|
| |
|
|
Vliv celiakie na růst a kostní denzitu.
Ondráčková, Markéta ; Zemková, Daniela (vedoucí práce) ; Tůma, Jan (oponent)
Celiakie je chronické autoimunitní onemocnění tenkého střeva, způsobené nesnášenlivostí organismu k lepku. Onemocnění je charakterizováno poškozením střevní sliznice, je spojeno s malabsorpcí a maldigescí. Hlavními příznaky onemocnění jsou bolesti žaludku, diarrhoea, anémie, otoky, celkové neprospívání organismu. V posledních letech roste počet pacientů s atypickými příznaky a s úplně asymptomatickou formou onemocnění. Prevalence onemocnění v Evropě odpovídá 1 %. Cílem této práce je popsat, jakým způsobem celiakie ovlivňuje stav kostní tkáně a jaký je její vliv na růst u dětí.
|
|
|
Možnosti ovlivnění odpovědi buněk přirozené imunity na gliadin
Drašarová, Hana ; Tučková, Ludmila (vedoucí práce) ; Bezouška, Karel (oponent)
Celiakie je chronické zánětlivé onemocnění sliznice tenkého střeva, které se projevuje u geneticky predisponovaných jedinců po požití stravy obsahující lepek. Doposud zůstává jedinou možnou léčbou celiakie celoživotní vyloučení lepku ze stravy. Jednou ze zcela nových terapeutických strategií je použití syntetického polymeru P(HEMA-co-SS), který v gastrointestinálním traktu specificky vyvazuje gliadin a ruší tak jeho škodlivé působení na střevní sliznici. Provedené in vitro testy účinků P(HEMA- co-SS) na lidské PBMC a střevní biopsie ukázaly, že potenciální terapeutická schopnost P(HEMA-co-SS) je velmi ovlivněna stupněm proteolytického zpracování obou komponent a také rozdílnou časovou aplikací P(HEMA-co-SS) do organismu oproti lepku. Další uvažovanou podpůrnou léčbou celiakie je používání prospěšných probiotických bakteriálních kmenů. Naše pokusy vycházely z poznatku skupiny Prof. Y. Sánz, že se liší složení bakteriální flory u pacientů s aktivní formou celiakie, u pacientů léčených bezlepkovou dietou a u zdravých jedinců. Ve spolupráci s touto skupinou jsme testovali účinek vybraných bakteriálních kmenů izolovaných z pacientů s celiakií a probiotických bakteriální kmenů na odpověď buněk přirozené imunity na gliadin. Provedené in vitro pokusy s lidskými dendritickými buňkami ukázaly, že přítomnost...
|
|
|
"Bezlepková dieta" v odborné přípravě studentů hotelové školy a učebního oboru kuchař -číšník
VRZALOVÁ, Radka
Bezlepková dieta je pojem skloňovaný v médiích v posledních letech velmi často. Tato bakalářská práce je věnována zkoumání, zda a jakým způsobem je zařazováno téma "bezlepkové diety" do teoretické a praktické výuky studentů a učňů Střední školy a Vyšší odborné školy cestovního ruchu v Českých Budějovicích, oborů zaměřených na gastronomii. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmů týkajících se celiakie, bezlepkového stravování, legislativy věnující se značení alergenů (lepku). Dále je zde rozebrána problematika stravování pacientů s bezlepkovou dietou v restauracích a podnicích společného stravování. V praktické části byl proveden výzkum za účelem zjištění, jak jsou studenti s tímto tématem seznamováni, jakými znalostmi disponují a zda je dokážou využít v praxi. Průzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření, pozorování v hodinách a rozborem používané literatury. Pro vyhodnocení dotazníků kvalitativního šetření byla zvolena výzkumná zpráva podpořena grafy s komentáři.
