|
|
Jadrníčkové. Cesta od tkalcovského stavu k podnikatelské a komunální elitě ve Fryštáku 19. a první poloviny 20. století
Láník, Petr ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Kubů, Eduard (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na poznání místní elitní rodiny Jadrníčkovy ve Fryštáku v 19. a první polovině 20. století. Studie sleduje jejich podnikání, soukromý život, činnost v místní samosprávě a spolcích, mezigenerační sociální mobilitu a prezentaci ekonomického a sociálního kapitálu. První část práce se věnuje historii obce Fryšták a místním hospodářským a sociálním poměrům. Druhá část sleduje zrod a vývoj firmy "Val. Jadrníčka syn", její ekonomické výkony od 80. let 19. století do roku 1948. Závěrečná část podrobně sleduje pět příslušníků různých generací rodiny Jadrníčkovy, přičemž je nejvíce analyzována jejich role v obecní samosprávě. Rodinu Jadrníčkovu lze označit za typický případ nacionálně českých moderních lokálních elit.
|
|
|
Pokusy o obnovu české občanské společnosti v roce 1968. Sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků a K 231 - Sdružení bývalých politických vězňů
Hoppe, Jiří ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertace tkví ve sledování těch aktivit obnovující se české občanské společnosti v období Pražského jara 1968, které směřovaly k vybudování pluralitního politického systému, k rozbití systému vlády jedné strany a ke změně uzavřeného systému Národní fronty, tak jak se utvořil, respektive byl násilně utvořen po únoru 1948. Fenomén obnovující se občanské společnosti je tu představen na třech konkrétních modelech - občansko-politické aktivizace při snaze obnovit tradiční politickou stranu (sociálně demokratickou), předpolitické a v podstatě klubové činnosti nestranické veřejnosti při vytváření ne zcela zřetelně vyhraněného Klubu angažovaných nestraníků a na příkladu formálně jasně vymezeného K 231, usilujícího o soudní, občanskou a sociální rehabilitaci svých členů. V kontextu dění Pražského jara 1968 jde o nejvýraznější doklady sebeformace občanů, bez přispění politické moci a v konečném důsledku vůči ní. Pokus o obnovu sociální demokracie v období Pražského jara 1968 lze hodnotit jako intuitivní snahu o narušení dogmatu o tzv. vedoucí úloze KSČ ve státu a ve společnosti a o nepřímé podrytí mocenského monopolu komunistů, což v konečném důsledku mohlo vyvolat jeho zánik. Tím, že se sociální demokraté hlásili o své místo na slunci a pokoušeli se proti vůli vládnoucí strany vstoupit do politického...
|
|
|
Služebná v pražské mešťanské domácnosti na přelomu 19. a 20. století. Identita, sociální mobilita a životní styl
Machková Prajzová, Naděžda ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Macková, Marie (oponent)
Předložená práce se zabývá sociální skupinou služebných v pražských měšťanských domácnostech na přelomu 19. a 20. století s přesahem do let dvacátých. Služebnictvo tvořilo až do dob nedávno minulých neoddělitelnou součást domácností. Vyskytovalo se v různých podobách, v různých rolích v různých prostředích. Bylo znakem sociálního postavení, prestiže dané rodiny. Důvody vedoucí k držení služebnictva však mohly být pro řadu méně movitějších domácností otázkou pragmatickou, související s nutností zaměstnání všech dospělých členů rodiny v rodinné živnosti, v hospodaření. Druhá polovina devatenáctého století je pro tuto sociální skupinu dobou největších proměn. S postupující industrializací a s ní spojenou modernizací a urbanizací, dochází s rozpadem tradiční soběstačné domácnosti k omezení pracovního zatížení ženy, ale také menší potřebě personálu. Poptávka po služebnictvu začala být více než dříve podmíněna spíše sociálně než ekonomicky. Tato poptávka definuje služku v domácnosti a klade na ni nové nároky. V Praze existovala asi 1/3 českých domácností a asi německých domácností, které kolem roku 1900 zaměstnávaly služebnou. Struktura služebnictva odpovídala středoevropské "normě" sociální skladby velkoměstských rodin a domácností. Sociální statut této skupiny byl vzhledem k charakteru vykonávané práce,...
