|
|
Vliv levicových vlád v Latinské Americe na hospodářskou politiku států
Langová, Kateřina ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Práce charakterizuje hospodářské politiky ve vybraných státech Latinské Ameriky: Brazílii, Chile (tzv. umírněné levicově orientované země) a Bolívii a Venezuele (tzv. radikální levicově orientované země). Hospodářské politiky jsou v každé zemi charakteristické něčím jiným. V Brazílii jsou zaváděna opatření na snížení chudoby obyvatelstva v podobě sociálních programů. Chile se, podobně jako Brazílie, orientuje na sociální problémy, ale především na řešení vyrovnání nerovností v příjmech pomocí sociálních programů. Politika obou radikálně politicky orientovaných ekonomik Bolívie a Venezuely se soustřeďuje na znárodňování pro zemi strategických odvětví a na přebírání soukromých a zahraničních firem pod státní kontrolu. Práce dále hodnotí politiky v jednotlivých zemích, porovnává přístup umírněné a radikální levice k těmto politikám a hodnotí jejich udržitelnost a vhodnost v dlouhodobé perspektivě.
|
|
|
Chile a jeho místo v integračních procesech Latinské Ameriky
Netuka, Petr ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Práce krátce zmiňuje historii Chile, krátce představuje tři úsilí o regionální integraci - Americkou zónu volného obchodu (ALCA, FTAA), Andské společenství národů (CAN) a Společný trh jihu (Mercosur, Mercosul). V následujících kapitolách jsou zmíněny bilaterální vztahy Chile k vybraným státům Latinské Ameriky - konkrétně k sousedním státům (Argentině, Bolívii a Peru) a Brazílii, jakožto největší ekonomice Latinské Ameriky. Cílem je analyzovat, zda-li Chile usiluje o regionální integraci či ne.
|
|
| |
|
|
Vývoj zahraničního obchodu ČR s vybranými latinskoamerickými zeměmi, vůči kterým jsou uplatňovány teritoriální priority
Vavrys, Jan ; Kalínská, Emílie (vedoucí práce) ; Šípková, Martina (oponent)
Práce se věnuje obchodním vztahům České republiky s Brazílií, Argentinou, Chile a Mexikem. Úvodní kapitola se dotýká podstaty projektu teritoriálních priorit. Stěžejní část práce se soustřeďuje na obchodní vztahy s uvedenými zeměmi. Vždy je jedné zemi věnována jedna kapitola. V první části každé z nich je popsán vývoj vzájemných vztahů od vzniku samostatné ČSR do současnosti, dále je věnován prostor současné situaci obchodní výměny a ekonomické spolupráce a v závěru každé kapitoly se práce obrací k výhledu do budoucna a popisuje perspektivy vývoje a případné další možnosti spolupráce, jakož i aktivity směřující k podpoře této spolupráce.
|
|
|
Vnější ekonomické vztahy Chile
Horáková, Anna ; Němečková, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá vnějšími ekonomickými vztahy Chile. V první části je charakterizována ekonomika Chile. V druhé části je zmapován vývoj obchodní politiky Chile a zapojování Chile do ekonomické integrace. Poslední kapitola nejprve analyzuje vývoj obchodu Chile, ilustruje problém jednostranného zaměření chilského exportu a analyzuje obchodní vztahy s EU, USA a Čínou. Následně jsou naznačeny nové ?role? Chile ve vztahu ke světovému obchodu.
|
|
|
Argentina, Brazílie, Chile a mexiko: ekonomický vývoj a perspektivy
Drochytková, Eva ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Josef, Bič (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí ekonomický vývoj Argentiny, Brazílie, Chile a Mexika od počátku jejich vzniku do současnosti a vsazuje tuto analýzu do kontextu celého regionu. Zdůrazněny jsou integrační tendence mezi vybranými zeměmi v rámci latinskoamerického regionu. Je provedena analýza hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, zhodnocena vnitřní a vnější rovnováha. Na konci se práce zaměřuje na stav populace a trhu práce. Na základě rozboru základních ekonomických ukazatelů je vyvozen předpokládaný budoucí vývoj celého regionu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Formování politického systému Chile po roce 1989
Vejmelka, Jan ; Pešková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Předmětem práce je přechod k demokracii a konsolidace demokracie v Chile. Výchozím bodem je politický systém Chile před rokem 1973. Nejprve jsou hledány příčiny politické a ústavní krize v roce 1973, zejména ty, které jsou zakotveny v ústavě z roku 1925. Jádrem práce je posouzení změn v konfiguraci politického systému Chile po roce 1989.U konkrétních parametrů systému (forma vlády, volební systém, stranický systém atp.) je zjišťováno, zda v nich nový politický systém navazuje na politický systém před rokem 1973, či na autoritářský režim, tedy zda je v novém politickém systému patrné poučení z minulého vývoje.
|
host ::
RSS.