|
|
Mediální obraz proměny elit po roce 1989: morální Havel a technokrat Klaus
Loudová, Barbora ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Československá společnost prošla v roce 1989 zásadní změnou. Podílela se na ní také určitá skupina společnosti, která za předchozího režimu nemohla do politického dění oficiálně zasahovat. Činila tak proto podle tehdejší legislativy nezákonnými cestami a často kvůli tomu byla perzekuována. Tato skupina disidentů se podílela také na revolučních změnách. Z toho pramení jistá mytizace těchto osob. Během devadesátých let však začal jejich vliv postupně upadat. Politickou elitu z řad disentu postupně nahrazovala nová pravicová elita, slibující ekonomickou reformu a rychlou transformaci. Idealistické pojetí politiky nahradilo to pragmatické. Do popředí se dostávaly zcela odlišné dravé osobnosti, které neměly s bojem proti totalitě nic společného, zato se však velmi rychle naučily politické dovednosti. Tuto proměnu elit v české společnosti vystihuje srovnání Václava Havla a Václava Klause. Oba patřili k hlavním hybatelům tuzemské politiky. Tato diplomová práce se proto zaměřila právě na ně a jejich mediální zobrazení. Média reflektují každodenní realitu, jsou prostředníkem mezi veřejností a politikou, proto právě skrze ně práce mapuje vývoj elit pro roce 1989. Především zkoumá demytizaci elit z řad disidentu a jejich náhradu novou politickou reprezentací v první polovině devadesátých let a posléze také na...
|
|
|
Příprava a přijetí Ústavy z roku 1960 optikou československého tisku
Volčková, Dominika ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá jednou z nejvýznamnějších ústavněprávních změn v československých a českých dějinách, a to pohledem tehdejšího tisku. V červenci 1960 byla přijata nová ústava, která měla potvrdit především to, že socialismus v Československu zvítězil. Triumfální dokument zakotvující mimo jiné ústřední postavení Komunistické strany Československa bylo ale potřeba lidu určitým způsobem představit. Klíčovou roli v nazírání na nově přijatou ústavu tak sehrál československý denní tisk. Dokumentoval proces od vytvoření návrhu textu v dubnu 1960 až do finálního přijetí Národním shromážděním v červenci téhož roku. Jaké informace ale čtenářům opravdu podával? A jaké metody přitom používal? V teoretické části práce se nejdříve zaměříme na historický a právní kontext, který přijetí nové ústavy předcházel. Soustředíme se i na samotný obsah dokumentu a jeho odlišnosti od Ústavy z roku 1948. Následně si charakterizujeme rozebírané mediální prostředí a přistoupíme ke kvantitativní a komparativní analýze čtyř předních deníků té doby - Rudého právo, Práce, Svobodného slova a Mladé fronty. Jaké mediální obrazy ústavy na svých stránkách vytvořily a v čem se navzájem shodují, potažmo odlišují?
|
|
|
Strahovské události v kontextu studentských hnutí konce 60. let 20. století a jejich ozvěny v československém tisku
Svatošová, Lucie ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Strahovské události v kontextu studentských hnutí konce 60. let 20. století a jejich ozvěny v československém tisku se zabývá spontánní demonstrací studentů ubytovaných v areálu vysokoškolských kolejí Českého vysokého učení technického v Praze. Manifestace, jež měla studujícím navrátit do jejich příbytků světlo a teplo se odehrála 31. října 1967 a stála na počátku změn ve svazácké organizaci mládeže, o které studenti usilovali již delší dobu. Strahovské události jsou navíc také milníkem pražského jara, které probíhalo v první polovině roku 1968. Cílem práce je zjistit, jak o Strahovských událostech a s nimi souvisejících aktivitách vysokoškolské mládeže informoval dobový československý tisk. Kvalitativní obsahové analýze jsou podrobeny dva deníky, Rudé právo a Mladá fronta a dva studentské časopisy, Student a Universita Karlova. Ve vybraných titulech byly vyhledávány články nejen s tematikou domácích, ale také zahraničních studentů, jelikož v daném období panoval výrazný neklid mezi mladou generací v celosvětovém měřítku. Jedním z dílčích záměrů práce tak je posoudit, zda lze mezi československým studentským hnutím a akcemi studentů v tehdejších evropských západních kapitalistických zemích najít v tisku nějaké paralely.
