|
|
Těžba uhlí na Radvanicku a její vliv na krajinu a životní prostředí
Knytl, Vladislav ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Hlubinná těžba černého uhlí má v uhelných revírech České republiky významný vliv na krajinu a životní prostředí. Příkladem mohou být krajinné deprese, stará důlní díla hrozící náhlým propadem, důlní vody a hlušinové odvaly. Bakalářská práce přibližuje problematiku někdejší hlubinné těžby černého uhlí a jejich následků v obci Radvanice u Trutnova a přilehlého okolí, tzv. radvanického uhelného revíru. Těžištěm práce je především problematika a sanace hořících odvalů, jakožto významných reliktů po těžbě černého uhlí, a jejich vliv na životní prostředí a krajinu. Jako modelový příklad slouží v práci odval Dolu Kateřina I, nacházející se právě v blízkosti obce Radvanice.
|
|
|
Stabilita a efektivita nového sorbentu na bázi Mn oxidu v kontrastních půdách
Knytl, Vladislav
Kontaminace půd kovy je v současné době ve světě jedním z nejdůležitějších environmentálních problémů. Jednou z možných metod remediace kontaminovaných půd je tzv. chemická stabilizace pomocí půdních přídavků. Oxidy a hydroxidy Fe, Mn a Al představují díky své stavbě a sorpčním schopnostem (pHZPC, specifický povrch, CEC) skupinu vhodnou pro stabilizační metody. Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním stability a efektivity nového syntetického amorfního oxidu Mn (AOM) v kontrastních půdních vzorcích N (pH 4,2), H (pH 5,4), S (pH 7,3). Během 90ti denního laboratorního nádobového experimentu bylo zjištěno, že stabilita AOM je silně závislá na pH, kdy nejvíce se AOM rozpouštěl v kyselé půdě N (ztráta hmotnosti až 18%) a nejméně v zásadité půdě (ztráta hmotnosti 10%). Rozpouštění AOM bylo u kyselejších půd N a H spojeno s uvolňováním Mn do půdního roztoku. Nižší ztráta hmotnosti u půd H a S je navíc spojena s precipitací sekundárních karbonátů (rodochrozit - MnCO3, kutnahorit - (Ca,Mn)CO3), které byly detekovány u inkubovaného AOM pomocí rentgenové difrakce (XRD), transmisní elektronové mikroskopie (TEM) a skenovací elektronové mikroskopie (SEM). Granulometrická měření ukazují, že částice AOM mají při expozici v půdě tendenci se shlukovat do větších agregátů ( ˃ 10 µm). Vzhledem k nižší rozpustnosti se...
|
|
|
Stabilita a efektivita nového sorbentu na bázi Mn oxidu v kontrastních půdách
Knytl, Vladislav
Kontaminace půd kovy je v současné době ve světě jedním z nejdůležitějších environmentálních problémů. Jednou z možných metod remediace kontaminovaných půd je tzv. chemická stabilizace pomocí půdních přídavků. Oxidy a hydroxidy Fe, Mn a Al představují díky své stavbě a sorpčním schopnostem (pHZPC, specifický povrch, CEC) skupinu vhodnou pro stabilizační metody. Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním stability a efektivity nového syntetického amorfního oxidu Mn (AOM) v kontrastních půdních vzorcích N (pH 4,2), H (pH 5,4), S (pH 7,3). Během 90ti denního laboratorního nádobového experimentu bylo zjištěno, že stabilita AOM je silně závislá na pH, kdy nejvíce se AOM rozpouštěl v kyselé půdě N (ztráta hmotnosti až 18%) a nejméně v zásadité půdě (ztráta hmotnosti 10%). Rozpouštění AOM bylo u kyselejších půd N a H spojeno s uvolňováním Mn do půdního roztoku. Nižší ztráta hmotnosti u půd H a S je navíc spojena s precipitací sekundárních karbonátů (rodochrozit - MnCO3, kutnahorit - (Ca,Mn)CO3), které byly detekovány u inkubovaného AOM pomocí rentgenové difrakce (XRD), transmisní elektronové mikroskopie (TEM) a skenovací elektronové mikroskopie (SEM). Granulometrická měření ukazují, že částice AOM mají při expozici v půdě tendenci se shlukovat do větších agregátů ( ˃ 10 µm). Vzhledem k nižší rozpustnosti se...
|
|
|
Stabilita a efektivita nového sorbentu na bázi Mn oxidu v kontrastních půdách
Knytl, Vladislav ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Komárek, Michal (oponent)
Kontaminace půd kovy je v současné době ve světě jedním z nejdůležitějších environmentálních problémů. Jednou z možných metod remediace kontaminovaných půd je tzv. chemická stabilizace pomocí půdních přídavků. Oxidy a hydroxidy Fe, Mn a Al představují díky své stavbě a sorpčním schopnostem (pHZPC, specifický povrch, CEC) skupinu vhodnou pro stabilizační metody. Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním stability a efektivity nového syntetického amorfního oxidu Mn (AOM) v kontrastních půdních vzorcích N (pH 4,2), H (pH 5,4), S (pH 7,3). Během 90ti denního laboratorního nádobového experimentu bylo zjištěno, že stabilita AOM je silně závislá na pH, kdy nejvíce se AOM rozpouštěl v kyselé půdě N (ztráta hmotnosti až 18%) a nejméně v zásadité půdě (ztráta hmotnosti 10%). Rozpouštění AOM bylo u kyselejších půd N a H spojeno s uvolňováním Mn do půdního roztoku. Nižší ztráta hmotnosti u půd H a S je navíc spojena s precipitací sekundárních karbonátů (rodochrozit - MnCO3, kutnahorit - (Ca,Mn)CO3), které byly detekovány u inkubovaného AOM pomocí rentgenové difrakce (XRD), transmisní elektronové mikroskopie (TEM) a skenovací elektronové mikroskopie (SEM). Granulometrická měření ukazují, že částice AOM mají při expozici v půdě tendenci se shlukovat do větších agregátů ( ˃ 10 µm). Vzhledem k nižší rozpustnosti se...
|
|
|
Těžba uhlí na Radvanicku a její vliv na krajinu a životní prostředí
Knytl, Vladislav ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Hlubinná těžba černého uhlí má v uhelných revírech České republiky významný vliv na krajinu a životní prostředí. Příkladem mohou být krajinné deprese, stará důlní díla hrozící náhlým propadem, důlní vody a hlušinové odvaly. Bakalářská práce přibližuje problematiku někdejší hlubinné těžby černého uhlí a jejich následků v obci Radvanice u Trutnova a přilehlého okolí, tzv. radvanického uhelného revíru. Těžištěm práce je především problematika a sanace hořících odvalů, jakožto významných reliktů po těžbě černého uhlí, a jejich vliv na životní prostředí a krajinu. Jako modelový příklad slouží v práci odval Dolu Kateřina I, nacházející se právě v blízkosti obce Radvanice.
|
host ::
RSS.