|
|
Time-scale analysis of sovereign bonds market co-movement in the EU
Šmolík, Filip ; Vácha, Lukáš (vedoucí práce) ; Krištoufek, Ladislav (oponent)
Práce analyzuje vzájemnou závislost mezi výnosy desetiletých vládních dluhopisů jedenácti zemí EU (Řecka, Španělska, Portugalska, Itálie, Francie, Německa, Nizozemska, Velké Británie, Belgie, Švédska a Dánska) rozdělených do tří skupin (Jádro Eurozóny, Periférie Eurozóny, země mimo Eurozónu). V centru pozornosti jsou změny vzájemné závislosti v období krize, zejména blízko dvou významných událostí - pádu Lehman Brothers a veřejného ohlášení zvýšení řeckého deficitu. Hlavní přínost práce tkví ve využití alternativní techniky - waveletové transformace. Tato metoda dovoluje zkoumat, jak se liší vzájemná závislost výnosů na jednotlivých škálách (frekvencích). Ke zkoumání je použita waveletová koherence a korelace. Práce přináší tři hlavní zjištění: (1) vzájemná závislost se signifikantně snížila v období krize, avšak jsou zde vidět rozdíly mezi Jádrem a Periférií, (2) vzájemnou závislost se signifikantně liší napříč škálami, ale heterogenita výsledků je v období krize menší,(3) u obou zmíněných událostí bylo detekováno signifikatní snížení waveletové korelace napříč nižšími škálami. Klasifikace JEL C32, C49, C58, H63 Klíčová slova Vzájemná Závislost, Waveletová Transfor- mace, Dluhová Krize, Výnosy z Vládních Dluhopisů, Eurozóna E-mail autora phillip.smolik@gmail.com E-mail vedoucího práce vachal@utia.cas.cz
|
|
|
Posuzovatelné dimenze ve vnímání fotografií
Kubát, Petr ; Lukavský, Jiří (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou vnímání fotografií. Vychází z práce R. Greena a A. Olivové (2008) a dále ji rozšiřuje. Tito autoři se zabývali tím, jaké globální vlastnosti lidé identifikují ve fotografiích krajin a jak konzistentní je hodnocení těchto vlastností. V této práci jsem použil fotografie obecné, bez tématického omezení. V první části výzkumu jsem určoval, jaké globální vlastnosti lidé určují při rychlém prohlížení obecných fotografií. Získané obecné vlastnosti (omezenost pohybu a zábavnost) byly doplněny vlastnostmi z práce R. Greena a A. Olivové (otevřenost, pohyblivost a přehlednost scény). V druhé části výzkumu jsem zjišťoval za pomoci počítačového programu (hierarchical grouping), jak moc jsou hodnocení těchto globálních vlastností při třídění fotografií konzistentní. Výsledkem je konzistence vyjádřená jako průměr ze všech korelací dané vlastnosti. Ukázalo se, že největší míra shody je u pohyblivosti scény (r=0,516), poté je omezení pohybu ve scéně (r=0,457), následuje otevřenost scény (r=0,450). Nejnižší míru shody vykazovaly vlastnosti zábavnost scény (r=0,283) a přehlednost (r=0,245). Ve srovnání výsledků mezi vlastnostmi posuzovaných u snímků krajin a obecných snímků je vždy vyšší míra shody u fotografií krajin. Nižší shoda u obecných fotografií je dle mého názoru...
|
|
|
Vliv představitelnosti slov na osvojování slovních tvarů v češtině
Kříž, Adam ; Smolík, Filip (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
(česky) V literatuře bylo evidováno, že představitelnost slova - snadnost, s jakou slovo vyvolává mentální obraz toho, co označuje - ovlivňuje zpracovávání jeho různých tvarů (např. Prado - Ullman, 2009), jeho osvojování (např. McDonough et al., 2011) a osvojování gramatických morfémů (Smolík, v tisku). Diplomová práce navazuje na Smolíkovu studii a snaží se ověřit, zda představitelnost kmene slova má i v češtině vliv na osvojování jeho flexe. Zaměřovali jsme se na osvojování nominativu plurálu u substantiv a na druhou osobou prézentu singuláru a minulého příčestí u sloves. Nasbírali jsme ohodnocení vybraných slov podle představitelnosti a ostatních proměnných, které mohou při osvojování slovních tvarů významně působit, a pomocí dotazníků distribuovaných rodičům jsme zjišťovali, jak si děti dané tvary vybraných slov osvojují. Výsledky ukazují, že představitelnost signifikantně predikuje věk osvojení nominativu singuláru a věk osvojení všech sledovaných slovesných tvarů. Absence efektu představitelnosti u osvojování nominativu plurálu patrně souvisí s obecně velkou mírou (a tedy se sníženou variabilitou hodnot) představitelnosti substantiv v našem materiálu. Podáváme dvě vysvětlení toho, proč k efektu představitelnosti u ostatních sledovaných tvarů dochází: představitelnější slova šetří mentální...
