|
|
Proměny funkcí a významů křížových cest v Západních Čechách v 2. polovině 20. století
Svoboda, Aleš ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klingorová, Kamila (oponent)
Tato práce se zabývá křížovými cestami a jejich funkcemi v Západních Čechách. Cesty mají různý stupeň zachovalosti, který souvisí s přístupem lidí. Cílem práce je diskutovat funkce a významy křížových cest v krajině a společnosti západočeského regionu v kontextu proměn regionu v 2. polovině 20. století. Analýza se zaměřuje na politické, společenské a náboženské faktory ovlivňující tyto sakrální památky, včetně jejich udržování, obnovy a vnímání ve společnosti. Důraz je kladen na česko-německé vztahy a jejich dopad na křížové cesty v kontextu poválečného období. Práce rovněž zkoumá úlohu obcí, občanských sdružení a dobrovolníků při revitalizaci těchto památek a jejich integraci do komunitního života. Výzkum se snaží porozumět historickým a kulturním proměnám regionu Západních Čech a zdůraznit jejich význam v kontextu vývoje péče o křížové cesty. Křížové cesty jsou dnes hodně obnovovány, přičemž podstatnou roli v tomto procesu hrají přeshraniční vztahy. Zároveň dochází ke stavbě nových, převážně umělecky zpracovaných, cest. Podstatná část křížových cest v regionu také zaniká nebo již zanikla. Klíčová slova: křížová cesta, Západní Čechy, religiózní krajina, kulturní dědictví, přeshraniční spolupráce
|
|
|
Návrh rodinného domu s minimalizací jeho dopadu na životní prostředí
Picka, Vojtěch ; Struhala, Karel (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo navrhnout rodinný dům s téměř nulovou spotřebou energie. Objekt se nachází v nové zástavbě v obci Hospříz v Jižních Čechách. Tento dvoupodlažní rodinný dům obdélníkového tvaru je navržen s jižně orientovanou pultovou střechou. Vstup do objektu je orientován na východní straně. V prvním nadzemním podlaží se nachází předsíň, ze které je přístup do technické místnosti a hlavní spojovací chodby na kterou navazují zbylé místnosti nacházející se v prvním podlaží. Nachází se zde pracovna, samostatné WC, koupelna, spíž pod výstupním ramenem schodiště a obývací místnost sloužící jako obývací pokoj a kuchyň. Druhé podlaží obsahuje dva dětské pokoje, ložnici, pokoj pro hosty, šatnu a společnou koupelnu. Budova je založena na železobetonových základových pasech, svislé konstrukce jsou navrženy z vápenopískových bloků zaizolovanými kontaktní minerální izolací a nosná vodorovná konstrukce je navrženy z prefa-monolitické konstrukce. Vytápění domu je zajištěno tepelným čerpadlem typu vzduch-voda, které je propojeno se zásobníkovým ohřívačem na ohřev teplé vody a akumulační nádrží otopné vody. Dům je navržen s nuceným větráním vzduchotechnickou jednotkou s rekuperací tepla. Na pultové střeše jsou instalovány fotovoltaické panely, které jsou připojeny k akumulačním bateriím a pomocnému tepelnému zdroji, jenž je součástí zásobníkového ohřívače na ohřev teplé vody. Dešťová voda je v domě využívána jako voda pro splachování WC, praní prádla a zalévání zahrady, přičemž přebytečná voda je akumulována do podzemní akumulační nádrže. Rodinný dům je navržen s cílem vytvořit koncept budovy s téměř nulovou spotřebou energie.
|
|
|
Implementace výchovy ke zdraví a bezpečí v prostředí základní školy malotřídní
Čučmanová, Simona ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Diplomová práce je rozdělena na teoretickou část a výzkumnou. V teoretické části definuji pojmy jako implementace, zdraví, výchova ke zdraví. Věnuji se oblasti Dítě a jeho tělo, která je obsažena a specifikována v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Dále popisuji pojetí výchovy ke zdraví v MŠ. Také oblasti Člověk a jeho svět, konkrétně oboru Člověk a jeho zdraví, který je obsažen v Rámcovém vzdělávacím programu pro Základní vzdělání, a to na prvním stupni. Rozepisuji se o malotřídních školách a v neposlední řadě píšu o bezpečnosti ve školním prostředí. Druhá část je zaměřena na analýzu v oblasti výchovy ke zdraví a to konkrétně - školního vzdělávacího programu, školního preventivního programu a výroční zprávy Základní a Mateřské školy Sloup v Čechách. Na základě provedené analýzy budou formulovány náměty na zlepšení ve zkoumané oblasti. Dílčím cílem je subjektivní hodnocení pocitu bezpečí ve škole, tzn. zjistit, jestli se žáci a zaměstnanci cítí ve škole bezpečně, jak chrání své zdraví a bezpečí. Dílčí výzkumnou metodou bude dotazníkové šetření pro žáky (1. - 5. třída) a učitele, pedagogické pracovníky a ostatní zaměstnance školy ke zjištění pocitu bezpečí a ochrany zdraví.
