|
Problematika výskytu inhibičních látek v kravském mléce
STŘELEČKOVÁ, Veronika
Mléko, u nás nejčastěji používané mléko kravské, je velmi důležitou potravinou. Jeho význam spočívá v obsahu hodnotných bílkovin, lehce stravitelného mléčného tuku, laktózy, vitamínů a minerálních látek. Kvalitu syrového kravského mléka charakterizuje soubor znaků, mezi které patří např. celkový počet mikroorganismů, počet somatických buněk, obsah základních složek (tuk, bílkovina, laktóza, tukuprostá sušina), bod mrznutí či výskyt nežádoucích cizorodých a inhibičních látek. Rezidua inhibičních látek (RIL) jsou jedním z hlavních kritérií hygienické jakosti syrového mléka, kde se mohou vyskytovat např. v důsledku prevence a léčby mastitid. Mezi největší rizika přítomnosti RIL v potravinách a surovinách živočišného původu, tedy i mléka patří riziko vzniku a šíření bakteriální rezistence, narušení střevní mikroflóry, alergické reakce a toxické účinky RIL jak v humánní, tak veterinární medicíně. Inhibiční látky mají tlumivý vliv na rozvoj a aktivitu mikroorganismů. V mlékárenském průmyslu především ovlivňují aktivitu mlékařských kultur, tím způsobují značné problémy ve výrobě. Jejich přítomnost v mléce způsobuje problémy při výrobě sýrů, zakysávání jogurtů a dalších fermentačních procesech při zpracování mléka. Prevence výskytu RIL závisí především na dodržování základních chovatelských a veterinárních opatření při používání léčiv a přípravků, na technologické kázni v prvovýrobě a pravidelné a striktní kontrole mléka na přítomnost RIL od prvovýroby až po zpracování, kdy se využívá různých screeningových metod jejich detekce. Je velmi důležité zabývat se problematikou RIL v mléce v souvislostech norem kvality, legislativy národní a legislativy Evropské unie a sledovat metody, které se používají při jejich zjišťování, detekci a ověřování.
|
|
Vyhodnocení vybraných ukazatelů u dojených plemen skotu ve VOD Kámen
BUŘIČOVÁ, Hana
Chov skotu patří mezi nejnáročnější odvětví zemědělské výroby. Předpokladem úspěšného chovu je ekonomicky efektivní produkce mléka, které je možné dosáhnout pouze při dobrém zdravotním stavu zvířat, dobré plodnosti, přiměřené obměně stáda, vysoké dlouhověkosti krav a odpovídajícím managementem. Chovatelé se musí stále zamýšlet nad způsobem chovu i nad plemenem, které budou chovat. Cílem práce je vyhodnocení vybraných ukazatelů mléčné a masné užitkovosti, plodnosti, dlouhověkosti a ekonomiky produkce mléka u stáda dojnic holštýnského a českého strakatého skotu ve stejném ustájení a při stejné výživě v podniku VOD Kámen. Ze stáda dojnic bylo ke sledování vybráno 60 holštýnských a 60 českých strakatých plemenic. Sledované soubory dojnic byly vytříděny podle genotypu, původu ze strany otce a pořadí laktace. K vyhodnocení byly použity reprodukční ukazatele (inseminační interval, servis perioda, mezidobí, inseminační index), ukazatele mléčné užitkovosti (množství mléka v kg, obsah tuku, obsah bílkovin), dlouhověkosti a důvody vyřazování dojnic z chovu. K vyhodnocení masné užitkovosti bylo vybráno 25 býků holštýnského plemene a 25 býků českého strakatého plemene. Rozdíly mezi mléčnou užitkovostí a plodností mezi plemeny byly vyhodnoceny jako vysoce významné (P < 0,001). Reprodukční ukazatele u holštýnských plemenic byly zhodnoceny jako nevyhovující (inseminační interval 82,06 dní, servis perioda 135,87 dní, mezidobí 412 dní a inseminační index 2,4) a u plemenic českého strakatého skotu jako uspokojivé (inseminační interval 64,8 dní, servis perioda 98,84 dní a inseminační index 2,0). Mléčná užitkovost byla oproti průměru ČR u obou plemen nadprůměrná. Holštýnské dojnice vyprodukovaly 9 123 kg mléka za laktaci při tučnosti 3,87 % a obsahu bílkovin 3,42 % a dojnice českého strakatého plemene 8 100 kg mléka za laktaci při tučnosti 4,08 % a obsahu bílkovin 3,59 %. Nejčastějším důvodem vyřazení plemenic z chovu byly poruchy plodnosti. Ukazatele masné užitkovosti byly lepší u býků českého strakatého skotu. Tito býci měli vyšší porážkovou hmotnost při nižším věku a lepší zatřídění do klasifikačních tříd oproti býkům holštýnského skotu.
