|
Velikonoce, křižovatka tradic
Benešová, Eva ; Hošek, Pavel (oponent) ; Balabán, Milan (vedoucí práce)
Velikonoce patří mezi nejvýznamnější svátky křesťanské církve. Tato diplomová práce se zabývá Velikonocemi a jejich pestrou tradicí. První část se zabývá židovským svátkem Pesach. Křesťanské velikonoční svátky mají s Pesachem souvislost. Svátek Pesach vznikl z spojením dvou svátků Pesach a Macot. Macot byl původně zemědělský svátek a Pesach byl nomádský svátek, při kterém se obětoval beránek. Později byly svátky spojeny a historizovány. Svátek se stal připomínkou Božího osvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Důležitou součástí svátku Pesach je seder. Seder je pesachová rituální hostina. Ježíšova poslední večeře, při které ustanovil Večeři Páně, má se sederem spojitost. Druhá část této práce se zabývá tradičními velikonočními zvyky v České republice. Mnoho zvyků má svůj původ v pohanském náboženství. Práce nastiňuje základy předkřesťanského náboženství na území Čech a Moravy. Jaro bylo dříve důležitým obdobím roku. Byla to doba, kdy se probouzela příroda a bylo nutné jí pomoci a zajistit tak zdar příštího roku. Mnoho tradičních zvyků má spojitost s agrární a sympatetickou magii. Některé pohanské náboženské elementy se staly součástí křesťanských Velikonoc, například vejce. Malované vejce, které bylo posvátné v mnoha starých kulturách, a bylo znakem narození a plodnosti , se stalo symbolem vzkříšeného...
|
|
Vliv systému ustájení na vlastnosti skořápky a vnitřní kvalitu vajec
Vlčková, Jana ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Skřivanová, Eva (oponent)
V práci byly provedeny celkem 3 pokusy. Cílem prvního experimentu bylo zhodnotit užitkovost nosnic, kvalitu vzduchu v halách a mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky u nosnic ustájených v obohacených klecích při modrém, zeleném, červeném a žlutém osvětlení. Ukazatele užitkovosti (denní produkce vajec, mortalita a hmotnost vajec) nebyly ovlivněny barvou světla. Podobně také u mikrobiální kontaminace vzduchu nebyly mezi jednotlivými barvami světel zaznamenány průkazné rozdíly. Signifikantní interakce mezi etáží a barvou světla byla zjištěna u mikrobiální kontaminace vaječné skořápky bakterií rodu Escherichia coli a Enterococcus. Nejvyšší množství Escherichia coli bylo detekováno u vajec od nosnic ustájených ve střední etáži při žlutém osvětlení naopak nejnižší hodnoty byly při žlutém osvětlení v horní etáži. Podobné výsledky byly sledovány také u bakterií rodu Enterococcus. Výsledky naznačují, že barva světla má minimální vliv na mikrobiální kontaminaci naopak významný vliv má etáž. Nejvyšší mikrobiální kontaminace vajec byla nalezena u vajec ze střední etáže.
Ve druhém experimentu byl sledován vliv systému ustájení (konvenční klec, podestýlka, voliéra) a obsahu vápníku v krmné směsi (3 a 3,5 %) na užitkovost nosnic, technologickou kvalitu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky a vaječného obsahu v průběhu skladování. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a obsahem vápníku v krmné směsi byla zaznamenána u hmotnosti vejce, pevnosti skořápky, podílu skořápky, hmotnosti skořápky, Haughových jednotek a indexu bílku. Systém ustájení ovlivnil produkci vajec, spotřebu krmiva, hmotnost vejce a některé z ukazatelů kvality skořápky. Z ukazatelů kvality skořápky měl obsah vápníku v krmné směsi vliv pouze na pevnost skořápky a podíl skořápky. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla detekována i u kontaminace vaječné skořápky celkovým počtem mikroorganismů. Systém ustájení ovlivnil kontaminaci vaječné skořápky kde vyšší množství Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů bylo u vajec z podestýlky. Vyšší penetrace všech sledovaných druhů mikroorganismů na podskořápečné blány byla 2. a 7. den skladování ve skupině s 3,5 % vápníku v krmné směsi u vajec z podestýlky. To zřejmě souvisí s nižší kvalitou skořápky v tomto typu ustájení.
V pokusu 3 byl zjišťován vliv rozdílných systémů ustájení (obohacená klec, výběh) na technologickou hodnotu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky, vaječného obsahu a koncentraci bílkovin v bílku během skladování. Systém ustájení ovlivnil všechny ukazatele kvality skořápky s vyššími hodnotami v klecovém systému. Vyšší počet pórů ve vaječné skořápce byl nalezen u vajec z výběhu. Důležitý vztah mezi systémem ustájení a dobou skladování byl zaznamenán u Haughových jednotek, indexu bílku, pH bílku a indexu žloutku. Lepší hodnoty týkající se ukazatelů kvality bílku a žloutku byly u vajec z klece. Jejich kvalita se během skladování snižovala rychleji v alternativním systému ustájení. Interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla nalezena také u Escherichia coli a u celkového počtu mikroorganismů. Nejvyšší kontaminace byla u čerstvých vajec z výběhu. Počet mikroorganismů se s dobou skladování signifikantně rychleji snižoval u vajec z klecového systému ustájení. Penetrace bakterií rodu Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů do bílku byla nižší u vajec z klece ve srovnání s výběhem. Průkazný vliv systému ustájení byl zjištěn u koncentrace lysozymu v bílku s vyššími hodnotami u vajec z výběhu. Je zřejmé, že lepší kvalita vajec je v klecovém systému ustájení. Vejce z tohoto typu ustájení mají také během skladování po delší dobu lepší kvalitu ve srovnání s alternativními systémy.
