|
|
Argumentace historickým příkladem v národně orientovaných společenskovědních textech konce 19. a začátku 20. století v komparativní perspektivě: Masaryk, Unamuno, Dmowski, Gökalp
Scholz, Milan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparativní analýzou role historie ve ctyrech národne orientovaných dílech z konce 19. a zacátku 20. století. Korpus rozebíraných textu zahrnuje tri Masarykovy práce dotýkající se takzvané "ceské otázky" - Ceskou otázku, Naší nynejší krizi a Jana Husa - a dále potom Unamunovu knihu En torno al casticismo, Dmowského Mysli nowoczesnego Polaka a Gökalpuv spis Türkçülüün esaslar [Základy turectví]. Hlavním kritériem pro výber techto textu byla jejich strukturální a tematická podobnost. Všechny zarazené texty se zabývaly problémem "národní existence", kombinovaly rysy spolecenskovedních prací s ideologickými prvky a používaly historii a historické príklady pro utvárení národního programu. Diplomová práce hledá podobnosti a rozdíly v užití a roli historie pri utvárení národních programu v rámci analyzovaných textu a snaží se dospet k jejich typologii. Krome toho se rovnež pokouší nalézt vztah mezi stupnem modernizace a politickou pozicí daných národních spolecností (vládnoucí, nevládnoucí) na jedné strane a zpusobem užití historických príkladu na strane druhé. Práce se clení na pet kapitol. První kapitola popisuje situaci výše zmínených národních spolecností ve zkoumané periode s durazem na urcení stupne jejich modernizace a na dobový charakter intelektuálních diskusí. Druhá kapitola se...
|
|
|
Velkoměsta v 19. a 20. století - křižovatky změn. Urbanistické strategie v komparativní perspektivě
Janata, Michal ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Cílem této práce je formulace otázky, zda lze z konkrétních historických souvislostí čtyř evropských velkoměst 19. a 20. století, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně a v odůvodněných a častých případech s přihlédnutím i k řadě jiných měst, vysledovat rozdílné strategie sídelní dynamiky. Tato práce se tedy rigidně nedrží pouze vybraných velkoměst - Londýna, Paříže, Berlína a Vídně, ale do srovnávání vstupují i další města vždy, když je to vzhledem k logice výkladu nutné. Často si právě výkladová linie vynutila komparační asymetrii, aby se udržela celistvost interpretace určitého jevu. To se rovněž týká i pořadí čtyř hlavních srovnávaných velkoměst, jejichž sled je odlišný v každé kapitole. Téma je rozčleněno do několika subtémat: urbanizace jako jeden ze základních rysů 19. století, chronotop měst 19. století a zrod urbanistické reflexe, modernizace a industrializace jako konstitutivní momenty zrodu průmyslového města, elektrifikace jako jeden z nejmarkantnějších příznaků urbanizace stále ještě venkovské společnosti 19. století, kanalizace jako neviditelná podzemní civilizace, která přinesla do měst do té doby nebývalý hygienický komfort, změněná (oproti 19. století) podoba měst 20. století a konečně postmoderní tečka za zbytnělými ambicemi moderny. Zrod urbanismu jako teoretické reflexe souvisel s pronikavou...
|
|
|
Argumentace historickým příkladem v národně orientovaných společenskovědních textech konce 19. a začátku 20. století v komparativní perspektivě: Masaryk, Unamuno, Dmowski, Gökalp
Scholz, Milan ; Řezník, Miloš (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá komparativní analýzou role historie ve čtyřech národně orientovaných dílech z konce 19. a začátku 20. století. Korpus rozebíraných textů zahrnuje tři Masarykovy práce dotýkající se takzvané "české otázky" - Českou otázku, Naší nynější krizi a Jana Husa - a dále potom Unamunovu knihu En torno al casticismo, Dmowského Myśli nowoczesnego Polaka a Gökalpův spis Türkçülüün esaslar [Základy turectví]. Hlavním kritériem pro výběr těchto textů byla jejich strukturální a tematická podobnost. Všechny zařazené texty se zabývaly problémem "národní existence", kombinovaly rysy společenskovědních prací s ideologickými prvky a používaly historii a historické příklady pro utváření národního programu. Diplomová práce hledá podobnosti a rozdíly v užití a roli historie při utváření národních programů v rámci analyzovaných textů a snaží se dospět k jejich typologii. Kromě toho se rovněž pokouší nalézt vztah mezi stupněm modernizace a politickou pozicí daných národních společností (vládnoucí, nevládnoucí) na jedné straně a způsobem užití historických příkladů na straně druhé. Práce se člení na pět kapitol. První kapitola popisuje situaci výše zmíněných národních společností ve zkoumané periodě s důrazem na určení stupně jejich modernizace a na dobový charakter intelektuálních diskusí. Druhá kapitola se...