|
|
Analýza užitkovosti a plodnosti s ohledem na rohatost dojnic
TOMANOVÁ, Jana
Již poměrně dlouhou dobu je u nás i ve světě podporován trend bezrohosti skotu a to především pro bezpečnost chovatelů i zvířat. Přesto ? a to zejména v ekologických chovech ? se poměrně často vyskytují obě tyto formy společně v jednom stádě. Cílem bakalářské práce bylo posouzení užitkovosti a plodnosti holštýnských plemenic s ohledem na rohatost. Sledování stáda holštýnského skotu proběhlo od dubna roku 2010 do září roku 2011 ve společnosti Bemagro a.s., s ekologickým systémem hospodaření, kde je jednou z priorit snaha o zachování rohatosti ve stádě. Celkem bylo sledováno 100 plemenic, z toho 50 plemenic bylo rohatých a stejný podíl tvořily plemenice odrohované. Byly zjišťovány ukazatele plodnosti (servis perioda a inseminační interval) a ukazatele mléčné užitkovosti (množství mléka, obsah tuku, obsah bílkovin a obsah laktózy).
|
|
Vyjádření prostorovosti v plošné tvorbě dětí v období před zahájením jejich povinné školní docházky
Žáková, Alena ; Hazuková, Helena (vedoucí práce) ; Hušková, Julie (oponent)
Anotace: Žákova, A.: Vyjádření prostorovosti v plošné tvorbě dětí v období před zahájením jejich povinné školní docházky. /Diplomová práce/ Praha 2006 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 153 s. + přílohy (textové: č. 1. - 5., prezentace na CD: č. 6. - 69 výtvarných prací dětí mateřských škol). Obsah: Téma diplomové práce je zpracováno formou kvalitativního pedagogického výzkumu, je rozděleno na dvě části - teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou shromážděny a uspořádány poznatky z vývojové psychologie a ontogeneze dětského výtvarného projevu zaměřené na prezentaci prostorových vztahů a problematiku vnímání prostoru. Cílem prače bylo vypracování a ověření metodiky šetření pro reprezentativní vzorek dětské populace. Na základě výsledků analýzy dětských prací pak přinést aktuální informace o úrovni zobrazování třetího rozměru ve výtvarných projevech předškolních dětí, které by se mohly stát východiskem pro pedagogickou diagnostiku. Část empirického šetření je věnována zkoumání úrovně profesních kompetencí učitelek mateřských škol. Výzkum prokázal, že úroveň kompetencí a motivovanosti učitelky může ovlivnit výslednou formu i obsah výtvarného vyjádření dítěte. Klíčová slova: Vnímání prostoru, prostorová představivost, zobrazování prostorových vztahů, transformace,...
|
|
Hybridní flowshop se seřízením
Kaněra, Vojtěch ; Pelikán, Jan (vedoucí práce)
Tato práce by měla posloužit jako zdroj informací o problematice rozvrhování výroby. Především je zaměřena na relativně nové termíny v oblasti optimalizace zpracování výrobních dávek, jakými jsou flowshop a jeho modifikace v podobě tzv. hybridního flowshopu. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitolu tvoří úvod. Ve druhé kapitole se zmiňuji o teorii rozvrhování, ve třetí části se zabývám historií flowshopu a ve čtvrté části ověřuji funkčnost nových modelů na reálných datech. V závěru shrnuji obsah práce, komentuji výsledné výpočty a vyslovuji přínos praktického využití flowshopu.