|
|
Přehled základních aspektů hnízdní biologie ptáků rodu Merops ve vztahu k jejich chovu.
ZEMANOVÁ, Jitka
Vlha pestrá (Merops apiaster) je druhem otevřených krajin se solitérními stromy s výrazným a nezaměnitelným zbarvením. Původ má v severní Africe a jižní Evropě, na našem území se vyskytuje na jižní Moravě. Rozšíření tohoto druhu se vlivem změn v krajině posouvá směrem na sever. Vlha je typická stavbou hnízdní nory v pískové stěně. Cílem práce bylo popsat biologii afrických druhů rodu Merops, zhodnotit stav přírodních podmínek pro druh Merops apiaster, popsat chov tohoto druhu v lidské péči a posoudit úspěšnost dosavadních odchovů ve vybraných chovech. V práci byly popsány chovy vlhy pestré (Merops apiaster) v zoologických zahradách ve Vídni, Drážďanech a Frankfurtu, chov vlhy núbijské (Merops nubicus) v zoologické zahradě v Plzni a chov vlhy běločelé (Merops bullocoides) v zoologické zahradě ve Vídni. Dále chov všech těchto tří druhů v soukromém chovu pana Drozdka v Českém Rudolci.
|
|
Vliv pozice hnízda v teritoriu na vnitrosezónní dynamiku teritorií pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla)
Vojtěchovská, Eva ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Cílem projektu je komplexní výzkum vnitrosezónní dynamiky teritorií a vztahu parametrů teritoria, pozice hnízda v teritoriu a reprodukční úspěšnosti pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla). Základními předpoklady výzkumu je, že parametry hnízdních teritorií se mění v závislosti na fázi hnízdění a na intraspecifických interakcích s vlastníky sousedních teritorií. Dalším předpokladem je závislost pozice hnízda v rámci teritoria na parametrech teritoria. Výzkum dynamiky teritorií v průběhu hnízdění byl prováděn v PR Lipovka (14,6 ha) v hnízdních sezónách 2006 a 2007. Hlavními metodami výzkumu bylo intenzivní mapování teritorií pěnice černohlavé na základě zaznamenávání pohybů individuálně značených samců (vlastníků teritorií) a vyhledávání a pravidelná kontrola hnízd, u nichž jsme zaznamenávaly pozici v rámci teritoria, průběh jednotlivých fází hnízdění, velikost snůšky, úspěšnost hnízdění a míru ukrytí hnízda. V průběhu dvou hnízdních sezón jsme odchytily a barevně označily 58 jedinců. V roce 2006 jsme zmapovaly 25 hnízdících párů a nalezly 30 hnízd, z nichž bylo 13 úspěšně vyvedeno, v sezóně 2007 zahnízdilo 22 párů, přičemž jsme dohledaly 33 hnízd, z nichž bylo úspěšně vyvedeno 14. Výsledky výzkumu přinesly zjištění, že parametry teritoria samce jsou ovlivněny probíhající fází hnízdění. Teritorium samce (tedy...
|
|
Vývoj spotřebitelských preferencí na trhu vajec v ČR
Němcová, Monika
Bakalářská práce se zabývá tím, jaké má spotřebitel preference na trhu vajec. Úvodem pojednává o agrárním trhu, specificích poptávky a také vybrané komoditě, tedy vejci. Vejce jsou velmi důležitou potravinou ve výživě, a tak jsou součástí jídelníčku většiny lidí. Cílem práce je zjistit, jaké informace spotřebitele zajímají při nákupu vajec. Tyto informace jsou získány pomocí dotazníkového šetření a jsou zaměřeny na základní charakteristiky, jako jsou cena, barva skořápky, nebo zda jsou informace uváděné na obalu pro spotřebitele dostačující, případně, které další informace by dále uvítali.
|
|
Antipredační chování ťuhýka obecného: role klíčových znaků v rozpoznávání predátora
Součková, Tereza ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o rozpoznávání a kategorizaci různých druhů podnětů u ptáků a ve své praktické části se věnuje rozpoznávání predátorů u ťuhýka obecného (Lanius collurio). Mým cílem bylo prozkoumat, zda se ťuhýci obecní řídí při rozpoznávání predátorů klíčovými znaky nebo barvou podnětu. Svůj průzkum jsem provedla pomocí atrapových experimentů, kdy jsem sledovala antipredační reakce ťuhýků na různé typy atrap lišících se přítomností či nepřítomností znaků dravce či různým zbarvením. Z reakcí ťuhýků jsem usoudila, že při rozpoznávání predátora hraje zásadní roli informace o klíčových znacích, ale pouze tato informace není sama o sobě plně dostačující. Kromě typu atrapy ovlivňovalo antipredační chování ťuhýka obecného i pohlaví, samci byli při obraně hnízda aktivnější než samice.
