|
|
Koncept naděje v Pavlových epištolách
Sluka, Jiří ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá epištolami apoštola Pavla. S využitím řecké konkordance v nich hledá verše obsahující slova naděje a doufat, rozebírá je a zkoumá souvislosti, v nichž Pavel o naději píše. Rozbor pak je použit pro vytvoření zobecněných charakteristik: kdo nebo co je podle Pavla zdrojem naděje, co je jejím předmětem či cílem, jaké jsou její účinky, jak rozlišit naději prospěšnou, neúčinnou a škodlivou, jaká je souvislost a pořadí ctností v triádě víra - láska - naděje. Kromě explicitního použití slova naděje práce bere v úvahu i některá místa vyjadřující naději bez výslovného uvedení toho pojmu. Získaná vlastní zjištění hodnotí a porovnává s publikovanými závěry jiných autorů v odborné literatuře od konce 20. stol. do současnosti a s názorem dvou novodobých významných církevních dokumentů zabývajících se nadějí. Závěry práce ukazují Pavla jako biblického autora, jenž pojem křesťanské naděje používá mimořádně často v širokém spektru souvislostí a jehož listy mají pro porozumění tomuto pojmu referenční význam. Naděje je v Pavlově podání významně christocentrická a má velmi úzký vztah k víře a lásce. Práce naznačuje obecnou užitečnost naděje a dává k úvaze její možné aktuální využití jako jednoho z prostředků preevangelizace.
|
|
|
Česko-ruská slovní zásoba tématu fauna v porovnání
Holečková, Andrea ; Konečný, Jakub (vedoucí práce) ; Rozboudová, Lenka (oponent)
NÁZEV: Česko-ruská slovní zásoba tématu fauna v porovnání AUTOR: Andrea Holečková KATEDRA: Katedra rusistiky a lingvodidaktiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jakub Konečný, Ph.D. ABSTRAKT: Tato bakalářská práce je věnována slovní zásobě z oblasti fauny v česko-ruském porovnání. Teoretická část práce charakterizuje lexikologii jako vědu zabývající se slovní zásobou a popisuje procesy slovotvorby a obohacování slovní zásoby, přičemž je kladen důraz na nejčastější a nejfrekventovanější způsoby obohacování slovní zásoby v obou jazycích. Metodologie práce pak obsahuje charakteristiku základních kritérií, pomocí nichž je excerpovaný materiál klasifikován. V praktické části jsou uvedeny výsledky analýzy jazykového materiálu získaného excerpcí lexémů fauny z učebních souborů Raduga po- novomu, Klass!, Vremena a Ruština - maturitní příprava. Výstupem je tematický česko-ruský slovník fauny s komentáři ke gramatickým specifikům jednotlivých lexémů. KLÍČOVÁ SLOVA: lexikologie, etymologie, slovní zásoba, fauna, slovník
|
|
| |
|
| |
|
|
Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea
Tollarová, Anna ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Anna Tollarová; Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea Abstrakt Záměrem práce bylo prozkoumat a rovněž připravit (nebo alespoň převést do digitální podoby) k tisku rukopisnou památku uloženou v Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Archiválii Litevský slovník (sign.: IV A 11) lze datovat první polovinou 19. st. a v rovině autorství spojovat s lithuanistickým odkazem F. L. Čelakovského. Pro pochopení geneze lexikografického projektu bylo zapotřebí tento rukopisný slovník konfrontovat s další složkou - Wýpisky o gazyku litewském. 1833 (sign.: IX E 4). Vymezený cíl předpokládal (alespoň částečné) vyřešení těchto dílčích úkolů: 1. Podložit či vyvrátit autorství F. L. Čelakovského a zařadit rukopisnou památku do kontextu lexikografických a baltoslavistických zájmů zmíněného obrozence. 2. Zabývat se povahou Litevského slovníku: celkový záměr, účel slovníku, záběr konfrontované lexiky, tématické okruhy zahrnuté do lexikografické práce a její opodstatnění; srovnat sdělení první poloviny 19. století s poznatky soudobé lithuanistiky. 3. Stanovit hlavní zdroje použité při sepsaní lexikografického díla. Práce měla navázat na skrovný dosavadní výzkum a přispět k uvedení rukopisné lexikografické památky do vědeckého oběhu.
