|
|
Zahraniční politika Japonska a její kulturně-historické determinanty
Taublerová, Lucie ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zahraniční politika Japonska v období od konce druhé světové války po současnost a její kulturně-historické determinanty. Cílem práce je identifikace zásadních kulturních a historických faktorů, které se promítají do zahraniční politiky Japonska a do jeho vystupování v mezinárodních vztazích. Obsahem práce je postupná analýza historie, kultury a zahraniční politiky Japonska a souvislostí mezi nimi. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se věnuje historii Japonska. Druhá se zabývá japonskou kulturou a jejími specifiky. Třetí kapitola dále charakterizuje japonskou kulturu pomocí modelů kulturních dimenzí Geerta Hofstedeho a Fonse Trompenaarse. Čtvrtá kapitola je zaměřena na analýzu japonské zahraniční politiky. Poslední kapitola se pak pokouší identifikovat zásadní kulturní a historické determinanty zahraniční politiky Japonska.
|
|
|
Vliv kultury na občanskou aktivitu: Proč se lidé v postkomunistických zemích méně angažují?
Kašová, Vanda ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Dobrovolné zapojení občanů do formálních organizací je považováno za důležitý ukazatel fungující občanské společnosti a je také jedním z předpokladů fungující demokracie. Ve své diplomové práci dokazuji, že část rozdílů mezi zeměmi v tomto ukazateli lze vysvětlit pomocí obecných charakteristik jednotlivých národních kultur. Tyto charakteristiky přehledně popsal a vymezil Geert Hofstede, jehož kulturní dimenze v této práci využívám. Především byl prokázán vztah mezi počtem organizací, v kterých se jedinec angažuje, a dimenzí Vyhýbání se nejistotě. Práce mimo jiné přispívá k pochopení motivací pro zapojení se do formálních organizací. Protože se prokázalo, že angažovanost významně souvisí s kulturou národa (zejména s dimenzí Vyhýbání se nejistotě), je zřejmé, že ke změně v aktivitě občanů může dojít jen velmi pomalu a rozdíly mezi národy pravděpodobně zůstanou zachovány.
|
|
|
Cultural standards of Brazil
Bauerová, Alena ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce)
První část mé bakalářské práce je teoretická a je zaměřena na charakteristiku krajiny Brazílie po historické, demografické, politické, ekonomické a kulturní stránce. V práci je taktéž charakterizován průběh obchodního jednání a obchodní etiketa v Brazílii. Druhá část bakalářské práce je praktická a je věnovaná porovnání poznatků plynoucích z Hofstedeho dimenzí a výsledků vlastního průzkumu, který je uskutečněný pomocí dotazníkové metody. Cílem průzkumu bylo aktualizovat indexy kulturních dimenzí profesora Hofstedeho.
|
|
|
Německé kulturní standardy
Kučera, Tomáš ; Křečková Kroupová, Zuzana (vedoucí práce) ; Odehnalová, Jitka (oponent)
Cílem práce je identifikovat kulturní standardy Německa z české perspektivy. Tyto standardy mohou být definovány jak na základě vlastních zkušeností autora práce s touto kulturou, tak díky realizovaným rozhovorům s těmi, kteří delší dobu v dané kultuře pobývali (pracovně či studovali) či s ní často spolupracují. Popsané kulturní standardy by měly srozumitelně a přehledně poukázat na zásadní odlišnosti obou kultur. Součástí práce by měly být i rady a doporučení pro efektivnější komunikaci s druhou kulturou, ať v rámci obchodních vztahů, z pohledu řízení lidí či týmové spolupráce. Teoretická část práce by měla zahrnovat seznámení s pojmy: národní kultura, sociální interakce, kulturními standardy, kulturní dimenze, interkulturní komunikace, interkulturní komunikační kompetence.