|
|
|
Prostorová kognice mluvčích češtiny a českého znakového jazyka: Jak mezijazyková diverzita ovlivňuje nejazykovou kognici
Jehlička, Jakub ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problém vlivu jazyka na prostorovou kognici mluvčích různých jazyků, tj. zda a jakým způsobem se odlišnosti v jazykovém vyjadřování prostoru, prostorových vztahů a uspořádání odrážejí v kognitivním zpracovávání prostoru (orientaci, prostorové paměti apod.) nezávislém na produkci/recepci jazyka. Tato otázka spadá do širšího kontextu zkoumání vztahu mezi jazykem a myšlením, které je spojeno s tzv. Sapir-Whorfovou hypotézou/hypotézou jazykové relativity. První polovina teoretické části této práce je věnována reflexi kritického hodnocení různých přístupů k jazykové relativitě (resp. různých podob jazykového relativismu) od poloviny 20. století, a to především s ohledem na empirické výzkumy (kapitola 2). Druhá polovina (kapitola 3) teoretické části omezuje pole výzkumů vztahů mezi jazykem a myšlením na oblast prostoru. Oddíl 3.1 je věnován pojetí prostoru v kognitivní lingvistice. Oddíl 3.2 pak uvádní příklady některých výzkumů vztahu mezi jazykem a prostorovou kognicí. Poslední dva oddíly třetí kapitoly spadají zároveň i do experimentální části práce. Vlastní výzkum (kapitola 4) ověřuje hypotézu, že specifické využití prostoru v českém znakovém jazyce ovlivňuje jeho uživatele v kognitivních úlohách vyžadujících tzv. mentální rotaci, na rozdíl od mluvčích mluvené češtiny....
|
|
|
Pořadí osvojování gramatických slov a tvarů: elektronický dotazník
Matějka, Štěpán ; Smolík, Filip (vedoucí práce) ; Mertins, Barbara (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
Osvojování gramatiky představuje jednu z oblastí, které je v zahraniční psycholingvistice dlouhodobě věnována značná pozornost. Bohatou tradici mají výzkumy, jež jsou zaměřeny na stanovení pořadí osvojování gramatických slov a tvarů v jednotlivých jazycích (např. Bloom et al., 1980; Brown, 1973; de Villiers & de Villiers, 1973). Naproti tomu pro český jazyk existuje do dnešní doby pouze omezené množství údajů o průběhu osvojování gramatických slov a tvarů, které by vycházely z empirických výzkumů nebo byly získány od přiměřeně velkého počtu dětí. Určité poznatky o osvojování gramatiky v češtině přinášejí například práce Pačesové (1979), Chejnové (2016a) či Smolíka (2002). Cílem dizertační práce je proto získat deskriptivní data o osvojování gramatických slov a tvarů v češtině. Zároveň je v dizertační práci zjišťováno, jestli tato data o osvojování gramatiky mohou být sesbírána pomocí metody rodičovských dotazníků (např. Fenson et al., 1993, 2007; Rescorla, 1989), která je používána zejména pro sledování osvojování lexika. Osvojování gramatiky je rodičovskými dotazníky zkoumáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. V rámci dizertační práce bylo realizováno pět dotazníkových šetření, která byla zacílena na osvojování pádů podstatných a přídavných jmen, slovesných tvarů, předložek, tázacích slov, spojek a...
