Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Relation between Evaluativity and Indefiniteness on the Example of Compound Indefinite Pronouns in Czech
Rybová, Martina ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Berger, Tilman (oponent) ; Šimík, Radek (oponent)
1 Abstrakt (česky) Disertační práce se zabývá vztahem mezi dvěma komplexními sémantickými koncepty, eva- luativitou a neurčitostí. Jádro práce představuje korpusová případová analýza neurčitých zájmen v češtině. Tomu, do jaké míry a jestli vůbec mohou neurčitá zájmena kromě neurčité reference nést také evaluativní význam, byla doposud sotva věnována pozornost. Některé práce se z tohoto hlediska omezují pouze na několik málo konstatování, která ale nejsou podložena podrobnějším průzku- mem. Při předkládaném výzkumu se vychází z toho, že se výrazy s hodnoticí funkcí často ve výpo- vědi či v kontextu sdružují, tedy že tíhnou ke spojování se s podobně polarizovanými výrazy. V souvislosti s tímto poznatkem je v práci představen nový metodologický přístup, tzv. lexikogra- ficky řízená kolokační analýza. Tato metoda spočívá ve srovnání významu, který u daného kolo- kátu uvádí výkladový slovník, s významem, jehož daný kolokát nabývá ve spojení s neurčitým zájmenem. Jak vzhledem ke slovníkové definici, tak vzhledem k samotnému spojení je kolokátu přiřazena hodnota na předem definované evaluativní škále. Tyto dvě hodnoty následně umožnují vzájemné srovnání, jak co se týče evaluativity či neutrality samotné, tak co se týče směru případ- ného evaluativního významu (pozitivní vs. negativní). Přiřazování těchto hodnot...
Tvárnost sémantických reprezentací a faktory, které ji ovlivňují
Janáková, Alžběta ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Práce kriticky reflektuje studii Shiri Lev-Ari "Social network size can influence linguistic malleability and the propagation of linguistic change", v níž se tvrdí, že velikost sociální sítě má přímý vliv na tvárnost sémantických reprezentací. Tato studie bude konceptuálně replikována na češtině, přičemž budou zohledněny další faktory, které mohou tvárnost sémantických reprezentací ovlivňovat. Práce bude mít podobu první fáze registrovaného reportu. Bude provedeno pilotní otestování. V teoretické části práce bude souhrnně představena literatura o vztahu jazyka a sociálních sítí a k metodologii zkoumání sociálních sítí, literatura o lexikálním strhávání (entrainment) a faktorech, které ovlivňují jazykovou akomodaci. Dále se bude práce věnovat procesům jazykového učení, lexikálního strhávání, strukturního primingu, sebemonitorování a metodám jeho měření a přizpůsobování komunikace dialogickému partnerovi. V části metodologické bude představen propracovaný a podrobný návrh experimentálního zkoumání, na jehož základě by bylo možné ověřovat představené hypotézy daného výzkumu. Experiment bude pilotně otestován. Klíčová slova: Psycholingvistika, sémantika, sociální sítě, osobnost
Odborné názory na tzv. kritické období v osvojování jazyka
Fenclová, Tereza ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jak je v odborné literatuře pojímáno tzv. kritické (citlivé) období (critical period, sensitive period) v osvojování jazyka. Práce se pokouší o souhrn současných názorů na tzv. kritické období a jejich porovnání s Lennebergovou podobou teorie (Lenneberg 1967). Dále zkoumá argumentaci, která je užívána na podporu existence kritického období i proti ní (např. otázka vrozenosti a modularity jazyka, jazykové deprivace), vymezuje tematické oblasti, v nichž se pojem kritického období uplatňuje (např. osvojování prvního jazyka, osvojování druhého jazyka, bilingvismus, osvojování jazyka u neslyšících osob), přičemž usiluje o zachycení specifik dané teorie v každé z nich. Vybranou tematickou oblast, kritické období v kontextu druhého jazyka, zpracovává podrobněji. Klíčová slova: kritické období, osvojování jazyka, L1, L2
L1-acquisition of epistemic modality in Czech
Schejbalová, Edita ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Práce zkoumá interpretaci a osvojování českého modálního slovesa muset u dětí, a to s důrazem na vývojové fáze, kterými při jeho osvojování procházejí. Sloveso muset může vyjadřovat více (abstraktních) modálních významů, což je pro děti náročné. Tato práce se konkrétně zaměřuje na dva významy slovesa muset: deontický význam (povinnost) a epistemický význam (stupeň jistoty). S využitím metody tzv. picture-preference task vyvinuté Cournane (2020; 2022) se práce snaží zjistit, zda české děti při osvojování slovesa muset procházejí podobnými fázemi, kterými procházejí děti osvojující si podobná slovesa v angličtině a bosenštině/chorvatštině/srbštině: V první fázi kolem 3 let věku děti preferují deontické intepretace, v další fázi, která přichází kolem 5 let, naopak nadinterpretovávají epistemické významy. Kromě toho se práce snaží pomocí stejné metody nalézt morfosyntaktické podmínky, které podporují epistemické čtení slovesa muset. Konkrétně se zaměřuje na čas slovesa muset a vid jeho infinitivního doplňku. Během experimentu byly s účastníky vedeny rozhovory takovým způsobem, aby odkryly motivace jejich rozhodování. Výsledky potvrdily, že české děti procházejí podobnými fázemi jako děti z předchozích studií: preferují deontické čtení ve věku 3 let a nadinterpretovávájí epistemické významy ve věku 5...
