Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 220 záznamů.  začátekpředchozí211 - 220  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Estetická výchova dospělých (teoretická východiska)
Říha, Petr ; Tureckiová, Michaela (oponent) ; Šerák, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozborem teoretických východisek estetické výchovy dospělých, která mohou posloužit jako základ pro návrh konkrétního vzdělávacího programu. Metoda práce spočívá v práci s odbornou literaturou z oblastí estetiky, psychologie, filosofie, sociologie a dalších věd. Vedle základních estetických pojmů je v práci rozvedena otázka vizuálního vnímání, interpretace a myšlení, přičemž důraz je kladen na kulturní podmíněnost vnímání. Závěr této části práce ukazuje na význam estetické zkušenosti pro celkový rozvoj organismu a význam vzdělávání ve schopnostech estetického vnímání. Při nástinu konkrétních vzdělávacích metod je pozornost věnována zejména aktuálním trendům v galerijní pedagogice a práce představuje některé současné formy vzdělávacích programů. Výstupem práce je nástin a rozbor témat, která jsou v rámci estetické výchovy relevantní, a naznačení možností vývoje estetické výchovy a jejího uplatnění v širším kontextu společenských věd.
Specifika vzdělávání seniorů
Jiráčková, Libuše ; Štěpánek, Zdeněk (oponent) ; Šerák, Michal (vedoucí práce)
Staří lidé studují, aby dávali svému životu smysl, aby zvýšili své sebevědomí a zlepšili své sociální postavení. Ale nejen to. Jedná se především o psychologický, fyziologický a sociální problém. Penzionovaný člověk, bohužel, často bývá vytlačován na okraj společnosti jako již nepotřebný. Pro většinu seniorů je tento pocit impulsem k tomu, aby dokázali, že jsou stále schopni výkonu. V souvislosti s touto potřebou je třeba rozdělit život člověka na tři etapy, které souvisí se schopností vykonávat činnost. V první etapě života člověk myslí na své vzdělání, studuje. Ve druhé etapě směřuje většinu své pozornosti na své profesní uplatnění a ve třetí pak na utváření "podvečera" svého života, kdy ustupuje orientace na materiální bytí. Člověk se spíše vrací ke svým odkládaným plánům a neuskutečněným studijním snům (Deset let vzdělávacích aktivit pro seniory, 1997). Senior vnáší do učení své zkušenosti a vědomosti, tím může pozitivně ovlivňovat průběh vzdělávacího procesu i jeho didaktickou podobu. Univerzity a akademie třetího věku se tak stávají místem mezigeneračního setkávání a vzájemného učení. Díky tomu dochází k předávání nejen teoretických ale i praktických znalostí. Základem motivace starších lidí je vlastní stanovení úkolu, cíle. Při jeho plnění a následném dosažení člověk prožívá uspokojení a pocit...
Profesní rozvoj a další vzdělávání učitelů
Votavová, Pavla Marie ; Šerák, Michal (oponent) ; Mužík, Jaroslav (vedoucí práce)
Další vzdělávání učitelů je oblast velmi komplexní. Její vývoj začal již v předchozích staletích. Důležitost této oblasti se však nezmenšuje. Naopak, stále stoupá. I přes jasný význam dalšího vzdělávání je však smutnou realitou fakt, že je to také jedna z nejméně vyřešených oblastí. Problematika spjatá s tímto oborem se týká několika bodů. Jedná se především o otázky kdo a jak má vzdělávat učitele, jaké metody a formy vyučování jsou nejvhodnější. Důležitou otázkou je také problém vyřešení právních ohledů, ať už z hlediska ukotvení dalšího vzdělávání učitelů v zákoně nebo z hlediska certifikace vzdělávacích akcí. Jisté je, že bez navrácení původního pohledu na učitele - tedy jako na povolání respektované celou společností, se situace nemůže změnit. Jednou z možných cest může být zavedení systému atestací, ale především dostatečná finanční i legislativní podpora ze strany státu. Stejně tak důležitá je však také podpora celé společnosti, vždyť pro její prospěch učitelé pracují.