|
|
|
Faktory ovlivňující rychlost produkce ohýbaného tvaru slova u dětí ve věku do 15 let
Salzmannová, Lucie ; Smolík, Filip (vedoucí práce) ; Láznička, Michal (oponent)
Diplomová práce zkoumá zpracování morfologicky komplexních slov v češtině. Navazuje na dosavadní výzkum na poli flektivní morfologie, v němž je čeština zastoupena minimálně. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou popsány hlavní teoretické přístupy, jimiž jsou konekcionismus a dualismus. Druhá část se věnuje experimentu, který byl realizován v návaznosti na dosavadní výzkum a jehož cílem bylo porovnat tvrzení dvou hlavních proudů. Experiment byl proveden na 37 rodilých mluvčích češtiny ve věku od osmi do jedenácti let. Úkolem participantů bylo co nejrychleji říci genitivní tvar substantiva, které se jim zobrazilo na obrazovce elektronického zařízení v nominativním tvaru. Výsledky výzkumu nepotvrzují dualistické teze, naopak spíše podporují konekcionistický pohled. Pro jednoznačný závěr je však třeba dalšího empirického výzkumu. Klíčová slova rychlost produkce; ohýbaný tvar slova; frekvence; osvojování jazyka, flexe
|
|
|
Role životnosti referentů ve znalosti morfologických paradigmat u předškoláků
Doležalová, Natálie ; Smolík, Filip (vedoucí práce) ; Chládková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá znalostmi v oblasti české morfologie u předškolních dětí. Konkrétně se zaměřuje na oblast flexe podstatných jmen a zkoumá otázku, zda má sémantická životnost referentů vliv na volbu tvaru skloňovaného slova. Teoretická část práce se věnuje obecně vývojové psycholingvistice se zaměřením na děti ve věku 3-5 let a především gramatické stránce osvojování jazyka. Hlavní částí praktického oddílu je experiment prováděný metodou elicitované produkce pseudoslov, inspirovaný tzv. "wug testem" (Berko, 1958). S pomocí vymyšlených obrázků vykazujících životnost či neživotnost je zkoumána flexe pseudoslov s charakteristickými příznaky pro mužské a ženské vzory. Na základě výsledků tohoto experimentu vznikla analýza zkoumaného jevu, která slouží k ověření hypotézy, že sémantická životnost ovlivňuje cílový tvar slova.
|
|
|
Analýza slovosledu v korpusu spontánních konverzací matek s dětmi
Kohoutková, Jolana ; Smolík, Filip (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat slovosled vět s tranzitivními slovesy v přirozené produkci dvouletých a čtyřletých dětí osvojujících si češtinu. Teoretická část práce se zaměřuje jednak obecně na osvojování jazyka u dětí v daném věkovém období, jednak na problematiku osvojování vět s tranzitivními slovesy u dětí pojednanou v zahraničních studiích. Výsledky těchto studií pracují s tezí o kanonickém slovosledu, který se v dětské produkci a recepci objevuje jako první, zatímco jiné slovosledy mohou pro děti představovat problém. Aby bylo možné tato zjištění porovnat se situací v češtině, byla pro účely praktické části zakódována data získaná z existujícího korpusu dětských konverzací s matkami. Tato data jsou v praktické části dále analyzována, přičemž výsledky těchto analýz přináší doklady o tom, že ve spontánní produkci českých dětí není jednoznačně možné vysledovat preference pro kanonický slovosled, ani obtíže při osvojování jiného než kanonického slovosledu. Tato práce také přináší základní popisné údaje o slovosledu vět s tranzitivními slovesy u dětí jak v průběhu času, tak ve vztahu k takovým větám v produkci jejich matek. Klíčová slova slovosled, věta s tranzitivním slovesem, kanonický slovosled, osvojování češtiny, SVO
|
|
|
Výběr a implementace informačního systému pro firmu
Smolík, Filip ; Kindlová, Dita (oponent) ; Koch, Miloš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá výběrem a implementací informačního systému pro účel soukromé Veterinární ordinace Protivín. Ordinace poskytuje diagnostiku a terapii pro menší a středně velká zvířata. Bakalářská práce dokumentuje současný stav provozování ordinace, výběru a zavedení nového informačního systému. Dále uvádí celkové i ekonomické benefity vyplývající z implementace.
|
|
|
Vývojová dysfázie u česky mluvících dětí předškolního věku
Matiasovitsová, Klára ; Smolík, Filip (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Cílem této diplomové práce je ověřit metodu opakování vět jako spolehlivý ukazatel vývojové dysfázie v případě, že je kontrolována velikost pracovní paměti, a tzv. morphological richness account jako teorii vysvětlující problémy s osvojováním morfologických ukazatelů u předškolních dětí s vývojovou dysfázií (základ těchto předpokladů je vysvětlen v teoretické části práce). Praktická část práce byla inspirována výzkumem zabývajícím se dětmi s vývojovou dysfázií osvojujícími si maďarštinu (Leonard et al., 2009). Na rozdíl od výsledků maďarského výzkumu se v této diplomové práci předpoklady tzv. morphological richness account potvrdily pouze částečně. Děti s vývojovou dysfázií byly stejně úspěšné jako mladší typicky se vyvíjející děti v používání sufixů cílových verb i substantiv, v používání sufixů verb však byly obě skupiny úspěšnější. Tzv. near-miss chyby byly v obou skupinách používány často, ne však bez výjimky, u chyb v hodnotě více než jedné morfologické kategorie se neprojevila významná souvislost s frekvencí. Metoda opakování vět se ukázala jako spolehlivý indikátor vývojové dysfázie.
|
host ::
RSS.