|
|
Hodnocení genotypové reakce ozimé pšenice na pěstitelské zásahy
Bláha, Tomáš ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Literatura v bakalářské práci se týká pěstování pšenice ozimé, jejího vývoje, růstu a požadavků na agroekologické podmínky, jako jsou například požadavky na předplodinu, vliv agrotechniky na podzemní orgány, hnojení pšenice, optimální výsevek a hloubka setí. V další části literární rešerše jsou informace o reakci pšenice ozimé na chemickou ochranu, včetně ošetření morforegulátory růstu. Závěr literární rešerše se věnuje složení pšeničného zrna a možnostem ovlivnění jakosti.
Metodická část je věnována nezávislému popisu vlastností odrůd, které jsou zařazeny v pokusu. Podklady pro toto hodnocení vychází z literatury, kterou vydává ÚKZÚZ. Dále je zde shrnuto použité vybavení při provádění pokusu, jako jsou stroje či laboratorní vybavení.
Pokus byl založen na dvou lokalitách. V Úhřeticích u Chrudimi a v Krukanicích, nedaleko Plzně. Obě tato místa jsou v práci zhodnocená - nadmořská výška, druh půdy, apod.
V závěru práce jsou vyhodnocené výsledky pokusů. Z práce vyplývá, že pšenici více vyhovují přírodní podmínky lokality Úhřetice. Průměrný výnos byl o téměř 20 % vyšší než v Krukanicích. Pozdní výsev snížil výnos. S narůstajícím počtem fungicidního ošetření výnos vzrůstal. Jednotlivé odrůdy jsou vyhodnoceny individuálně a jsou k nim navrženy nejvhodnější varianty ošetření. Odrůdám rezistentnějším k chorobám (Bohemia, Seladon) je navrženo jedno ošetření fungicidem a ostatním odrůdám je navrženo dvojí ošetření fungicidem. Z výsledků polního hodnocení chorob vyplývá, že intenzita ošetření musí reagovat na aktuální ročníkovou situaci.
|
|
|
Stanovení vitaminu E v odrůdách pšenice s odlišným zabarvením zrna
Veverková, Markéta ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Faměra, Oldřich (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením množství vitaminu E v zrnech pšenice s netradičním zbarvením obilky. V teoretické části je zmíněna botanická charakterizace pšenice, ječmene a tritordea, vitamin E a jeho chemické a biologické aspekty a základy chromatografie se zaměřením na vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii (HPLC).
V experimentální části byla provedena analýza za účelem kvantifikace vitaminu E. Analýza byla provedena u vzorků ozimé a jarní pšenice, jarního ječmene a jarního tritordea ze sklizní z let 2014 a 2015. Jednalo se o odrůdy s netradičním zbarvením zrna. Hodnocení probíhalo podle odrůdy (ozimá pšenice x jarní pšenice x jarní ječmen x jarní tritordeum) a podle zbarvení obilky (modrý aleuron x purpurový perikarp x žlutý perikarp). Dílčí částí byla kvantifikace vitaminu E během dlouhodobého skladování.
Na základě stanovení celkového obsahu vitaminu E bylo zjištěno, že ve všech analyzovaných odrůdách obilovin s různou barvou zrna neexistuje statisticky významný rozdíl v hodnotách celkového množství vitaminu E. Rozdíly mezi obsahem vitaminu E ve vzorcích stejných odrůd různých obilovin ze sklizně z roku 2014 a ze sklizně z roku 2015 byly statisticky nevýznamné. Ve všech odrůdách pšenice byly kvantifikovány čtyři vitamery, a to alfa-tokoferol, beta-tokoferol, alfa-tokotrienol a beta-tokotrienol. Množství ostatních vitamerů bylo pod mezí detekce. Celkový obsah vitaminu E i obsahy jednotlivých vitamerů se shodovaly s údaji uvedenými v odborné literatuře pro odrůdy pšenice s klasickým zabarvením zrna. Jarní ječmen obsahoval mírně vyšší průměrné množství celkového vitaminu E v porovnání s odrůdami jarní a ozimé pšenice. Celkové průměrné množství vitaminu E v odrůdách jarního tritordea bylo rovněž mírně vyšší než v odrůdách ozimé a jarní pšenice. Z hlediska dlouhodobého skladování je zřejmé, že celkové množství vitaminu E v obou sledovaných odrůdách je poměrně stálé a nevykazuje žádný zřetelný trend v závislosti na době skladování.
