|
|
Cathepsins B of the bird schistosome, Trichobilharzia regenti
Dolečková, Kateřina ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Grevelding, Christoph (oponent) ; Horn, Martin (oponent)
1. Overview Schistosomes have achieved first position among parasitic helminths, because some of them are the etiological agents of a serious human parasitic disease, schistosomiasis, which affects over 200 million people in tropical and subtropical countries (WHO, 2001). Other schistosomatids, such as the bird flukes of the genus Trichobilharzia, have also implications for human health. Although they can mature only in specific hosts (birds), their invasive larvae - cercariae - are able to penetrate also human skin due to chemical signals similar to those present on bird skin (Haas and van de Roemer 1998). Repeated infections result in an inflammatory reaction of the skin called cercarial dermatitis. Due to the increasing number of outbreaks all around the world, cercarial dermatitis is cons disease (Kolářová 2007idered as re-emerging ; Larsen et al. 2004). Among schistosomes, Trichobilharzia regenti is the only species described so far having a unique migration route within vertebrate hosts: after penetration of the skin, the invasive larvae enter peripheral nerves and continue via the spinal cord and central nervous system to the nasal cavity of birds, causing neuromotor disorders or paralyses of birds and even experimental mammals (Hrádková...
|
|
|
Seasonal dynamics of ergasilosis in reservoir fish
Jelínková, E. ; Krechler, I. ; Jurajda, Pavel ; Papežíková, I. ; Navrátil, S. ; Marková, Z. ; Kosour, D. ; Palíková, M.
We evaluated ergasilosis seasonal dynamics at two reservoirs (Hubenov, Korycany) in the Morava River Basin (Czech Republic). Samples of fish were obtained at monthly intervals between April and October 2014. In total, 189 fish of 11 species were caught using electrofishing and seine nets. Highest overall values for E. sieboldi infection intensity and abundance were recorded at Hubenov in June and September. Prevalence ranged between 80 and 100%. Two highest peaks of infection intensity and abundance were recorded at Korycany in May and the second around September and October, prevalence ranging between 33 and 100%. As the nauplius and copepod stages of arthropods form part of the zooplankton assemblage, they will be found at highest numbers in reservoirs with low predatory pressure, i.e. where predatory fish suppress zooplanktonophagic fish species.
|
|
|
Využití homeopatie v chovu koní
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
Cílem diplomové práce bylo porovnat účinnost homeopatie a klasické chemické cesty odčervení koní. Do sledování bylo zařazeno 18 koní ustájených ve stejné stáji, v průběhu jedné pastevní sezóny. První koprologické vyšetření bylo provedeno za účelem kvalitativního stanovení parazitů u jednotlivých koní, poté byl každý rozbor proveden kvantitativně za použití McMasterovy komůrky. Koprologický rozbor byl proveden vždy před a po použití obou přípravků (homeopatika i alopatického), navíc koně homeopatické skupiny byli sledováni častěji. Koně byli napadeni pouze dvěma druhy parazitů, a to malými a velkými strongylidy. Koprologické rozbory ukázaly výbornou účinnost alopatických preparátů, koně nebyli rezistentní na použité účinné látky. Homeopatický přípravek dokázal udržet některé koně na nízké hladině infekce, kdy EPG 200 (počet vajíček v jednom gramu trusu). Účinnost obou preparátů byla zjištěna ve třech případech. Jako první případ bylo vybráno koprologické vyšetření po aplikaci léčiva, v druhém případě byl posuzován rozdíl mezi léčivy po stanovené době od aplikace a ve třetím případě byla posuzována celková rozdílnost obou přípravků. Lze konstatovat, že homeopatický přípravek PVB verminózní stavy může být s úspěchem použitý jako doplňková preventivní léčba koní v průběhu roku. Současně je důležité zaměřit pozornost na pravidelné koprologické rozbory a používání alopatických přípravků po jejich provedení. Používání homeopatik je výhodnější z hlediska ekologického i zdravotního.
|
|
| |
|
|
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd. s dominantní olší v podmínkách katastrofických záplav a biologické invaze
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice ; Gabrielová, Šárka ; Mrázková, Marcela ; Holub, Vladimír ; Strnadová, Veronika ; Černý, Karel
Zpráva obsahuje výsledky plnění těchto dílčích úkolů projektu: DÚ 1. Určení recentního rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy - je uveden seznam lokalit s prokázaným fytoflorovým chřadnutím olší. DÚ 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni – kombinace faktorů) - proběhl výzkum faktorů potenciálně odpovědných za rozsah chřadnutí porostů na toku Mastník. DÚ 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva - je uveden přehled zdravotního stavu stromů na sledovaných plochách a fytocenologická analýza porostu. DÚ 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim - je diskutován způsob šíření infekce v prostoru České Sibiře. DÚ 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu - práce na sběru izolátů P. alni, určení souboru znaků, které budou na izolátech sledovány a pokračování v molekulární analýze izolátů. Jsou uvedeny citace článků, které se vztahují k projektu.
|
|
|
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd. s dominantní olší v podmínkách katastrofických záplav a biologické invaze
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice ; Gabrielová, Šárka ; Mrázková, Marcela ; Holub, Vladimír ; Strnadová, Veronika ; Černý, Karel
Zpráva obsahuje plnění těchto dílčích cílů projektu: 1. Určení recentní rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy. 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni – kombinace faktorů). 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva. 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim. 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu. Obsažen je také metodický informační materiál "Chřadnutí olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier & al.", který je určen především pro pracovníky organizací zabezpečujících správu vodních toků (povodí ČR, ZVHS, LČR, samosprávy aj.), pro pracovníky ochrany přírody a další zájemce z řad odborné i laické veřejnosti zabývající se zdravotním stavem dřevin.
