|
|
Komorníci císaře Rudolfa II.
SUCHÁNEK, Antonín
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pomocí studia individuálních kariér císařských komorníků objasnit okolnosti vzestupu a vlivu těchto osobních služebníků Rudolfa II., jejich vazby na vlivné velmože a ostatní dvořany u císařského dvora předbělohorských Čech a zasadit tyto poznatky do širšího kontextu. Pro tento účel posloužily tři nejznámější osoby, které tento úřad za vlády Rudolfa II. zastávaly. Jmenovitě Jeroným Makovský z Makové, Filip Lang z Langenfelsu a Kašpar Rucký z Rudz. Vzhledem k okolnostem jejich neslavného konce se po nich dochoval dostatek písemností, ze kterých bylo možno rekonstruovat a sestavit jejich individuální biogramy. Zkoumáním četné korespondence, dlužních úpisů, procesních aktů, listin a jiných pramenů úřední či osobní provenience uložených v Národním archivu v Praze a ve Státním archivu ve Vídni bylo možné nahlédnout do spletité sítě vzájemných mocenských vztahů císařských komorníků, jejich majetkového zázemí; rovněž bylo možné poodhalit i důvody pro rychlý společenský vzestup, jehož vrcholem bylo přijetí do českého rytířského stavu, a odpovědět i na některé otázky spojené s touto problematikou. Součástí diplomové práce je i doprovodný obrazový materiál.
|
|
|
Postavení soudce se zaměřením na přístup k profesi soudce
Borovcová, Martina ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
Postavení soudce se zaměřením na přístup k profesi soudce - abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá právní úpravou vzniku funkce soudce v reakci na novelu zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích provedenou zákonem č. 218/2021 Sb. účinným od 1. 1. 2022. Pro hodnocení právní úpravy ustanovování soudců vychází z vymezení pojmu soudnictví, soud a soudce, popisuje základní úkoly soudů a předpoklady pro jejich řádné fungování. Jako základní aspekt řádného fungování soudů a soudců práce definuje jejich nezávislost. Zabývá se pojmem nezávislost a jejími zárukami. Dovozuje, že způsob ustanovování soudců ovlivňuje tuto nezávislost a je zároveň i její zárukou. V souvislosti s nezávislostí soudů zmiňuje i vliv moci výkonné na výběr a jmenování soudců. Rozebírá právní úpravu přístupu k funkci soudce platnou do 31. 12. 2021 včetně historického exkurzu pro vyjasnění návaznosti právní úpravy na společenský vývoj. Popisuje pokusy o sjednocení způsobu výběru kandidátů na funkci soudce. Základní část práce se věnuje nové právní úpravě, procesu přijetí zákona i jeho obsahu. Zásadní změnu shledává v nahrazení výběru soudců z justičních čekatelů po absolvování tříleté čekatelské praxe a složení odborné justiční zkoušky na výběr soudců z řad justičních kandidátů a v úpravě dvou výběrových řízení na pozici justičního kandidáta a...
|
|
|
Hlavní líčení
Hradečný, Aleš ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
HLAVNÍ LÍČENÍ ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá hlavním líčením, které je nejdůležitějším stádiem trestního řízení, neboť v něm dochází k naplnění účelu trestního řízení, kterým je náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů. Práce se věnuje jednotlivým fázím hlavního líčení, stejně jako základním zásadám, které určují podobu českého hlavního líčení, a právě v něm se nejvíce projevují. Zároveň je pozornost věnována aktuálním otázkám, které s hlavním líčením souvisejí, stejně jako novým institutům, které jeho tradiční podobu do jisté míry mění, jimiž jsou dohoda o vině a trestu, prohlášení o vině nebo institut nesporných skutečností. V souvislosti s připravovanou rekodifikací trestního řádu dochází rovněž ke zhodnocení dosavadní úpravy obsažené v pracovních verzích nového trestního řádu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, první z nich se věnuje uplatnění základních zásad trestního řízení v rámci průběhu hlavního líčení. Stručně jsou popsány všechny základní zásady, které podobu hlavního líčení vytvářejí, stejně jako vztahy mezi nimi, možné konflikty a v neposlední řadě je nastíněn pohled z hlediska tradičních zásad na instituty zavedené do trestního řádu jeho poslední novelou. Druhá kapitola práce se zaměřuje na přípravu hlavního líčení, která je pro jeho zdárný průběh...