|
|
|
Bezlepková dieta - realita ve školních zařízeních
JIRÁČKOVÁ, Marie
Tématem této bakalářské práce je bezlepková dieta realita ve školních zařízeních. Cíli mé práce bylo zmapování počtu školních jídelen v Kraji Vysočina, ve kterých je možnost bezlepkového stravování, posouzení znalostí zaměstnanců školní jídelny o přípravě bezlepkové diety a popsání spolupráce mezi školní jídelnou a rodinou bezlepkově stravovaného žáka. Školní stravování je důležité kvůli zajištění optimálního příjmu živin během doby, kterou tráví dítě ve škole, kvůli výchově ke správným stravovacím návykům a z důvodu lepšího začleňování dítěte do kolektivu. Bezlepková dieta je nezbytné léčebné opatření především pro celiaky, u kterých dochází vlivem působení lepku k atrofii střevní sliznice, a alergiky, u kterých může po požití lepku dojít až k anafylaxi. Dodržování bezlepkové diety se doporučuje i lidem s diagnózou neceliakální glutenové senzitivity, ačkoliv u nich vyvolává konzumace lepku pouze krátkodobé obtíže, většinou intestinálního charakteru. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního i kvantitativního výzkumu, výzkumný soubor tvořilo 8 školních jídelen Kraje Vysočina, které svým žákům bezlepkové stravování umožňují. Polostrukturovanými rozhovory s vedoucími jednotlivých školních jídelen, případně s kuchařkami, které se přípravou diety zabývají, jsem zjišťovala jejich informovanost o zásadách bezlepkové diety. Součástí mého výzkumu byl propočet dvoudenního jídelního lístku každé jídelny pomocí programu Nutriservis Profesional. Výsledky jsem porovnávala s doporučenou denní dávkou energie, bílkovin, tuků a sacharidů pro žáky základních a středních škol. Z výsledků kvantitativního výzkumu vyplývá, že bezlepkovou dietu připravuje velmi malé procento školních jídelen v Kraji Vysočina. Z výsledků kvalitativního výzkumu je patrná dostatečná informovanost kuchařek o bezlepkové dietě, informovanost kuchařek, které se přípravou diety přímo zabývají, je na výrazně vyšší úrovni. Zároveň jsem zjistila, že spolupráce s rodiči bezlepkově stravovaných žáků je spíše nárazová a omezuje se většinou na domluvení balíčků s trvanlivými bezlepkovými potravinami.
|
|
|
Význam potravin při onemocnění celiakální sprue
Matlášková, Jana ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Capouchová, Ivana (oponent)
Celiakální sprue je autoimunitní onemocnění, jehož prevalence se pohybuje kolem 1 % po celém světě. Toto onemocnění je závislé na několika faktorech. Jedním z nich je genetická predispozice, která je úzce spojena s genomem HLA-DQ2 a DQ8. Dalším faktorem je prostředí. Důležitá je například doba kojení, jak brzy byl zahrnut lepek do naší stravy a určitý vliv má i užívání antibiotik. V neposlední řadě je důležitým faktorem lepek, který funguje jako spouštěč tohoto onemocnění. Lepek se skládá ze dvou bílkovinných části prolaminu a glutelinu. Je obsažen v pšenici, ječmeni, žitě, ovsu a v jejich křížencích, kde vzniká při tvorbě těsta. Při konzumaci lepku u pacientů s celiakií, reaguje jejich autoimunitní systém chybně a začne útočit na své vlastní buňky, protože není schopen rozpoznat, cizí a vlastní buňky.
U pacientů s celiakální sprue se objevuje několik příznaků, mezi které patří především střevní obtíže (průjem, bolest břicha), osteoporóza, anémie a mnoho dalších. Je také úzce spojena s některými z autoimunitních onemocnění jako například diabetes mellitus I. typu nebo dermatitida herpetiformis. U některých pacientů se žádný z těchto příznaků nemusí projevit a o to těžší je jejich diagnóza.
Při celiakii je nejvíce postižené tenké střevo, kde dochází k poškození klků, které mohou při dlouhodobém neléčení úplně vymizet. Dále se může projevit hyperplazie krypt a zvyšuje se střevní propustnost.
Léčba je možná pouze pomocí bezlepkové diety, kdy ze svého jídelníčku musíme vyřadit všechny potraviny, které obsahují rizikové bílkoviny. V první řadě se jedná o pšenici, žito, ječme a oves. Mnoho potravin může obsahovat rizikové bílkoviny v malém množství ve skryté podobě a proto má každý výrobce povinnost uvádět na obalu obsah alergenů. Označení produktu jako bezlepkový lze pouze v případě, že hodnota lepku je do 20 mg/kg potraviny. Tyto výrobky jsou symbolizovány značkou přeškrtnutého zrna. Pacienti s celiakií nejvíce využívají v rámci diety výrobky z rýže, kukuřice, prosa a případně z pohanky a amarantu jelikož neobsahují lepek. Léčba dietou je celoživotní a je nutné ji pečlivě dodržovat, protože jakýkoliv prohřešek se může hned projevit na jejich zdravotním stavu.