|
|
|
Obraz Japonska v české společnosti 2. poloviny 19. století
Kvasnička, Jiří ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Kubiš, Karel (oponent)
Japonsko bylo do poloviny 19.století pro Evropany téměř neznámou zemí, která začala po svém "otevření" budit pozornost takřka celého světa. Během padesáti let se však ze vzdálené a tajemné země dalekého Východu stala světová mocnost, která v mnoha směrech zdárně konkurovala západnímu světu. Právě díky tomuto pokroku nabývala percepce Japonska překvapivé podoby, natolik odlišné od vnímání ostatních asijských zemí. Během tohoto rychlého vývoje se tak postupně utvářel obraz této země v evropské společnosti, v kterém se odrážely jak specifika ostrovního císařství, tak samotný pohled Evropanů na okolní svět a sebe sama. V předkládané práci se snažím postihnout jedinečnost tohoto obrazu, tak jak byl konstruován v české společnosti druhé poloviny 19.století. Jedná se tak o snahu oživit myšlenkový svět dávno již nežijících generací, což přináší jistá úskalí. Bylo tedy potřeba se zaměřit na zdroje, které měly v této době největší vliv na vytváření představy světa u těchto lidí. Díky těmto pramenům máme možnost alespoň do jisté míry nahlédnout do mysli člověka 19 .století a pokusit se ozřejmit jeho pohled na svět, v našem případě obraz Japonska.
|
|
|
Místa paměti a kulturní dědictví. Na příkladu Kutné Hory
Kovářová, Linda ; Randák, Jan (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Pro svůj záměr zkoumat místa paměti cestou konfrontace teorie s konkrétním případem jsem se rozhodla pro vypracování jedné detailní případové studie a za příklad místa paměti jsem si zvolila Kutnou Horu. Tomu předcházely teoretické části, které tvoří pomyslnou první - teoretickou část práce, v níž promýšlím otázku vztahu paměti a historie, definování míst paměťi a památek, jejich typologii a vztah k těmto místům/památkám skrze památkovou péči. Místo, které jsem si pro svou případovou studii vybrala, Kutná Hora, leží nedaleko od hlavního města Prahy (70 km) ve středních Čechách a patří mezi významná kulturněhistorická města. Kutná Hora je dnes známá zejména svými středověkými architektonickými památkami, pro něž se stala významným turistickým místem na mapě Čech. Z dějin města vystupuje do popředí zejména jeho tvář bohatého královského horního města, jehož minulost byla silně spjata se stříbrem. Věhlas Kutné Hory založilo především bohatství plynoucí z této těžby a ražby pražských grošů a právě díky stříbru vznikaly honosné stavby, které se staly dominantami města. Dodnes si město zachovává mnoho ze svého původního charakteru z doby středověku, ale i pozdějšího baroku. Kulturně-historická atraktivita města byla umocněna nejprve roku 1961 prohlášením Kutné Hory za městskou památkovou rezervaci a posléze rokem...
|
|
|
Zbojníci a loupežníci ve střední Evropě 18.-20. století: realita a tradice v komparativní analýze
Votruba, Adam ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Za téma své práce jsem si vybral zbojnictví a loupežnictví ve Střední Evropě. Zajímal mě především vztah mezi historickou realitou a ústní tradicí o zbojnících a loupežnících. Snažil jsem se odpovědět na otázku, jakým způsobem a zda vůbec se kulturní a sociální realita tohoto jevu odrážela ve vyprávění a písních venkovského obyvatelstva. Základním předpokladem byla myšlenka, že zbojnictví definované jakožto ,,loupežná činnost venkovského obyvatelstva, která je tolerována či schvalována venkovskou komunitou;· se musela v ústní tradici zobrazit odlišně než jiné typy loupežnictví, kdy je mezi loupežníkem a venkovanem nepřátelství. Samozřejmě jsem nepředpokládal, že tímto odrazem je prostá idealizace loupežníků, kteří podle legendy "bohatým brali a chudým dávali". Především jsem chtěl podrobit kritickému zkoumání předpoklad, který se objevuje v západoslovanské odborné literatuře, že totiž zbojnictví a zbojnická tradice se vyskytují ve Střední Evropě pouze v karpatské oblasti. Je totiž zřejmé, že legendy o dobrých loupežnících se běžně vyskytovaly i mimo tuto oblast. Pokud budeme definovat zbojnickou tradici na základě idealizace loupežníků, pak tedy tato teze neuspěje. Někteří slovenští badatelé se pokoušeli tento rozpor vyřešit tím, že poukazovali na nelidový původ mimokarpatské loupežnické tradice či...