|
|
|
Proměny rytířské klientely Slavatů v první polovině 17. století
BABKA, Daniel
Předkládaná diplomová práce se zabývá proměnou rytířské klientely v polovině 17. století, a to konkrétně na příkladu rytířstva usazeného v okolí jindřichohradeckého dominia, které se rozkládalo na jihovýchodě Království českého a jihozápadě Markrabství moravského. Úvodní kapitoly pojednávají o vývoji klientských vztahů v Čechách a jejich projevech v každodenním životě. Rovněž je zde pojednáno o osobě patrona a o vývoji jindřichohradeckého dominia. Patrony byli do roku 1604 páni z Hradce a následně Slavatové z Chlumu a Košumberka. Hlavní část práce se na základě odborné literatury a vydaných i nevydaných pramenů snaží rekonstruovat životní osudy a majetkové poměry rytířských klientů, a to konkrétně Babků z Meziříčka, Čabelických ze Soutic, Hodějovských z Hodějova, Lipoveckých z Lipovice, Malovců z Malovic, Růtů z Dírného, Vencelíků z Vrchovišť, Vratislavů z Mitrovic a Zahrádeckých ze Zahrádek. Práce se také snaží zachytit slavatovskou klientelu jako strukturu, která se proměňovala pod vlivem událostí třicetileté války, pobělohorských konfiskací a protireformace.
|
|
|
Barcoding společenstva makrozoobentosu Křesánovského potoka
PEJCHAROVÁ, Eliška
Molekulární genetické metody, mezi které se řadí i barcoding, jsou v posledních letech stále častěji a častěji využívány pro analýzu společenstev nejen makrozoobentosu. Morfologická determinace přesných druhů jepic, pošvatek či chrostíků v jejich larválním stádiu je náročná a vyžaduje množství času a znalostí. Analýza pomocí barcodingu může pomoci přesněji zařadit sporné druhy. Cílem této diplomové práce je pomocí metody barcodingu determinovat vybrané zástupce makrozoobentosu a ověřit morfologickou determinaci zástupců makrozoobentosu. Sledovanou lokalitou je Křesánovský potok v jižních Čechách. Z odebraných vzorků byla extrahována dna a s pomocí mitochondriálního genu CO1 a primerových párů LCO1490, HCO2198 a jgLOC1490 a jgHCO2198 byly vytvořeny sekvence které byly testovány v programu BLAST. Byly získány nejpodobnější sekvence z veřejně dostupných databází a následně byl jejich porovnáním určen přesný druh. Celkem bylo studováno 57 vzorků z nichž bylo morfologicky určeno 29 druhů (šest druhů pošvatek osm druhů jepic, sedm druhů chrostíků, tři zástupce brouků, čtyři druhy dvoukřídlých a jeden druh blešivce) a barcodingem 30 druhů (11 druhů jepic, osm druhů pošvatek, pět druhů chrostíků, dva druhy dvoukřídlých, tři druhy brouků a jeden druh blešivce). Morfologická determinace byla úspěšná v 63 % případů. U jepic byla úspěšnost 74 %, u pošvatek 67 %, u chrostíků 33 % a u dvoukřídlých 25 %. Zástupce blešivců byl morfologicky určen správně. Barcoding se jeví jako vhodná metoda pro studium makrozoobentosu a vynikající doplněk k morfologické analýze vzorků. Má však svá omezení a není vhodné jej uvažovat jako jedinou metodu při determinaci vzorků makrozoobentosu.
|
|
|
Baugruppe v Rosicích u Brna
Calíková, Natália ; Krištof, Michal (oponent) ; Suchánek, Radek (vedoucí práce)
Práca sa zaoberá témou Baugruppe a jej aplikovaním v meste Rosice. Ide o prístup k bývaniu, ktorý je v súčastnosti využívaný v niektorých krajinách západnej Európy, no v Českej republike nemá ešte veľké zastúpenie. Ide o reakciu na súčastný stav dostupnosti bývania v Čechách a o poukázanie na tip bývania s dobrým pomerom kvality a ceny. Zároveň ide o priblíženie tejto témy bývania spoločnosti. Práca naväzuje na preddiplomovú prácu, v ktorej boli riešené tri parcely mesta Rosice a hľadanie rôznych prístupov ako riešiť dané územie. Diplom je reakcia na jednu z vybraných parciel so samotným návrhom objektu s participatívným bývanim.
|
|
|
Raně středověké krypty v Čechách
Tiagusheva, Tatiana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce je věnována raně středověkým kryptám v Čechách. Klade si za cíl vytvoření jakéhosi katalogu raně středověkých krypt v českých zemích a časově se omezuje na dobu do konce 13. století. Analyzuje doposud existující literaturu o kryptách v českém prostředí. Věnuje se funkcím krypty ve středověkém kostele, přítomnosti či naopak absenci krypty v řádové architektuře benediktinů a cisterciáků, popisuje typologii středověkých krypt. V rámci této práce je celkem popsáno deset raně středověkých staveb, a to v pořadí od nejstarší k nejmladší: krypta Břevnovského kláštera, krypta baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi, krypta v Sázavském klášteře, krypty někdejší Spytihněvovy baziliky na Pražském hradě, krypta kláštera v Doksanech, krypty baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, krypta kláštera Hradiště nad Jizerou, krypta kláštera v Teplicích, krypta v kostele sv. Havla v Poříčí nad Sázavou a krypta kostela sv. Štěpána v Kouřimi.