|
|
|
,,Ser alguém pé frio" nebo-li ,,Tener mala pata": dva jazyky, dvě reality, dva pohledy
Juračková, Pavlína ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Klíčová slova Portugalština, Španělština, Jazyk, Fráze, Etymologie Abstrakt Bakalářská práce hodlá zkoumat lexikální odlišnosti dvou románských jazyků - portugalštiny a španělštiny, především v rovině ustálených frází. Ačkoliv jsou tyto dva jazyky geograficky a historicky spřízněné, pokusí se práce ukázat svébytné projevy myšlení obou těchto jazyků. Bakalářská práce přitom bude obsahovat část zaměřenou teoreticky, ve které budou shrnuty poznatky z filozofie, lingvistiky a problematiky překladu spojené s vnímáním světa v jazykových hranicích, a část zaměřenou na konkrétní frazeologické výrazy interpretované pomocí etymologických slovníků.
|
|
|
Vývoj sémantiky společného lexikálního základu češtiny, slovinštiny a ruštiny
Shchelokova, Galina ; Pilát, Štefan (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Předmětem dané práce je sledování a porovnání dynamiky vývoje sémantiky lexikálních jednotek, které mají společný praslovanský základ a odlišné významy v současných jazycích. Vývoj je zkoumán v časovém rozmezí od období praslovanštiny po dnešní stav jazyků. Za účelem reprezentativního pokrytí všech tří skupin slovanských jazyků: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské pro výzkum jsou vybrány příslušné jazyky: čeština, ruština a slovinština. Výběr lexikálních jednotek je omezen morfologicky. Předmětem zkoumání jsou přídavná jména. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. V teoretické části jsou předloženy názory na možnosti vývoje významu lexikálních jednotek z pohledu diachronní lexikologie, a je upřesněna terminologie. Analýza se věnuje samému vývoji, je roztříděná následujícím způsobem: každé z dvanácti vybráných hesel zahnruje sekce věnováné praslovanštině, staroslověnštině, ruštině, češtině a slovinštine. Každé heslo je uzavřeno stručným shrnutím.
|
|
|
Funkční pohled na slovansko-neslovanskou synonymiku rumunštiny
Krucká, Barbora ; Ungureanu, Dan (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
(česky) Cílem této práce je prozkoumat úlohu slovanských substantivních výpůjček v rumunském lexiku. Vybrané substantivní výpůjčky jsou rozděleny do pěti sémantických okruhů, analýza každé z nich obsahuje synonymickou řadu, funkční a stylistické zařazení v rámci rumunské slovní zásoby, frazeologismy, jejichž je daná lexikální jednotka součástí, a její deriváty. Výsledkem je zařazení lexémů slovanského původu v rumunské slovní zásobě, jejich stylistické rozvrstvení a pozice v rámci synonymické řady.
|
|
| |
|
|
Funkce slovesných paradigmat "hablara" a "hablase" v současné španělštině
Rýdlová, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Tato práce je věnována problematice slovesných paradigmat hablara a hablase v současné španělštině. Ukázali jsme, že použití paradigmatu hablara je z historických důvodů mnohem širší než užití paradigmatu hablase, které je možné použít jen ve funkci subjunktivu. Tvar hablara (a nikoliv hablase) lze v souladu s platnou jazykovou normou použít i ve významu předminulého času indikativu (přestože se toto použití obecně nedoporučuje), dále pak namísto kondicionálu u modálních sloves querer, deber a poder a zároveň i v apodozi podmínkových souvětí nereálných v přítomnosti. Tato dvě paradigmata se tedy dají mezi sebou libovolně zaměňovat jen v případě, že plní subjunktivní funkci. Na základě vlastní frekvenční analýzy dvaceti nejpoužívanějších španělských sloves v jazykovém korpusu CREA bylo prokázáno, že četnost výskytu tvaru hablase je ve Španělsku průměrně 18% a v Latinské Americe průměrně pouze 10%. Tvrzení některých jazykovědců, že frekvence formy na -se je obecně mírně vyšší v záporných větách naše analýza daného korpusového materiálu nepotvrdila, nicméně analýza paralelního korpusu InterCorp naznačila, že frekvence paradigmatu hablase roste (o 7%) v podmínkových souvětích nereálných po spojce ‚si'.
|
host ::
RSS.