|
|
Ozvěny Ovidiových Proměn
Stašová, Ema ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem této práce je porovnat vybrané epizody Ovidiovy epické básně Proměny se třemi díly moderní literatury, jež obsahují zřetelné téma proměny, a v rámci tohoto srovnání sledovat intertextuální vztahy, závislost a inovaci ovidiovských motivů. Na základě komparace starověkého a moderního textu je zkoumáno, které motivy zůstávají navzdory stoletím, jež je od sebe dělí, konstantní a které se naopak vyvíjejí a významově posouvají. Zároveň je učiněn pokus tato díla interpretovat z méně obvyklého úhlu - prizmatem Proměn. Hlavními zkoumanými ovidiovskými postavami jsou Teiresiás, Dafné, Hyakinthos, Orfeus, Ceres, Íkaros, Kallistó a Íó.
|
|
|
The Influence of Virginia Woolf on Contemporary British Fiction in selected works by Pat Barker, Toby Litt and Ian McEwan
Kocianová, Tereza ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Hlavní pozornost této bakalářské práce je zaměřena na fenomén vlivu Virginie Woolfové na současnou literaturu (prózu). Cílem práce je poukázat na častý výskyt Virginie Woolfové v současných dílech britských autorů, ať už fyzicky nebo skrze pro ni charakteristická témata a literární styl. Konkrétní příklady jsou převzaty z románů Life Class (2007) a Toby's Room (2012) od Pat Barkerové, Finding Myself (2003) od Tobyho Litta a Soboty (2005) od Iana McEwana. Práce se také soustředí na uvádění nalezených odkazů na Virginii Woolfovou do souvislostí s jejím sociálním, kulturním a pracovním prostředím. Modernistické strategie, narativní techniky a témata typická pro díla Woolfové jsou srovnávány se strategiemi, technikami a tématy užitými ve vybraných románech. Klíčová slova: Virginia Woolfová, Modernismus, Bloomsburský kroužek, Aluze, Intertextualita, Témata, Narativní strategie
|
|
|
Postmoderna v díle Enrique Vila-Matase
Grabec, Jan ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá dílem španělského spisovatele Enrique Vila-Matase. Text je nejprve zaměřen na jeho osobu a poté na historické zasazení autora do španělského, hispanoamerického a světového kontextu literatury. Jelikož je Enrique Vila-Matas v mnoha ohledech téměř ukázkovým postmoderním autorem, je zajímavé sledovat paralely v jeho narativních přístupech s náhledy různých sociologů a filosofů na skutečnost, jako například v případě francouzského filosofa Francise Lyotarda. Vila-Matas je přímým dědicem takzvaného metaliterárního pojetí přístupu k literatuře - literatura o literatuře - jehož genezi můžeme ve španělsky psané próze najít u Jorge Luise Borgese. Tento způsob psaní si je velice blízký s literárními teoriemi Jacquese Derridy nebo Julie Kristevy. Myšlenky těchto autorů jsou na Vila-Matasovo dílo lehce aplikovatelné z toho důvodu, že svojí podstatou jsou si prakticky identické, či lépe řečeno, ve Vila-Matasově díle nalezneme tyto teorie fikčně zapracované. V této části práce je kladen důraz mimo jiné také na pojem intertextuality, pojem velmi příznačný pro Vila-Matasovo dílo. Poslední část práce se zabývá rozborem několika prozaických ukázek z Vila-Matasova díla. Celkem byly vybrány tři tituly, o nichž lze říci, že Vila-Matasovu tvorbu do jisté míry reprezentují. Jedná se o tato díla:...