|
|
Návrh podnikatelského záměru na zpracování a recklaci odpadu
Vavřina, Radek ; Kovář, František (vedoucí práce)
Práce popisuje teoretické zásady pro sestavení podnikatelského plánu - jeho základní obsah - popis externího prostředí, popis společnosti, předmět podnikatelského záměru. v aplikační části je rozpracován záměr firmy Plasteko, a.s. na konkrétních údajích o trhu, konkurenci, dodavatelích a odběratelích. Je zpracována marketingová koncepce. Doplněno o plány - finanční, cash-flow, odpisy. Je provedena finanční analýza dle poměrových ukazatelů a jejich předpokládaný vývoj na 5 let.
|
|
Srovnání metabolické aktivity a potenciálního využití mikrořas a pigmentotvorných kvasinek
Szotkowski, Martin ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy jsou přírodními pigmenty vyskytujícími se v rostlinách a mnohých mikroorganismech, jako jsou řasy, kvasinky a bakterie. Představují nejrozšířenější skupinu antioxidantů s významným biologickým účinkem. Lipidy jsou esenciální složkou všech živých organismů. Jsou zdrojem a zásobárnou energie pro organismy, kterou lze využít také v petrochemickém průmyslu pro produkci biopaliv. Tato práce se zabývá studiem produkčních vlastností karotenoidů a lipidů vybranými kmeny kvasinek, řas a sinic, a to s cílem aplikace získaných poznatků a nalezení vhodné levné alternativy pro mikrobiální biotechnologickou produkci těchto metabolitů s využitím odpadních substrátů. Obsah karotenoidů, ergosterolu a koenzymu Q v buňkách byl stanovován kapalinovou chromatografií. Obsah lipidů a profil mastných kyselin byl analyzován plynovou chromatografií. Morfologie buněk a lokalizace vybraných metabolitů byla analyzována technikou časově rozlišené fluorescenční mikroskopie. V této práci byly využity kvasinkové rody Sporobolomyces, Cystofilobasidium a Rhodotorula. Z řas a sinic byl použity rody Desmodesmus, Cyanothece, Chlamydomonas, Synechoccocus a Chlorella. V celkovém porovnání produkčních vlastností, dosahovaly nejvyšší produkce kvasinky Z vybraných kmenů, bylo největších výtěžků karotenoidů dosaženo u kmenů S. pararoseus, C. capitatum a R. mucilaginosa a lipidů u kmenů C. infirmominiatum a S. metaroseus.
|
|
Úloha komponent osy GH/IGF-1 v etiopatogeneze metabolických odchylek u diabetes mellitus 2. typu a akromegalie
Toušková, Věra ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Müllerová, Dana (oponent) ; Saudek, František (oponent)
(CZ) Komponenty osy GH/IGF-1 (růstový hormon (GH), receptor růstového hormonu (GH-R), inzulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1), IGF-1 receptor (IGF-1R), IGF-vazebné proteiny (IGFBPs)) hrají úlohu v regulaci glukózového metabolismu, zánětlivých pochodů stejně jako v proliferaci a diferenciaci buněk včetně adipocytů i monocytů. Cílem předkládané práce bylo prozkoumat úlohu lokálních změn mRNA exprese komponent osy GH/IGF-1 v podkožní tukové tkáni a periferních monocytech (PM) při rozvoji inzulinové rezistence a v regulaci obsahu tukové tkáně v organizmu u těchto skupin pacientů: u obézních subjektů s a bez přítomnosti diabetes mellitus 2. typu a u neléčených akromegaliků. V našich studiích jsme zkoumali celkem 66 subjektů, a to pacientky obézní bez diabetu 2. typu (OB), obézní diabetičky 2. typu (DM2), neléčené akromegaliky (AC) a zdravé kontrolní subjekty s normální hmotností (C). U obézních diabetiček byla provedena intervence zahrnující 2 týdny nízkokalorické diety (VLCD (very-low-calorie diet)-energetický obsah 2500 kJ/den). Dle našich výsledků se domníváme, že snížená mRNA exprese IGF-1, IGF-1R, IGFBP-2 a IGFBP-3 v tukové tkáni u obézních diabetiček 2. typu by mohla přispívat ke změnám diferenciační kapacity tukové tkáně a že zvýšená mRNA exprese IGF-1R v periferních monocytech těchto pacientek...
