|
|
Sportovně rekreační centrum Vsetín, Ohrada
Tallmayer, Dominik ; Kotek, arch Jakub (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce)
Hlavním tématem této práce je vypracování urbanistické studie zaměřené na vybudování multifunkčního, sportovního a rekreačního areálu v lokalitě Vsetín-Ohrada, který nese název dané lokality, Ohrada. Důvodem pro vypracování této práce je současný, dezolátní stav areálu, který již z velké časti nenaplňuje svůj účel, slouží pouze jako ubytovna a zázemí pro tenisový klub. K řešení území jsem přistoupil způsobem, který přináší jednoznačně identifikovatelné tvarosloví budov s důrazem na maximální využití denního světla, otevřených prostor, zeleně, sociální interakce, který v sobě spojuje ideje a potřeby budoucí generace a vtiskává tak území nového genia loci místa. Za největší výzvu v komplexním řešení celého areálu pokládám nalezení smysluplného využití velkého množství zeminy, které chátrající tribuny obsahují. Toto řešení nacházím ve vytvoření přístupné pochozí hmoty, která poskytne několik různých částí s rozdílnou atmosférou a náplní. Dále jsem se nažil jednoduše propojit všechny objekty pěší lávkou. Na základě této koncepce vznikla studie, která využívá kvalit pozemku a doplňuje je celou řadou sportovně – rekreačních provozů. Základní myšlenkou bylo vytvoření volnočasového veřejného prostoru se zaměřením na variabilitu užívání daného prostoru, který slouží širokému spektru veřejnosti napříč generacemi. Došlo tak k vytvoření několika hlavních hmot, které lokalitu člení, vtiskávají území menší měřítko a spoluvytvářejí rozdílné atmosféry. Zároveň je celý areál volně přístupný a otevřený veřejnosti. Ukazatelem dlouhodobě fungující společnosti je schopnost ohleduplného chování k veřejnému a poloveřejnému prostoru. Prostor před mezi budovami se tak stává důležitější než budova samotná. V tu chvíli můžeme mluvit o veřejném životě, který je v čase udržitelný.
|
|
|
Volnočasové centrum dětí, mládeže a dospělých / Centrum volného času Královo Pole
Pitis, Dimitrios ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Smolka, Radim (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je návrh novostavby Volnočasového centra dětí, mládeže a dospělých. Volnočasové centrum se nachází v Brně v Králově Poli na Mojmírově Náměstí. Objekt je umístěný v proluce mezi dvoupodlažní budovou Gymnázia se sedlovou střechou a pětipodlažní novostavbou bytového domu s plochou střechou. Novostavba celou proluku vyplňuje. Pozemek je mírně svažitý směrem k ulici Košinova a přímo navazuje na pozemky Základní školy Brno, Košinova 22. Celková koncepce návrhu počítá s částečným propojením školy s provozem volnočasového centra. Díky navrženému průchodu je umožněn volný pohyb chodců přes zahradu na Mojmírovo náměstí. Cílem návrhu je vytvořit příjemné prostředí, pro kulturní a jiné využití s co možná největší multifunkčností, tak aby vyhovovalo všem skupinám návštěvníků. Stavba má čtyři nadzemní a jedno podzemní podlaží. Podzemní podlaží je využito pro sklady, technické zařízení budovy a šatny. V prvním nadzemním podlaží je víceúčelový sál, malá kavárna a samotné volnočasové centrum. Všechny tyto části mohou díky samostatným vchodům fungovat nezávisle na sobě. Ve druhém nadzemním podlaží je bar využívaný při akcích konaných v sále a dvě učebny. Celé podlaží je propojeno chodbou s dveřmi. Ve třetím nadzemním jsou učebny a denní místnost a čtvrté nadzemní podlaží slouží primárně jako přístup na velkorysou střešní terasu. Ploché střechy nad sálem a nad čtvrtém nadzemním podlažím navrženy jako extenzivní zelené. Zajímavostí je předsazená fasáda tvořená zavěšenou nerezovou lankovou sítí, po které se poroste popínavá rostlina. Vzhledem ke světové orientaci je vhodnou rostlinou přísavník trojcípý. V letních dnech budou jeho listy chránit prosklenou fasádu před slunečními paprsky, na podzim se listy zbarví do intenzivní červené až fialové a v zimě opadají, takže se bude vzhled objektu neustále měnit. Rostliny budou osázené v betonovém květináči u vstupu do volnočasového centra. Na celé stavbě je použita cihlová provětrávaná fasáda.
