|
| |
|
|
Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti
Fridmanová, Milena ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent) ; Pokorný, Vít (oponent)
Fridmanová, M.: Filosofické reflexe tvořivé zkušenosti Předkládaná disertace se věnuje tématu tvořivé zkušenosti. Tvořivá zkušenost není něčím, co bychom záměrně dělali, zároveň se však neobejde bez naší aktivity a připravenosti. Tato práce si klade základní otázku, jak můžeme přispět k tomu, aby k nám přicházely tvořivé impulsy a abychom je byli schopni uchopit a přetavit do díla. Práce vychází z předpokladu, že dnešní představy o tvorbě vycházejí z romantického pojetí, podle kterého je umění produktem génia tvořícího z nadpřirozených sil, které nemá ve své moci. Ve 20. století byla tvořivost podrobena rozsáhlému vědeckému výzkumu, zejména psychologickému, který ukázal, že tvořivostí disponuje každý a že ji lze rozvíjet. O to je aktuálnější otázka, co v tvořivém procesu ovlivňujeme a co ne. První kapitoly práce jsou věnovány filosofické interpretaci tří výkladů tvořivé zkušenosti v podání Schopenhauera, Nietzscheho a Gadamera. Záměrem této interpretace je zdůraznit protichůdné motivy jednotlivých pozic. Schopenhauer je zde pojednán jako představitel typického romantického pojetí génia, který tvoří díky vrozeným schopnostem a dotýká se tím neměnné podstaty světa. Nietzsche je představen v bodě svého odvratu od Schopenhauerovy metafyzické perspektivy. Tvořivá zkušenost podle něj nemůže spočívat v...
|
|
| |
|
|
Improvizace a tvořivost v taneční a pohybové výchově na 1.stupni ZŠ
Bukvičková, Jitka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Cílem této diplomové práce je připomenout význam dvou vybraných kategorií vzdělávacího obsahu oboru taneční a pohybové výchova na 1. st. ZŠ: improvizace a tvořivosti, jejich pojetí a realizace ve výuce. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se nejprve zabývá tancem vycházejícím z pohybu - nejpřirozenější činnosti každého člověka. Dále je představen předmět taneční a pohybová výchova a uvedena jeho charakteristika. Následující kapitoly popisují význam improvizace a tvořivosti v taneční a pohybové výchově. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem, jehož hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou v praxi v taneční a pohybové výchově naplňovány improvizace a tvořivost. Výzkum byl proveden metodou zúčastněného pozorování. V této části jsou rovněž prezentovány jeho výsledky.
|
|
|
Poetry slam and slam poetry in Germany and Czech Republic. History, forms and comparison
Lupínková, Martina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Blahak, Boris (oponent)
Práce se zabývá současným fenoménem na pomezí literatury a performance - poetry slamem. Podává stručný výklad o rozdílných přístupech k terminologii a definování klíčových pojmů (především v rámci česko-německého diskurzu), zabíhá do historie vzniku slamu, jeho šíření a etablování v České republice a v Německu. Těžištěm práce je porovnání významných aspektů formátu kulturní akce "poetry slam" a literárního žánru "slam poetry" na německé a české scéně na základě dostupné literatury, návštěv slamů, záznamů z akcí a rozhovorů s aktéry. Na pozadí výsledků komparativní analýzy lépe vyvstanou specifika jednotlivých scén, což má význam zejména pro tu českou, která doposud zůstávála bez většího zájmu odborné veřejnosti. Klíčová slova Poetry slam/Slam poetry Performance Orální literatura Literární soutěž Interakce Improvizace Komparativní analýza
|
|
|
Hudebně pedagogický odkaz Boženy Viskupové
Vejvodová Nasar Eddin, Táňa ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomovým záměrem bude zhodnotit přínos Boženy Viskupové v rozvoji hudebně pohybové pedagogiky. Práce bude mít badatelský charakter založený na odborné a metodické analýze prací Boženy Viskupové. Zveřejní její dosud nepublikované rukopisy a osobní dokumenty do míry, kterou dovolí její rodina. Výzkumná část diplomové práce bude obsahovat analýzu rozhovorů s hudebními osobnostmi a současnými pedagogy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Metodické přístupy k výuce improviazace na základních uměleckých školách
Matulíková, Věra ; Dvořáková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá výukou improvizace na základních uměleckých školách. Popisuje přínos a význam improvizace v životě žáka, v jeho hudebním rozvoji. Cílem práce je zaměření na praktické aspekty klavírní výuky, a to z pohledu žáka (jeho hudebních potřeb, obtíží), tak i z pohledu učitele. Práce vyvrací názor, že improvizace je podmíněna speciálním, individuálním nadáním, ale zdůrazňuje, že vhodným přístupem a metodikou lze improvizaci rozvíjet u každého žáka. Práce se zabývá také některými z možných obtíží při učení hře na klavír, a těmi jsou stres a tréma u klavíru a notová dyslexie. Oba tyto jevy propojuje s dovedností improvizovat a ukazuje, jak může improvizace pozitivně působit na tyto učební obtíže. Dalším cílem této práce je zmapovat současný stav výuky improvizace na našich základních uměleckých školách. Za tímto účelem vznikl dotazník oslovující učitele napříč celou Českou republikou. Cílem dotazníku bylo zjistit stav výuky improvizace na základních uměleckých školách, obsah výuky improvizace, individuální časovou dotaci této výuky a materiály používané k výuce improvizace. Práce seznamuje čtenáře s výsledky průzkumu. Z průzkumu vyplývá celkově nízká priorita věnovat se ve výuce improvizaci. Z hlediska výuky improvizace se učitelé zaměřují většinou na tvorbu doprovodů písní. Naším cílem je...
|
|
|
Formal or Informal? Folk Music, Folklore Revival and Music Education
Kratochvíl, Matěj
Traditional folk music in the Czech Republic was usually connected with an informal way of knowledge transfer from generation to generation. Personal contacts with experienced musicians played an important role in transmission of repertoire, style, and skills to younger ones. During the 20th century and especially in its second half, with the development of the revival movement, this system changed. While some of its aspects have remained, the transmission process was strongly influenced by a formalized and institutionalized system of public music education. Music education both in grammar schools and in the network of so called “Basic schools of arts” (Základní umělecké školy), where children learn music as a hobby, has had an impact on the way traditional music is taught today. These changes include the emphasis on different aspects of musicianship, drawing inspiration from other genres of music, and a different way of organizing ensembles including a higher representation of girls in them. In my text, I am presenting findings from my own experience as well as from interviews with musicians from several generations. I am trying to demonstrate how their particular experience with learning and teaching traditional folk music has informed their approach to the way they perform, listen to and think about music.
|
host ::
RSS.