|
|
Topinambury - zdroj cenných nutričních látek
Rousková, Milena ; Barnet, M. ; Sobek, Jiří ; Veselý, Václav
Topinambury jsou rostliny z čeledi hvězdicovitých a zvonkovitých, kde inulin nahrazuje škrob ve funkci zásobní látky. Najít ho můžeme především hlízách. Topinambury lze využít jako potravinářskou surovinu pro lidi nebo i ke krmivářským účelům pro zvířata. Nezanedbatelný je i podíl stvolů pro možné energetické využití. Hlízy lze sklízet od podzimu do jara a lze je konzumovat syrové dle kreativity dietologa nebo kulináře. Je možné je i sušit a přidávat je pak do jídla pro zvýšení obsahu vlákniny. Je možné využít jednak dřeně nebo šťávy. Energetický obsah hlíz topinambur je 3 až 3,5 MJ/kg.
Plný text:  PDF
|
|
Vliv aplikace bioefektorů na přístupnost fosforu v substrátu a na výnosy rajčat
Beranová, Martina ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Hanč, Aleš (oponent)
V České republice se v několika posledních letech více snažíme zaobírat zvýšením efektivity příjmu fosforu pro rostliny ve směru zvýšení jeho přístupnosti. V našich podmínkách zemědělství můžeme tvrdit, že fosfor se pro rostliny stává nedostatkovou živinou. Většina půdního P je zabudována v obtížně rozpustných sloučeninách, omezujících možnosti jeho příjmu. Proto vznikají technologie schopné fosfor pro rostliny zpřístupnit. Jednou z těchto technologii jsou tzv. Bioefektory.
Cílem práce bylo prokázat účinnost bioefektorů na zvýšení mobility fosforu a ostatních vybraných živin v půdě chudé na P a tím i zvýšení výnosů a odběrů živin rajčaty.
V rámci práce byly použity bioefektory obsahující následující mikroorganismy: Trichoderma harzianum, kmen T22, Bacillus amyloliquefaciens, kmen FZB42 (RhizoVital), Pseudomonas sp. (Proradix) a kombinace Trichodermy harzianum s Bacillus subtilis s přidanými mikroprvky Zn a Mn (Combifector). Byl sledován vliv přidaných bioefektorů na výšku, hmotnost nadzemní hmoty a výnos plodů rajčat; obsah přístupných makroprvků a vybraných mikroprvků v substrátu a dále pak celkový obsah makroprvků a vybraných mikroprvků v plodech rajčat.
Z výsledků nádobových pokusů s rajčaty realizovaných ve skleníku ČZU v Praze, můžeme vyvodit následující tvrzení: a) ve většině sledovaných parametrů nebyly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly mezi variantami, b) obsah hořčíku v substrátu byl průkazně vyšší u varianty Trichoderma ve srovnání s variantou Proradix, avšak pouze při nízké hladině významnosti 0,05, c) celkový obsah síry v plodech u varianty Trichoderma, byl průkazně nižší ve srovnání s variantami Proradix a Combifector, a to při hladině významnosti 0,01.
Závěrem lze konstatovat, že aplikace bioefektorů ve většině případů nevedla ke statisticky průkazné změně sledovaných parametrů. Stále je však nutné hledat strategie pro efektivnější využívání půdního fosforu i fosforu z dodaných hnojiv. Proto lze pro další výzkum doporučit zejména testování bioefektorů v půdách s různými vlastnostmi a hlubší mikrobiologické rozbory, sloužící k pochopení mechanismů účinnosti a k určení životaschopnosti produktů.
|
host ::
