|
|
Utrpení knížete Sternenhocha. Naratologická perspektiva
Nováková, Anna ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Šebek, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá prozaickým textem českého spisovatele a filozofa Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha z pohledu naratologie. Nejprve tato práce představí svoji metodologii. Poté se pokusí přiblížit Utrpení knížete Sternenhocha a uvést dostupné informace o jeho vzniku, dobové recepci a jeho pozdějších adaptacích. Většinu této práce zaujímá samotná naratologická analýza textu, při níž je pozornost věnována zejména postavám, vypravěči, fokalizaci, času a prostoru. Práce zjišťuje, že zásadní je v narativu Utrpení knížete Sternenhocha fokalizace, která způsobuje, že celý text nese určité rysy shodné s texty moderními.
|
|
| |
|
|
Krajina v pohraničí a její specifika
Nováková, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na krajinu v česko-polském pohraničí. V práci byly specifikovány vybrané oblasti Krkonoš a srovnány příklady hospodaření a probíhající spolupráce v pohraničí. Nejprve byla podrobně charakterizována oblast Krkonošského národního parku. V práci byly použity kromě rešeršního šetření metoda srovnávací a metoda terénního šetření. Z výsledků vyplývá, že krajina Krkonoš je významně ovlivněna lidskou činností, nicméně i přesto jsou na ni vázána unikátní rostlinná společenstva a živočišné druhy. Tomu je přizpůsoben i management území. Bylo zjištěno, že spolupráce Správy Karkonoskiego Parku Narodowego a Správy Krkonošského národního parku intenzivně probíhá a je na velmi vysoké úrovni. Obě správy úzce spolupracují na zachování unikátnosti území a snaží se o udržitelný cestovní ruch na území Krkonošského národního parku.
|
|
|
Vliv zemědělské mechanizace na zvěř a možnosti předcházení negativním dopadům
Nováková, Anna
Diplomová práce je zaměřena na zemědělskou mechanizaci a její negativní vliv na zvěř. Na začátku práce pojednává o důležitosti biodiverzity v agroekosystémech, o zvěři a o rozdílech mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím. Zároveň byla provedena analýza legislativy týkající se požadavků na zemědělce při využívání zemědělské mechanizace. V praktické části práce byly pomocí ankety vyhodnoceny nejpoužívanější metody ochrany zvěře v praxi. Byla vytvořena metodika pro uplatnění termovizní kamery. Na základě této metodiky byl proveden terénní výzkum využívání moderních technologií při vyhledávání a následné možné ochraně mláďat zvěře před zemědělskou mechanizací. Výzkum byl proveden na vybraných lokalitách půdních bloků. Následně byla vyhodnocena účinnost této metody procházení ploch s termovizní kamerou při ochraně zvěře před zemědělskou mechanizací. Bylo prokázáno, že za stanovených podmínek (navržené metodiky) lze termovizní kamerou identifikovat zvěř a následně přijímat opatření předcházející zraňování a usmrcování zvěře.
|
|
| |
|
|
Morfologická a syntaktická charakteristika výrazů půl a čtvrt
Nováková, Anna Josefína ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl poskytnout morfologickou a syntaktickou charakteristiku výrazů půl a čtvrt. První část se zabývá zpracováním a charakteristikou číslovek s ohledem na sledované výrazy v odborné literatuře a stanovuje výzkumné otázky (např. míra ustrnutí výrazů, tvary jména počítaného předmětu (JPP) aj.), které na základě korpusové analýzy rozvádí praktická část. Data k analýze pocházejí z korpusu SYN2015. Analyzovaný vzorek čítá 1000 tvarů lemmatu čtvrt a stejný počet tvarů lemmatu půl. Analýza ukázala, že výrazy si jsou v mnohém podobné: např. nízký počet neustrnulých tvarů (např. do půli stehen), v přímých pádech až na výjimky genitivní tvar JPP (např. půl dne, čtvrt měsíce), v nepřímých až na výjimky tvar řízený vyšší větnou stavbou (např. s půl dnem, o čtvrt roce), stejná přísudková shoda jako u číslovek typu pět (např. půl roku uplynulo, čtvrt koláče zbylo). V některých charakteristikách se však výrazy také liší: např. tvary půl jsou omezeny na jeden další tvar, tvary čtvrt jsou mírně variabilnější, výraz čtvrt je možné rozvinout přívlastkem, u výrazu půl to možné není, určení času typu půl třetí je častěji rozvíjeno přívlastkem v SG, určení typu čtvrt na tři přívlastkem v PL. Celkově se ukázalo, že oba výrazy mají více vlastností číslovek než podstatných jmen:...
