|
|
Fuzitové horizonty v hlavní uhelné sloji centrální části Mostecké pánve - potenciální indikátor paleoklimatických změn ve spodním miocénu?
Šulc, Jan ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Diplomová práce shrnuje studium fuzitových horizontů ze střední uhelné lávky hlavní uhelné sloje v mostecké pánvi, studované s podporou Severočeských dolů a. s. v lomu Bílina. Fuzitové horizonty jsou interpretovány jako pozůstatky lesních požárů. K studiu horizontů byla použita kombinace terénních a laboratorních metod zahrnující čtyři detailní makropetrografické profily střední lávkou v různých místech lomu Bílina, záznam bezjádrového vrtání (rychlosti postupu a kroutivého momentu vrtné hlavice) a jejich porovnání s terénními profily, a macerálovou analýzu úseku střední lávky mezi dvěma záplavovými horizonty. Výsledkem práce je detailní zmapování poloh a počtů fuzitových horizontů, jejich původ a vztahy. Z pozorování vyplývá, že fuzitové horizonty jsou obtížně mapovatelné kvůli jejich malé mocnosti (první centimetry) a čočkovitému charakteru. Jejich laterální stálost obvykle nepřesahuje první desítky metrů. Bezjádrový vrtný průzkum vzhledem ke své citlivosti na změnu litologie v průběhu vrtání může tyto horizonty odhalit, nicméně je zapotřebí znát detailní litologii studovaného úseku. Macerálová analýza ukazuje na převládající podíl huminitu nad liptinitem a inertinitem. Z dat naznačují, že fuzitové horizonty vznikaly patrně jako produkt hoření ostrůvků vegetace v rašeliništi, a to opakovaně mezi...
|
|
|
Dochované klášterní zahrady na Malé Straně
Pulcová, Veronika ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Předmětem výzkumu této diplomové práce je popis současného stavu a retrospektivní pohled na historii dochovaných klášterních zahrad v kontextu urbanistického vývoje Malé Strany. Jsou to konkrétně zahrady, které se dochovaly u Velkopřevorství maltézských rytířů při kostele Panny Marie pod řetězem, zahrada obutých augustiniánů u kostela sv. Tomáše, zahrada dominikánů (dříve magdalenitek) u bývalého kostela sv. Máří Magdaleny, zahrada bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné, theatinů (kajetánů) u kostela Panny Marie Ustavičné pomoci, jezuitské zahrady, zahrada konventu Anglických panen u kostela sv. Josefa (Vojanovy sady) a zahrada boromejek pod Petřínem. Popisuji současný stav jednotlivých zahrad a retrospektivně sleduji jejich historické proměny v urbanistickém kontextu.
|
|
|
Paměť a historie rodiny Palliardi - dva koncepty studia rodinné minulosti
Pulcová, Kateřina ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
V této práci se zaměřuji na původem italskou rodinu Palliardi a její působení v českých zemích s využitím metodologických přístupů: historiografie a paměťových studií. Potomci rodiny Palliardi žijí v České republice dodnes a někteří z jejích příslušníků, včetně mě, se zajímají o rodinnou minulost, udržují ji v paměti a hledají v historických pramenech stopy po členech rodiny, kteří v 17. a 18. století působili jako štukatéři na významných stavbách českého baroka. Rodinná paměť nesahá do doby, kdy přišel do Čech první Palliardi, ale na základě dosavadních historických zjištění se předpokládá, že se tak stalo po třicetileté válce. Prvním pramenně doloženým Palliardim v Čechách se stal štukatér Giovanni Pietro, původem z oblasti Lago di Como, který je uváděn od roku 1680 jako měšťan pražské Malé Strany a předek dalších pěti generací (do 1870) této malostranské rodiny, která se věnovala štukatérské nebo stavitelské profesi. Figurami rodinné paměti a zároveň i významnými historickými osobnostmi dějin barokní a klasicistní architektury se stali Ignác Jan Nepomuk (15. 5. 1737 - 18.03.1821) a jeho syn Ignác Alois (1765 - 10. 8. 1806). Posledním stavitelem rodiny Palliardi v Čechách byl Josef Václav Jan Nepomuk (1798 - 12. 2. 1870). Po jeho smrti se už nikdo z rodiny nevěnoval nějaké profesi spojené se...