|
|
|
Poskytování služeb v oblasti pohostinství se zaměřením na celiaky
Pechová, Gabriela ; Šálková, Daniela (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Diplomová práce pojednává o současné podobě služeb poskytovaných v restauracích z pohledu zákazníků, kteří mají onemocnění s názvem celiakie, z čehož plyne, že mají určité dietní omezení. Nejprve je téma skrze teoretickou část zasazeno do širšího kontextu. Teoretická východiska jsou rozdělena do tří větších celků pojednávajících o celiakii, specifikách bezlepkové diety a charakteristice pohostinství se zaměřením na zájmovou skupinu. V praktické části jsou pomocí statistického testování hypotéz zpracovány informace, získané dotazníkovým šetřením zaměřeným na cílovou skupinu. K tomuto účelu je praktická část rozdělena do čtyř oddílů, zabývajících se demografickými charakteristikami celiaků a jejich vlivem na návštěvnost restaurací, vhodnými vlastnostmi restaurací, jejich propagací a zájmem o specializované restaurace. Výstupem práce je shrnutí spotřebního chování celiaků v oblasti restauračních služeb a doporučení směřovaná k restauracím, jak poskytované služby vylepšit a přizpůsobit cílové skupině. Dále je řešena otázka fungování restaurace, která by se zcela nebo částečně zaměřovala na podávání speciálně připravených bezlepkových jídel.
|
|
|
Bezlepková dieta - realita v restauračních zařízeních
KUCHAŘOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce s názvem "Bezlepková dieta realita v restauračních zařízeních" se zabývá problematikou dostupnosti bezlepkových jídel v restauračních zařízeních různého typu a možností zákazníků s intolerancí lepku během stravování se mimo domov. Teoretická část práce nejprve popisuje onemocnění zvané "celiakie". Je zde uvedeno i srovnání s dalšími formami intolerance lepku. Následuje problematika označování alergenů, která s bezlepkovou dietou velmi úzce souvisí. Další část je věnována charakteristice restauračních zařízení, a nakonec je přiblížena oblast, ve které byla prováděna výzkumná část práce tedy oblast města České Budějovice a města Klatovy. Cílem bakalářské práce bylo prozkoumat nabídku bezlepkových jídel v různých typech restauračních zařízení v těchto městech, a také informovanost kuchařů o zásadách a přípravě bezlepkové diety. Dále porovnat výživové hodnoty v týdenním jídelníčku pro tuto dietu s doporučeními pro dietu racionální a představit několik jídel v bezlepkové úpravě. Praktická část bakalářské práce byla zpracovávána kombinací kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 20 restauračních zařízení 10 v Českých Budějovicích a 10 v Klatovech. Kvantitativní metodu zastupuje sekundární analýza jídelních lístků vybraných restauračních zařízení, kvalitativní metodu pak polostrukturované rozhovory se zástupci těchto restaurací. Výsledky analýzy jídelních lístků jsou zaznamenány do tabulek programu Excel. Rozhovory byly následně zpracovány metodou myšlenkových map. Týdenní jídelníček pro bezlepkovou dietu pak pomocí stravovacího programu "Nutriservis Professional". Výstupy z něj byly porovnány s doporučenými hodnotami pro dietu racionální. Výsledkem analýzy jídelních lístků je zjištění, že běžná restaurační zařízení nemají dostatečnou nabídku pokrmů, uvedených jako bezlepkových. Na druhou stranu se zastoupením přirozeně bezlepkových jídel už to tak zlé není. Navíc z analýzy rozhovorů vyplývá, že není problém se na úpravě jídla domluvit. Neuspokojivé je ale značení alergenů, a také znalosti kuchařů o bezlepkové dietě. Ze srovnání bezlepkové diety s dietou racionální vyplynulo, že není nijak výrazný rozdíl mezi doporučeními a výsledným množstvím živin. To potvrzuje, že dieta bezlepková je plnohodnotná.