|
|
|
Obnova barokní sýpky v Bohuticích
Klimeš, Michal ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je rekonstrukce a adaptace s důrazem na zachování jeho původního rázu (změna dokončené stavby) bývalý zemědělský objekt v obci Bohutice, která je poměrně bohatá na nemovité kulturní památky. Projekt vychází z předmětu AG033 Ateliér architektonické tvorby III – Obnova památek. Objekt barokní sýpky vznikl v 18. století. Ta byla původně vybudována na kraji obce za účelem uskladnění a vysušení obilovin. Později došlo ke změně využití sýpky a k jejím následným stavebním změnám a úpravám. Jako poslední o barokní sýpku projevila zájem firma, která měla v plánu vyřezat cenné dřevěné konstrukce vynášející podlaží a prodat je do Itálie. Díky zásahu současného majitele pana Pavla Štefka, který zažádal o prohlášení sýpky za nemovitou kulturní památku, byla konstrukce sýpky uchráněna a sýpky tak připadla novému majiteli – fyzické osobě. Jedná se o stavbu smíšenou. V prvním nadzemním podlaží se nachází především kavárna se zázemím a flexibilní třída. V druhém nadzemním podlaží multifunkční sál se zázemím a třetí nadzemní podlaží obsahuje prostory pro krátkodobé bydlení. Jedním z nejvýraznějších prvků návrhu je přístavba barokní sýpky, která se z důvodů omezené velikosti pozemku sýpky nachází na severní straně parcely. Od počátku návrhu, bylo záměrem zachovat génia loci místa a barokní sýpky, tudíž tvar přístavby přesně kopíruje tvar barokní sýpky, tedy jednoduchý kvádr se sedlovou střechou. Pouze materiálové řešené bylo z důvodů různých časových období dvou celků, a to původní sýpky a přístavby rozlišeno. Stavba je takto rozdělena do dvou hlavních celků. Každý z těchto celků má jeden vstup. První část barokní sýpky má spíše charakter veřejné části a slučuje hned několik funkcí najednou. Druhá část sýpky slouží především, jako prostory pro krátkodobé ubytování. Návrh se snaží rovněž co nejvíce zachovávat původní materiálové a konstrukční řešení původní části budovy. Stavba je doplněna o malý park s pergolou, který slouží především k odpočinku návštěvn
|
|
|
Přestavba domu
Mironiuková, Iveta ; Vlček, Ing Karel (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zpracována na úrovni projektové dokumentace pro provádění stavby. Tématem je projekt přestavby domu bývalé školy z roku 1890 v obci Třešť, který je momentálně nevyužíván. V budově se nově sloučí prostory knihovny, infocentra, multifunkčního sálu, ZUŠ a výstavní prostory. Projekt řeší přestavbu stávajícího objektu včetně sanace vlhkosti zdiva chemickou injektáží a novou přístavbu hygienického zázemí a únikové cesty.
|
|
|
Nová scéna Besedního domu Vyškov - novotvar v historickém prostředí
Žvak, Ondřej ; Plášil, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Hlavním cílem při zpracování studie bylo vytvoření nového sálu o kapacitě cca 600 diváků. Při mém návrhu jsem kladl důraz hlavně na multifunkčnost sálu, který tak může být využíván pro různé kulturní akce jako je divadlo, plesy, výstavy, přehlídky a podobné aktivity. Dále pak na zajištění kvalitního zázemí souvisejícího s multifunkčním sálem. Jako důležitou součást projektu považuji zkulturnění okolí navrhovaného objektu. Vzhled budovy nové scény je silně ovlivněn stísněným prostorem pro výstavbu. S ohledem na těsné sousedství historických budov (kostel Nanebevzetí Panny Marie, fara, Besední dům) byl objekt navržen minimalisticky jako bílý blok s plochou střechou s prolehčeným prvním a druhým podlažím. Členění fasády navazuje na stávající Besední dům. Jednotlivé patrové bloky jsou navzájem asymetricky posunuty tak, že druhé a třetí patro koresponduje se zalomením uliční čáry, přičemž přízemí podélně navazuje na původní Besední dům a vytváří tak podloubí. Interiér nové scény je také záměrně minimalistický, aby lépe vynikla kulturní náplň, pro kterou návštěvník do budovy přichází. Použity jsou světlé barvy (bílá, světle šedá) a omezený počet materiálů (omítka, beton, mramor, sklo, dřevo). Dominantním prvkem interiéru se ve foyer stává kazetová konstrukce železobetonového stropu, která záměrně není kryta podhledem. Také svislé lamely pohyblivého zastínění oken vytváří zajímavé světelné efekty. Monolitické schodiště s protisměrně rozepjatými rameny působí jako konstrukční socha.
|
|
|
Architektonická studie kostela pro sídliště Líšeň-Vinohrady v Brně
Seidl, Šimon ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Hlavním záměrem diplomové práce bylo navrhnout stavbu naplňující požadavky vyhlašovatele a zároveň mající kladný dopad na svoje území v užších i širších souvislostech. Sem můžeme zahrnout zvýšení počtu církevních objektů, zkvalitnění sídlištní zástavby, rozšíření nabídky společenských a volnočasových aktivit a kultivaci terénu a zeleně. To vše na základě posouzení lokality i v jejím kontextu a dalších souvislostech (kulturní, historické). Objekt má nejen poskytnout zázemí všem stanoveným činnostem, ale rovněž sloužit jako reprezentativní stavba, lákající nové návštěvníky. Jedná se o aktivní prostor, propojující městské obyvatelstvo s kulturou, přírodou a především Bohem – a to s přispěním umístění na viditelné, atraktivní lokalitě s dobrým přístupem. Bude se jednat o dominantní stavbu poukazující na svůj účel, sounáležící se svým okolím a funkčně napojenou na kulturně-společenské dění v líšni s přesahem na celoměstský rozměr.
