|
|
Bibliografie časopisu Proměny v letech 1964-1979.
Valtrová, Martina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce se zabývá časopisem Proměny, čtvrtletníkem Společnosti pro vědy a umění. Mapuje prvních sedm let (1964-1970) jeho existence, tedy dobu, kdy jej redigoval Ladislav Radimský. Původním plánem bylo vytvořit anotovanou bibliografii pro prvních patnáct ročníků, během zpracovávání materiálu se ovšem ukázalo, že jeho množství několikanásobně přesahuje rozsah bakalářské práce. Komentář se primárně věnuje rovněž letům 1964-1970, ve zkratce je ale zmíněna celá doba, po kterou byly Proměny vydávány, a také celé období trvání činnosti Společnosti pro vědy a umění. Práce zařazuje Proměny do historického a kulturního kontextu po bok dalších exilových časopisů a porovnává je. Hlavní částí práce je anotovaná bibliografie doplněná autorským a předmětovým rejstříkem.
|
|
| |
|
|
Biografie profesora Jana Bouzka
Havelková, Miroslava ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Diplomová práce popisuje životní a profesní osudy profesora Jana Bouzka na pozadí historických situací. Tento český intelektuál se díky svému hlubokému vzdělání a své životní filosofii dokázal prosadit na vědeckém poli a přitom čelit peripetiím osudu ve složitém období druhé poloviny 20. století v Československu. Jde o sociálně-historicky koncipovanou komentovanou biografii. Druhou kapitolu tvoří filosofické úvahy nad lidským jednáním a sociologická perspektiva. Ve třetí kapitole popisuji zvolenou metodu, tedy orální historii a prameny biografie. Obsahem nejrozsáhlejší, čtvrté kapitoly, je podrobný životopis Jana Bouzka s historickými a faktografickými vstupy. Zahrnuje celý jeho osobní i profesní život, od dětství, přes studia, počátky vědecké činnosti až po dosažení vědeckých titulů. Historické vstupy se týkají zlomových období v Československu, která Jan Bouzek prožil, padesátá léta, "Pražské jaro", rok 1968 a následnou normalizaci, podmínky pro cestování do zahraničí v době komunistické totality a zlom v roce 1989, "Sametovou revoluci. V závěru kapitoly je podrobnější vhled do jeho obšírného díla. Pátou, závěrečnou kapitolu, tvoří několik jeho zamyšlení a postřehů a výsledek, k němuž jsem dospěla. Na konci práce je úplný seznam jeho knih, článků a dalšího díla.
|
|
|
Literární kritik F. V. Krejčí a revue Rozhledy
Pečenková, Aneta ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na pojetí literární kritiky F. V. Krejčího (v programových i okrajových textech) a na jeho vlastní literárněkritickou činnost v revui Rozhledy. Rozhledy, jež jsou reprezentantem moderních literárněkritických snah v 90. letech 19. století, a samotná literárněkritická činnost F. V. Krejčího (i jeho monografické studie) umožňují uchopení jedné z perspektiv nahlížení na literaturu především 2. poloviny 19. století, jakož i náhled na možný způsob utváření metodologických postojů mladé kritiky. Hlavní částí práce je úplná a anotovaná bibliografie F. V. Krejčího textů v Rozhledech, která vznikla prací na základě excerpce pramenného materiálu a dále je opřena o lístkovou autorskou bibliografii Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. F. V. Krejčí psal do Rozhledů články politické i literární, dále recenzoval nově vyšlé knihy (v těchto recenzích se obvykle po šířeji zaměřeném úvodu soustředil na dějovou složku literárního díla, nastínil myšlenkový obsah knihy, její celkové vyznění a společenský dosah). Ve svých esejích se Krejčí zamýšlel nad povahou doby a společnosti (a jejího směřování), často jsou eseje naplněny úvahami filozofickými či sociologickými. Krejčí také zpracovával medailonky významných spisovatelů a vědců. Závěrečnou částí práce je sumarizace Krejčího článků o...
|
|
|
Zpracování časopiseckých článků pro digitální knihovnu.
