| |
| |
|
Koncepce umění v díle Pieta Mondriana
Fořtová, Tereza ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Piet Mondrian, jeden z nejznámějších představitelů moderního abstraktního umění, se vedle umělecké tvorby soustavně věnoval i psaní teoretických textů. Ve svých úvahách se zdaleka nezabýval pouze obhajobou své malby ani programovým prohlášením konkrétního uměleckého směru. V textech můžeme nalézt obecnější esteticko-filozofické reflexe o umění, vývoji světa či postavení člověka v moderní společnosti. Tato práce představuje ucelenou Mondrianovu koncepci umění z hlediska estetiky a filozofie umění. Dotýká se takových témat jako například podstata a funkce umění, jeho prostředky, role umělce či význam umění ve vztahu ke společnosti a jejímu vývoji. Práce se také zaměřuje na východiska a ovlivnění Mondrianovy teorie. Předkládá rovněž názory některých dalších soudobých avantgardních hnutí, jimiž se částečně inspiroval a jež dohromady s jeho koncepcí umění tvoří jakýsi kontext uměleckého prostředí první poloviny dvacátého století. Práce vychází z původních textů autora, které ve většině případů doposud nebyly přeloženy do češtiny.
|
|
Art brut jako problém estetiky
KOCANDOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá problematikou hraničního fenoménu art brut, který vyvolává zajímavé estetické otázky týkající se statusu díla, autora i recipienta. První část práce představuje samotný vhled do historie a vzniku tohoto specifického uměleckého projevu, stejně tak zohledňuje jeho formy a samotný význam, to vše na základě základních teoretických pramenů. Část druhá se pak zabývá problémem autora a autorstvím jako klíčovými otázkami estetiky a zaměřuje se na význam a důležitost autorského pólu v rámci tvorby art brut. Tento význam je hledán ve spojitosti se stěžejními texty umělecké teorie, které autora, jako samostatnou entitu estetické situace, analyzují.
|
|
Pojem krásy v prvním, druhém a třetím vydání Jungmannovy Slovesnosti
Vinická, Lucie ; Hlobil, Tomáš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou krásy ve třech vydáních Jungmannovy Slovesnosti. Postupně zužuje téma na koncept druhů krásy v prvních dvou vydáních. První část práce je věnována nastínění okolností vzniku Slovesnosti a Jungmannovy doby. Také stručně představuje sekundární literaturu, metodu a cíl práce. Druhá a třetí část rozebírají koncept krásy v prvním a druhém vydání Slovesnosti a čtvrtá, stěžejní, tyto postřehy komparuje. Cílem této práce je poukázat na autorův přístup, postihnout změny, které nastaly ve druhém vydání ve srovnání s prvním a představit Jungmannovu práci s koncepty krásy.
|
|
Kynologický výcvik - člověk a zvíře, pohyb a tělo
Krézková, Miroslava ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Šmíd, Jan (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám otázkou vývoje interakce psa a člověka ze dvou hledisek. První hledisko se opírá o analýzu obrazů zachycujících člověka a psa od pravěku po současnost. Druhé hledisko je založeno na zkoumání pozitivního vlivu canisterapie na člověka. V praktické části zkoumám, zda a k jakým změnám došlo u dítěte v jeho schopnostech a dovednostech v rámci canisterapie a jak se projevuje vztah dítěte a psa v dětském výtvarném projevu. Výzkumné šetření jsem založila na zkoumání kazuistik dětí, rozhovorech s pedagogem a canisterapeutem, na přímém pozorování dětí během canisterapie a rozboru jejich kreseb.
|
| |
|
Les Salons: Denis Diderot jako kritik umění
Kavalová, Eva ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem práce je analýza Salónů Denisa Diderota, porovnání jejich jednotlivých částí a jejich vývoj. Toto dílo nadále zůstává důležitým pro porozumění umění 18. století. Navíc je také ukázkou osobitého přínosu Diderota jako kritika kombinujícího měřítka estetická, etická a filozofická. Práce věnuje pozornost podmínkám vzniku Salónů, ale především se zabývá literární kritikou jako žánrem, který filozof vytvořil a v průběhu let neustále zdokonaloval. Podstatnou část práce tvoří analýza autorova způsobu pojednání o jednotlivých malířích (konkrétně o Greuzovi, Chardinovi a Fragonardovi) a jak se v průběhu doby mnohdy proměňuje.
|
| |
| |