|
|
Jazyk české menšiny ve vesnici Repinka na Sibiři
Hakenová, Barbora ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu nářečí češtiny v jazykových enklávách v zahraničí. Cílem práce je popis jazyka české menšiny v obci Repinka a jejím okolí (Voskresenka, Novohrádka) v Rusku, v Omské oblasti (Kalačinském rajónu), a to v těchto jazykových rovinách: hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické a okrajově také lexikální. Vzhledem k tomu, že lidé mladších generací už česky vůbec nemluví, byl výzkum zaměřen pouze na mluvu nejstarších generací, tedy osob starších pětapadesáti let. V úvodu práce se autorka zabývá dějinami českých vystěhovalců do oblastí bývalého carského Ruska. Více se zaměřuje na oblasti, které nějak souvisejí s emigrací na Sibiř. Dále popisuje dosavadní výzkumy, které byly provedeny v české komunitě v Omské oblasti. Přináší informace o tamních nositelích českého jazyka. Tato jazyková enkláva u nás nebyla nikdy popsána, doposud se jí zabývali pouze badatelé z Ruské federace. K práci byly použity přepisy nahrávek mluvených projevů a zápisy modliteb, v nichž byla čeština zaznamenána cyrilicí. Výsledky výzkumu jsou vysvětleny postupně pro každou jazykovou rovinu. Pozornost je věnována zejména jevům, které umožňují zařazení tohoto nářečí do některé z nářečních skupin českého jazyka, a prvkům ovlivněných cizími jazyky (zejména ruštinou, méně pak ukrajinštinou). V závěru práce...
|
|
|
Rozšíření kočky divoké (Felis silvestris) v ČR / geomatické modelování a ekologický přístup
Pospíšková, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Populace kočky divoké (Felis silvestris) v Evropě po silné regresi areálu v 18. století začíná pomalu růst. Na území České republiky byla kočka divoká vzácnou šelmou už na začátku 19. století. Ve 20. století byla považována za vymizelý druh a ojedinělá pozorování pokládána za disperzní jedince z karpatské nebo západoevropské populace. K pozorováním navíc neexistovaly důkazy. Ty se objevily až s rozšířením fotomonitoringu, kdy se podařilo na fotopasti zaznamenat několik jedinců koček divokých z oblasti Beskyd, Šumavy, Českého lesa a Doupovských hor. Po více než 60 ti letech tak existuje důkaz o výskytu této šelmy v České republice. Abychom porozuměli prostorovým a disperzním souvislostem jejich výskytu a zjistili, zda se v ČR nachází dostatek vhodných oblastí pro dlouhodobé přežívání této šelmy, vypracovali jsme habitatový model pomocí ArcGIS. Tento "rule-based" model pracuje s proměnnými jako typ krajinného pokryvu, délka trvání sněhové pokrývky, expozice vůči světovým stranám a členitost terénu. Model byl vypracován také pro Slovenskou republiku, odkud pochází nálezová data použitá pro ověření modelu. Zjistili jsme, že výskyt kočky divoké v modelované oblasti významně souvisí s listnatými lesy, délkou trvání sněhové pokrývky (>20cm) nepřesahující 50 dní trvání a jižní expozicí. V České republice...
|
|
| |
|
|
Snaha našich krajanů o zachování českého jazyka v polském Zelově
Korenc, Jan ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zaměřuje především na snahy zelovských Čechů o udržení českého jazyka v dané komunitě. Z počátku je práce soustředěna na metodiku mého terénního výzkumu. V další části poukazuji na charakteristiku českých krajanů v Zelově, která se zaobírá historií, identitou, náboženstvím, ale i vztahy s majoritní společností. Největší část práce se věnuje samotnému terénnímu výzkumu. Cílem práce je zjistit jaký význam má pro zelovské Čechy používání českého jazyka a zdali má tato komunita šanci přežít už tak dost pokročilou asimilaci do majoritní polské společnosti.