Šlapáková, Ivana ; Jansová, Linda (vedoucí práce) ; Drobíková, Barbora (oponent)
(česky): Cílem této diplomové práce je navrhnout optimalizaci procesu zpracování časopiseckých článků v Digitální knihovně Akademie věd České republiky. Pro tento účel je nejprve popsán současný stav zpracování článků a zhodnoceny jeho slabé stránky. Poté je v práci navrhnuta optimalizace procesu zpracování článků ve dvou krocích. Prvním je výběr jednoho knihovního systému pro zpracování článků a druhým je využití záznamů článků ze tří externích zdrojů. Hlavní přínos této práce spočívá ve vyhodnocení využitelnosti těchto zdrojů a možnosti stahování záznamů článků z jednotlivých časopisů. Z patnácti časopisů, navržených na stahování jejich článků, bylo pět vyhodnoceno jako vyhovující.
|
|
|
Ferdinand Velc a jeho přínos pro Bosnu a Hercegovinu
Čorič, Nadja ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tématem bakalářské práce je segment česko-bosenských kulturních styků. Práce si klade za cíl nastínit obraz Ferdinanda Velce a jeho kulturní přínos pro Bosnu a Hercegovinu na samém počátku 20. století. V této práci je vytvořen portrét jeho mnohostranné a intenzivní činnosti. Ferdinand Velc je zde představen jako malíř, pedagog, fotograf, publicista, autor prvního českého průvodce po Bosně a Hercegovině a autor první bosensko-hercegovské bibliografie. Bakalářská práce je zpracována na základě sekundární literatury a dobových tiskových materiálů.
|
|
|
Politická orientace juvenilní tvorby autorů ortenovsko-bednářovské generace
Bartochová, Lucie ; Flaišman, Jiří (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Přítomná práce se bude zabývat juvenilní tvorbou autorů tzv. ortenovsko- bednářovské generace, kterou se někteří z jejích příslušníků představili na stránkách časopisu Mladá kultura. Půjde nám současně o představení Mladé kultury jakožto vyhraněného studentského časopisu, do něhož jádro pozdější ortenovsko- bednářovské generace (Kamil Bednář, Jiří Orten, Josef Lederer, Ivan Blatný) pravidelně přispívalo, o postihnutí vývoje časopisu a analýzu jeho beletristických a publicistických příspěvků. V další části se pak práce bude snažit zachytit proměnu ve verších těchto autorů, sledovat proces postupného odideologizování jejich poezie na příkladech jejich básní z Mladé kultury a Jarního almanachu básnického 1940, který chápeme jako první výraznější pokus mladých básníků o kolektivní vystoupení akcentující sjednocenost generace. Práce ve své příloze přináší také anotovanou bibliografii Mladé kultury, doplněnou autorským a předmětovým rejstříkem.
|
|
| |
|
|
Bibliografie časopisu Proměny v letech 1964-1979.
Valtrová, Martina ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce se zabývá časopisem Proměny, čtvrtletníkem Společnosti pro vědy a umění. Mapuje prvních sedm let (1964-1970) jeho existence, tedy dobu, kdy jej redigoval Ladislav Radimský. Původním plánem bylo vytvořit anotovanou bibliografii pro prvních patnáct ročníků, během zpracovávání materiálu se ovšem ukázalo, že jeho množství několikanásobně přesahuje rozsah bakalářské práce. Komentář se primárně věnuje rovněž letům 1964-1970, ve zkratce je ale zmíněna celá doba, po kterou byly Proměny vydávány, a také celé období trvání činnosti Společnosti pro vědy a umění. Práce zařazuje Proměny do historického a kulturního kontextu po bok dalších exilových časopisů a porovnává je. Hlavní částí práce je anotovaná bibliografie doplněná autorským a předmětovým rejstříkem.
|
|
|
Listy, čtvrtletník pro umění a filosofii 1946-1948 (historie a vývoj časopisu, bibliografie)
Hladík, Jakub ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o třech ročnících Listů, časopisu pro umění a filosofii, vedeného Jindřichem Chalupeckým (později ve spolupráci s Janem Grossmanem a s blíže neuvedenou redakční radou), který vycházel v letech 1946-1948 nejprve jako čtvrtletník, od druhého ročníku jako měsíčník. Hlavní zaměření této práce spočívá v popisu čísel jednotlivých ročníků, v jejich analýze, v charakteristice článků a v zobecnění toho, co se redakční rada snažila vytvářet. Dále je zde zachycena soudobá literární struktura a postavení Listů v ní. Součástí této bakalářské práce je anotovaná bibliografie s autorským a předmětovým rejstříkem.
|
host ::
RSS.