|
|
|
Vliv vlastností směsi pro zámel na kvalitu mlýnských výrobků
Raudenská, Radka ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením vlivu vlastností směsi pro zámel na kvalitu mlýnských výrobků. Práce je rozdělena na teoretickou část, zabývající se chemickým složením pšenice. Jsou zde uvedeny vlivy na jakost pšenice a vlastnosti mouky. Dále jsou popsané některé metody stanovení kvality. Praktická část popisuje metody hodnocení kvalitativních parametrů pšenice, a to od příjmu zrn pšenice po sestavení směsi pro zámel, až k výsledným hodnotám mouky.
|
|
|
Význam potravin při onemocnění celiakální sprue
Matlášková, Jana ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Capouchová, Ivana (oponent)
Celiakální sprue je autoimunitní onemocnění, jehož prevalence se pohybuje kolem 1 % po celém světě. Toto onemocnění je závislé na několika faktorech. Jedním z nich je genetická predispozice, která je úzce spojena s genomem HLA-DQ2 a DQ8. Dalším faktorem je prostředí. Důležitá je například doba kojení, jak brzy byl zahrnut lepek do naší stravy a určitý vliv má i užívání antibiotik. V neposlední řadě je důležitým faktorem lepek, který funguje jako spouštěč tohoto onemocnění. Lepek se skládá ze dvou bílkovinných části prolaminu a glutelinu. Je obsažen v pšenici, ječmeni, žitě, ovsu a v jejich křížencích, kde vzniká při tvorbě těsta. Při konzumaci lepku u pacientů s celiakií, reaguje jejich autoimunitní systém chybně a začne útočit na své vlastní buňky, protože není schopen rozpoznat, cizí a vlastní buňky.
U pacientů s celiakální sprue se objevuje několik příznaků, mezi které patří především střevní obtíže (průjem, bolest břicha), osteoporóza, anémie a mnoho dalších. Je také úzce spojena s některými z autoimunitních onemocnění jako například diabetes mellitus I. typu nebo dermatitida herpetiformis. U některých pacientů se žádný z těchto příznaků nemusí projevit a o to těžší je jejich diagnóza.
Při celiakii je nejvíce postižené tenké střevo, kde dochází k poškození klků, které mohou při dlouhodobém neléčení úplně vymizet. Dále se může projevit hyperplazie krypt a zvyšuje se střevní propustnost.
Léčba je možná pouze pomocí bezlepkové diety, kdy ze svého jídelníčku musíme vyřadit všechny potraviny, které obsahují rizikové bílkoviny. V první řadě se jedná o pšenici, žito, ječme a oves. Mnoho potravin může obsahovat rizikové bílkoviny v malém množství ve skryté podobě a proto má každý výrobce povinnost uvádět na obalu obsah alergenů. Označení produktu jako bezlepkový lze pouze v případě, že hodnota lepku je do 20 mg/kg potraviny. Tyto výrobky jsou symbolizovány značkou přeškrtnutého zrna. Pacienti s celiakií nejvíce využívají v rámci diety výrobky z rýže, kukuřice, prosa a případně z pohanky a amarantu jelikož neobsahují lepek. Léčba dietou je celoživotní a je nutné ji pečlivě dodržovat, protože jakýkoliv prohřešek se může hned projevit na jejich zdravotním stavu.
|
|
|
Zdroje potravinových alergenů a jejich zdravotní význam
Novotná, Tereza ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Potravinovou alergií trpí na celém světě 2-8 % dospělé populace. Počet dětí je v tomto směru ještě mnohem vyšší, ale jejich alergie s věkem velmi často vymizí. Rozdíly v prevalenci alergií jsou ve věku, zeměpisných podmínkách i stylu života.