|
|
|
Úmrtí hokejisty Luďka Čajky na stránkách vybraných periodik
Jurák, Vojtěch ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tragické smrti hokejisty Luďka Čajky z pohledu vybraných dobových periodik. Čajka byl nadějným obráncem klubu TJ Gottwaldov (od roku 1990 TJ Zlín). V lednu roku 1990 zastavilo jeho slibně rozjetou kariéru těžké zranění, které si přivodil v ligovém utkání v Košicích. O čtyřicet dní později svému úrazu podlehl. Cílem bakalářské práce je vyhodnotit, jak vypadalo o této události dobové zpravodajství na stránkách tuzemských tištěných médií. Pro účely zkoumání byly zvoleny troje noviny: Mladá fronta (všeobecný celostátní deník), Československý sport (sportovní celostátní deník) a Naše pravda (regionální titul). Obsah všech vybraných periodik byl podroben analýze a zjištěné výsledky byly následně porovnány mezi sebou. Bakalářská práce se skládá ze tři hlavních kapitol. První se věnuje Luďku Čajkovi a jeho hokejové kariéře, detailně popisuje osudný zápas v Košicích i následné události a na závěr vzpomíná podobný, ale o více než čtyřicet let starší případ Vladislava Müllera. Druhá, teoretická kapitola specifikuje podmínky pro stěžejní část práce, podrobněji představuje výzkumnou metodu i vybraná periodika a definuje počáteční výzkumné otázky a hypotézu. Třetí kapitola je praktická. Věnuje se zkoumání titulů, analýze nasbíraných dat a porovnání výsledků.
|
|
|
Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé Právo a Mladá fronta
Šafář, Ondřej ; Zamazal, Ondřej (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Ondřej Šafář Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé právo a Mladá fronta Diplomová práce Praha 2016 Anotace (abstrakt) Diplomová práce "Odraz národních povstání v NDR, Polsku a Maďarsku v letech 1953-1956 v soudobém československém tisku se zaměřením na deníky Rudé právo a Mladá fronta" se zaměřuje na způsob, jakým vybraná československá média reflektovala povstání, jež proběhla v 50. letech v okolních zemích pod sovětskou sférou vlivu. V práci je popsán politický vývoj v Československu od konce 2. světové války do roku 1956. Dále je zaznamenán vývoj, struktura a systému řízení médií v tomto období v Československu včetně historie sledovaných deníků Rudého Práva a Mladé fronty. Podrobně jsou zachyceny okolnosti vzniku i průběh všech tří povstání v NDR, Polsku a Maďarsku. Teoretická část diplomové práce přibližuje základní koncepty (především ideologii, propagandu, hegemonii a diskurz) pro praktickou část práce. Ta představuje kvalitativní výzkum deníků Rudé právo a Mladá fronta ve vybraných obdobích v letech 1953-1956. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak tato média informovala o výše zmíněných událostech. Výzkum...
|
|
|
Mediální obraz českých prezidentů v období normalizace a v současnosti
Týcová, Zdenka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz českých prezidentů v období normalizace a v současnosti se věnuje vizuální složce mediálního obrazu normalizačního prezidenta Gustáva Husáka a demokratického prezidenta Václava Havla. Práce se zabývá jejich vizuální prezentací v deníku Rudé právo, Mladá fronta a Mladá fronta DNES. Teoretická část práce se zaměřuje na vymezení role prezidenta v českém politickém systému a nastiňuje dějinné souvislosti. Výzkumná část se zabývá kvantitativní a kvalitativní analýzou fotografií zveřejněných v určených denících. Součástí práce je i charakteristika profilu činnosti oficiálních fotografů prezidenta a vyhodnocení informací získaných během hloubkových rozhovorů s fotografy. Rozhovor s bývalým fotoreportérem ČTK se týká fotografování prezidenta Gustáva Husáka. Rozhovor s Tomkim Němcem, Karlem Cudlínem a Jaroslavem Hejzlarem je zaměřen na fotografování Václava Havla. Práce hledá odpověď na otázku, zda prezident zasahoval do činnosti svého oficiálního fotografa a v čem se liší profil práce prezidentského fotografa v období normalizace a v období demokracie. Cílem práce je představit, jak se měnil mediální obraz českých prezidentů a ověřit nebo vyvrátit hypotézu, že se vizuální reprezentace prezidenta v denním tisku výrazně lišila v době totalitního Československa a v demokratické...