|
|
|
Stanovení výskytu autoprotilátek v diagnostice celiakie
BUDSKÁ, Veronika
Cílem mé bakalářské práce bylo stanovit výskyt autoprotilátek důležitých pro diagnostiku celiakie a stanovit jejich dynamiku v průběhu onemocnění. Stanovení protilátek se provádí pomocí sérologických laboratorních testů imunofluorescence a ELISA. Pro diagnostiku celiakie je důležité stanovení protilátek proti endomysiu, deaminovanému gliadinu a tkáňové transglutamináze. Výsledky byly diskutovány na základě poznatků, získaných z dostupné literatury. V teoretické části jsem se zaměřila především na charakteristiku celiakie, zmínila jsem příčinu vzniku nemoci - lepek, podrobněji jsem se zaměřila na genetiku, se kterou vznik celiakie výrazně souvisí, v neposlední řadě jsem nastínila laboratorní diagnostiku celiakie a léčbu. V praktické části jsem se věnovala laboratornímu vyšetření celiakie. Laboratorní vyšetření zahrnuje vyšetření protilátek proti endomysiu ve třídě IgA imunofluorescenční metodou, kdy je výsledek vyhodnocován pod fluorescenčním mikroskopem. Protilátky proti deaminovanému gliadinu a tkáňové transglutamináze se stanovují ve třídě IgA a IgG metodou ELISA, kdy je výsledné zabarvení vzorku hodnoceno fotometricky. Vyšetření protilátek jsem provedla celkem u osmnácti vzorků. U dvou pacientských vzorků byla, na základě pozitivity protilátek proti endomysiu, deaminovanému gliadinu a tkáňové transglutaminázy prokázána celiakie. Jedenáct pacientských vzorků bylo negativních na všechny stanovované protilátky. U zbylých pěti pacientských vzorků byla prokázány pouze protilátky proti deaminovanému gliadinu. Dynamiku protilátek v průběhu onemocnění jsem stanovovala u pacientů, kterým byla diagnostikována celiakie. V grafech je zachyceno, kdy pacienti správně dodržovali bezlepkovou dietu, tzn. stanovované protilátky klesají. Pokud bezlepkovou dietu nedodržovali, protilátky IgA a IgG opět stoupají. Celiakie patří, kvůli své vysoké prevalenci, k jedním z nejdůležitějších onemocnění trávícího ústrojí. Nedostatečná diagnostika souvisí s výskytem netypických symptomů pro celiakii. Velmi důležitým opatřením, jak včas diagnostikovat celiakii je cílený screening, zameřený na skupiny s vyšší pravděpodobností výskytu tohoto onemocnění.
|
|
|
Bezlepková dieta nejen u pacientů s celiakií
DVOŘÁKOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je Bezlepková dieta nejen u pacientů s celiakií. Teoretická část se zabývá popisem bezlepkové diety a všech onemocnění, při kterých je léčba bezlepkovou dietou nezbytná. Je zde nastíněn i dnešní trend konzumace bezlepkové diety. Pro zpracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvoří 15 respondentů, kteří 14 dnů do záznamu stravy zapisovali veškeré zkonzumované jídlo. Pomocí programu Nutriservis byly jídelníčky vyhodnoceny podle průměrné hodnoty energie, bílkovin a vlákniny a byly srovnány s doporučenými denními hodnotami. Respondenti byli rozděleni do 3 skupin podle stravování. První skupinu tvoří lidé se stravou bez omezení, ve druhé skupině jsou pacienti s celiakií a v poslední skupině jsou zařazeni lidé dodržující bezlepkovou dietu, aniž by jim byla prokázána celiakie či alergie na lepek. Jednotlivé skupiny byly porovnávány i mezi sebou. Dále pomocí rozhovorů bylo zjištěno, z jakého důvodu respondenti drží bezlepkovou dietu a zda se během té doby změnil či zlepšil jejich zdravotní stav. Výzkumná část bakalářské práce měla za cíl zmapovat kvalitu jídelníčku u bezlepkové diety. Při porovnávání se stravou bez omezení výzkum nedospěl k velkým rozdílům mezi jednotlivými skupinami respondentů. Největším problémem u všech skupin je nízký příjem vlákniny. Při rozhovorech zjišťujících z jakého důvodu respondenti dodržují bezlepkovou dietu a zda pro ně měla nějaký pozitivní účinek, byly odpovědi různé. U problému s atopickým ekzémem a migrénou se dodržování bezlepkové diety osvědčilo, naopak tomu je u problému se zácpou nebo zažívacími potížemi. V jednom případě byl respondent přesvědčen o škodlivosti lepku, a z toho důvodu už 15 měsíců nekonzumuje stravu obsahující lepek. Nyní se cítí méně unaven a uvádí i snížení váhy o 4 kg.
|
host ::
RSS.