Potravinovou alergií je rozuměna imunologicky podmíněná reakce. Chorobné projevy se objeví u jedince po expozici alergizující potraviny a navodí imunitní odpověď. Alergie je chorobný stav, jehož podstatou je hypersenzitivní reakce vyvolaná alergenem cizorodé povahy.
Potravinové alergeny dokáží vyvolat atopické i neatopické reakce, mezi něž patří alergická rýma, alergické astma, atopická dermatitida, alergická gastroenteropatie, anafylaktický šok nebo angioedém. Projevy mohou být od lehkých až po velmi závažné a je nutné, aby se při těžkých reakcích, jedinec alergizující potravině zcela vyhnul.
Alergizující potraviny mohou být všechny potraviny, které obsahují protein. Reakce se projevují u každého jedince v jiné míře a jiným projevem.
Metody diagnostiky jsou náročné a ne vždy přesné. Je proto nutné, aby si pacient pečlivě vedl záznamy o požitých potravinách. Téměř všechny potravinové alergeny jsou proteiny, ale pouze část proteinů, které jsou v potravině obsaženy, jsou alergizující. Existují však skupiny potravin, které vyvolávají alergické reakce častěji než jiné. Mezi ně patří bílkoviny kravského mléka, čerstvé ovoce, vejce, ryby, korýši a burské oříšky.
Je nutné brát také v úvahu zkřížené alergie mezi příbuznými i nepříbuznými potravinami, které způsobují značné zdravotní potíže, např. orální alergický syndrom.
Zamezení potravinové alergii je možné pouze úplným vyloučením alergenní potraviny ze stravy jedince.
|
|
|
Hodnocení potravin a jídelníčku při onemocnění fenylketonurií
Čermáková, Venuše ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Renata, Renata (oponent)
Diplomová práce se zabývá hypotézou, že striktní dodržování nebo výpadky v nízkobílkovinné dietě rozhodují o zdravotním stavu pacientů s fenylketonurií. Cílem práce bylo u vybraného souboru pacientů s různou úrovní diety při onemocnění fenylketonurií vyhodnotit skladbu jídelníčku z hlediska dietologického a nutričního v závislosti
na individuálním zdravotním stavu, hodnoty porovnat se skladbou jídelníčků zdravých osob
a obecně zhodnotit dostupnost speciální zdravotní péče a potravin pro pacienty s fenylketonurií.
Přehled literatury podává informace o fenylketonurii, příčinách jejího vzniku, metabolismu fenylalaninu, diagnostikou, možnostmi léčby, riziky důsledků neléčení, vlivem složení potravin na zdraví pacientů a dietologickými doporučeními.
Pro hodnocení bilance živin a energie ve stravě osob s fenylketonurií byla
ve spolupráci se specializovaným zdravotnickým zařízením vybrána skupina 10 osob různého věku, pohlaví a úrovní diety, 5 osob s fenylketonurií a 5 osob zdravých. U každé osoby byl sestaven podrobný týdenní jídelníček a vyhodnocen nutriční příjem, sledován byl denní příjem Phe, bílkovin, tuků, sacharidů a energie. U osob s fenylketonurií byl nutriční příjem hodnocen ve dvou krocích, bez užití léčebného přípravku a s jeho užitím. Hodnoty nemocných s fenylketonurií byly porovnány s hodnotami zdravých osob.
Z výsledků vyplynula nutnost užívání léčebných aminokyselinových přípravků pacienty s fenylketonurií, v opačném případě hrozí u všech z nich vážný deficit příjmu bílkovin, u některých ale také tuků a energie. Složitá situace nastává u žen s fenylketonurií, které plánují těhotenství. Z výzkumu vyplynula nutnost striktního dodržování velmi přísné nízkobílkovinné diety již před početím a potřeba častého monitoringu hladin Phe v krvi těhotných pacientek.