|
|
| |
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
Počátky intertextuality - prolomení hranic krajiny bezbřehosti
Pračke, Šimon ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se věnuje problému intertextuality jako změny pohledu na text a otevření jeho pomyslných hranic, a to především v souvislosti s utvářením tohoto pojmu. První část popisuje Bachtinovo pojetí různořečí a dialogičnosti, chápané jako první impuls, od kterého se intertextualita následně odvíjí. Druhá část sleduje rozpracování intertextuality Julií Kristevou a její následné rozšíření na celospolečenský kulturní prostor. Třetí část přehledově shrnuje následně vzniklé koncepce. Na základě předchozího je poté v závěrečné části ve vztahu k jednotlivým pojetím intertextuality revidován pojem textu, který se jeví jako centrální a klíčový pro intertextualitu samotnou. Klíčová slova text, intertext, intertextovost, intertextualita, Michail Michajlovič Bachtin, Julia Kristeva
|
|
|
Fanfikce a intertextualita
Abbasová, Veronika ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Cílem této práce byla klasifikace intertextových vztahů, do kterých vstupuje fanfikce. Fanfikce je moderní literární žánr, který se vyvinul hlavně v druhé polovině dvacátého století a opravdový rozmach zažívá od nástupu internetu. Intertextualita je vůbec základní podmínkou vzniku fanfikcí, neboť jsou to deriváty jiných textů (obvykle určitých produktů populární kultury). Fanfikce vznikají ve fandomu jako produkty fanouškovské činnosti. Jsou to texty neautorizované, které svým autorům nepřináší zisk a mohou mít charakter subverze. Kromě základního intertextového vztahu ke kánonu fanfikce vstupují do celé řady dalších intertextových vztahů. Na jedné straně jsou to vztahy ke kulturnímu kánonu podobné těm, jež navazuje tradiční literatura. Fanfikce si vypůjčují motivy i syžety z pohádek a mýtů, Bible, poezie a písní, beletrie i filmů. Na druhou stranu také fanfikce vstupují do takových intertextových vztahů, které jsou typické právě pro tuto literární formu. Konkrétně se jedná o tzv. crossovery - míšení několika fikčních světů, a vztahy s jinými fanfikcemi - parodie, pokračování povídky jiného autora, reakce na tzv. promtpy a challenge (nápady pro povídky).
|
|
| |
|
|
Daimón: Jednota a protikladnost světa Lopeho de Aguirre
Janoušková, Petra ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Práce je zaměřena na rozbor a interpretaci románu Daimón od argentinského spisovatele Abela Posseho. Naznačuje kontext tzv. nového historického románu v Latinské Americe, přibližuje historické pozadí událostí v románu, poukazuje na využití "převráceného úhlu pohledu" jako narativního principu, přihlíží také k pojetí času. Podrobněji se pak zaměřuje na rozbor kompozice, koncipované jako výklad z tarotových karet, a zkoumá význam tarotu pro nejen interpretaci románu Dimón, ale i pro celkové chápání světa. Klíčová slova: Tarot, Lope de Aguirre, Abel Posse, nový historický román Latinské Ameriky, dialogičnost, intertextualita, parodie, heteroglosie, duchovní cesta, Toltékové, toltécký šamanismus, Carlos Castaneda, cyklické pojetí času, protiklady, poznání.
|
|
|
Intertextuality in academic writing: citation in soft and hard sciences
Štěpánková, Jana ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Na základě korpusové analýzy 72 odborných článků zkoumá tato práce způsoby, jimiž se odkazuje na dosavadní výzkum ve čtyřech různých vědních oborech, dvou humanitních (lingvistika a dějiny umění) a dvou přírodních (astronomie a biologie). První část poskytuje kvantitativní výsledky pro užívání základních dvou typů, citací integrovaných a neintegrovaných. Neintegrované citace převažují ve všech disciplínách, v biologii tvoří 91%, zatímco v astronomii a lingvistice není rozdíl tak markantní. Dějiny umění užívají téměř stejně obou typů. Další část se zaměřuje na integrované citace a ukazuje zastoupení tří typů (verb-controlling, naming a non-citation) pro zkoumané obory. Třetí část se věnuje rozložení citací v jednotlivých částech odborných článků. V závislosti na struktuře článku se prokazují dvě základní tendence: u pevně strukturovaných článků (biologie a lingvistika) je nejvíce citací v úvodní a diskuzní části. Články z astronomie a dějin umění citují se stejnou četností ve všech částech textu. Poslední část této práce je zaměřena na slovesa, jimiž se citace uvozují. Ta jsou rozdělena podle základní sémantické klasifikace (research, cognitive a discourse acts). Slovesa odkazující na proces samotného výzkumu jasně převládají v astronomii, v biologii jen těsně převažují nad slovesy řečových aktů....
|
host ::
RSS.