|
|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
|
|
Obraz "Krvavé neděle" v dobovém tisku
Mrázková, Tina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá rozborem novinových článků, jejichž tématem je konflikt mezi katolickým a protestantským obyvatelstvem Severního Irska a událost z 30. ledna roku 1972, pro kterou se vžilo označení "Krvavá neděle". Předmětem rozboru jsou články vydané v tehdejším československém periodickém tisku jeden měsíc před Krvavou nedělí a jeden měsíc po ní, tedy články vydané v lednu a v únoru roku 1972. Pro analýzu byly vybrány články, které byly otisknuty ve třech tehdejších celostátních denících: v Rudém právu, Mladé frontě a ve Svobodném slovu. Práce se zabývá způsobem, jakým tehdejší komunistický tisk o událostech v Severním Irsku informoval a dává jej do kontextu s tehdejší politickou situací na poli domácím i mezinárodním. Součástí práce je úvod do problematiky severoirského regionu z hlediska jeho historie a následný popis událostí z 30. ledna 1972. Dále práce obsahuje exkurz do podoby československého tisku 70. let 20. století, který byl poznamenán společenskými a politickými změnami souhrnně nazývanými jako normalizace. Cílem analýzy dobového tisku je představit pozici, jakou prostřednictvím mediální produkce k severoirskému konfliktu zaujal československý komunistický režim, jak se na informování o něm v tištěných médiích projevily techniky propagandy a jak se způsob informování o Severním Irsku...
|
|
|
Smrt L. I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku
Svobodová, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Smrt L.I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku" pojednává o způsobu, jakým vybraná dobová periodika informovala o smrti sovětského vůdce Leonida Iljiče Brežněva v listopadu 1982. Analyzovány jsou 3 československé celostátní deníky (Rudé právo, Mladá fronta a Svobodné Slovo) a 1 regionální deník (Večerní Praha), sledovaným obdobím je měsíc listopad 1982 (od 1. 11. 1982 do 31. 11. 1982). Nejdříve bude zkoumáno, jak o Leonidu Brežněvovi informovaly sledované deníky v době před jeho smrtí (hledány budou zejména zmínky o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu) a poté v souvislosti s jeho úmrtím a následným pohřbem. Bude také popsán mediální obraz Leonida Brežněva, který prezentovala média v souvislosti s těmito událostmi. Teoretická část práce se zabývá osobou Leonida Brežněva, který stál v čele Sovětského svazu od roku 1964, kdy byl zvolen 1. tajemníkem komunistické strany, až do své smrti v roce 1982, jeho politickou kariérou a kultem jeho osobnosti v posledních letech jeho života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Atentát nad Lockerbie v českých tištěných médiích
Kodera, Martin ; Cihlářová, Gabriela (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Atentát nad Lockerbie, spáchaný v prosinci 1988, přináší z hlediska tehdejších československých tištěných médií unikátní situaci. V letadle registrovaném v USA je nad britským územím detonována bomba mající na svědomí 270 lidí, zejména amerických a britských občanů. Na oba tyto státy je v tehdejších médiích nahlíženo přinejmenším kriticky. Mezinárodní terorismus je ovšem věcí odsuzovanou bez ohledu na politickou situaci. Tato práce sleduje, jak se k informování o atentátu a jeho vyšetřování staví dva největší československé deníky - Rudé právo a Mladá fronta. Přinášení informací má dvě význačné etapy. První je období informování o pádu letounu, ze kterého se postupně stává informování o atentátu způsobeného výbušninou. Druhou etapou je doba, kdy jednotlivé důkazy poukazují na provedení atentátu Semtexem a spojující Československo s mezinárodním terorismem. Zatímco v první části je, až na rozsah informování o události, nahlíženo na katastrofu bez zabarvení a fakticky, v druhé zastávají oba deníky obranný postoj vůči těmto spekulacím a denně informují o snaze československých představitelů toto podezření vyvrátit. Největší odchylky od kritérií objektivity tak nacházíme nikoli v kritériu fakticity, ale v kritériu nestrannosti.
|
host ::
RSS.