Jídelníčky musí být sestavovány obezřetně s přihlédnutím k individuálnímu stavu pacientů, doporučuje se důkladná edukace od dětského věku až po dospělé pacienty. Situaci by značně usnadnil lepší přístup státu v oblasti úhrady příspěvků na potraviny, ale i jiné podpory pacientů s fenylketonurií, aby byla zlepšena především dostupnost speciálních potravin pro nízkobílkovinnou dietu a možnost léčby.
|
|
|
Vliv zmrazeného těsta na jakost a trvanlivost pekařských výrobků
Hliněnská, Veronika ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Jaroslava, Jaroslava (oponent)
Pekárenské produkty jsou jednou z nejdůležitějších součástí stravy dnešních lidí. Kvůli zjednodušení výroby a co nejefektivnějšímu prodeji se začal využívat postup výroby pečiva zahrnující zmrazování.
Cílem bakalářské práce bylo vypracovat přehled literatury o technologii mražení ve výrobě pečiva. Byla popsána technologie řízeného kynutí, která umožní přerušení výroby na několik hodin. Mražení již upečených klonků je dalším způsobem, kdy dojde ke zmrazení po úplném upečení výrobku. Také bylo přiblíženo, jak se zmrazované pečivo skladuje, rozmrazuje a kyne. Režimy pečení se rozdělují na dvě etapy, a to předpečení a následné dopečení. Nedílnou součástí zmrazování těsta je chladírenská technika.
V další části bylo cílem popsat vliv mražení na těsto a pečivo. V mnoha vědeckých pracích bylo zjištěno, že zmrazené polotovary stárnou rychleji než čerstvé pečivo. Je to způsobeno nepříznivým vlivem mražení na kvasinky a strukturu těsta. Pro efektivní zhodnocení kvality pečiva nebo těsta se používají reologická měření. Hodnotit kvalitu lze i senzoricky vyškolenými pracovníky.
Sortiment pekařských výrobků ze zmrazeného polotovaru byl v obchodech zjištěn velmi různorodý. V malých prodejnách je převaha čerstvého pečiva, které je dodáváno z okolních pekáren. Velké supermarkety mívají čerstvé pečivo z vlastní pekárny, také se zde často setkáváme s pouhým dopékáním zmrazených polotovarů. V některých je dokonce tohoto pečiva více než čerstvého.
Aby se spotřebitelé lépe orientovali v nabídce pečiva a dokázali rozlišit polotovary
od čerstvého pečiva, existují legislativní předpisy, které nařizují správné označování těchto výrobků.
|
|
|
Možnosti užití metody stanovení retenční kapacity mouky (SRC)
Johnová, Veronika ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku stanovení retenční kapacity mouky - SRC test. Principem metody je pomocí čtyř definovaných roztoků získat moučný gel, který vždy charakterizuje příslušnou složku mouky - 5% roztok kyseliny mléčné kvalitu lepkového komplexu, 5% roztok uhličitanu sodného rozsah poškození škrobových zrn, 50% roztok sacharosy obsah pentozanů a destilovaná voda propojení všech komponent, tzn. celkovou kvalitu mouky.
Vzhledem k nenáročnosti této metody a k relativně levnému pořízení i provozu, je metoda využívána v celé řadě odvětví potravinářského průmyslu, zvláště v pekárenské a pečivárenské výrobě - výroba sušenek, cukroví, koláčů, běžného pečiva nebo při přípravě kynutých těst a z nich vyrobených chlebů, dalamánků, bochánků, vánoček a jiných. Metoda se uplatňuje i při šlechtění a hodnocení odrůd pšenice a v mlýnské výrobě. Používá se také při predikci kvality mouky, těsta i výrobků.