|
|
|
Přístup k obětem trestných činů z hlediska zainteresovaných institucí
Provazník, Jan ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Tato diplomové práce se zabývá politikou přístupu k obětem trestných činů. Zaměřuje se na činnost zainteresovaných státních institucí, jež s obětmi trestných činů pracují. Oběti trestných činů představují v dnešním přístupu veřejné politiky skupinu lidí, na které je nahlíženo jako na osoby potřebující pomoc. Tento pohled se v České republice projevil přijetím zákona o obětech trestných činů, který nabyl účinnosti v roce 2013. Předmět úpravy tohoto zákona směřuje k vymezení práv oběti jako subjektu zvláštní péče ze strany státu, úpravu poskytování peněžité pomoci obětem ze strany státu a stanovení právního základu pro spolupráci mezi státem a organizacemi, které poskytují pomoc obětem. Diplomová práce se zabývá důvody, které vedly k této důležité legislativní změně v politice přístupu k obětem trestných činů. Zároveň zkoumá proces samotné tvorby a schválení zákona o obětech a věnuje se také jeho implementaci prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení a Probační a mediační službou ČR. Snaží se najít odpověď na otázku, do jaké míry toto opatření naplňuje své cíle. Přínosem práce je poskytnutí komplexního pohledu na problematiku přístupu k obětem trestných činů jako subjektu zvláštní péče ze strany státu, které se v České republice začíná věnovat čím dál větší pozornost.
|
|
|
Právní postavení soudce v České republice
Stieberová, Marie ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Název práce v českém jazyce: Právní postavení soudce v České republice Abstrakt Rigorózní práce je rozdělena do 23 kapitol. Začátek práce je věnován historickému vývoji soudnictví a s tím souvisejícímu vývoji postavení soudce v České republice. Vykreslení v historických souvislostech je důležité pro snadnější pochopení vlivů, které měly a mají vliv na dnešní právní postavení soudce. Z historického hlediska to pomáhá vyvarovat se v budoucnu případných chyb z minulosti. Soudnictví současnosti je specifikováno v následujících kapitolách, jež upravují právní úpravu soudnictví, podmínky vzniku a výkonu funkce soudce. Postavení soudce s sebou nese i pro funkci charakteristické povinnosti. Na výkonu soudnictví se vedle soudců podílejí rovněž přísedící a jiné soudní osoby (justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci). Samostatná kapitola je věnovaná postavení ženám soudkyním. V rigorózní práci se dále věnuji osobnosti soudce a profesní etice, a s tím souvisejícímu právu na informace o členství soudců v KSČ, funkčnímu a pracovnímu postavení soudců, podmínkám, kdy je soudce nezpůsobilý k výkonu funkce, důvodům zániku funkce, soustavě soudů, vnitřní organizaci soudů a určení zákonného soudce. Ústavnímu soudu a právnímu postavení soudce Ústavního soudu je s ohledem na jeho významnost a odlišnost věnovaná...
|
|
| |
|
|
Právní aspekty lidských práv v soudním procesu
Šejnost, František ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Právní aspekty lidských práv v soudním procesu Abstrakt Tato rigorózní práce se v úvodní části zabývá některými právními aspekty problematiky lidských práv a základních svobod ve vnitrostátním, komunitárním i mezinárodním právu, hmotněprávními i procesněprávními instituty jejich ochrany, včetně zvláštních případu kolize s mezinárodním humanitárním právem při ozbrojených konfliktech. V další části se rigorózní práce zabývá diskriminačními právními normami a jejich aplikací ve správním a soudním řízení, včetně právních prostředků ochrany podle vnitrostátních právních předpisů. V závěrečné části se rigorózní práce zabývá rozhodovací činností povinných subjektů při poskytování informací podle příslušného zákona o svobodném přístupu k informacím včetně právních prostředků soudní ochrany proti nezákonným správním aktům příslušných správních orgánů. Klíčová slova: Lidská práva, základní svobody, diskriminace, rovné zacházení, vnitrostátní právo, komunitární právo, mezinárodní právo, povinný subjekt, správní orgán, soud.
|
|
| |
|
| |
|
|
Trestní řízení ve zpravodajství ČTK
Kuchař, Roman ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Zpravodajská agentura ČTK je mediální institucí, která shromažďuje, zpracovává a následně poskytuje svým zákazníkům informace o domácím i zahraničním dění. Představuje tak významný informační zdroj (nejen) pro ostatní média. Snaha přinést pohotovou informaci o zajímavých událostech však může vést k nepřesnostem a přílišným zjednodušením, a to zvláště v oblastech, v nichž se vyskytuje odborný prvek. Jednou z nich jsou také trestní řízení, která se odehrávají v mezích ohraničených právními předpisy. Tato diplomová práce si proto klade za cíl zmapovat obraz trestních řízení probíhajících před českými soudy, jak jej zachycuje zpravodajství ČTK, a případně upozornit na jeho nedostatky z pohledu právních norem a etických pravidel ČTK. Diplomová práce je rozdělena do pěti základních částí. Úvodní stručně popisuje pojem trestního řízení, jeho průběh, vybrané základní zásady a terminologii. Následující kapitola nastiňuje význam zpravodajství pro trestní řízení (kontrola veřejnosti nad zákonností trestního řízení) a dále hranice mezi ochranou svobody slova na straně médií a právem na ochranu osobnosti týkající se osob, proti nimž je vedeno trestní řízení, a poškozených. Poté je představena ČTK, její právní postavení a struktura, etická pravidla (Kodex ČTK) a textová zpráva jakožto základní výzkumná jednotka...
|
host ::
RSS.