Pracovní podmínky se zaměřením na pracovní prostředí orientované na problematiku open space pracoviště
Houšková, Helena ; Šerák, Michal (oponent) ; Kocianová, Renata (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v první části zabývá pracovními podmínkami a pracovním prostředím jako takovými, jejich zasazením do kontextu pracovního procesu, mezinárodní a české legislativy. Zároveň hodnotí úlohu pracovních podmínek a pracovního prostředí z hlediska personálního řízení. Dále charakterizuje pracovní prostředí nejprve v obecné rovině, na něž pak nahlíží z pohledu ochrany zdraví při práci a faktorů ovlivňujících pracovní výkon v závislosti na zdravotním stavu jedince. V další části se zaměřuje na pracovní prostředí v administrativní sféře a jeho vlivy na zdravotní stav a pracovní výkon. Specializuje se na typ kancelářského pracoviště nazývaného open space (také otevřené nebo sálové pracoviště), popisuje jeho specifika a uvádí výhody a nevýhody tohoto pracoviště. Při charakteristice otevřeného pracoviště vychází z publikované výzkumné studie a též z vlastních praktických zkušeností. Na studii dále navazuje dotazníkovým šetřením zaměřujícím se na možnou souvislost mezi negativními psychickými rizikovými faktory a možností výskytu syndromu vyhoření u jedinců zaměstnaných na otevřeném pracovišti. V závěru shrnuje výsledky tohoto šetření, celkové hodnocení pracoviště open space z hlediska proklamovaných a skutečných efektů a na základě tohoto shrnutí uvádí doporučení pro praxi.
Ženy ve vedoucích pozicích
Grolmusová, Hedvika ; Šerák, Michal (oponent) ; Reichel, Jiří (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je obsazování žen do vedoucích pozic. V našich společenských poměrech se jedná o problematiku velice často diskutovanou a medializovanou. Přesto však existuje řada předsudků a stereotypů, které jsou v naší společnosti pevně zakořeněny a znemožňují tak ženám plně se realizovat. Cílem práce je poskytnout náhled na problematiku zaměstnaných žen - a zvláště pak žen ve vedoucích funkcích - z pozic personálního řízení. Celá problematika je velice široká a zahrnuje mnoho různých aspektů. Budu se zabývat především takovými aspekty, jako je rovnost příležitostí na trhu práce, postavení žen na trhu práce a především postavení žen ve vedoucích pozicích. Zaměřím se na některé atributy pracovního a rodinného prostředí z pohledu žen ve vedoucích pozicích se všemi pozitivními a negativními stránkami, které tato pozice přináší.
Personální diagnostika v podnikové a vzdělávací praxi
Koderová, Kateřina ; Šerák, Michal (oponent) ; Mužík, Jaroslav (vedoucí práce)
V současné době se neustále hovoří a polemizuje o člověku jako o základním předpokladu efektivního fungování společnosti. Nedávno se pro označení člověka jako aktivní pracovní síly, díky níž je dosahováno organizačních cílů, vžil termín lidské zdroje. Personální diagnostika je používána za účelem neustálého zvyšování kvality těchto zdrojů, a to jak v podnikové praxi, tak ve vzdělávání, v poradenských institucích, ve službách zaměstnanosti a jinde. Je jisté, že téma personální diagnostiky je velmi obsáhlé, neboť se prolíná do mnoha oborů a využívá velké zásoby metod, o nichž by se dalo pojednávat. Bohužel není možné popsat všechny nástroje užívané za účelem zjišťování potenciálu pracovníků, proto jsem se zaměřila na dva nejzajímavější- Assessment centra a bilanční diagnostiku. Tyto dvě formy zkoumání charakteristik člověka vzhledem k profesnímu uplatnění je možné považovat za velmi komplexní a validní. Obě metody jsou si navíc svým obsahem velmi podobné, liší se hlavně způsobem využití výsledků a zaměřeností na různou skupinu klientů či účastníků. Problematikou Assessment center a bilanční diagnostiky jsem se rozhodla zabývat z toho důvodu, že je považuji za velmi přínosné a užitečné metody, které nacházejí nebo by mohly nacházet široké uplatnění v podnikové a vzdělávací praxi. Téma je pro mne zajímavé také...
Profesní vzdělávání policejního managementu
Schillerová, Alica ; Plachý, Rostislav (oponent) ; Šerák, Michal (vedoucí práce)
Přístup k vyšším úrovním vzdělávání se v pokročilých demokratických zemí objevuje již od ukončení druhé světové války. Objevuje se poznání, že vzdělání a kvalifikace je jediným zdrojem, který bude mít lidstvo v neomezeném množství, že lidský kapitál je nejcennějším bohatstvím společnosti a že investice do něj jsou patrně nejdůležitějšÍ. Cílem nové učící se společnosti je dosáhnout co nejvyšší úroveň vzdělání a odstranit neúspěch pro každého svého člena. Vzdělání se neomezuje pouze na vstupní období života, ale stává se z něj celoživotní proces a nezískává se jen formálně, prostřednictvím vzdělávacího systému, ale na základě veškeré získané zkušenosti. Objevuje se nový koncept, celoživotní učení pro všechny, jehož postupná realizace se dnes stává cílem úsilí jak mezinárodních vládních organizací (Evropské unie, Rady Evropy, OECD a UNESCO), tak všech vyspělých rozvojových zemÍ. Realizace konceptu celoživotního učení se soustřeďuje na několik hlavních cílů. Prvním cílem je vytvoření základny pro celoživotní učení, druhým úkolem je vytvoření promyšlených vazeb mezi učením a prací, dále jde o nové vymezení úlohy a odpovědnosti všech partnerů na místní, regionální či celostátní úrovni. Posledním úkolem je vytvářet stimuly pro investování do lidského kapitálu.