|
|
| |
|
|
Integrace a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech
Krahulcová, Zuzana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Rigorózní práce "Integrace a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech" se zabývá průběhem integrace vyhnanců v politické oblasti a jejich působením v hesenském politickém životě v padesátých letech. První část práce pojednává o postavení vyhnanců po jejich příchodu do Hesenska a počátcích jejich politické integrace v podobě vyhnaneckých svazů, krajanských sdružení a prvních stranickopolitických vyhnaneckých organizací. Práce se poté soustředí na roli a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech se zřetelem na hesenský Svaz vyhnaných a zneprávněných (BHE) a politickou reprezentaci vyhnanců v hesenském zemském sněmu a nastiňuje na příkladu vybraných parlamentních diskuzí a zákonodárných procesů postoje jednotlivých politických stran k záležitostem, jež měly bezprostřední vliv na životní situaci a postavení vyhnanců v Hesensku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Útěk pronásledovaných židů z Vídně v roce 1942. Interpretativní komentář deníku.
Kordová, Magdalena ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Útěk pronásledovaných židů z Vídně v roce 1942. Interpretativní komentář deníku" pojednává o útěku ženy a muže přes Alpy do Itálie. Práce má dvě roviny, zabývá se fenoménem uprchlictví a zpracovává autobiografický pramen, deník. Různost prostředí, ve kterých se děj deníku odehrává, vedla к důkladnému promyšlení všech možností sběru pramenů a způsobů verifikace deníku. Používá jak archivních dokumentů, tak i tištěných pramenů a artefaktů. Deník je nutno vidět jako pramen, který jednak zaznamenává událost samotnou, dále pak ukazuje, jak událost vnímal člověk, který ji prožíval. Tento interpretativní komentář představuje nejenom doposud neznámou trasu ilegálního přechodu přes rakousko-italskou hranici, ale ukazuje i vztah muže a ženy v mezních podmínkách a rozdílné prožívání války v různých prostředích. Ukazuje, že pojem emigrace není ve všech případech opuštění země přesný, především pokud se týká o nelegálního opuštění země, o útěk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Těžba uhlí na Radvanicku a její vliv na krajinu a životní prostředí
Knytl, Vladislav ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Hlubinná těžba černého uhlí má v uhelných revírech České republiky významný vliv na krajinu a životní prostředí. Příkladem mohou být krajinné deprese, stará důlní díla hrozící náhlým propadem, důlní vody a hlušinové odvaly. Bakalářská práce přibližuje problematiku někdejší hlubinné těžby černého uhlí a jejich následků v obci Radvanice u Trutnova a přilehlého okolí, tzv. radvanického uhelného revíru. Těžištěm práce je především problematika a sanace hořících odvalů, jakožto významných reliktů po těžbě černého uhlí, a jejich vliv na životní prostředí a krajinu. Jako modelový příklad slouží v práci odval Dolu Kateřina I, nacházející se právě v blízkosti obce Radvanice.
|
|
|
Frakce Rudé armády - levicový terorismus v Německu
Kříž, Miroslav ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá tématem Frakce Rudé armády. Zvláštní důraz je kladen na tématický okruh spolupráce této západoněmecké teroristické organizace a Státní bezpečnosti Německé demokratické republiky. Práce sleduje genezi levicového terorismu ve Spolkové republice Německo v kontextu spolupráce s Ministerstvem pro bezpečnost NDR. První část práce analyzuje počátek vzniku skupiny, přes její působení až po ukončení činnosti. Následující část je věnována stručnému přehledu bilaterálních vztahů obou německých států ve sledovaném časovém období od poloviny šedesátých až po druhou polovinu osmdesátých let minulého století, který tvoří podklad pro následující kapitolu. Stěžejní část práce představuje třetí kapitola, která podává analýzu kooperace teroristické skupiny RAF a Stasi - od navázaní počátečních kontaktů členů tzv.první generace RAF; zmíní roli teroristické skupiny Bewegung 2.Juni při rozvoji vlastní spolupráce tzv.druhé generace RAF a Stasi; a dále se věnuje analýze poznatků odchodu užší skupiny teroristů RAF do NDR (tzv.aussteigerů) - od jejich integrace, plnění zvláštních úkolů v rámci koncepcí spolupráce RAF-Stasi až po jejich zatčení v roce 1990. V závěru práce zhodnotím analyzované poznatky prostudovaných pramenů.
|
|
| |
host ::
RSS.