|
|
|
Činnost a postavení Waltera Bertsche v hospodářství Protektorátu Čechy a Morava
Guttek, Lukáš ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Kubů, Eduard (vedoucí práce)
S okupací českých zemí a vznikem Protektorátu Čechy a Morava došlo k dalekosáhlým právním změnám ve všech oblastech života. Jedna z razantních postihla rovněž hospodářství. V období před vlastní okupací vypracovalo říšské ministerstvo hospodářství plány na včlenění protektorátní ekonomiky do německého "velkoprostorového hospodářství". Měly být přijaty takové právní normy, aby se dosáhlo obdobného stavu, který panoval v říši. Systém řízeného hospodářství měl nacistům umožnit co nejrychleji ovládnout české hospodářství a zmobilizovat je pro potřeby války. Přechod k tomuto systému proběhl během relativně krátké doby - jednoho roku. V dalších letech se řízené hospodářství rozvíjelo již jen do šířky a do hloubky. Hlavními rysy řízeného hospodářství byla povinná organizace ve všech odvětvích hospodářství, usměrňování průmyslu, dopravy, zemědělství, řemesel a obchodu nejrůznějšími příkazy, kontrola zahraničního obchodu, mezinárodního platebního styku a bankovnictví, zavedení nucených dodávek v zemědělství, řízení cenové a mzdové politiky státem, organizovaná distribuce pracovních sil a přídělový systém v zásobování. Řízené hospodářství bylo systémem, který využíval správní a hospodářské instituce, jak protektorátní, tak i říšské.
|
|
|
Od živnostenského podnikání k průmyslové velkovýrobě. Historie rodinné firmy Rolných 1862-1939
Cvrčková Porkertová, Ludmila ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Kubů, Eduard (vedoucí práce)
Diplomová práce Od živnostenského podnikání k velkovýrobě. Historie rodinn é firmy Rolných 1862-1939 se zabývá historickým vývojem oděvní firmy Rolný vyrábějící pánské, chlapecké a dětské konfekční šatstvo. Je zde nastíněna podmíněnost vzniku konfekce jakožto pr řumyslového odvětví a počátek konfekční produkce v Prostějově. Další pozornost je pak věnována již samotn ému podniku rodiny Rolných, jeho založení Františkem Rolným a počátky jeho existence. Zmíněn je sortiment i zpřusoby prodeje hotového zboží. Hlavní část práce je však zaměřena na vývoj firmy v době vedení Františkou Rolnou a později jejím synem Arnoštem (1904-1939). Na základě dostupn ých pramenřu se snaží zmapovat zpřusoby financování provozu a investic podniku. Předně se však soustředí na podnikatelské strategie majitel řu a manager řu firmy, sleduje modernizaci prodeje i výroby, pozoruje vývoj propagace konfekčního zboží a její ovlivnění konkurenčním bojem s druhým velkým producentem pánských oblekřu - Janem Neherou. Nachází také hlavní inspirační zdroj takřka veškerých modernizací, Tomáše Bat'u a jeho systém řízení firmy. Ač Rolný nezaváděl zdaleka všechny Bat'ovy inovace do své firmy, je zřejmé, že právě on pro...
|
|
|
Československá námořní plavba (1948-1989)
Krátká, Lenka ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jančík, Drahomír (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE ABSTRAKT ČESKOSLOVENSKÁ NÁMOŘNÍ PLAVBA, 1948-1989 CZECHOSLOVAK OCEAN SHIPPING, 1948-1989 2016 Lenka Krátká Práce se věnuje problematice založení a rozvoje československé námořní plavby v období let 1948- 1989. Téma je zpracováno s využitím velkého množství primárních pramenů; čerpá i z relevantní sekundární literatury. Kromě toho text přináší pohled na československou námořní plavbu prostřednictvím vzpomínek bývalých československých námořníků (zaznamenaných metodou orální historie). Cílem práce je postihnout historii československé námořní plavby v širším kontextu politického, zahraničněpolitického a ekonomického vývoje Československa ve sledovaném období. Klíčový moment pro založení obchodního loďstva znamenal rok 1948, kdy specifický politický a ekonomický vývoj (země se dostala do sféry vlivu Sovětského svazu a zároveň transformovala svou ekonomiku v centrálně řízenou s absencí tržních principů) umožnil rozvoj dopravního odvětví, pro jehož fungování nemělo Československo ani přirozené podmínky, ani praktické zkušenosti. Na základě politicky motivovaného rozhodnutí se Československá námořní plavba na počátku 50. let rozvíjela ve spolupráci s Čínskou lidovou republikou, která tak obcházela embargo uvalené západními státy na nákupy lodí i provoz námořní plavby. Po ukončení spolupráce s...
|
|
|
Transfer a jeho interpretace. Vysídlení československého obyvatelstva německé národnosti 1945-1947 a jeho zobrazení v denním tisku
Klimeš, David ; Bednařík, Petr (oponent) ; Kubů, Eduard (vedoucí práce)
Tato práce si nekladla za cíl kliticky hodnotit transfer obyvatelstva německé národnosti, ale spíš zvážit dobovou konstrukci problému obyvatelstva německé národnosti. Mnohem spíše zde šlo o to ozřejmit myšlenkové koncepty, které se v té době utvářely a jenž se různým způsobem manifestovaly ve veřejné sféře. Přesto by bylo neúplné se spokojit jen s genealogickým postupem analýzy. Zavřít oči před kritickým hodnocením by bylo jednak projevem občanského pokrytectví, ale především neoprávněnou vírou v ideál historie, který je schopen být nenormativní, vydělený ze současnosti. Sebelepší objektivizující popis dějinných událostí nezastře alespoň minimální prézentistický nárok na uznání (třeba jen volbou tématu). Každá kritická analýza si (skrytě či otevřeně) klade za cíl vstoupit do občanského sebedefinování ve společnosti.