|
|
|
Přejezdy na železničních tratích
Nováková, Anna-Marie ; Hoza, Miroslav (oponent) ; Svoboda, Richard (vedoucí práce)
Tato práce řeší problematiku železničních přejezdů z hlediska interpretace veškeré dostupné legislativy. Snaží se zjistit, zdali se dostupné legislativní zdroje pro projektování železničních přejezdů shodují, a tedy na železničních přejezdech nemohou vyvstat nejasnosti, které by pro řidiče vozidel na pozemních komunikacích mohly působit zmatečně, a tudíž nést vinu na stále vysokém počtu dopravních nehod na železničních přejezdech. Danou problematiku jsem řešila pomocí analýzy všech dostupných legislativních zdrojů. Stanovila jsem si, u kterých kapitol považuji výskyt neshody za možný. Dále jsem vysledovala, které konkrétní legislativní zdroje se danou problematikou zabývají a ty jsem poté jednotlivě porovnala. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že ve stávajících platných legislativních zdrojích, se v žádné ze zásadních otázek ohledně návrhu železničních přejezdů nesrovnalosti, které by nesly podíl na zmatení řidiče vozidla na pozemní komunikaci, nevyskytují.
|
|
|
Prevence civilizačních onemocnění očima generace 50+
NOVÁKOVÁ, Anna
Úvod: Diplomová práce se zabývá tématem prevence civilizačních onemocnění očima generace 50+. Výskyt civilizačních chorob v České republice je stále na vzestupu. Včasná a důsledná prevence je proto nezbytná zejména v oblastech zdravého stravování, vhodné pohybové aktivity, prevence stresu či rizikového chování. Cíl: Práce si klade za cíl poukázat na znalosti generace 50+ v Královéhradeckém kraji o rizicích a prevenci vzniku civilizačních onemocnění, na postoj této generace k prevenci, na to, jak hodnotí své zdraví a popisují svůj životní styl. Metodika: K realizaci výzkumného šetření byl využit kvalitativní přístup pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 24 informantů ve věku 51 až 79 let. Z toho bylo 16 žen a 8 mužů. Výsledky: Výsledky ukázaly, že generace 50+ v Královéhradeckém kraji má určité znalosti v oblasti prevence. Většina informantů si pod civilizačními chorobami představí již konkrétní onemocnění, a to především kardiovaskulární onemocnění, onkologická onemocnění či diabetes mellitus. V oblasti rizikových faktorů informanti převážně správně zařadili rizikové faktory vzniku civilizačních onemocnění. Nejčastěji uváděnými byly rizikové faktory životního stylu, a to především stravování, pohybová aktivita a rizikové chování, jako jsou kouření či alkohol. Co se týká prevence, tak ji většina informantů považuje za důležitou, ale i přesto ne všichni informanti chodí na pravidelné preventivní prohlídky či preventivní screeningová vyšetření. Změna názoru na prevenci se u informantů mění s postupem věku a po diagnostikování nemoci. Informace týkající se prevence informanti nejčastěji získávají od lékaře, z médií nebo tisku, od všeobecných sester pak v menší míře. V oblasti zdraví většina informantů klade důraz na to, aby byli bez bolesti, soběstační a pohybliví. V oblasti životního stylu z výzkumného šetření vyplývá, že většina informantů se výrazněji o zdravý životní styl nezajímá. Ale i přesto se snaží dodržovat určité zásady zdravého životního stylu, a to především v oblasti vhodného stravování a pohybové aktivity. Závěr: Výsledky poukazují na oblasti prevence, o kterých by lidé měli být opakovaně informováni a upozorňováni na jejich důležitost a na případné následky při jejich nedodržování. Důležité je klást především větší důraz na primární prevenci, a to zejména na oblast životního stylu v podobě vhodného stravování, pohybové aktivity, prevence stresu a rizikového chování. Neméně důležitá je i prevence sekundární a oblast preventivních prohlídek a preventivních screeningových vyšetření, a terciární prevence, se zaměřením na odstranění nebo zmírnění následků onemocnění a zlepšení kvality života.
|
|
|
Horizontal transfer of mitochondria and its role in carcinogenesis
Nováková, Anna ; Neužil, Jiří (vedoucí práce) ; Rösel, Daniel (oponent)
Mitochondrie jsou buněčné organely, které produkují většinu ATP nutného pro správné fungování řady dějů v buňce. Syntetizují důležité metabolické faktory a podílejí se na metabolismu lipidů a fosfolipidů, stejně jako na signalizaci vápníku. Systém oxidační fosforylace (OXPHOS), lokalizovaný na vnitřní mitochondriální membráně, hraje klíčovou roli v regulaci buněčného metabolismu a přežití nádorových buněk. Nedávné studie dokazují význam systému OXPHOS při růstu nádorových buněk prostřednictvím jeho propojení s de novo syntézou pyrimidinů. Enzym dihydroorotátdehydrogenáza (DHODH), flavoprotein lokalizovaný ve vnitřní mitochondriální membráně, přeměňuje dihydroorotát (DHO) na orotát v rámci de novo pyrimidinové syntézy. Tímto způsobem jsou generovány elektrony, které se přenášejí prostřednictvím oxidačně-redukčního koloběhu ubichinonu na komplex III (CIII) dýchacího řetězce. DHODH je tedy funkčně spojena s aktivitou CIII, a proto snížení schopnosti buněčné respirace vede ke snížení aktivity DHODH a snížené syntéze pyrimidinů. Poškození mitochondrií nebo mutace v mitochondriální DNA (mtDNA) mají proto za následek sníženou schopnost respirace, snižuje se také proliferace nádorových buněk a dochází ke zpoždění růstu nádoru. Nedávno byl však prokázán horizontální přenos funkčních mitochondrií z...
|
|
| |
host ::
RSS.