|
|
|
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice ; Gabrielová, Šárka ; Mrázková, Marcela ; Holub, Vladimír ; Strnadová, Veronika ; Černý, Karel
Zpráva obsahuje výsledky plnění těchto dílčích úkolů projektu: DÚ 1. Určení recentního rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy - je uveden seznam lokalit s prokázaným fytoflorovým chřadnutím olší. DÚ 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni – kombinace faktorů) - proběhl výzkum faktorů potenciálně odpovědných za rozsah chřadnutí porostů na toku Mastník. DÚ 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva - je uveden přehled zdravotního stavu stromů na sledovaných plochách a fytocenologická analýza porostu. DÚ 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim - je diskutován způsob šíření infekce v prostoru České Sibiře. DÚ 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu - práce na sběru izolátů P. alni, určení souboru znaků, které budou na izolátech sledovány a pokračování v molekulární analýze izolátů.
|
|
|
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice ; Gabrielová, Šárka ; Mrázková, Marcela ; Holub, Vladimír ; Strnadová, Veronika ; Černý, Karel
Zpráva obsahuje výsledky plnění těchto dílčích úkolů projektu: DÚ 1. Určení recentního rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy - je uveden seznam lokalit s prokázaným fytoflorovým chřadnutím olší. DÚ 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni – kombinace faktorů) - proběhl výzkum faktorů potenciálně odpovědných za rozsah chřadnutí porostů na toku Mastník. DÚ 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva - je uveden přehled zdravotního stavu stromů na sledovaných plochách a fytocenologická analýza porostu. DÚ 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim - je diskutován způsob šíření infekce v prostoru České Sibiře. DÚ 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu - práce na sběru izolátů P. alni, určení souboru znaků, které budou na izolátech sledovány a pokračování v molekulární analýze izolátů. Jsou uvedeny publikované články, které se vztahují k projektu.
|
|
|
Výskyt motolice velké Fasciolodies magna u jelenovitých v jižních Čechách
VERNEROVÁ, Kateřina
Motolice velká Fascioloides magna je největším zástupcem motolic v České republice. Tento původně severoamerický parazit byl do Evropy dovezen s jeleny wapiti v 60. letech 19. století. Od té doby F. magna značně rozšířila areál svého výskytu i hostitelské spektrum. Na území České republiky byl výskyt tohoto parazita poprvé zaznamenán v roce 1930 u daňka evropského uloveného ve středních Čechách. Začátkem 60. let však začal stoupat počet pozitivních nálezů u spárkaté zvěře. V posledním desetiletí bylo pozorováno rozšíření oblastí výskytu této motolice v jižních Čechách. Proto jsem se rozhodla provést od března 2009 do ledna 2010 vyšetření s cílem zhodnotit současný výskyt F. magna u jelenovitých v jižních Čechách. Celkem bylo nasbíráno a vyšetřeno 74 vzorků trusu jelena lesního ze třech různých lokalit, z Českobudějovicka, Třeboňska a Národního parku Šumava, přičemž pouze u jednoho vzorku, a to z NP Šumava byla prokázána vajíčka F. magna. Dále jsem vyšetřila játra 11 jelenů lesních ulovených v oblasti NP Šumava, která vykazovala makroskopické patologické změny. Ve všech vyšetřených játrech byla zjištěna motolice F. magna v počtech od 1 do 72. Z dosažených výsledků vyplývá, že problematika výskytu F. magna je u nás stále aktuální a do budoucna je třeba počítat s rozšiřujícím se areálem výskytu tohoto parazita. Osvěta mezi mysliveckou veřejností a využití informací od proškolených osob, které provádějí prvotní vyšetření zvěře po ulovení, jsou možnými způsoby, jak podchytit výskyt a šíření tohoto závažného parazita u spárkaté zvěře.
|
|
|
GEOHELMINTI JAKO PARAZITÁRNÍ ZNEČIŠTĚNÍ VENKOVNÍCH HRACÍCH PLOCH, KTERÉ JSOU VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ A NEMAJÍ STANOVENÉHO PROVOZOVATELE
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
Problematika kontaminace venkovních hracích ploch je velice aktuální, avšak opomíjené téma, protože málokdo si uvědomuje riziko přenosu infekce prostřednictvím půdy. V mé práci jsem se zaměřila na popis životního cyklu geohelmintů, na projevy infekce geohelminty u člověka a jak jim předcházet. Věnovala jsem se zejména parazitům, které jsem nalezla ve vzorcích v průběhu svého výzkumu, tedy Toxocara canis, T. cati, Ascaris spp., Trichostrongylus spp., Toxascaris spp. Výzkum probíhal od října 2009 do dubna 2010 na vytipovaných lokalitách, kde jsem odebírala vzorky pro laboratorní rozbory. Rozbory jsem dělala v laboratořích Parazitologického ústavu Akademie věd České republiky. Cílem této práce bylo zmapování míry parazitárního znečištění na venkovních hracích plochách. Venkovní plochy jsem pro porovnání rozdělila na plochy, které mají provozovatele (školky) a na plochy, které provozovatele nemají. Z toho také plyne hypotéza: Na venkovních hracích plochách, které jsou volně přístupné a nemají stanoveného provozovatele je parazitární znečištění. Výzkumem se moje hypotéza potvrdila.
|
host ::
RSS.