|
|
|
Vliv antiky na stavby románského období v Čechách a na Moravě
Jubánek, Tomáš ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se snaží popsat a dokumentovat zprostředkovaný vliv antiky na stavby v románském období v Čechách a na Moravě. Všímá si historického vývoje od vzniku a zániku antické civilizace až do konce románské doby, kontextuálně zpracovává vývoj architektury v západní a střední Evropě a na významných stavbách - vzorech - dokládá cesty vlivu antiky vedoucí až na území Čech a Moravy, se zvláštním přihlédnutím ke křesťanství a jeho úloze na formování architektury, jakož i ke svědkovi antické architektury, kterým byl Marcus Vitruvius Pollio. Na několika vhodných příkladech dokládá vliv antiky na architekturu konkrétních staveb na území Čech a Moravy, jmenovitě klášterního kostela v Doksanech, paláce na Olomouckém hradě, kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem, kostela sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory, a nakonec kostela svatých Petra a Pavla v Řeznovicích. Výsledky zkoumání pak posuzuje v závěru bakalářské práce.
|
|
|
Přístroje pro měření úhrnu srážek od historie po současnost
Lipina, P. ; Procházka, J. ; Tesař, Miroslav
Úhrn srážek patří mezi nejdůležitější meteorologické prvky. Má zásadní význam pro tvorbu klimatologických charakteristik, je základem vodní bilance a primárně sledovaným prvkem v předpovědní a výstražné službě. Měření srážek je dlouhodobě zatíženo mnoha nejistotami a je mu proto věnována soustavně náležitá pozornost. \nPrvní měření srážek v Evropě se datuje k 17. století. Pravidelná, ale neúplná, měření srážek na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752 (nepřetržitá řada od roku 1804), v Brně to bylo v roce 1803. V roce 1817 M. A. David publikoval první německy psaný návod pro pozorování počasí v Čechách určený dobrovolným pozorovatelům. Zásadní vliv pro vznik meteorologických stanic a měření srážek měly aktivity institucí a různých spolků, například pražské Klementinum, Přírodozpytný spolek v Brně, Ústřední ústav pro meteorologii a zemský magnetismus a jiné. Hydrografická komise pro království české a její hydrometrická sekce byla pod vedením F. J. Studničky založena roku 1875, o významné rozšíření měření srážek se v té době zasloužil v rámci budování sítě lesnických srážkoměrných stanic E. Purkyně.\nJiž více než 200 let dochází k vývoji srážkoměrů a metodik měření srážek. V českých zemích dlouhodobě využívaný manuální srážkoměr Metra 886 byl vyvinut podle rakouského vzoru prof. Kostlivého. Od roku 1995 byla zahájena automatizace měření srážek nejprve klopnými srážkoměry, které jsou postupně nahrazovány srážkoměry váhovými. V odlehlých a lesnatých oblastech jsou testovány alternativní způsoby měření srážek. Tento příspěvek se snaží historii, standardy a vývoj v měření srážek u nás alespoň orientačně přiblížit.
|
|
|
Lithyalinové a lazurované sklo Friedricha Egermanna a Buquoyské hyalitové sklo - fenomén období biedermeieru a druhého rokoka v Čechách.
Schneiderová, Daniela ; Schöttner, Jan (vedoucí práce) ; Wittlich, Filip (oponent)
Tato práce se zaměřuje na specifickou část české sklářské výroby období 20. až 40. let 19. století. Věnuje se konkrétně produkci skláren na Novohradsku v jižních Čechách, kde bylo vyráběno hyalitové sklo v černé i červené variantě. Dále pak práci sklářského technologa Bedřicha Egermanna v Polevsku a v (Novém) Boru, kde znovu objevil a následně zavedl výrobu lazurami rafinovaného skla a objevil, respektive prvně vyrobil lithyalinové sklo. Tyto nově vynalezené či znovu objevené technologické postupy, jimiž se zabývá tato práce, reflektovaly změnu vkusu v období biedermeieru a druhého rokoka, kdy sklářská produkce v českých zemích dosáhla mimořádné úrovně. Nejen, že se vyrovnala soudobé anglické a francouzské produkci, ale v některých ohledech ji i předčila. Výroba těchto opakních a lazurovaných skel byla zásadním počinem, který přispěl ke zvýšení prestiže již tak vynikající úrovně českého sklářství v deklarovaném období. Klíčová slova Buquoyové, Egermann, hyalit, lithyalin, lazury, opakní sklo, sklo
|
host ::
RSS.