Osvojování německých přivlastňovacích/reflexivních zájmen českými rodilými mluvčími
Lindnerová, Anna ; Mertins, Barbara (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Osvojování německých přivlastňovacích/reflexivních zájmen českými rodilými mluvčími Anna Lindnerová Abstrakt Cílem této diplomové práce je popsat a analyzovat způsob interpretace německých posesiv u českých rodilých mluvčích. Teoretická část se zaměřuje jednak na popis systémů posesiv v obou jazycích a jejich porovnání, jednak na koncepce osvojování dalšího jazyka, jazykový transfer a bilingvismus. Věnuje se také pojetí přivlastňovacích zájmen v učebnicích němčiny jako cizího jazyka. Překladový výzkum provedený v rámci této práci se soustředí na to, jak se mluvčí češtiny s němčinou jako L2 vyrovnávají s asymetriemi mezi systémy posesivních zájmen obou jazyků při překladu německých souvětí s posesivy ihr a sein do češtiny. Získaná data nasvědčují tomu, že čeští rodilí mluvčí sice základní pravidlo o reflexivizaci posesiv znají, často jej však při překladu z němčiny do češtiny nedodržují. V rámci experimentu následně testuji, jak monolingvní mluvčí českého jazyka a bilingvní mluvčí češtiny a němčiny interpretují reference daných posesiv v souvětích. Empirická zjištění obou částí výzkumu dokazují, že při interpretaci referencí posesiv hraje roli celá řada proměnných, jako je typ odkazování, význam posesa, všeobecné vědění o světě a s ním související kontextualizace. Výsledky zkoumání naznačují, že jak...
Left branch extraction and basic word order in Czech
Kořánová, Daniela ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Veselovská, Ludmila (oponent)
Tématem této bakalářské práce je extrakce levé větve (LBE) v češtině. Jedná se o neprojektivní věty vzniklé rozdělením jmenné fráze, konkrétně posunem jejího levého konstituentu (např. Kteroui jsi viděl [ti dívku]NP?). Tato konstrukce je omezena různými faktory, např. extrahovaná levá větev nesmí být částí jmenné fráze, která je komplementem předložkové fráze. Práce se především zaměřuje na omezení přijatelnosti vět s LBE na základě slovosledu. Analýza, která se potvrdila výsledky provedeného experimentu, je založena na teorii fází a teorii cyklické linearizace. Podle této analýzy by měla být extrakce levé větve možná pouze za předpokladu, že ve větě nedochází ke scramblingu, tj. nenastane problém anti-lokality. Dva hlavní faktory ovlivňující slovosled jsou syntaktická funkce konstituentů a jejich životnost. Výsledky experimentu ukázaly, že druhý zmíněný faktor má přednost v uspořádání slovosledu. Pokud je životnost subjektu stejná jako životnost objektu (životnost je vyrovnaná), slovosled je na základě syntaktické funkce. Pro to, aby kanonický slovosled mohl být životný objekt následovaný neživotným subjektem, je třeba analýzy, která se řídí hypotézou o uniformitě připisování theta rolí (UTAH). Životný objekt je bázově generován na SpecvP, která je výše než SpecvP s neživotným subjektem. Celkově...
The expression of speaker's bias in Czech polar questions
Staňková, Anna ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zjišťovacími otázkami v češtině, zejména jejich popisem po syntaktické a sémantické stránce. Kromě toho se věnuje dodatečným významům na pragmat- ické rovině, tj. předpokladům mluvčího o tom, jakou dostane odpověď. Předpoklady, které lze v angličtině zahrnout pod termín bias, pramení z předchozích zkušeností mluvčího anebo z jeho aktuálního kontextu. Mohou být vyjádřeny pomocí několika formálních prostředků: slovosledu (interogativní vs. deklarativní), polarity (kladná vs. otázka s negací) a částic (např. copak). Negace ve zjišťovacích otázkách je dvou typů: sémantická a pleonastická. Ve své práci navrhuji syntaktickou a sémantickou analýzu českých zjišťovacích otázek s negací za použití generativního a formálně-sémantického přístupu. Analýzy sémantické a pleonastické negace se opírají o teorii Repp(ové) (2013) a dvojici operátorů verum/falsum. Vedle toho navrhuji analýzu pohybu slovesa do iniciální pozice v interogativním slovním pořádku. Cílem práce je charakterizovat vztah formálních prostředků a významových odstínů zjišťovacích otázek. Hypotézy pocházející z literatury či mých vlastních analýz jsem testovala pomocí hodnocení přirozenosti. Experiment sestával z několika částí zaměřených na otázky s negací, ale i na otázky s vybranými částicemi (copak, náhodou,...
