|
| |
|
|
Využití homeopatie v chovu koní
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
Cílem diplomové práce bylo porovnat účinnost homeopatie a klasické chemické cesty odčervení koní. Do sledování bylo zařazeno 18 koní ustájených ve stejné stáji, v průběhu jedné pastevní sezóny. První koprologické vyšetření bylo provedeno za účelem kvalitativního stanovení parazitů u jednotlivých koní, poté byl každý rozbor proveden kvantitativně za použití McMasterovy komůrky. Koprologický rozbor byl proveden vždy před a po použití obou přípravků (homeopatika i alopatického), navíc koně homeopatické skupiny byli sledováni častěji. Koně byli napadeni pouze dvěma druhy parazitů, a to malými a velkými strongylidy. Koprologické rozbory ukázaly výbornou účinnost alopatických preparátů, koně nebyli rezistentní na použité účinné látky. Homeopatický přípravek dokázal udržet některé koně na nízké hladině infekce, kdy EPG 200 (počet vajíček v jednom gramu trusu). Účinnost obou preparátů byla zjištěna ve třech případech. Jako první případ bylo vybráno koprologické vyšetření po aplikaci léčiva, v druhém případě byl posuzován rozdíl mezi léčivy po stanovené době od aplikace a ve třetím případě byla posuzována celková rozdílnost obou přípravků. Lze konstatovat, že homeopatický přípravek PVB verminózní stavy může být s úspěchem použitý jako doplňková preventivní léčba koní v průběhu roku. Současně je důležité zaměřit pozornost na pravidelné koprologické rozbory a používání alopatických přípravků po jejich provedení. Používání homeopatik je výhodnější z hlediska ekologického i zdravotního.
|
|
|
Etologické projevy u stáda klisen v podmínkách ekologického zemědělství na Šumavě
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
Cílem práce bylo vyhodnotit základní životní projevy u klisen chovaných na farmě s ekologickým způsobem hospodaření, s ohledem na změny v průběhu pastevního ob-dobí. Sledování bylo prováděno u jednoho stáda v průběhu celé pastevní sezony. Sledování bylo uskutečněno celkem čtyřikrát, metodou snímkování, v desetiminutových interva-lech během 24 hodin. Stádo bylo tvořeno 13 koňmi, z toho 12 bylo klisen a jeden ple-menný hřebec. Bylo zjištěno, že stádo se nejvíce věnovalo příjmu potravy. Pasení bylo dominantním projevem, i když čas jím strávený tvořil vždy jiný časový úsek. Při prvním sledování koně využili na pastvu celkem 58,13% času, při druhém 58,94%, při třetím 53,73% a konečně při čtvrtém sledování se koně pásli 61,01% času. Druhým nejdominantnějším projevem koní bylo stání, kdy koně stáli v klidovém nebo normálním bdělém postoji. Při prvním pozorování stáda tvořilo samotné stání 34,45% dne. Při druhém 34,29% dne, při třetím sledování stáli koně 39,2% a při čtvrtém 29,24% dne. Odpočinku formou ležení se koně věnovali při prvním sledování 2,91% času, při druhém 2,03% času, při třetím 1,23 % a konečně při posledním sledování 4,62% času. Pohybová aktivita byla většinou motivována snahou o změnu stanoviště, kde se koně pásli. S ohledem na změny v průběhu pastevního období lze konstatovat, že vliv na jednotlivé kategorie chování koní mají klimatické podmínky, výška porostu i věková skladba sledovaného stáda.
|
|
|
GEOHELMINTI JAKO PARAZITÁRNÍ ZNEČIŠTĚNÍ VENKOVNÍCH HRACÍCH PLOCH, KTERÉ JSOU VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ A NEMAJÍ STANOVENÉHO PROVOZOVATELE
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
Problematika kontaminace venkovních hracích ploch je velice aktuální, avšak opomíjené téma, protože málokdo si uvědomuje riziko přenosu infekce prostřednictvím půdy. V mé práci jsem se zaměřila na popis životního cyklu geohelmintů, na projevy infekce geohelminty u člověka a jak jim předcházet. Věnovala jsem se zejména parazitům, které jsem nalezla ve vzorcích v průběhu svého výzkumu, tedy Toxocara canis, T. cati, Ascaris spp., Trichostrongylus spp., Toxascaris spp. Výzkum probíhal od října 2009 do dubna 2010 na vytipovaných lokalitách, kde jsem odebírala vzorky pro laboratorní rozbory. Rozbory jsem dělala v laboratořích Parazitologického ústavu Akademie věd České republiky. Cílem této práce bylo zmapování míry parazitárního znečištění na venkovních hracích plochách. Venkovní plochy jsem pro porovnání rozdělila na plochy, které mají provozovatele (školky) a na plochy, které provozovatele nemají. Z toho také plyne hypotéza: Na venkovních hracích plochách, které jsou volně přístupné a nemají stanoveného provozovatele je parazitární znečištění. Výzkumem se moje hypotéza potvrdila.
|
|
|
Problematika legislativy dětských zotavovacích akcí - konkrétní plnění legislativy v rámci provozu LDT Rachačky
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
V mé práci jsem se zaměřila na rozbor zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky 106/2001 Sb. o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, dále jsem tyto právní předpisy porovnávala s chodem letního dětského tábora na Rachačkách. Cílem této práce je vytvoření materiálu o přípravě a průběhu letních táborů pro děti. Práce by měla sloužit nejen provozovatelům, ale i vedoucím a všem, kteří o toto téma projeví zájem. Na našem trhu je velmi málo publikací o tom, jak mít tábor správně připravený, aby vyhovoval hygienickým normám. Ne vždy to je tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Dochází k problémům s kontrolními orgány státní správy a mnohdy je to pouze tím, že se lidé neorientují ve spleti zákonů a vyhlášek. Pro svou práci jsem zvolila kvantitativní metodu sběru dat - dotazníkové šetření. mezi pořadateli zotavovacích akcí pro děti. Dotazník byl anonymní, byl složen z otevřených, polouzavřených a uzavřených otázek. Zjišťovala jsem, jak se pořadatelé orientují v platné legislativě a jak si umí poradit s případnými problémy. Dotazník jsem rozesílala na e-mailové adresy nebo rozdávala přímo pořadatelům. Pomocí dotazníků jsem chtěla zjistit, zda pořadatelé mají povědomí o platné legislativě týkající se zotavovacích akcí pro děti. Díky výzkumu jsem zjistila, že naprostá většina z nich ví, nejen který zákon a která vyhláška jsou platné, ale i jak je použít v praxi při pořádání táborů pro děti. Tím se dostávám k hypotéze mé práce: Provozovatelé dětských táborů neznají platnou legislativu nutnou k provozu dětských zotavovacích akcí. Výzkumem se tato hypotéza nesplnila.
|
host ::
RSS.