Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zhodnocení produkce manufaktury Wilhelm Schiller & Sohn z uměleckohistorického hlediska.
Benetka, Jaroslav ; Schöttner, Jan (vedoucí práce) ; Wittlich, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historií výrobce siderolitu a majoliky, továrny Wilhelm Schiller & Sohn v Horním Žlebu. Zaměřuje se na zhodnocení produkce továrny v době její existence mezi léty 1851-1910. Továrna patřila ve své době k nejvýznamnějším výrobcům siderolitu a majoliky v severních Čechách. Ze zaměstnanců továrny vzešel také pozdější ředitel Teplické technické školy (Teplitzer Fachzeichnen- und Modellir-Schule) Franz Laube. Wilhelm Schiller bedlivě sledoval umělecký vývoj stylů ve světě a podle něj vytvářel návrhy svých modelů, které si ale udržely vlastní charakter. Továrna zaměstnávala velké množství lidí z okolí.
Významná kachlová kamna v době počátku novověku v českých zemích
Fleková, Kateřina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
This bachelor thesis deals with Renaissance tile stoves in the Czech lands, focusing on the important examples from the period of 16th and 17th century. Starting with an overview of the pertinent literature in the Czech and Central European context, the thesis proceeds to outline the historical development of stove building and tile manufacturing. The main part then deals with several key examples of the extant Bohemian tile stoves. I have attempted to arrange them in the chronological order, based on the evidence of their construction, reconstruction, transfers and restoration. In some cases it was possible to trace the origin of the tiles in the specific local workshops. In some cases a comparison with analogical stoves or tiles is given, both in the Czech lands and in Europe. The thesis also includes an analysis of the temporal iconographic motives which can contribute to a more precise dating of tile stoves.
Náměty na emailem malovaném českém a středoevropském skle. Období druhé poloviny 16. století až počátku 18. století
Černovská, Jana ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat širokou škálu námětů na emailem malovaném skle v českém a středoevropském prostředí od druhé poloviny 16. století do počátku 18. století, a to zejména na velkých válcových číších, tzv. humpenech. Na konkrétních příkladech z významných českých i světových sbírek jsou charakterizovány jednotlivé náměty či jejich skupiny, od předmětů určených pro nejvyšší reprezentaci až po běžnější výrobky měšťanského prostředí. Práce se také pokouší vysledovat funkci nádob v souvislosti s užívanými náměty. Pozornost je zároveň věnována ornamentálním motivům na malovaném skle, prováděným často rytinou diamantovým hrotem. Jako inspirační zdroj sloužily malířům a rytcům dobové i starší grafické listy, proto se práce věnuje také těmto předlohám, které jsou komparovány s konkrétními náměty na skle.
Keramická plastika v pražské meziválečné architektuře
Kalousková, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
Bibliografická citace Keramická plastika v pražské meziválečné architektuře [rukopis]: Diplomová práce / Jana Kalousková; vedoucí práce: PhDr. Vladimír Czumalo, CSc., Praha 2018. 106 stran Anotace Diplomantka zpracuje uměleckohistorickou studii o uplatnění keramické plastiky v architektuře mladé Československé republiky s důrazem na národní sloh. Ten vymezí nejprve teoreticky a uvede do souvislostí jednak s domácím vývojem, jednak s širším mezinárodním proudem art deco. V samostatných kapitolách zpracuje roli českých uměleckých škol a jádrovou osobnost a dílo Heleny Johnové. Záběr svého výzkumu omezí na pražský materiál, přihlédne ovšem i k významným realizacím mimopražským. Součástí práce bude katalog keramické plastiky spojené s pražskou architekturou zvoleného období. Klíčová slova Národní styl, keramická plastika, Československo, první republika, Helena Johnova, Uměleckoprůmyslová škola
Sborník Muzeum a současnost Středočeského muzea v Roztokách v letech 1978-1993.
Haken, Jiří ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
Úvod bakalářské práce bude věnován vzniku Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, jeho lokálnímu i národnímu významu a vlivu na tehdejší vědecké a umělecké působení osobností s muzeem spojených. Dále také první vědecké činnosti okruhu Středočeského muzea ve zpravodaji v letech 1965-1976. Hlavním tématem práce bude studie sborníků Muzeum a současnost, které vydávalo Středočeské muzeum v letech 1978-1993. Jaké osobnosti jsou se sborníkem spojovány, kteří autoři se publikují ve sbornících opakovaně, jaký byl význam sborníku na různých úrovních. Dále vývoj těchto vědeckých publikací ve vztahu k politické situaci. Závěr práce bude zacílen na shrnutí jednotlivých faktů, hodnocení významu instituce a sborníku Muzeum a současnost a jeho přeměnu v porevoluční Středočeský vlastivědný sborník.
Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940
Mergl, Jan ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Studijní program Dějiny výtvarného umění Jan Mergl Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940 Art Development of the Production of the Harrach Glassworks in Nový Svět 1850-1940 Abstrakt Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jana Kybalová, CSc. 2014 ABSTRAKT České sklo je celosvětově uznáváno za kulturní fenomén a Harrachovská sklárna v Novém Světě v Krkonoších patří jednoznačně na přední místo mezi podniky, které se v minulosti o proslulost českého sklářství zásadně zasloužily. Sklárna, zmiňovaná v písemných pramenech již počátkem 18. století, však zaujímá mezi českými výrobci dekorativního a nápojového skla jedinečné místo nejen svou třísetletou historií. Tradičně vynikající řemeslná zručnost, technologické zázemí a prozíravá snaha využívat, ale i vlastním přínosem rozvíjet nejrůznější postupy v práci s křišťálovým a barevným sklem jí vždy umožňovaly pohotově reagovat na stylové změny, jimiž sklářská tvorba během 18. až 20. století procházela. Tato práce je studií vycházející z dlouhodobého soustředěného výzkumu archivních pramenů, zejména z firemní, v nezvyklé šíři dochované dokumentace. Jejím cílem bylo předložit zpřesňující, novou, podrobnou a ucelenou analýzu vývoje harrachovské produkce od druhé...
Slezské řezané barokní sklo ve sbírce Uměleckoprůmyslového musea v Praze
Bednářová, Tereza ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent)
Diplomová práce "Slezské řezané barokní sklo ve sbírce Uměleckoprůmyslového musea v Praze" se zabývá slezským řezaným barokním sklem ve sbírce Uměleckoprůmyslového musea v Praze v rozmezí od poslední čtvrtiny 17. století do třetí čtvrtiny 18. století. V práci je popsána technika řezání a její historie. Dále se práce zabývá počátky řezby ve Slezsku, které jsou spjaty s rodinou hrabat Schaffgotschů na území Hirschberger Talu. Neopomenutelná je též osoba slavného řezáče skla Friedricha Wintera, který měl společně se svou dílnou výrazný vliv na slezskou řezbu v následujících desetiletích. V práci jsou rovněž zmíněni další významní řezáči, především pak Christian Gottfried Schneider. Pro správné časové i místní zařazení jsou velmi důležité kapitoly zabývající se tvarovým a ornamentálním vývojem slezských řezaných barokních skel. Na první textovou část práce navazuje katalog s vybranými předměty ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Většina těchto předmětů nebyla dosud publikovaná. Pokud se v literatuře díla z katalogu objevila, často jim nebylo věnováno příliš mnoho pozornosti.
Harrachovská sklárna Nový Svět v první polovině 19. století a její význam pro české a evropské sklo této doby
Schöttner, Jan ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Mádl, Martin (oponent) ; Brožová, Jarmila (oponent)
Novosvětská sklárna reprezentovala v první polovině 19. století a zejména pak v období uměleckého stylu biedermeieru coby producent rafinovaného skla to nejlepší, čeho bylo v tomto období dosaženo, a to jak v oblasti technologie, tak na poli výtvarném. Zcela zásadní úlohu při dosažení těchto skvělých výsledků je třeba spatřovat v osobě ředitele sklárny, Johanna Pohla, který stál v jejím čele čtyřicet dva let (1808-1850). Pohl nebyl pouze odborníkem v oblasti technologie skla, ale i vynikajícím organizátorem a ekonomem. Nemenší talent prokazoval coby rafinér skla. Jeho výjimečný výtvarný cit mu umožňoval dokonale odhadnout přesné proporce, tektoniku a rafinaci vyráběných produktů, což se následně odrazilo ve skutečnosti, že sklárna nebývale prosperovala. Z technologických inovací, které sklárna v této době zavedla, je třeba na prvním místě zmínit zatavování keramických inkrustací do skla, jejichž výrobu sklárna bezchybně zvládla již na konci dvacátých let a zařadila se tak po bok francouzských a anglických výrobců.Ve stejné době též započalo ve výrobě nad čirým sklem převládat sklo barevné, které více vyhovovalo tehdejším estetickým nárokům, respektive požadavkům oběratelů - obchodníků. Harrachovská sklárna patřila v této oblasti ve středoevropském prostoru k leaderům v této oblasti, neboť její škála...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.