|
|
Prozaická tvorba Otakara Batličky a její kritický ohlas v kontextu vývoje české dobrodružné literatury
Hakenová, Barbora ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Resumé Diplomová práce Prozaická tvorba Otakara Batličky a její kritický ohlas v kontextu vývoje české dobrodružné literatury pojednává o vývoji dobrodružné literatury u nás a o textech O. Batličky, jenž své texty publikoval nejprve pro mládežnický časopis Mladý hlasatel v době druhé světové války, posmrtně pak jeho prózy vycházely nejen v časopisech pro mládež (Pionýrská stezka, Sedmička pionýrů aj.), ale také v knižních souborech (od 60. let). Batličkovy povídky byly specifické svým krátkým rozsahem, hutným dějem, pointou příběhu, absencí ženských postav a odehrávaly se povětšinou v exotických krajích Jižní Ameriky. Práce zpracovává také kritický ohlas Batličkových próz, který se objevoval především v časopise Zlatý máj, dále také v Červeném květu, Literárních novinách, Ostravském kulturním zpravodaji, Hlasu revoluce atd. Zmiňuje dva nejvýznamnější ilustrátory časopiseckých povídek a ke konci se zamýšlí nad pozicí dobrodružné literatury v kontextu současné produkce knih pro děti a mládež, přičemž pro desátá léta 21. století jsou typické především romány s postapokalyptickou vizí fiktivního budoucího světa. Vyprávění z exotických prostředí nejsou tak atraktivní nejspíše kvůli snadné dostupnosti dalekých krajů pro současného člověka, svou roli dále hraje absence tajemství a komercializace daného prostředí.
|
|
|
Jazyk české menšiny ve vesnici Repinka na Sibiři
Hakenová, Barbora ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu nářečí češtiny v jazykových enklávách v zahraničí. Cílem práce je popis jazyka české menšiny v obci Repinka a jejím okolí (Voskresenka, Novohrádka) v Rusku, v Omské oblasti (Kalačinském rajónu), a to v těchto jazykových rovinách: hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické a okrajově také lexikální. Vzhledem k tomu, že lidé mladších generací už česky vůbec nemluví, byl výzkum zaměřen pouze na mluvu nejstarších generací, tedy osob starších pětapadesáti let. V úvodu práce se autorka zabývá dějinami českých vystěhovalců do oblastí bývalého carského Ruska. Více se zaměřuje na oblasti, které nějak souvisejí s emigrací na Sibiř. Dále popisuje dosavadní výzkumy, které byly provedeny v české komunitě v Omské oblasti. Přináší informace o tamních nositelích českého jazyka. Tato jazyková enkláva u nás nebyla nikdy popsána, doposud se jí zabývali pouze badatelé z Ruské federace. K práci byly použity přepisy nahrávek mluvených projevů a zápisy modliteb, v nichž byla čeština zaznamenána cyrilicí. Výsledky výzkumu jsou vysvětleny postupně pro každou jazykovou rovinu. Pozornost je věnována zejména jevům, které umožňují zařazení tohoto nářečí do některé z nářečních skupin českého jazyka, a prvkům ovlivněných cizími jazyky (zejména ruštinou, méně pak ukrajinštinou). V závěru práce...
|
host ::
RSS.