nespecifikovaných" odrůd , tak pro zachování odrůd ovocných stromů. Celkové přínosy dospělé populace ČR pro zachování balíku "nespecifikované" diverzity odrůd činí přibližně 1.25 miliard Kč po dobu 10 rok (50.5 milionů $), zatímco přínosy ze zachování odrůd ovocných stromů dosahují přibližně 410 milionů Kč po dobu 10 rok (16.8 milionů $), které obě...
Willingness to pay for green electricity
Novák, Jan ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Gutiérrez Chvalkovská, Jana (oponent)
Odhadujeme ochotu platit za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v České republice. Ke zjištění preferencí spotřebitelů pro různé hodnoty atributů (emise prachových částic, emise skleníkových plynů, velikost zdroje elektřiny z OZE, rozdělení příjmů a nákladů) schémat podpory elektřiny z OZE je použit výběrový experiment. Původní výzkum je proveden na vzorku 404 respondentů žijících ve dvou krajích - Ústeckém (znečištěná oblast) a Jihočeském (čistá oblast). Docházíme k závěrům, že respondenti upřednostňují decentralizované OZE oproti centralizovaným OZE, zvýšení kvality ovzduší v místě bydliště oproti snížení emisí skleníkových plynů. Odhadnutá hodnota ochoty platit za 1% snížení emisí prachových částic činí 49 CZK, což odpovídá 3.7 % průměrné měsíční platby za elektřinu. Ochota platit za zelenou elektřinu je vyšší než současný povinný příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 98 záznamů.   začátekpředchozí48 - 57dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Ščasný, Milan,
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.