|
|
|
Prezentace osmanského státu a společnosti v rabínské literatuře 16.-18. století
Rubešová, Markéta ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Dějiny Židů v Osmanské říši nejsou v historiografii opomíjeným tématem, naopak neustále vznikají nové studie zabývající se různými aspekty života Židů v osmanské společnosti. Některé z nich jsou úzce chronologicky a prostorově vymezené, jiné bychom mohli označit za pokus o ucelenou syntézu. Tato diplomová práce si klade za cíl zachytit myšlenkový svět příslušníků židovské komunity (přesněji židovských komunit) a míru jejich zapojení do života osmanské společnosti. Židé jsou vskutku chápáni jako nedílná součást heterogenní osmanské společnosti. Práce tématicky navazuje na studie izraelského historika nejmladší generace Yarona Ben-Naeh, který se zabývá především sociální a kulturní historií Židů v Osmanské říši od 15. do 19. století. Co se týče fenoménu společnosti a role jedince v ní, zdá se nám nejvhodnější chápat obé v termínech tzv. figurační teorie sociologa Norberta Eliase. Prostřednictvím neustále se měnících interdependenčních vztahů mezi jednotlivci, které jsou vyjádřeny jako jednoduché nebo zřetězené figurace, lze lépe postihnout vzájemný vztah jedince a společnosti v historickém vývoji.
|
|
|
Obraz Bulharska v cestopisech Felixe Kanitze a Konstantina Jirečka
Beneš, Samuel ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
V této práci se budu věnovat analýze cestování, poznávání a následné transformaci viděného do ,,obrazu" Bulharského knížectví a Východní Rumélie1 v 19. století skrze 2 cestopisy, jež patří k zásadním dílům týkajícím se poznávání Balkánu a zejména obrazům, které oba o daných oblastech vytvářejí. Na straně jedné to jsou "Cesty po Bulharsku" českého profesora dějepisu Konstantina Jirečka, klíčové osobnosti středoevropské slavistiky a balkanistiky konce 19. století a jeho nejvýznamnějšího předchůdce Felixe Kanitze, jehož ,, Donau-Bulgarien und der Balkan: Historisch-geographisch-etnograpische Reisestudien aus Jahren 1860-1875" patřila ve své době k stěžejním pracím týkajícím se Balkánského poloostrova.2 Pro mou práci bude nejvýznamnější druhý svazek tohoto celkem trojsvazkového díla, protože právě on je nejvíce věnován cestování. V první kapitole stručně představím Konstantina Jirečka a popíši jeho životní dráhu, která jej zavedla z vídeňského Tereziana3 přes Prahu až do služeb Bulharského knížectví. Obdobně představím i budapešťského rodáka Felixe Filipa Kanitze. V druhé kapitole se budu zabývat cestováním obou těchto středoevropských vědců po území Bulharského knížectví jako takovým, přičemž mým cílem bude rozebrat způsoby a možnosti cestovaní po dané oblasti a poté zejména analyzovat a následně komparovat...
|
|
|
Vnímání mouřenínů v alžbětinské Anglii
Bielková, Andrea ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Text předložené práce se věnuje vnímání afrického obyvatelstva v alžbětinské Anglii. Práce se pokouší osvětlit společenský kontext, v jehož rámci se obraz Afričana, člověka s tmavou pletí, jako specifického Jiného vyvíjel. Práce si klade následující hlavní otázky: jaké významné celospolečenské fenomény měly zásadní vliv na formování a transformaci obrazu Jiného a v jaký výsledný obraz výše uvedené vlivy vyústily; zda a jak se tyto faktory projevily v prezentaci prostřednictvím lidové kultury. Pramennou základnu analýzy tvoří především cestopisná tvorba a dramatická produkce daného období. Klíčová slova: Alžběta I.; mouřeníni; černoši; cestopisy; George Best; Richard Hakluyt; alžbětinské drama; Othello; Kupec benátský; Bitva o Alcazar; Nadvláda chtíče; Titus Andronicus; Maroko; Berbérie
|
|
| |
host ::
RSS.