|
|
|
Kulturologické aspekty rozvoje lidských zdrojů a stabilizace venkovských regionů
POPELÁKOVÁ, Lenka
Cílem mé diplomové práce bylo specifikovat a zjistit význam kulturologických aspektů, které působí na rozvoj a stabilizaci venkovských regionů. Hledat oblasti, ve kterých by kulturologické aspekty přispěly k udržení obyvatel na venkově a hledat způsoby, čím by byla zvýšena spokojenost obyvatel s životem na venkově. Nalézt určité kulturní symboly a převládající kulturní dimenze daných společenství, které jsou významným sebepoznávacím prvkem v rámci společnosti. Výzkum byl realizován pomocí klasického dotazníkového šetření v obcích Čkyně a Doudleby a pomocí TBSD (Testu barevně sémantického diferenciálu), který byl použit pro získání kompletních informací o societách Čkyně a Doudleb a jejich převládajících kulturních dimenzí. Výsledky bychom mohli shrnout do následujícího. Problém odchodů obyvatel z venkova nespočívá pouze v nedostatečném občanském vybavení a nabídky služeb v obcích, jak se domnívá mnoho autorů. Důkazem toho je obec Čkyně. Přestože je lépe občansky vybavena než obec Doudleby, obyvatelé (obzvláště ti nově příchozí a jejich potomci) nejsou v obci tolik spokojeni a obec by do budoucna rádi opustili. Doudleby jsou obcí se silnými a stále velice slavenými tradicemi. Noví obyvatelé jsou zde lépe přijímáni mezi starousedlíky a hojně se účastní místního kulturního života. Hlavním přínosem mé diplomové práce je tedy fakt, že kulturní tradice mají velký vliv na stabilizaci obcí. Společně slavené tradice pojí obyvatele k sobě a zlepšují tak sociální vztahy v obci. Tradice jsou kořeny lidí, které jim zabraňují venkov opustit.
|
|
|
Úloha etikety v obchodním prostředí USA
Maštálková, Martina ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Korandová, Jiřina (oponent)
Práce pojednává o americkém přístupu k etiketě v obchodním prostředí. První část se zabývá charakteristikou Spojených států amerických prostřednictvím geografických a demografických údajů, historického vývoje a jeho důsledků. Druhá se věnuje otázce podnikatelského prostředí USA a jeho členění. Třetí kapitola se zaměřuje na samotnou etiketu, se kterou se setkáme v obchodním prostředí. Ve čtvrté části je vyhodnocen dotazník týkající se etikety na pracovišti. Ten byl vyplněn Američany pracujícími v různých amerických společnostech.
|
|
|
Vliv kulturních odlišností na obchodní spolupráci mezi ČR a Francií
Kaplanová, Lucie ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Korandová, Jiřina (oponent)
Ve své bakalářské práci analyzuji, jak prostředí, ve kterém žijeme, může ovlivnit mezinárodní obchodní jednání, v tomto případě na příkladu Francie a České republiky. V první kapitole jsem se věnovala představení Francie, podávám zde především základní informace o teritoriu, demografické struktuře, politickém systému, ekonomice a postavení Francie v Evropské unii. V druhé kapitole přibližuji, jak může kulturní prostředí ovlivnit naše jednání, popisuji zde jednotlivá kulturní specifika a porovnávám kulturní dimenze v České republice a ve Francii podle Geerta Hofstede. Třetí kapitola se zaměřuje na obchodní protokol ve Francii a jeho zvláštnosti oproti obchodnímu protokolu v České republice. Čtvrtá, tedy poslední kapitola, monitoruje francouzsko-české vztahy jak v oblasti ekonomické, tak i mimo ní, již od 1. poloviny 20. století.
|
|
|
Vliv kulturních odlišností Číny a Česka v managementu
Matoušková, Zuzana ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Surynek, Alois (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání specifických rysů kultury Číny a Česka a zjišťuje, jak kulturní odlišnosti těchto dvou zemí ovlivňují vzájemnou spolupráci. Součástí práce je také uvedení do problematiky interkulturní komunikace spolu s tím, jaké problémy se při ní mohou vyskytnout a jak docílit toho, aby byla co nejefektivnější. Kulturní odlišnosti byly zkoumány pomocí dvou dotazníkových šetření. První z nich probíhalo mezi mladými lidmi v Česku a na Taiwanu a zaměřovalo se na porovnání obecných životních hodnot těchto dvou kultur. Druhý výzkum do hloubky analyzoval problémové situace při spolupráci Čechů a Číňanů. V závěru práce jsou na základě teoretických poznatků a výsledků dotazníkových šetření uvedeny návrhy opatření pro efektivní spolupráci Číny a Česka.
|
|
| |
|
|
Specifika podnikatelského prostředí Číny s přihlédnutím ke kulturním odlišnostem
Zikánová, Ivana ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
První kapitola práce popisuje základní informace o Čínské lidové republice, o jejím vývoji, geografii a vlivu rostoucího počtu obyvatel na redistribuci. Druhá část se zabývá otázkou podnikatelského prostředí a jeho členění. Zaměřuje se na sociokulturní oblast, kde analyzuje kulturní dimenze dle Geerta Hofstedeho, a především na ekonomickou oblast, která zahrnuje mimojiné pohled na Čínu v kontextu světové ekonomiky, jakož i obraz Číny ve světové hospodářské krizi. V poslední kapitole jsou zaznamenány české společnosti, které expandují na čínský trh a je zde také vyobrazena celková perspektiva v oblasti mezinárodních vztahů a mezinárodního obchodu mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou.
|
host ::
RSS.