|
|
|
Banka československých legií v letech 1919-1938
Brádlerová, Daniela ; Kubů, Eduard (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce má za cíl zpracovat pokud možno celistvý obraz, na československém meziválečném peněžním trhu do značné míry ojedinělé, bankovní instituce - Banky československých legií. Těžiště práce spočívá ve sledování důsledků hospodářských aktivit čsl. legií v Rusku, ideových motivů a politicko-vojenských okolností doprovázejících založení banky. Dále pak v analýze struktury banky a rozkrytí jejích obchodně podnikatelských aktivit v období I. republiky. Ojedinělý byl již způsob, načasování a místo vzniku Legiobanky, kdy těžiště jejích počátečních obchodních aktivit leželo na území cizího státu, zmítaného válkou. S tím souvisí otázka z jakých zdrojů pocházel akciový kapitál Legiobanky. Dosavadní poznatky určily za hlavní zdroje vklady Vojenské spořitelny a zadržené služné vojáků, ale problémem zůstávala obvinění vznášená jak v dobovém tisku a publikacích bývalých bělogvardějských generálů, tak v sovětské vědecké literatuře, že Legiobanka vznikla na základě ukradeného ruského zlatého pokladu. Vzhledem k tomu, že Legiobanka během svého působení na Sibiři hrála aktivní roli v nákupu surovin pro československý průmysl (surovinová akce), k čemuž použila vedle vlastních peněžních prostředků (vklady Vojenské spořitelny) také peníze státu (zadržené služné), pokusila se předkládaná práce vyhodnotit...
|
|
|
Nostrifikace průmyslových podniků v českých zemích 1918-1929
Čižinský, Jan ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Slovo nostrifikace pochází z latiny. Noster znamená náš a facere je latinský výraz pro sloveso činit, dělat, uskutečňovat. Přeložíme-li tento pojem, dostaneme sousloví s významem "činit naším", "uznat za naše" nebo "přivlastnit si" . S termínem nostrifikace se setkáváme většinou v souvislosti s uznáváním zahraničních studií, vysvědčení a diplomů. Při studiu Rumunska, Polska a hospodářského vývoje Jugoslávie po první Československa, světové válce nacházíme další význam výrazu nostrifikace, který shrnuj e Slovník veřejného práva československého následovně: "Nazýváme tak svéráznou hospodářskou a právní akci, prováděnou v důsledku poli tického odloučení Československé republiky od bývalého Rakousko-Uherska, jejímž účelem bylo převésti do tuzemska sídla a hospodářská vedení společností akciových a s ručením omezeným pokud měly provozovny cele nebo částečně v nynější Československé republice, svá sídla však (a hospodářská vedení) v území bývalé monarchie, jež se dnem 28. X. 1918 stalo pro nás cizinou. ,,
|
|
|
Regionální aspekty transformačního vývoje nových spolkových zemí Německa
Říha, Ivo ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
výsledky, představuje časté téma odborných diskusí, i když převážně v rámci ekonomické obce. Podobně je tomu v případě komparace použitých strategií a privatizačních metod. Pozoruhodné však je, že v české odborné literatuře je poněkud opomíjen příklad transformace východoněmecké ekonomiky, pravděpodobně pro její unikátní podmínky. V rámci transformačního procesu, který se vyznačoval obrovskými náklady, byla pak věnována jen minimální pozornost jeho regionálním (geografickým) aspektům. Monografie zabývající se transformačním procesem z tohoto pohledu se objevují až od poloviny 90. let minulého století (Pohl 2002, Blien, Wolf 2001, Moravcová 2000, Niebuhrová 1999, Eckart 1998, Bosch 1995). Průběh ekonomické transformace nových spolkových zemí Německa a s ní souvisejících dopadů na německé hospodářství je v SRN stále jedno z často diskutovaných témat. V současnosti - ve světle nepříznivé ekonomické situace nejen východní části země, ale i Německa jako celku -již jednoznačně převažuje negativní hodnocení přijaté šokové transformační strategie. Je také zřejmé, že u vědomí těch nejvýznamnějších sociálně ekonomických (i politických) konsekvencí nezdařilé transformace jsou otázky regionálního vývoje vnímány jako druhořadé. Přesto není nezajímavé se jimi, zejména ve srovnání s vývojem v jiných transitivních...
|
host ::
RSS.