|
|
|
Umělecká škola v Brně
Macháček, Tomáš ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Tématem zadání byl návrh novostavby Umělecké školy v Brně. Stavba je umístěna na území Brno-Kraví hora a je obklopena parkem, hvězdárnou a planetáriem a zahrádkářskou kolonií. Pozemek se nachází ve svažitém terénu a v současnosti jsou na něm umístěny staré budovy, které jsou plánovány k demolici. Koncept reaguje na složitý svah pozemku a jeho cílem není pouze vytvoření nové stavby, ale také přeměna pozemku na atraktivní park. Objekt je řešen jako jeden objem složený z hlavní budovy a dvou připojených křídel pavilonů. Ve škole se nachází obor výtvarný, hudební, taneční a literárně-dramatický. Stavba je navržena jako dvoupodlažní. Konstrukčně se jedná o kombinaci železobetonového skeletu a železobetonových nosných stěn. Fasáda je tvořena cortenovými plechy. Součástí objektu je i kavárna a multifunkční sál, ve kterém je možno pořádat vystoupení či výstavy. Cílem je otevřít pozemek i školu veřejnosti a zapojit tak Kraví horu do života města.
|
|
|
Umělecká škola v Brně
Králík, Ondřej ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Novostavba umělecké školy v Brně se nachází na severovýchodním svahu Kraví hory v blízkosti centra Brna. Koncept formování i umístění budovy vycházel z předpokladu, že zadaný pozemek bude přetvořen v park a samotná škola se stane jeho součástí. Hlavní ideou návrhu je ponechání co největšího prostoru okolní zeleni, která plynule navazuje na původní park na Kraví hoře. Tato myšlenka určila topografii objektu, jehož částečné zasazení pod zem umožnilo zpřístupnit střechu jak pro žáky, tak pro ostatní návštěvníky parku. Umístění objektu na pozemku je řešeno tak, aby objekt školy tvořil společně s planetáriem vzdělávací komplex zasazený do centra postupně vznikajícího parku na Kraví hoře. Hlavní komunikační prostory jsou umístěny v jednopodlažním kvádru s velkorysou konstrukční výškou. V jihozápadní části je skrytý pod zemí a směrem na severovýchod pozvolna vybíhá ze svahu. Z této hmoty vystupují tři organicky tvarované objekty. Střecha hlavní části je díky zapuštění do terénu zpřístupněna ze všech stran a stává se tak součástí parku. Světlíky osvětlující prostory spodní haly člení prostor střechy a tím vytvářejí místa k sezení. Třípodlažní část budovy je zastíněna pomocí předsazené fasády tvořené z potištěných skleněných panelů. Díky tomu je zajištěno příjemné vnitřní klima a zároveň toto potištění abstrahovanými uměleckými díly podtrhuje funkci budovy.
|
|
|
Společensko-kulturní centrum s radnicí v Kohoutovicích
Ieromenko, Alina ; Antl, Roman (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Řešené území se nachází v městské části Kohoutovice na ulici Libušina třída. Umístění společensko-kulturního centra s radnicí je v místě největší koncentrace lidí a intenzivního ruchu v okolí. Koncept vychází ze snahy vytvořit architekturu, která zapadá do okolního terénu, respektuje kontext prostoru a příznivé ovlivňuje životní prostředí. Budova je tvořena dvěma hmotami a svým situováním formuje jasně definovaný exteriérový prostor – nové náměstí. K náměstí je orientován hlavní vstup a hlavní pěší ose. Fasáda se vyznačuje souhrou dřevěného obkladu a vertikálních žaluzií, světla a stínu, co se stále mění.
|
|
|
Sportovně relaxační centrum
Flodrová, Helena ; Vlček, Libor (oponent) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá novostavbou sportovně relaxačního centra, situovaného v blízkosti Univerzitního kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích. Jedná se o dvoupodlažní nepodsklepený objekt, osazený do mírně svažitého terénu v zadní části ulice Netroufalky. Budova má dva dilatační celky a to celek se sportovní halou a squashovými kurty a celek se šatnami, wellness částí a administrativou. Konstrukční systém je monolitický betonový se zděnými obvodovými stěnami ze systému Porotherm, stejně jako dělící vnitřní příčky. Sportovní hala s parabolickým obloukem má ocelový konstrukční systém, který není řešen. Obvodový plášť je pokryt lamelami Kalzip. Vedle objektu se nachází parkoviště pro klienty centra.
|
host ::
RSS.