|
| |
|
|
Pohyb a duševní zdraví jako výchova prožitkem
Blahutková, M. ; Řehulka, Evžen
Bezděčné prožívání radosti z pohybu, ze hry a z tělesných cvičení včetně poznávání sebe sama, svého těla a okolí nám přináší řadu pozitivních chvil v životě. Pomocí jednoduchých cvičení s netradičním náčiním, s netradičními přístupy a s hudebním doprovodem můžeme nacházet cesty k životní rovnováze a k životní filozofii. Psychomotorika rozvíjí všechny stránky osobnosti a pomáhá při prožívání hlubokých prožitků pramenících z vlastních zdrojů osobnosti. Přináší hodnoty zejména v kontextu současnosti, který je charakterizován krizí v prožívání a v prožitkovosti. Psychomotorika nepředává prožitek, pouze nabízí a ukazuje cestu.
|
|
|
Struktura kvality života ve vztahu k pracovní zátěži učitelů
Řehulková, Oliva ; Řehulka, Evžen
Studie představuje přípravný teoretický projekt pro zkoumání kvality života a učitelského stresu, které může přinést nové výsledky než zkoumání zdraví a učitelského stresu Postulujeme koncepci struktury kvality života a jednoduchý předvýzkum umožňuje postavit hypotézy a zvážit všechny okolnosti, které je nutno akceptovat při objasňování kvality života a učitelského stresu.
|
|
|
Vybrané metodické přístupy k lokalizaci větrných elektráren v krajině
Frantál, Bohumil ; Kallabová, Eva ; Nováková, Eva
Geograficko-sociologické pojetí výzkumu (hodnocení prostorových vztahů využívání větrné energie, jejich environmentálních aspektů a sociálních souvislostí pomocí nástrojů GIS) nabízí komplexní přístup a umožňuje syntézu environmentálních a sociálních aspektů, která je nezbytná pro širší hodnocení vhodnosti konkrétních lokalit z hlediska využívání větrné energie. V rozhodovacím procesu o vhodnosti či nevhodnosti lokality je nezbytná především analýza prostorových vazeb v krajině. Základním analytickým nástrojem je využití geografických informačních systémů (GIS), pomocí nichž lze predikovat, které oblasti mají potenciál pro rozvoj větrných elektráren a které nikoliv, případně lze stanovit míru tohoto potenciálu. Hlavní kritéria vhodnosti představují fyzicko-geografické poměry dané lokality a environmentální a sociální aspekty. Pomocí nástrojů GIS lze vytvořit přesný model, který bude znázorňovat, kde je možné plánovat a realizovat nové větrné elektrárny či celé větrné farmy.
|
|
|
Percepce malých moravských měst jejich obyvateli
Frantál, Bohumil ; Pokluda, František
Příspěvek vycházející z dat získaných z vlastního výzkumu zaměřeného na problematiku vnímání a image malých měst prezentuje některé zjištěné výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem byla analýza vnímání malých Moravských měst ze strany jejich obyvatel, konkrétně vnímání obrazu města (genius loci), hodnocení různých dimenzí životního (environmentálního, sociálního) prostoru (lifeworld) a jejich změn, analýza vnímání kvality života, životních obav a perspektiv, a klasifikace současných nejvýznamnějších problémů v životě obyvatel malých měst.
|
|
|
Sociálně-ekologické a psychologické dopady Jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo
Rynda, Ivan ; Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
V rurálním prostředí jižních Čech lze jadernou elektrárnu Temelín považovat za vyjímečnou krajinnou složku ovlivňující kvalitu života místní populace. Projekt se zaměřuje na proces vytvoření koncepce soustavného sociologického šetření kvality života populace v širším okolí jaderné elektrárny. Pro analýzu reflexe situace místními obyvateli byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Bylo zjištěno, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. Pouze z krajinně ekologického hlediska vyplynulo, že silueta elektrárny vyvolává pocit podvědomého neklidu a je vnímána obyvatelstvem jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
|
Kvalita života v rozměru normality a patologie
Řehulka, Evžen ; Řehulková, Oliva
Kvalita života je v současné době často zkoumaný problém. Při zkoumání kvality života v rozměru normality a patologie zpravidla nacházíme rozdíly kvantitativní. Pokusili jsme se zjistit rovněž rozdíly kvalitativní, které ukazují u nemocných větší orientaci na budoucnost, menší schopnost kvalitu života popsat, malou sebekritičnost a sebedůvěru, pasivitu a nespokojenost.
|
|
|
Vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací v proměnách času (1993-2003)
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
Práce se zabývá sociálním systémem v okolí Jaderné elektrárny Temelín, především pak některými aspekty jeho adaptace na zátěž. Je soustředěna na problematiku vizuálního vnímání elektrárny místní populací a proměny tohoto vnímání během posledních deseti let. Předkládaná zjištění jsou výsledkem porovnání vybraných výsledků dvou sociologických průzkumů, které proběhly v Jihočeském kraji, a které jsou od sebe časově vzdáleny deset let. První z průzkumů proběhl v rámci projektu „Proměny jižních Čech 1992-1993“. Druhý průzkum probíhá od roku 2002, a to v rámci projektu „Sociálně ekologické a psychologické dopady jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo“, který je aktivitou naplňující článek 12 Annexu mezinárodní dohody z Melku.
|
|
|
Skutečné problémy života v malých moravských městech jak je vnímají jejich obyvatelé
Frantál, Bohumil
Příspěvek vycházející z dat získaných z vlastního výzkumu zaměřeného na problematiku vnímání a image malých měst prezentuje některé zjištěné výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem byla analýza vnímání malých Moravských měst ze strany jejich obyvatel, konkrétně vnímání obrazu města (genius loci), hodnocení různých dimenzí životního (environmentálního, sociálního) prostoru (lifeworld) a jejich změn, analýza vnímání kvality života, životních obav a perspektiv, a klasifikace současných nejvýznamnějších problémů v životě obyvatel malých měst.
|
|
| |
host ::
RSS.