Retroaktivní infinitiv v češtině
Genserová, Barbora ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
(česky) Cílem diplomové práce je komplexní popis českých konstrukcí s retroaktivním infinitivem typu Ta skříň potřebuje opravit a Nepotřebuju od tebe pomoct, v nichž je pasivní význam vyjádřen aktivní formou slovesa, a tyto konstrukce jsou proto považovány za skryté pasivy. Teoretická část popisuje obecné možnosti užití infinitivů a infinitivních konstrukcí s důrazem na konstrukce ve spojení se semilexikálními slovesy. Věnuje se také možnosti vyjádření pasivní perspektivy pomocí kanonického pasivu a dalších sekundárních diatezí, zejména diatezí typu agens-patiens a agens-adresát/recipient, neboť vztahy těchto aktantů jsou centrální také u retroaktivních infinitivů. Dále shrnuje dosavadní stav bádání o retroaktivních infinitivech a jejich teoretický popis. Empirická část představuje analýzu vět s retroaktivním infinitivem na materiálu Českého národního korpusu, testuje jejich vlastnosti v porovnání s aktivními a kanonicky pasivními konstrukcemi. V některých charakteristikách se retroaktivní infinitivy podobají pasivům, především reflexivitou, vlastnostmi subjektu, s nímž se pojí, a důsledným odsunutím agentu z pozice subjektu. Na rozdíl od kanonického pasivu ukazují jasnou preferenci dokonavého vidu slovesa v infinitivu a umožňují obsazení subjektové pozice sémantickou rolí adresáta/benefaktora, a...
Morfologické a syntaktické vlastnosti výrazů sto, tisíc, milion a miliarda
Nováková, Anna Josefína ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl poskytnout charakteristiku morfologických a syntaktických vlastností výrazů sto, tisíc, milion a miliarda. První část se zabývá zpracováním a charakteristikou číslovek s ohledem na sledované výrazy v odborné literatuře a stanovuje výzkumné otázky (např. míra ustrnutí výrazů, tvary jména počítaného předmětu - JPP - aj.), které na základě korpusové analýzy rozvádí praktická část. Data k analýze pocházejí z korpusů SYN v8, ORAL v1 a ORTOFON v2. Analyzovaný vzorek čítá 1000 tvarů lemmatu sto a stejný počet tvarů lemmatu tisíc. U výrazů milion a miliarda byl vzorek o polovinu menší. Analýza ukázala, že škála číslovkových a substantivních vlastností výrazů se liší: výraz sto má nejvýraznější číslovkové vlastnosti: vysoká míra ustrnutí (např. do sta korun, do sto čtyřiceti mil, na dvě stě kilometrech), převládající přísudková shoda číslovková (např. bylo tam osm set lidí) a přívlastková shoda se JPP (např. dobrých sto korun) a vysoká míra zapojení výrazu do věty adjektivním způsobem (o sto/stu korunách). Výrazy milion a miliarda oproti výrazu sto mají zřetelné substantivní morfologické a syntaktické vlastnosti: nulová míra ustrnutí, dominující přísudková shoda substantivní (např. byl tam milion lidí) a přívlastková shoda číslovková (dobrý milion korun) a v...
Negace adjektiv
Melicharová, Kristýna ; Kováříková, Dominika (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
(česky): Tématem této bakalářské práce je negace u adjektiv v češtině, která je realizovaná prostřednictvím přidání negativní předpony ne- k afirmativní podobě adjektiva. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda by se v případě negovaných variant adjektiv mělo jednat o samostatné slovníkové heslo (v případě korpusu o samostatné lemma). Zvolenou metodou je analýza adjektivních protějšků na úrovni kolokací, významů, morfologie a syntaxe. Byla analyzována data ze synchronního reprezentativního korpusu SYN2020 Českého národního korpusu. Získané kolokace byly následně porovnávány s významy ve dvou výkladových slovnících (SSJČ a SSČ). Výsledky analýzy ukázaly mnohdy jemné významové nuance mezi afirmativní a negovanou variantou, objevily se i případy jiného syntaktického užití a úplné změny významu. U jiných negovaných variant nedošlo k žádné změně významu. Z toho vyplývá, že při vymezování samostatných hesel pro negované varianty by mělo být nahlíženo na jednotlivé adjektivní páry individuálně.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.