|
|
|
Vybraná problematika paremiologie etnika Viet
Dušková, Andrea ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Slavická, Binh (oponent)
Tato práce se zabývá vybranou problematikou paremiologie etnika Việt, a to na základě terénního výzkumu, jenž probíhal od ledna do června 2012 v Ho Či Minově městě. Práce se nejprve zaměřuje na fakta ohledně paremiologie a jazyka etnika Việt všeobecně. Dále je do ní zahrnut terénní výzkum užívání a znalosti přísloví ve Vietnamu, a to na základě kvantitativního dotazníkového šetření. Práce se podrobněji zabývá základní kontextuální symbolickou podstatou přísloví. Nakonec je do ni zahrnuto chronologické zmapování některých přísloví a přibližné určení jejich věku.
|
|
|
Albánská komunita v Praze
Sedláček, Michal ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na albánskou komunitu v Praze, především na kosovské Albánce a Albánce z Albánie. Byla vypracována na základě terénního výzkumu a studia odborné literatury a internetových zdrojů. Práce je rozvržena do šesti základních kapitol. Úvodní část představuje téma práce. Druhá kapitola charakterizuje použité prameny a respondenty. Třetí je zaměřena na metodiku práce, tedy na terénní výzkum provedený prostřednictvím rozhovorů a dotazníkového šetření. V teoretické části je práce zaměřena na problematiku česko-albánských vztahů a na země, kde Albánci žijí. Empirická část zpracovává terénní výzkum, který proběhl mezi albánskými respondenty. V poslední části je bakalářská práce shrnuta.
|
|
|
Jazyk české menšiny v obci Šumice v rumunském Banátě
Frnochová, Adéla ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu nářečí češtiny v jazykových enklávách v zahraničí. Cílem práce je popis jazyka české menšiny v obci Šumice v rumunském Banátě, a to ve všech tradičních jazykových rovinách: hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické, lexikální i slovotvorné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob starších šedesáti pěti let. V úvodu práce se autorka zabývá dějinami českých přistěhovalců v Rumunsku a jejich současným životem. Zvláštní pozornost je věnována historii obce Šumice. V následující části práce jsou popsány metody sběru materiálu a jeho zpracování. K práci byly použity výsledky dotazníkového výzkumu a přepisy nahrávek mluvených projevů. Jako srovnávací materiál sloužily přepisy nahrávek z roku 1971 a doklady ze Šumice v Českém jazykovém atlase. Výsledky výzkumu jsou popsány postupně pro každou jazykovou rovinu. Uváděny jsou nejen jevy zjištěné na základě dotazníkového výzkumu, ale i jevy zachycené pouze v nahrávkách. Pozornost je věnována zejména jevům, které umožňují zařazení šumického nářečí do některé z nářečních skupin českého jazyka, dále pak prvkům archaickým a prvkům ovliněným cizími jazyky (zejména rumunštinou a němčinou). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V šumické češtině se vyskytuje mnoho archaismů, které byly typické pro...
|
|
| |
|
| |
|
|
Drobné sakrální stavby v krajině v ORP Moravské Budějovice
TESAŘ, Jaroslav
Tato bakalářská práce komplexně analyzuje drobné sakrální stavby v krajině včetně dílčích důležitých analýz, které jsou zaměřeny na ochranná pásma v krajině, v administrativním území ORP (obce s rozšířenou působností) Moravské Budějovice. Drobné sakrální památky jsou zaměřeny a fotografovány k 31. 12. 2014. Pokud jde o památky, které se na území nachází, nebyl znám jejich počet, stav ani umístění. Hlavním cílem této kvalifikační práce je komplexní a přehledná demonstrace problematiky drobných sakrálních památek na Moravskobudějovicku. Autor práce popisuje stav těchto památek v současnosti, a zjišťuje, zda jsou vůbec ještě tam, kde by měla být původně. Dále autor zmiňuje památky poničené a upozorňuje na možnost jejich záchrany. Úvodní část práce popisuje teoreticko-metodické postupy, které byly využity při tvorbě práce a náročném terénním průzkumu. Ve výsledcích je ke každé obci zpracována tabulka se sledovanými atributy a v textu jsou důležité informace konkretizující aktuální stav drobných sakrálních staveb v každé obci. Práce obsahuje základní mapu, analytické mapy a tabulky. Všechny objekty na daném území byly zaměřeny a vyfotografovány, a to nejen pro účely odboru výstavby a územního plánování, ale také pro odbor památkové péče, který požadoval každou stavbu nafotit pokud možno z více pohledů.
|
host ::
RSS.