|
|
Antipredační funkce fulgurace u ploštic (na příkladu druhu Coreus marginatus)
Pipek, Pavel ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo prozkoumat možné antipredační funkce fulgurace, což je náhlé odhalení nápadné části těla u dosud zcela kryptického zvířete, spojené s útěkem. Jako modelová kořist sloužily dospělé ploštice vroubenky smrduté (Coreus marginatus, Heteroptera), jako modeloví ptačí predátoři pak sýkora modřinka (Cyanistes caerulus) a koňadra (Parus major). Bylo použito tří přístupů. Test palatibility měl určit, zda jsou vroubenky poživatelné pro ptačí predátory. Experiment probíhal v pokusné kleci, bez zásahu experimentátora a rovněž bez zapojení fulgurace. Bylo zjištěno, že chemická obrana vroubenek je ve srovnání s jinými druhy ploštic (Pyrrhocoris apterus, Graphosoma lineatum) slabá a že se účinnost obrany liší mezi přezimující a novou generací vroubenek. Test vlivu fulgurace na chování ptačích predátorů probíhal rovněž v pokusné kleci, tentokrát ovšem vroubenky zapojovaly při obraně i fulguraci, ke které byly nuceny experimentátorem. Bylo zjištěno, že sýkory modřinky útočí více na sedící než na letící (a tedy fulgurující) vroubenky, u sýkor koňader se podobná závislost neprokázala. Latence návratu k fulgurující vroubence nebyla ovlivněna barvou abdomenu kořisti. Ve třetím experimentu vystupovali dobrovolníci z řad studentů, kteří v počítačové simulaci hledali fotografii vroubenky na monitoru....
|
|
Kvalita samce, mimopárové paternity a rodičovské investice u hýla rudého Carpodacus erythrinus
Schnitzer, Jan ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Sociální monogamie spojená s biparentální péčí o mláďata je jeden z nejčastějších párovacích systémů ptáků. Protože samice více investují do rozmnožování, jsou obecně považovány za pohlaví, které si vybírá partnera. Proto se časem cestou pohlavního výběru vyvinula u samců řada znaků, na jejichž základě samice provádějí volbu partnera. Jaké vlastnosti samce tyto znaky mohou signalizovat a jaké mechanizmy jsou zodpovědné za vznik, vývoj a udržování těchto znaků je předmětem řady evolučně ekologických studií. Samice si může vybírat na základě toho, zda spárováním s konkrétním samcem získá přímou nebo nepřímou výhodu. Podle teorie dobrého rodiče mohou různé samčí sekundární pohlavní znaky signalizovat úroveň rodičovské péče. Nepřímou výhodu představují kvalitní geny, které může samice získat pro své potomky. Podle této hypotézy (good genes model) samice používá určité samčí sekundární pohlavní znaky k ohodnocení genetické kvality samce. Jedním z nejvýraznějších a nejčastěji zkoumaných sekundárních pohlavních znaků, které mohou signalizovat samčí kvality a které používají samice při výběru partnera je zbarvení. U velkého počtu druhů pěvců existuje pohlavní dimorfizmus ve zbarvení peří a většinou se předpokládá silný vztah mezi reprodukčním úspěchem samce a kvalitou zbarvení peří samců. Zbarvení peří má...
|
|
Koncept mládí v českém jazyce v porovnání s dalšími evropskými jazyky
Vašíčková, Andrea ; Chejnová, Pavla (oponent) ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce)
Předmětem rigorózní práce je výzkum konceptu mládí v českém jazyce a v myslích českých rodilých mluvčích a následné porovnání se situací v dalších třech evropských jazycích. Výzkum je zasazen do teoretického rámce kognitivní lingvistiky a tvoří jej tři provázané části. V první části, jež vychází ze slovníků, jsou shromážděny jak významy lexémů mladý a mládí a jejich cizojazyčných ekvivalentů, tak i verbální a neverbální realizace základních významů těchto lexémů. Druhá část vychází především z korpusů a v případě češtiny podává přehled sémantických okruhů entit, které mohou být popsány adjektivem mladý. Zároveň je na kolokacích, konotacích a metaforách ukázáno, jak rodilí mluvčí jednotlivých jazyků o mládí přemýšlejí. Třetí část tvoří dotazníkový průzkum mezi rodilými mluvčími jednotlivých jazyků, jehož cílem je ověřit a doplnit výsledky předchozích dvou částí výzkumu. Rigorózní práce přináší popis metafor, konotací a asociací, pomocí nichž konceptualizujeme mládí.
|
| |
host ::