Praktická část této práce se zabývá hodnocením odrůd z různých skupin pekařské kvality. Hodnocené odrůdy pocházejí z pokusných stanic ÚKZÚZ z Lednice a ze Staňkova.
Z pekařské kategorie E byly použity odrůdy Evina a Fabius; z kategorie A odrůdy Bohemia, Etana, Fakir, Patras, Sultan, Zeppelin; z kategorie B odrůdy Baletka, Tobak a z kategorie C odrůdy KWS Ozon a Vanessa. Zrna pšenice byla umleta na mouku pomocí laboratorního mlýnku FQC - 109 a stanovení SRC testu bylo provedeno dle metodiky AACC 56 - 11. Ve výsledcích byly zhodnoceny odrůdové rozdíly a rozdíly mezi lokalitami pěstování. Souhrnně nejlepší výsledky vyšly u odrůdy Fakir, kde jsou znatelné i mezioblastní rozdíly - Lednice (171 m n. m.) WSRC = 73,2 %, SCSRC = 99,5 %, SuSRC = 122,1 %, LASRC = 179,6 %, GPI = 0,81; Staňkov (370 m n. m.) WSRC = 78,1 %, SCSRC = 109,4 %, SuSRC = 112,1 %, LASRC = 150,9 %, GPI = 0,68.
|
|
|
Výběr a hodnocení odrůd ozimé pšenice pro ekologický a konvenční způsob pěstování
Nedvěd, Miloš ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Faměra, Oldřich (oponent)
Pšenice setá je v České republice nejvýznamnější polní plodinou v konvenčním i ekologickém způsobu pěstování. Díky rozsáhlé nabídce odrůd mají pěstitelé hospodařící v běžném, konvenčním systému široké možnosti výběru odrůd vhodných pro konkrétní pěstitelské podmínky jejich farem a pro konkrétní způsoby užití pšenice. Ekologičtí zemědělci jsou díky nedostupnosti odrůd, šlechtěných cíleně pro podmínky ekologického pěstování, nuceni pěstovat odrůdy, šlechtěné a testované v podmínkách a pro podmínky konvenčního způsobu hospodaření. Odrůdová skladba je velmi široká a ekologičtí farmáři se v ní špatně orientují, protože jim chybí informace o chování jednotlivých odrůd v podmínkách ekologického zemědělství. Ekologickým farmářům mohou v tomto ohledu pomoci výsledky dlouholetých odrůdových pokusů, vedených na Výzkumné stanici Katedry rostlinné výroby FAPPZ ČZU v Praze-Uhříněvsi, kde jsou jednotlivé odrůdy v ekologickém a pro srovnání i konvenčním systému hodnoceny z hlediska produkčních i jakostních parametrů. Na základě výsledků pak lze vymezit odrůdy, které v daných podmínkách nejlépe vyhovovaly jak konvenčnímu, tak i ekologickému způsobu pěstování. Součástí tohoto výzkumu byla i moje bakalářská práce.
Celkově lze konstatovat, že jak v konvenčním, tak i v ekologickém systému dosahovaly nejvyšších výnosů i nejvyšší jakosti ve většině případů stejné odrůdy. Pokud by se chtěl ekologický i konvenční farmář zaměřit především na produkci, bylo by možné na základě našich výsledků (pro obdobné agroekologické podmínky) doporučit např. odrůdy Tobak (B), Gordian (B) či Vanessa (C). V případě preference potravinářské jakosti produkce by bylo možné doporučit např. odrůdu Evina (E), která dosáhla v obou systémech pěstování jak výborné jakosti, tak i vysokého výnosu. V obou systémech dosáhla dobrých jakostních parametrů i odrůda Gordian (B), která současně rovněž patřila k nejvýnosnějším. Vysoké jakosti (ale již o něco nižších výnosů) dosáhly v obou systémech např. odrůdy Annie (E) a Cimrmanova raná (E).
|
host ::
RSS.