Volný čas, práce a vzdělávání
Halamová, Jana ; Faltýn, Jaroslav (oponent) ; Šerák, Michal (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je problematika volného času ve vztahu k práci a vzdělávání, ale i dalším aspektům . V současnosti stojí na tomto poli většinou v popředí zájmu otázky týkající se zaměstnání a profesního vzdělávání, avšak i volný čas je důležitou součástí života člověka. Doba volna slouží nejen k odpočinku, ale člověk v ní může nalézt též prostor pro své uspokojení a seberealizaci, které nemusí vždy nacházet v práci. Volný čas se ovšem může stát i zdrojem některých problémů, kterým je vhodné včas předcházet. V následujících kapitolách se pokusím poukázat na dosavadní nejdůležitější poznatky z této oblasti. V 1. kapitole "Volný čas a práce" se snažím vysvětlit různá pojetí pojmů "volný čas" a "práce" tak, jak je definují někteří autoři, zabývající se touto problematikou. Prostor věnuji také souvislostem mezi volným časem a prací z historického pohledu. Kapitola č. 2 "Psychologické aspekty volného času" se bude věnovat různým vlivům, jejichž prostřednictvím může volný čas (ale i práce) působit na lidskou psychiku. Mohou to být vlivy jak pozitivní (např. pocit uspokojení z činnosti ve volném čase), tak i negativní (nuda, škodlivé způsoby trávení volného času apod.). Způsoby využívání volného času j sou též velmi důležitými prvky duševní hygieny. V kapitole č. 3 "Sociologické aspekty volného času"...
Klíčové myšlenky andragogické koncepce Franze Pöggelera
Kosová, Barbora ; Šerák, Michal (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klíčovými andragogickými myšlenkami Franze Pöggelera. Pöggeler byl významným německým andragogem druhé poloviny 20. století a je považován za jednoho ze zakladatelů andragogiky jako samostatné vědní disciplíny. Práce vychází především z Pöggelerovy ústřední andragogické publikace Erwachsenenbildung. Einführung in die Andragogik. (Vzdělávání dospělých. Úvod do andragogiky) z roku 1974. Cílem práce je interpretovat a systematizovat Pöggelerovy klíčové andragogické myšlenky a poskytnout ucelený obraz jeho koncepce andragogiky v kontextu jeho doby. Součástí práce je také kritické zhodnocení Pöggelerových andragogických myšlenek. Klíčová slova Franz Pöggeler, andragogika, vzdělávací proces, partnerství vzdělavatele a účastníka vzdělávání dospělých, plná dospělost, pomoc v životě, dialog, křesťanský aspekt
Outdoor trénink
Mašková, Kateřina ; Šerák, Michal (oponent) ; Kocianová, Renata (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je metoda vzdělávání pracovníků, která se odehrává mimo pracoviště - Outdoor trénink. Tato interaktivní metoda je založena na vlastní aktivitě účastníků a vychází z teorie, která říká, že si nejlépe zapamatujeme poznatky, které jsme si prakticky vyzkoušeli a zažili. Proto jsou účastníci kurzů stavěni do různých modelových situací, které vyžadují velké osobní nasazení jednotlivců a úzkou spolupráci celého týmu. Do popředí se nedostávají jen racionální úvahy a rozhodnutí, ale také silné emoce a city. Tímto propojením vznikají velice atraktivní a zábavné programy, kde bývá motivace účastníků větší něž při klasickém způsobu učení, tudíž i efekt učení bývá větší. Neoddělitelnou součástí Outdoor tréninku je rozbor, čili ohlédnutí se za prožitou aktivitou, analýza pocitů, slabých a silných stránek. Poté následuje zobecnění konkrétního pozorování do polohy v praxi využitelných poznatků. Skupina si na modelových hrách a simulacích ověří, zda funguje jako efektivní tým, jak ve skupině probíhá komunikace a delegování úkolů, jak si skupina dokáže zorganizovat čas. Odhalí se také specifické role, které jedinci ve skupině sehrávají a samozřejmě se projeví i individuální rysy osobnosti. Prožité aktivity slouží jako paralely ke skutečnému pracovnímu životu, "nastavují zrcadlo" a dávají podněty k...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 220 záznamů.   začátekpředchozí211 - 220  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.